fvalek přečtené 1187

Velký mytický crossover 2018, Bill Willingham

Bohužel jsem crossoveru nepřišel na chuť, přestože nemusel být úplně špatný. Největší chyba je samozřejmě to, že u nás nevychází Jackova samostatná série Jack of Fables, takže nejenže nemáme informace k téhle zápletce, ale ani nemáme žádné doplňující informace k některým postavám a jejich dosavadním osudům, se kterými se asi bude i v sérii Mýty ještě pracovat. Nicméně ani tahle samotná konkrétní zápletka nebyla nijak světoborná. Roli literárů jsem asi úplně nepochopil a jejich rodinu a vztahy mezi sebou taky ne. Chybí jakékoliv informace o tom, jak se Kevin stal z New Yorského sousedíčka autorem, co chce zničit svět, proč má každý z nich jiný věk a jak si jsou příbuzní, ale hlavně jak jsou příbuzní s Jackem. Taky o co jim jde, co dělají a proč jsou. Ale hlavně se mi vůbec nelíbí ten nápad, že by byli všichni stvořeni jedním autorem, který má božskou moc apod. Je to hrozný kýč, který dosavadní Mýty neměly zapotřebí. Spousta postav se tam chová dost zvláštně (asi na to má vliv, že jsou zasazeny do série Jacka, která má trošku jiný styl) a spousta postav tam je vlastně zbytečných. Jediný pozitivní dopad na dosavadní sérii mají úseky, které dějově navazují - dění na Farmě apod. Ve finále tam ani není žádná pořádná bitva nebo nějaké zakončení, je to prostě jen takové... literární no. Chápu, že to vyjít musí, protože to je součást série, ale ta neexistence české verze sequelů je prostě katastrofická na celkové uchopení tohohle dílu. Jinak jako jo, něco do sebe to taky mělo, pár vtipných chvilek...... celý text

Doba temna 2017, Bill Willingham

Po minulém "finále" jsem se těšil na nový začátek a přesně ten jsem dostal. Všechny následky války stále existují a řeší se, ale už jen velmi minimálně, a místo toho se do světla Mýtova dostává nový nepřítel. Pozornost na jednu postavu záporáka místo na celé císařství plné nepřátel se možná zdá jako lehký downgrade, ale myslím, že to pan Temný utáhne. Líbí se mi i postava Geppetta, která se tak nějak z ničeho nepoučila, ale je to už jen takový nabručený dědek. Jinak v podstatě tenhle díl nemá žádnou postavu, která by byla vyloženě hlavní. Hodně se objevuje Ambrož, děj se točí okolo Růženky a Modráka, Tottenkinder je dost bezradná, ale nikdo není moc dlouho středem pozornosti. To dobře rozvíjí celkový obraz Mýtova, ale značí to, že v tomhle poválečném stavu ještě nezačala žádná pořádná dějová linka. No a co se týče dění - nový záporák super, dozvuky války super, malá kapitola o Mauglím asi ucházející, dění v Mýtově obrovsky důležité a nečekané, dění na Farmě velmi smutné a to je asi tak ve zkratce vše. Těším se na další pokračování a počátky nové kapitoly Mýtova mě dokázaly utáhnout na pokračování. Trošku do toho vstupuje crossover, na který se moc netěším, ale jsou to Mýty, bavit budou vždy. A pak už jsou tu velké, drsné, temné věci. :P... celý text

Trikolora 2019, Martin Šinkovský

Já jako moc nevím no... Samozřejmě jsem silný demokrat a ještě učitel občanky, takže tohle téma beru vážně, ale celý komiks v podstatě funguje jen na tom, že v Česku tak nějak kolektivně nesnášíme komunisty a viníme režim. Kdyby se na to někdo koukl byť jen maličko liberálně pro obě strany, tak je to vlastně hrozná propaganda, která dětem rovnou předkládá hotové názory do hlavy a někdy to je možná trošku až silné kafe. Docela to tlumí historická fakta a všechny ty výstřižky a noviny, takže je to odůvodněné a podložené, jinak by to bylo skoro až nenávistné. Co bych asi vynechal je ta poslední kapitolka, kde se jde protestovat proti komunistům v roce 2019 a hlavní hrdina nás poučí, jak jsou komouši zase u moci a je to špatně. Tady bych asi zmínil, že přestože jsem jako první jásal, že už komunisti ve vládě nejsou, tak dnešní podoba komunistické strany je něco naprosto jiného a až na nějaké zapálené rudochy fungují i dost demokraticky, takže to možná bylo zbytečné píchání do vosího hnízda s velkou dávkou hořkosti ze strany autora. Na to, že mu během převratu bylo deset let, tak tam asi funguje nějaké genetická zkušenost asi, nebo je to zkrátka takové rozčílení se nad tématem, co pro něj asi není zase tak aktuální. A sice jako ano, má pravdu, hurá svobodě, ale jde to i více diplomaticky a více to založit na vlastním zjištění čtenářů než na povídání jasných názorů. Kdyby tak chudák autor věděl, že krátce po jeho komiksu se začne trikolora spojovat s asi nejhloupější a nejvíc fašistickou politickou stranou široko daleko. R.I.P. pane Klaus jr. Jinak kresba je moc pěkná, celková podoba komiksu spojená s předmluvami, doslovy, novinami apod. je moc povedená. Zasazení tématu do perspektivy desetiletého kluka působí přímo autobiograficky a kontrast mezi hloupoučkým nezaujatým dítětem na jedné straně a velmi vážným tématem na straně druhé, je zajímavé a funkční. Nicméně pořád to není ta občankářská bomba, co jsem čekal a asi bych si rozmyslel to dát číst nějakým méně důvtipným dětem, co by to brali až moc vážně a málo z vlastní hlavy.... celý text

