fvalek přečtené 1177

Každý jeden den 2023, Gabriel Bá

Jsem hodně fantasy člověk, ale někdy není vůbec od věci se začít i do něčeho běžného a lidského, tak běžného a lidského, jako je každý jeden den... Zpočátku pomalejší a málo dynamický příběh velmi rychle napraví fakt, že každá kapitola je o smrti. Vlastně o smrti ale vůbec není, je o oslavě života a naprosto klasických lidských příběhů, které jsou ale vždy něčím výjimečné. I kdyby tím, že nikdy nevíme, jaký den může být poslední. Brás je docela sympaťák až na ten fakt, že je docela skeptik a kouří o sto šest, ale vcelku normální a milý týpek. Můžeme nahlédnout do různých etap jeho života a nikdy nevíme, která může být poslední, ale vše se soustředí na to, jak si užít aktuální situaci a všední okamžik. Ty příběhy jsou hezké a něčím se člověka dokážou dotknout. Ať už příběhy z dětství, které se týkají rodinné idylky a bezstarostnosti, po dospělost, ve které přicházejí různé krize, ale zároveň s nimi to pozitivní, tak i po poklidné naplněné stáří. Vším se prolíná téma nekrologu, který má určité oslavné funkce, a i když jde různě ošulit a dovymyslet, tak vždycky se najde něco úžasného, co do něj zahrnout a co na životě oslavit. Je to o životě, je to asi trošku filosofie a životní styl, ale hlavně to je příjemné čtení k popřemýšlení. Není v tom akce, přílišná dynamika ani nějaké nadpřirozené prvky, i když ty jeho sny byly do jisté míry dost transcendentní. Není to žádný paralelní vesmír, není to Všechno nejhorší, kde denně umřete. Ale stejně to bylo takové klidné příjemné čtení, ze kterého jsem několikrát i natahoval. Proč někdy nevybočit ze čtenářského komfortu. :)... celý text

Carnage: Naprostý masakr 2023, Donny Cates

Carnage je takový pro mě překvapivý nečekaný event, který se tak nějak vykulil ze zatím trošku zmateného a ne vždy snadno pochopitelného Venoma. Nakonec to ale byla opravdu nálož, do které se kromě Eddieho zapojují i X-Meni, Avengers, Spider-Mani a další postavy. Definice eventu za mě splněná na jedničku, i když se to příjemně soustředilo hlavně na Eddieho a Venom byl hlavní hvězdou. Samozřejmě, jak už je v Česku zvykem, chybí nějaké detaily, které dotvářejí pořádní pozadí, a jsou součástí jiných sešitů, které tu nevychází. Možná už je to i dlouho, co jsem četl posledního Venoma, protože jsem měl pocit, že jsem u téhle knihy zase přišel k hotovému bez nějakých vodítek, jak se to stalo a proč. Nicméně člověk se zorientuje opravdu rychle a vše je vysvětlováno i dost zpětně. Kromě klasické zápletky Carnage vs město vs Venom se vyskytují i hezké chvíle a další zajímavé osudy a odkazy. Pobavil mě Reed z jiné dimenze, překvapil Hulk-Venom a zaujal odkaz na Zelené dveře, protože všichni víme, o co jde. Co mě ale zajímá úplně nejvíc, je mytologie Krulla a celkově jeho plány, život, vesmír, no prostě tahle stránka rozvíjející univerzum mnoha dalšími směry. Celkově se to řadí asi mezi menší crossovery a eventy, oproti třeba Válce říší, Občanské válce nebo Tajnému impériu, ale možná proto to bylo i zajímavější a příjemně se to soustředilo na pár hlavních postav. Méně je někdy více a mně tenhle styl bohatě stačil. :)... celý text