Flashpoint 2023, Geoff Johns

Flashpoint, už ani nevím, kolikátý, nejspíš druhý, to rozjíždí opravdu ve velkém a okamžitě nás vrhá do akce bez jakéhokoliv vysvětlení. Každý v podstatě tuší, kdo to nejspíš udělal, stejně jako to tuší Flash, takže finální rozuzlení je docela překvapivé. Flash jako takový se okamžitě snaží pomáhat a vše napravit, takže je to typicky kladná postava, což asi může být trošku otravné, ale já přesně takhle Flashe zbožňuju, takže výborné. Ostatně na tom závěru se ukáže, jaký je rozpor mezi morálkou a dobrem a snahou pomáhat až sobectvím. Jinak fikční svět naprosto dokonalý. Tady se pokazilo snad vše, co mohlo, takže to je fakt jízda, přestože nějak postrádám tu pointu v tom, že by Flash něco změnil a tím to způsobil, což jde proti té základní premise Flashpointu. Nicméně zlá Wonderka a Aquaman, zatopená Evropa, zničená Británie... Proč ne, je to na DC velmi originální a udělalo mi to radost. Stejně tak paralelní osudy různých postav, od Thomase až po Clarka, nicméně jsem ocenil i výskyt méně důležitých postav a jejich osudů. Zajímavým prvkem bylo pátrání po špehovi, které se snažilo zavádět a myslím, že se vydařilo, protože kdo je špeh jsem vážně nečekal. některé postavy ale byly trošku nevyužité, třeba Steve Trevor, který tam měl nějakou zajímavou chvilku s Dianou a pak z toho úplně sešlo, nebo Lois a odboj. Docela mě zklamal závěr, který byl ukrojený, aby mohl Flash vyřešit celý problém. Chápu to, hodně to podporuje myšlenku, jak je vlastně Flashpoint nevyzpytatelný a fiktivní, ale docela mě zajímalo, jak celá válka dopadne. Kéž by tak v Česku vyšly nějaké doplňkové příběhy, protože rozhodně stojí za to. No, rozhodne už neuvidím Dianu jako doteď. :)... celý text

Tryzna 2012, Neil Gaiman

Pro mě osobně bylo finále spíš Blahovolné a Tryzna je už jen takové řešení důsledků, u čehož asi můžou čtenáři, kteří očekávají velkolepé finále, trošku narazit a je třeba s tím počítat. Očekával jsem trošku akčnější děj a nebo aspoň nějaké hlubší myšlenky a ono to nakonec nebylo tak žhavé. Jako pozitivní beru samotnou tryznu a nějaké vypořádání se starými postavami, ale zbytek knihy a příběhy jako Shakespeare a nebo ten čínský... To byla prostě nuda. A snaha o zapojení všech dosud využitých postav byla velká, ale taky se nevyskytly úplně všechny a některé měly jen velmi malou zmínku. Jiné tu zmínku měly lepší, ale nedopadlo to s nimi zase tak skvěle. Jako pardon, ale Lyta Hallová a její "Ok, synek umřel, už jsem v pohodě.", to bylo trošku unáhlené a nehluboké. Jinak ale docela příjemné zakončení. Nový Sen je zajímavý a asi s ním nemám problém, neberu ho jako nějakou vynucenou náhradu Morfea. Ostatní Věční asi v pohodě, čekal jsem větší hysterii, třeba od Delirium, nebo nějaké zakončení piklí od Touhy, ale bylo to decentní. Morfeus se klidně nějak víc mohl objevit. Ne nutně jako oživit ho nebo tak, ale v nějakých vzpomínkách nebo jiných kapitolách. Asi bych snesl i nějaký dialog Smrti nebo něco navíc. Přišlo mi to takové chudé... Na Gaimanovo finále opravdu velmi velmi decentní v tom negativním smyslu - strohé. :/... celý text