Carnage 2023, Donny Cates

Udělal jsem tu chybu, že jsem si přečetl tenhle díl před Carnage: Naprostý masakr, a měl jsem chuť okamžitě nadávat, jak je to zase snůška několika náhodných na sebe chronologicky příliš nenavazujících sešitů, které doplňují události něčeho, co je buď někde jinde, nebo tady ani nevyšlo. Nakonec jsem přečetl obojí po sobě a výsledek je takový, že to je opravdu jen další snůška nahodilých sešitů doplňující něco jiného, ale společně to dává smysl a opravdu se to příjemně doplňuje. Jen je vážně otázkou, co tedy číst první, protože odpovědí není ani jedno, ale úplně nejlepší by bylo si vždy do mezery Carnage doplnit sešit Venoma, pak zase Carnage, zase Venoma a takhle to kombinovat. ale protože jsme šikovné hlavičky, tak člověk myšlenku udrží a propojí si to dodatečně. No a musím říct, že jsem si to docela užil. Dokonce mě pobavily i odkazy jako že "tohle najdete v Carnage" a tam naopak "tohle zjistíte ve Venom". Bylo to trošku interaktivní, i když do jisté míry asi i otravné. Jinak co se tedy týče konkrétně příběhu Venoma/Eddieho, tak bohužel tenhle sborník sám o sobě žádný děj nemá a věnuje se jen doplnění, přiblížení nebo dokončení eventu Carnage. Nicméně i z těch pár sešitů je zřejmé, co se jak má, v čem je problém a jaká jsou jeho řešení. Postavu Eddieho mám rád, samozřejmě znám i Flashe Thompsona, ale ten je příliš uhlazený. Mnohem víc mě baví lidské problémy Eddieho z jeho špatné minulosti, ale i složité přítomnosti.Navíc je to fakt sympatická postava, dokonce i ten jeho synek je takové ne příliš otravné neklišoidní dítě. Přestože obsah je takový o ničem, závěr jasně dává najevo, kam se budeme dál ubírat a jaké zápletky a nepřátelé na nás ještě čekají, takže... Bohužel, taková mezihra, ale možná o to lepší pokračování bude mít. :) V celkovém měřítku pak Donny Cates krásně buduje a staví mýtus Krulla a vše, co z něj vyplývá. Sice je to zatím ještě takový neučesaný mišmaš, který trpí různou epizodností a snahou míchat přítomnost a minulost, ale až se to jednou posune a vše zapadne do sebe, bude z toho parádní mytologicky zaměřený temný krimi epos o Venomovi. :3... celý text

Barakuda: Kniha 5 a 6 2023, Jean Dufaux

Jako klasicky nádherná kresba, která nás provází všemi třemi díly a má nejen nádech moře a pirátství, ale celkově spadá pod takovou tu klasicky evropskou tvorbu. Krásné vydání od Vybírala ani nemusím komentovat, velký formát je nutnost a obálky s vazbou jak pro krále jsou už klasika. Nicméně příběh se sice řítí do finále, ale pořád v něm je spousta zvláštních momentů, a čím blíž jsme konci, tím i více zkratkovitých. Docela mě zamrzely hlavně tři věci. (1) Velmi rychlé řešení kanibalského kmene a jeho šamana, který byl zřejmě tak úžasný, že se dostal až na obálku, ale reálně tam nevydržel ani pět minut. (2) Nějaká ta mořská nemoc, co zabila celou posádku Barakudy, ale najednou je vše v pohodě a ani jsme neviděli, jak někdo těla odklízí, proč taky... (3) Ta červenovlasá prostitutka zřejmě byla někdo významný a důležitý. Pirát, který ji zakopává dokonce zmiňuje, že se to ještě všichni dozvíme, ale bohužel je tahle zápletka úplně slepá a nijak nedokončená nebo nevyužitá. Co se pak týče těch zvláštních momentů, asi jde o otázku vkusu... Já třeba věřil, že diamant je spíš jako jedna velká pověra, jeho magické účinky byly milý bonus, ale ta fantasy bitka na konci s létajícím oživlým diamantem byla už příliš šílená a podkopala realisticky vyhlížející děj. Ale pak tam byla i spousta věcí, co se mi líbila... Vzpoura proti Španělům, finální osud Emília, v podstatě i osudy Marii a Raffyho, dokonce jsem byl i rád, že poctivá Jean je zpátky ve vedení. Ale co mi udělalo největší radost byla legenda na samém konci knihy, která se postará o diamant, to byla vážně paráda. Pátý sešit mě tedy příliš nezaujal, ale šestý stál za to a byl opravdu pěkně zpracovaný a zakončený. Celkově pak hezky zakončený celý dlouhý příběh, až mi některé postavy budou chybět. Nejsem zrovna fanoušek pirátů, ale Barakuda má tolik rozličných postav s různým původem a osudem, že v podstatě o pirátství jako takové nešlo. Takže jako čtenář jsem velmi spokojený. :)... celý text