Jim Hawkins (obálka B) 2023, Sébastien Vastra

Krásná variace na Ostrov pokladů, který jsem asi nikdy nečetl v nějaké originální verzi, takže zajímavý zážitek. Pirátské téma nevyhledávám a nemám ho oblíbené, ale nemám ani nic proti, takže očekávání dost neutrální. Rozhodně mě uchvátila kresba a celkově hezky vytvořený svět, ať už antropomorfizované zvířecí postavy, tak všechny destinace, příroda, prostor, ale i detaily věcí, oblečení, lodí apod. Sám Jim Hawkins je příjemná postava, která má v sobě sympatie mladého nezkušeného dítěte, stejně tak charisma klaďase a hlavního hrdiny. Ostatní postavy trošku splývají nebo je v podstatě nepotřebné se v nich orientovat, kromě skupiny dobrých námořníků a špatných pirátů. někdy je tam tolik zvířat a tolik různých podob a osob, že se v tom dá lehce ztratit, na druhou stranu je ale pozitivní, že si postavy zachovávají některé zvířecí vlastnosti, což je odlišuje od sebe navzájem, od klasických nudných lidských postav, ale i jim to dodává nějakou přírozenost a speciálnost. Bohužel děj o třech dějstvích je trošku nudnější, a i když to je rozhodně dobrodružný žánr, tak asi nesedne každému a po nějaké době už to začíná být zdlouhavé. Zpočátku trvá, než se to rozjede, nakonec trvá, než to dojde nějakého rozuzlení. Piráti a jejich vzpoury nevzpoury... Asi je to spojené s tímhle žánrem a jeho specifiky a za jiných okolností by mě to zaujalo víc. Akce neprobíhá konstantně ani příliš negraduje, ale je spíš jako moře, někdy klidné k zešílení, jindy zničehonic přijde bouře, co zase odejde. Ale nakonec se to docela dalo, jen nepřišla taková ta pecka, kdy mě to začne hrozně bavit a neodtrhnu se... Celkově krásná adaptace, bohatá dějově i kresbou, možná ale převažuje ta umělecká stránka než výpravná. Co mě ještě trošku zaráželo byl typ písma, nějak mi nešel do oka, ale to může být velmi subjektivní. Jinak povedená obrovská kniha s krásnou obálkou i vnitřkem.... celý text

Spider-Man: Strašná souměrnost - Kravenův poslední lov 2009, J.M. DeMatteis

Opět, vůbec se mi do toho nechtělo a první sešit mě nijak neoslovil, ale nakonec se z toho stala úžasná četba, se kterou bych nejraději pokračoval do aleluja. Kraven je úžasná postava, která se toho nebojí a co si zamane, to udělá. Celkově jeho postoj ke Spider-Manovi a touha ho zlomit, nejen porazit, je mnohem lepší něž nějaká klasická řežba jako v jiných komiksech. Sice když to čtu takhle jako jednorázovku, tak mi unikají nějaké souvislosti a v podstatě celý dosavadní kontext a historie, ale člověk se prostě zorientuje. No a jako co si budeme... Ta chemie mezi Peterem a Kravenem doslova kape, až mám chuť napsat nějakou korejskou queer fanfikci, ve které si spolu něco začnou. Kraven je perfektně nakreslená postava, ale navíc vyobrazení rovného a férového chlapa, který sice asi má nějaké rusko-bolševické daddy issue, ale v podstatě se zachová jako král. (Musíme ale přehlédnout tu zjevnou zálibu ve vraždění zvířátek.) kam se hrabe MJ, která v téhle starší sérii hraje takovou tu domácí puťku, co jen čeká, kdy se jí Peter vrátí domů... No a tolik překvapení... Spider-Man pod kytičkama, Kraveno-Spider-Man, Verminovy svačinky... Tyhle starší komiksy jsou drsné a nechutné. A soustředí se na to, co má čtenář přímo před očima. Postarší kresba mi vůbec nevadí a nijak mě neuráží. Absence jakéhokoliv pozadí sice dává člověku poměrně stísněný pocit, že kolem nic není a jsme uvězněni v temnotě nebo úzkém prostoru, ale zase vynikne vše, co chtějí dát autoři dopředu a není třeba se soustředit na vše okolo nebo se v tom ztrácet. Na rok 1990 úžasný a nadčasový komiks, který udělá radost i dnes! :)... celý text

Blahovolné 2011, Neil Gaiman

Tohle je opravdu monstrózní kniha, které jsem se bál právě tímhle rozsahem, ale taky kresbou, která je v tomhle díle naprosto jiná a pro mě osobně ne nutně lepší a líbivější, ale člověk si rychle zvykne. Klasická úprava a takový moderní styl Gaimanovy imaginace už je všem dobře známý. Nakonec z toho byl velkolepý a prozatím asi nejdůležitější díl celé ságy, takže to rozhodně stojí za všechen ten čas a snahu. Hned od počátku se rozjíždí několik dějových os, které se zprvu možná až příliš epizodicky střídají a nijak na sebe nenavazují, postupně ale dostávají čím dál větší smysl a propojují se do jednoho obrovského momentu, který asi každý čtenář nějakou dobu očekává, ale tak nějak jsme doufali, že nenastane. Ale to je překvapení. když ale porovnám nějakých těch pár os, tak se mi moc líbila ta s Nualou a celkově její vztah k Morpheovi. Tak nějak ji chápu a nedivím se, že se takhle cítí a je to hezké, takový romantický příběh jednostranné nerovné lásky. Proč ne. Další příběh s Lyttou byl drsný, v některých ohledech, a pěkně propojil náš svět a jiné světy. Těžko říct, jestli tam je nějaké velké spojení s mytologií nebo ji síly jiných světů jen tak jako využily, ale bylo to taky dost pěkné. Nudnější pak byl příběh s Rose, která v podstatě jen pátrá zase po dalším rozuzlení týkajícím se svého napojení na věčné. Drobná dějová linka s Delirium byla fajn, myslím, že kdo si užil Krátké životy, tak si ji jistě oblíbil, v případě opaku to asi může být otrava, ale je to tam jen okrajově. No a pak všechna ta camea... Andělé, Lucifer, čarodějka Thessaly, Ódin... No a nakonec hlavní záporáci - Blahovolné. Možná trošku kostrbaté záporačky, celkově takový ne úplně logický záměr, ale zase se opravdu propojily snad naprosto všechny díly a je tam cítit ten celkový rostoucí záměr. Zužitkovaly se všechny informace a dosavadní zápletky, takže já si zkrátka nemám na co stěžovat.... celý text

Ragnarok: Poslední boj 1 2023, Takumi Fukui

Celková pointa je perfektní... Jasně, proč nerozhodnout o tom, že lidstvo si zaslouží konec. Nějaké lehké důvody tam zazní, takže v tomhle je to čistý a logický závěr sedánku bohů... Ale nebude to tak snadné. A to se mi na tom líbí. Ragnarok jako právo veta je v podstatě naprosto geniální, i když ragnarok v takovém tom severském smyslu nutně neznamená bohové proti lidem, ale spíš bohové proti zlu. Nicméně celkově jako symbolika a nápad dobré. Zpracování pro typicky asijský manga trh je pro nás možná trošku cizí, ale pokud je člověk trošku zvědavý a otevřený, tak ho to zaujme. Jasně, Thor , co vypadá jako samuraj a má kladivo, které vypadá jak křídlo vesmírné lodi, asi nebude pro všechny, ale zvyknout se na to dá. Celkově je tam dost vyrovnaný seznam hrdinů a bohů, a to tak jako zpola z asijského prostoru, zpola z toho evropského, takže si každý přijde na své. Autorovo zaujetí severskou mytologií je zřejmé, ale zatím i docela vynikla řecká a indická, uvidíme, kam až se nakonec autor dostane. Snad to nebude jen povrchní zpracování nejznámějších bohů, ale zavítáme i do nějakých specialitek. Jediné, s čím mám opravdu vážný problém, je kresba, která je v jistých ohledech opravdu příšerně nepřehledná a někdy doslova nevím, na co se to dívám. Mám rád stínování a hru černé a bílé, ale tohle bylo přestínované a někdy to je hra černé, černější a dočerna tmavě šedé... Jinak ale asi fajn a těším se na další díly, zaujalo mě to. Rozdělení na kapitoly a zatím taková podoba co díl, to duel, a to vše spojené s obálkou, na které jsou hlavní bojovníci, je to opravdu pěkně udělané.... celý text