Ragnarok: Poslední boj 2 2023, Takumi Fukui

Pokračování téhle zběsilé mangy se mi líbilo podstatně víc než první díl. Ten mi přišel zmatený, jak kresbou, tak dějem, a takový nepřehledný. Druhý díl nejen dokončuje souboj Thora s tím... těžce napsatelným asijským válečníkem, ale začíná souboj Adama a Dia, na který jsem se hodně těšil. Zpět k prvnímu boji, ten byl celkem překvapivý a ukázal nejeden nečekaný zvrat. Byl tam nejen boj, dynamika a akce, ale i obětování, emoce a napětí. Celkové pojetí tohohle světa je takové... japonské, což může na jednu stranu pro znalce evropských mýtů a náboženství vyznít divně a cize, na druhou stranu to umožňuje jistý odstup a uchopení z jiného úhlu. Osobně se mi vůbec nelíbí pojetí Thora, ale třeba vyobrazení Adama se mi líbí moc. Je to asi na vkusu. Asijská manga celkově je taková genderově volná, na jednu stranu vyobrazují muže vypadající trochu jako ženy, na druhou stranu tam jsou ženy sexualizovány obrovským poprsím apod. Asi tenhle mechanismus nechápu, ale jsem jen čtenář, tak co už. Nicméně po tomhle dílu jsem se do Ragnaroku začetl a tuším, že to bude má oblíbená série, tak schválně, jak lidé dopadnou. :)... celý text

Ragnarok: Poslední boj 3 2023, Takumi Fukui

Biblický příběh Adama se mi hrozně líbil, ať už ta mytologická část, tak i celkově jeho schopnosti a samozřejmě samotný souboj. Vypadá to, že lidé nejsou tak bezbranní, jak se čekalo, a to dokonce i bez pomoci valkýr. A ono to tak trochu dává smysl, protože jestli bohové mají částečně schopnosti i z toho, že je lidé uctívají, tak proč by lidé, kteří se stali legendami taky nemohli mít nějaké výhody plynoucí ze své známosti a víry v ně. Celkově se v tomhle díle kromě souboje Adama a Dia moc věcí neděje, i když se objevují nové postavy, z nichž třeba Loki mi vůbec nesedí, ale co už. Nemá cenu úplně komentovat kresbu, která je nejen stejná v každém díle, ale i když je trošku nepřehledná, tak k tomu sedí a je moc hezká a dynamická. Příprava na další souboj zatím taková nejistá, ale Poseidon vypadá na borce, tak snad se lidé nedostanou zas do takového deficitu. :)... celý text

Kingdom Come Deliverance 2023, kolektiv autorů

Hru opět a jako vždy neznám, i když jsem o ní samozřejmě slyšel, ale tahle kniha je docela dobrá a dává smysl. Třeba proti komiksu Diablo je to mnohonásobně lepší, výpravnější a má děj, ve kterém se český čtenář vyzná, a který má nějaký začátek a konec. Nevím úplně, jak se váže ke hře, jestli je to nějaký prequel nebo jen nějaký drobný doplněk z toho světa, ale klidně si ho může přečíst i čtenář, který hru vůbec nezná, i když pro něj asi nebude mít žádnou pointu, jen to bude takový exkurz do toho světa. Ano, jasně, je to v podstatě o ničem, ale možná že menší cíle tohohle komiksu jsou logičtější a čitelnější, než nějaké velkolepé uvedení, které se zvrhne v nepřehlednou smršť, ve které se nový čtenář, herní amatér, nevyzná. Kniha má taky zajímavou obálku s přebalem. Závěr obsahuje nějaké grafiky ze hry, které jsou úžasné. takže já nevím, asi to není žádné must have, ale zklamaný jsem nebyl. :)... celý text