Návrat do údolí stínů 2011, Petr Kopl

Údajně tedy taková jako prvotina (ale možná se pletu), nicméně za mě dobré, pěkné a asi taková klasika, na kterou jsem u Kopla zvyklý. V podstatě se to celé veze na vlně pozdějšího Procitnutí a ještě pozdějšího Zázraku, Péráka apod. Vývoj v kresbě, ale hlavně i v celkovém pojetí kresby a příběhů je znatelný, ale přesto je to až archetypicky Koplovské. Vůbec mi nevadila černobílá kresba, která dávala vyniknout všemu dění a detailům, protože některé výlevy by se podle mě v barvách mohly ztrácet. V jednoduchosti je krása. Nicméně samotný děj jsem si neužil. Celé to podobenství nebo nějaký vnitřní svět je hodně zjednodušený a některé věci mi tam úplně nedávají smysl. Jasně, Vědomí a Nevědomí, ale pak nějaká pomerančová paní z domu naproti apod., k tomu nákaza ve chvíli, kdy je evidentně v kómatu po nehodě a ne napadený nějakou reálnou nákazou apod. jako asi to mělo nějaký hlubší význam a je tam i viditelně odhalen, ale nezapůsobilo to na mě tak hluboce, jak se to zdálo. Ale může za to do jisté míry i rozsah a celková pointa, která je jen o tom se "probudit" a víc transcendentálních či niterně příšeráckých věcí se tam neřeší. Asi prostě jednohubka, kde člověk ani nechce pokračování, ale je rád, že o ní ví. :)... celý text

Návrat Bruce Wayna 2023, Grant Morrison

Dobře, v podstatě dobře, oproti minulém dílu to dává mnohem MNOHEM větší smysl a i se to dobře čte. Různé historické etapy dobrodružství jsou pěkně provázané a celkově tomu ta dobová scenérie dodává zajímavý ráz a atmosféru. V podstatě se vysvětlují všechny ty náznaky na historické osobnosti a podivnosti spojené s Wayny v knihách R.I.P. a různých pokračováních a přidružených příbězích, a musím říct, že jsem to asi i konečně pochopil. Tak nějak. Jediná věc je možná to spojení s Darkseidem apod. a celé to dění v budoucnosti, to je takové složitější, ale jinak opravdu logičtější. Co se týče kresby, tak je dost klasická a je to jedině plus, protože co by bylo horší než řešit dost složitou zamotanou záhadu, tak ještě řešit nějaké luštěnky v přeumělkované kresbě. Ač se mi tak do pokračování Batman a čas nechtělo, tak nakonec docela dobrý potěšení.... celý text

Válka a střepy 2017, Bill Willingham

Válka konečně přišla a asi bych ji čekal o mnoho velkolepější, než nakonec byla, takže mám takové divné pocity nenaplnění ale zase ne nespokojenosti... Takže v podstatě asi dobré, víc z toho zřejmě vymáčknout nešlo, ale jak se člověk chystá deset dílů na toho neporazitelného Nepřítele, který dobývá světy, tak najednou prostě konec, co se dá dělat. Bitva na třech frontách, nutno podotknout, že Mýty to mají skvěle vymyšlené, ale je škoda, že Nepřítel zase tolik ne. Využití oblačných království ze situace zřejmé, ale nijak neukázané. Využití Havenu (Azylu) naprosto vynechané. Vyřazení hlavního města překvapivě inteligentní a vydařené. Zákopová válka u fazolového stonku velmi zrychlená. Vzdušná válka se Slávou Bagdádu zase nepřekvapivě dost nedynamická a o ničem. Celkové přípravy nejen výrobou zbraní pro Mýty z farmy, ale i absolvováním kurzů střelectví, odstřelování a přežívání sice využité i v příběhu, ale vždy jen epizodně, zkratkovitě. A vše, co má císařství, je jen jeden šíp... Jako jistě, nemůžou se tam rubat sto stránek, ale tohle bylo opravdu takové šup rup a nic, konec, zatleskejme si. Očekával bych víc strategií, víc magických zvratů, magických předmětů a kouzelných bytostí, ale hlavně víc záludností a ne přímo boje, ale výrazných drobných akcí. Jedinou věcí, která trošku přidává na kvalitě, je sestup Slávy Bagdádu a aspoň jedna malá bitvička u fazolového stonku. To, jak bylo naloženo s Geppettem... Já bych s ním tedy naložil jinak a výrazně hůře, ale uvidíme, jak si s Frau Totenkinder potyká. Takže já nevím no, od Mýtů tohle asi čekáte, že válka bude tak trošku oklikou popsaná, ale pro mě to bylo lehké zklamání. Nicméně se těším, co bude následovat, takže celková kvalita neklesá, jen ta natěšenost byla větší a najednou tu máme konec téhle jedné linky...... celý text

Dobrý princ 2016, Bill Willingham

Tenhle díl je poněkud zvláštní a hodně pracuje s tím, jak moc je čtenář ochotný akceptovat předloženou skutečnost. na jednu stranu tak díl může být naprosto úžasný, velmi významný pro život Ambrože a další dění okolo Mýtova a přímo kouzelný, na druhou stranu může vznést spoustu otázek, jak je možné, že Ambrož má takovou moc, kde vzal všechnu tu magii, proč ví, co dělat a jak to, že mu to vše vychází, a čtenář tak vůbec nemusí akceptovat nějakou danost jeho osudu. Já osobně jsem si to spíš užil a bral to, jak to je, ale samozřejmě mi vrtá hlavou, jak to ten Ambrož takhle udělal a vysvětlení, že je to čistý neposkvrněný kouzelný král prostě není dost... Nicméně beru opravdu tu první možnost a celý příběh se mi moc líbil. Společensky střízlivý Ambrož je úžasný chlap, i když sympatický byl už ve své uklízející podobě. V podstatě je vyobrazený jako jediná postava, které nebylo co odpouštět a přišel s naprosto čistým štítem, a tak nějak ho beru už od samotného začátku, takže tahle role mi pro něj sedí. Události s křivopřísežným rytířem dávají smysl a docela i to, co následuje. Epizoda v čarodějnické studně už sice začíná být záhadná a bez vysvětlení, ale proč nepřijmout malý zázrak. No a nakonec samotné (ne)války s Císařstvím, které ukazují, jak to má Ambrož v malíku, i když někdy to je dost kýčovité (jako třeba bitva duchů), jindy to je ale jako vždy skvěle vymyšlené a okouzlující (jako kouzelný háj). Na ostatní postavy v tomhle díle moc nedojde, ale musím říct, že Lancelot mě tolik nezaujal a spíš jsem pořád čekal nějaký háček nebo levárnu, stejně tak věrný John, který se mi znelíbil už u své první smrti. Jinak ale pěkné a i dobré návraty postav - Mařenka, škoda, že neměla větší roli, no a pak Scher Khan? (budu prostě psát Šerchán) a Modrovous, na které jsem ještě zvědavý. Celkově je poslání tohohle dílu trošku mimo běžnou dějovou linku, i když s ní a přípravami na válku taky souvisí, ale asi bylo dobré udělat tenhle krok. Ať už ve smyslu oslabení Císařství, tak i vyřešení Ambrožovy dějové linky, která už nějakou dobu volá po hlubším vyznění. Stejně jako kletby a požehnání, které v Mýtově pořád fungují, se v pozitivní slova smyslu ukazuje, že i počestnost a hrdinství jsou pohádkově odměněny, což opět může působit trošku kýčovitě, ale po deseti dílech, kde se naopak ukazuje, že pohádkové postavy nejsou tak pohádkové, jak bychom si mysleli, to tu sedlo a bylo to originální. Drobná kapitola týkající se mláďat... asi fajn, ale klidně bych si ji odbyl někde na začátku nebo v jiném díle a věnoval se čistě jen Ambrožovi... A nelíbí se mi opět střídání umělců a stylů kresby, které s sebou přináší i naprosto jinou vizi různých postav, což se mi prostě nehodí...... celý text

Synové impéria 2016, Bill Willingham

Musím souhlasit, jako vždy super... Zpočátku jsou ty kapitolky takové zmatenější, což je u komiksů z téhle doby běžné, ale já osobně víc oceňuju lineární příběh, než aby do toho co každé dvě strany vstupoval jednostránkový děj z Mýtova a pak zase obrat na Císařství apod. Ale už jsme si zvykl, že Willingham chce mapovat různé postavy v průběhu děje, aniž by to bylo nutně potřeba nebo bylo nějak akční. A myslím, že to postavám dává život, že se neobjevují, jen když je děj potřebuje, ale ukazují se i ve svých osobních "zbytečných" interakcích a dostávají tím nějakou hloubku. Co se týče děje, tak velký koncil byl super, stejně tak plán na dobytí všedňáckého světa. Stejně tak alternativní budoucnost z pohledu Pinocchia. Zkrátka dění v Císařství začíná být hodně dramatické a schyluje se konečně k něčemu velkému. Naopak v Mýtově je to dění pořád ještě o ničem a postavy spíš vyčkávají. Příchod Jeníčka sice dává věci do pohybu, ale zatím je vše nejasné. Jako čtenář musím uznat, že Jeníček je natolik nesympatický, že tajně doufám, že si ho Frau Totenkinder nějak podá, nebo že ho hned odhalí, budou sledovat a dají mu co proto. Stejně tak celému Císařství, už aby to bylo. Další příběhy bohužel nic moc... Vánoce v Mýtově a návštěva dědečka s mláďaty... Jsou to milé příběhy, ale v podstatě to nic neřekne a stále mě mrzí, že Wolf a Sněhurka jsou tak odstrčené vyčleněné postavy, kolem kterých se aktuálně vůbec nic neděje. Hezká byla část s Mucholapem a jeho manželkou, to bylo smutné a vzhledem k názvu dalšího dílu se už těším, co Mucholap chystá... Musím opět pochválit kresbu, je sice dost oldschoolová i na dobu vzniku, ale má to v sobě veškerou mytickou eleganci. Nicméně některé díly byly kreslené jinými umělci a ty se mi vůbec nelíbily, hlavně jiné vize Pinocchia, který pak vypadá opravdu jako rozkošný chlapeček, to se mi nehodilo k té původní vizi, která byla dosud představovaná. Ocenil bych jednotný styl kresby, i když je terno mít spoustu hostujících umělců, chápu...... celý text