Simpsonovi: Monumentální komiksový nával 2023, Ian Boothby

Od Simpsonů asi nikdo nečeká nic víc, než pár epizodických vtipných příběhů a přesně to také dostanete. Nicméně ač jsou příběhy docela zajímavé a hodně často navazují na události a informace ze seriálu, tak tomu něco chybí. Možná to je styl vyprávění, možná to jsou promluvy postav, ale něco je tam trošku jinak a je to hodně znát. Měl jsem podobný pocit u Ricka a Mortyho, kde byl komiks takový nějaký cizí od seriálu. Ale to je naprosto přirozené. Co se týče příběhů, tak oceňuju spíš ty kratší, protože ty dlouhé někdy byly až moc zdlouhavé. Konkrétně tedy hlavní příběh této knihy o novém Radioaktivním Hugovi byl postupně až příliš dlouhý, že to ztratilo dynamiku a u čtení mě udrželo opravdu jen to,. co vlastně ta změna bude. Kratší příběhy ale byly moc fajn, i když mi asi žádný úplně neutkvěl na moc dlouho. Co opět oceňuju je vystřihovánka další budovy ve městě, do sbírky, i když je mi vážně škoda kvůli tomu ničit komiks a stříhat stránky, takže pokud to nějak záslužně neokopíruju, tak asi nechám na jindy, ale je to prima nápad. :)... celý text

Diablo - Legendy o barbarovi: Bul-Kathos 2023, John Arcudi

Dal bych tedy nižší hodnocení, ale jelikož neznám předlohu, tak nechci být přísný až hrubý. Nicméně tahle knížečka je v podstatě úplně o ničem a právě o to víc v tom, že by asi měla být nějakým způsobem srozumitelná i pro neznalce her a měla by jim poskytnout nějaký děj a zajímavé počtení. To se bohužel nestalo. Kniha je to opravdu tenoučká, v psané podobě by měla formát kratší povídky a u povídek se často stává, že prostě nedokážou obsáhnout nějaký pořádný příběh. A to se stalo i tady. Jasně, máme tu taťku, máme tu synka, co uctívá nějaký nepřátelský kult, pak získá magii a zabije sestru a taťka zabije všechny. Ok, ale co tím chtěl autor říct? Na nějaký veleslavný velký origin to nevypadá, i když to tak asi bylo koncipované. Bul se během děje ani nestihne vyvrbit jako nějaký extra hrdina nebo sympaťák, i když proti synáčkovi je rozhodně on ten lepší. Nástin světa je dobrý, ale kratičký. Bohužel střídmá anotace zvládá bohatě pokrýt celý děj. Na co to pak číst? na zkoušku hezké, ale víc z toho člověk nevymáčkne. Kresba je pěkná, ale není nijak výjimečná, a to je bohužel asi tak vše...... celý text

Košík plný hlav 2023, Joe Hill (p)