Čas a Batman 2023, Grant Morrison

Chybějící kapitoly ságy R.I.P.? To bylo spíš jen takové otření o R.I.P. Celý ten příběh odehrávající se tak nějak v současnosti, tak nějak v minulosti lomeno v šíleném vnitřním světě vyvolaném v té mašince, která by měla kopírovat Batmany... To bylo i na mě dost šílené a zmatené. Popravdě jsem ani na konci nevěděl, jestli je Batman už vzhůru, nebo stále v pasti... A podivně mi to navazovala na Batman: Mytologie... Nevím, fakt netuším, co si o tom myslet a nepotěšilo mě to. Navíc je jasně ukázané, že to dělá ten stroj, ale zároveň se mluví o tom, jak se mění minulost, přítomnost i budoucnost... A Darkseid a jeho cameo... Asi jsem to celé nepochopil, nevím co si o tom myslet a jsem z toho zmatený. A to si dovolím říct, že mám načteno dost... :D... celý text

Ztracení předkové 2023, Vicente Segrelles

Na pokračování Žoldnéře jsem se těšil, ale nebylo to pro mě tak zajímavé jako předchozí díly. Pátrání po Atlantidě se dvěma žold-girl byla trošku nuda a nepomohla tomu ani nějaká jihoamerická civilizace, která byla docela zajímavá. V jisté fázi to bylo hodně přesycené... U Žoldnéře jsem zvyklý na hodně věcí, ale míchat do toho mimozemšťany a rakety apod., to už na mě bylo zbytečné. A udělat celý díl v tmavých barvách a podivném "šeru" jako jednu velkou únikovku... Nic originálního, nic akčního, nic zábavného. Sice miluju tu kresbu a celkově si mě Žoldnéř získal tím mystickým světem, ale fakt to se mnou nijak nehnulo. Mám rád spíš díly, kde se něco objevuje, kde se objevují nějaké bytosti nebo nová místa a tohle bylo takové... o ničem.... celý text

Síla 2009, Joseph Michael Straczynski

Oproti prvnímu dílu, který byl dost temný a až filosofický, je tenhle druhý doslova jen taková akční řežba s cílem udělat co největší drama. A to mě docela mrzí, čekal jsem větší přesah, který byl u prvního dílu víc znát. Navíc mi finále prvního dílu přišlo, jako že teď mají všichni maximální schopnosti a jsou v podstatě bohové, ale v tomhle dílu už každý má zase jen své klasické schopnosti, takže to mi tam příliš nesedělo. Kritická mez je padouch, co se trošku rýsoval už v prvním díle, i když mi tam přišla spíš sympatická. Tady je to totální vražedný cvok, co chce jen zabíjet a dělat co největší šílenosti. No a proti nastupují naši staří dobří známí, kteří samozřejmě nemají šanci, aby to nebylo tak lehké. Musím říct, že tam byla spousta naprosto zbytečných prvků... Sešívaná zvířátka apod. Pak tam bylo dost pokusů o to ukázat i nějaká vážná témata, ale vyzněly do prázdna, třeba obětování té oživovačky nebo Joshuova orientace, to by si zasloužilo větší hloubku. Finále dopadlo jak dopadlo, co se dá dělat, asi to bylo nevyhnutelné, ale líbí se mi úplný konec, kde se rozhodnou začít hrdinsky měnit svět mimo dohled vlády. Odvážné a pěkné, i když samozřejmě zase trošičku banální vzhledem k tomu, v jaké atmosféře se nesl první díl a na co vše se tam snažili narážet.... celý text

Doba Flashů 2023, Joshua Williamson

Musím říct, že minulý díl byl dost divočina, která navazovala na nějaké události, které v jiných českých komiksech ještě nejsou, takže zmatené a podivné, ale v tomhle dílu je všechno zase tak nějak správně a otevírá se nová uzavřená zápletka, která je vysvětlená od začátku do konce, takže rozhodně plus. Co se týče Paradoxe, asi chápu jeho motivace, i když je to divná postavička. Jako člověk hodně sympatický, postupně se mění a jeho touha zničit Flashe... možná trošku zbytečná, mohl to zkusit vyřešit jinak a nevím, jestli to je vlivem nějakého vzteku, že se nemůže dostat k rodině, nebo vlivem té změny, že je jakoby zlejší... Takže záporák vystavěný dobře, ale možná příliš vyhrocený. Návrat Godspeeda a Reverse Flashe super, dokonce tahle spolupráce byla jedna z nejzajímavějších věcí, co jsem ve Flashovi za dlouhou dobu četl. No a celková premisa, že Flash ničí čas a poškozuje ho... Asi to všem bylo jasné, ale zároveň je to tu pro potřeby Paradoxe vyhrocenější, než to skutečně je. Po všech těch flashpointech apod. už je nějaké uvěznění týpka mimo multiversum dost drobnost. No a konečné řešení... trošku banalitka. Ale zase velký potenciál pro další díly, přestože příští by měl být poslední v téhle edici. Jinak mě potěšil návrat ke starým příběhům a zajímavostem, jako třeba setkání s bohem a odznakem apod. Pěkné. Po delší době Flash, co dává smysl.... celý text

Flash: Nejrychlejší muž světa 2023, Kenny Porter

Byl jsem skeptický, protože filmový Flash mě zase tolik nebere a sledovat jeden z dalších originů Flashe není nic originálního, nicméně nakonec mě kniha příjemně překvapila. Kapitoly sice spadaly do kategorie "objevil se nepřítel a já ho nedám, dokud se nenatrénuju a nedám ho", ale pořád to šlo, příběh byl originální a postava Barryho v téhle modernější verzi byla stejně sympatická. Asi bych raději ocenil origin přímo po zasažené bleskem, ale sledovat takovéhle počátky, no proč ne, i když Batman tu je trošku vtipný a nevím, jestli by byl v běžném komiksu takhle ochotný. Co se týče záporáků, nebo možná spíš celkové atmosféry, tak je to takové jednodušší a banálnější, ale o to lepší. Kdo nehledá návaznost v milionech jiných dílů, toho potěší celková uzavřenost, která ale přímo volá po tom zjistit víc, což bych si asi u komiksu pro film představoval. Coby propagace pěkné, coby obohacení univerza o ničem. Záporáci ale velmi originální, to je velké plus.... celý text

Joker: Kniha první 2023, James Tynion IV

Vypadá to na velmi pěknou a slibnou sérii, ale nevím, jestli bych ji už teď vydával, když v ČR ještě nevyšel celý rebirthový Batman, na kterého Joker navazuje. Je to podle mě zase takový ten tah "vyšlo něco super, tak honem udělat reklamu, ale moc nemyslet na reading order", a to mě trochu mrzí. Nicméně člověk se zorientuje docela dobře, a co mu nedává smysl, to si může kdykoliv dohledat na internetu (což je další škoda, kazit si prožitek ze čtení googlením, aby to šlo pochopit...). Ale budiž. Zpočátku se zdá, že Joker ani nebude o Jokerovi, ale jeho vliv se nedá zapřít v každé jednotlivé kapitole. No a nakonec tam i osobně vystupuje. Celé to jeho pronásledování se sice nezdá jako něco nového, ale tři frakce, které mezi sebou soupeří o to, kdo si Jokera zabije první, to už pěkné a originální je. Sledovat příběh z pohledu Jima Gordona taky není novum, ale je to stále zajímavý úhel pohledu, hlavně s tou vší minulostí, kterou spolu s Jokerem mají. Batmana jako absolutně vedlejší cameo chválím a trošku větší účast Batgirl taky. Rodina Sampsonů, Soví tribunál a Baneův kult taky beru velmi pozitivně a čekám od nich ještě velké věci, snad to tímhle dílem neskončilo. Celkové pojetí je poněkud temnější, což je u Jokera vždycky plus, protože taková ta veselá komediální osobnost viz Harley Quinn série mi k němu fakt nesedí, mám ho rád jako vražedného mag*ra. Tedy poměrně nová série, která tu sice ještě nemá moc velké kořeny a základy, ale svou práci udělá a potěší. Sice bych nejprve zamakal na vydávání Batmana, ale tak ostatně proč ne, nebudeme dělat, že takovéhle vydávání mimo chronologický seznam tu nikdy neproběhlo...... celý text