Hodně jsem se na tenhle příběh těšil a nezklamal mě. Je na něm něco, co ukazuje styl Joe Hilla tak okatě, že jsem si okamžitě vzpomněl na jeho další komiksy a knihy. V podstatě asi první kniha z edice Black Label, který není o hrdinech DC, ale proč ne, jsem rád, že se sem tahle kniha taky dostala. Příběh je v podstatě banální, ale má v sobě nějakou zvláštní hloubku. Romance mezi floutkem, který je od začátku podezřele perfektní a mezi holkou, která v podstatě vůbec není perfektní a v tom je její krása a sympatie. June je od začátku pecka, od těch kraťásků a rajda vzhledu, který navozuje atmosféru mládí a léta, až po bezprostřednost a nedbalou eleganci. Čtenář má hned jasno, kdo v tomhle příběhu bude hrát prim. Ostatní postavy se ukazují tak nějak tlumeně, pohledem June, takže ani čtenář neví, co je a není pravda. Nespolehlivý vypravěč buduje atmosféru nejen počasím - bouří, ale i lhaním a strachem postav. No a pak přichází ten fantasy magický prvek, který je možná jen letmo a neumětelsky zasazený do severské mytologie, ale to přece June neřeší, protože ta chce jen přežít. A to je další pěkný bod. Jak se z touhy po přežití z někoho stane pěkně vražedná mrcha. Samotný děj se slušně rozjíždí a celý vyprávění je dynamické. Čtení mi odsýpalo a byl jsem nadšený, nakonec jsem knihu přečetl jedním dechem. Postupné odhalování pravdy a výsledná ironie toho, kdo je špicl, to už byla jen třešnička na dortu. Joe Hill umí vyprávět temné historky s velmi hustou atmosférou aniž by se musel uchylovat k nějakým extra hororům a fabulacím. Píše tak nějak lidsky, že postavy je lehké pochopit a tak nějak se dá i celá ta událost snadno pojmout. Výsledek je působivý a "uživatelsky přívětivý". K tomu nádherná kresba, která v sobě má to kouzlo léta i sílu bouře. A přitom jednoduchá... Klidně sem valte víc takových příběhů, je to skvělé čtení. :)... celý text

Ohnězář 2022, Kazu Kibuishi

Každá trilogie má na svém začátku takový podivný časový a dějový skok, že se člověk vážně těžko zorientuje. Osobně třeba vůbec netuším, kde je zrovna mamka a kam se podělo několik postav, ale docela snadno se dá znovu začíst. Emily hodně bojuje s prstenem, i když se do něj už slušně dostává, nicméně hlavní roli vedle ní pomalu přebírá Trellis, ze kterého se vyklubal docela v pohodě týpek, který to má v hlavě srovnané, rozhodně tedy víc něž Emily, která se nechává snadno strhnout emocemi. Naopak z Navina se stává docela dobrý hrdina, který ví, co chce a má ve svých cílech jasno. Celkově se série ubírá stále zajímavým směrem, i když tenhle díl mi přijde jako taková odbočka ke zkoumání nějakých vnitřních problémů. Hodně se pracuje s vnitřním světem a tím, co kámen dělá Emily v hlavě. Zároveň se trošku žánr mění z fantasy na sci-fi, což nevím, jestli je mi úplně sympatické. Docela rád bych se vrátil ke starším nepřátelům, ale myslím, že se k tomu brzy zase dostaneme. :)... celý text

Spojenci 2023, Mike Mignola

Kniha se mi hrozně líbila svým tématem a magií, stejně tak fiktivní alternativní historií, kdyby existovaly čarodějnice, nicméně nevím, jestli je úplně dobré už ve druhém dílu odbočit od hlavní hrdinky předchozí knihy, Sofie, a věnovat se různým povídkovým příběhům. Ty sice obsahují postavy, které už se sem tam objevily, ale je to prostě takové moc nesourodé a cizí. Třeba se pak osudy postav zase protnou, co já vím, ale prostě v téhle fázi mi přišlo brzy na to odstoupit od prvotního děje a budovat si nějaké prozatím odcizené dějové linky. Nicméně Crina je fakt borec, i když možná trošku předimenzovaná na to, že je to "jen" lovkyně čarodějnic, tak člověk má tendence fandit jí. Stejně tak těm dobrým, ať už vojákům Spojenců, tak hodným čarodějkám wyrdiánkám. Naopak zlé čarodějky jsou na první pohled hnusné a nesympatické, i když musím uznat, že jsou mocné a kouzla umí skvěle. Moc mě nebavil příběh s Josefem, nejde asi o příběh samotný ,ale prostě postava Josefa je zatím taková těžko uchopitelná. Imogen je sympatická hrdinka a sice asi trošku svérázná až trvdohlavá, ale myslí to dobře. Příběh s miminkem byl hezký a působivý, i když váhám, jestli je pozitivní, že na konci vyvolali mořskou bohyni kultu, který na začátku tak odsuzovali, čímž mu v podstatě dali za pravdu. Příběh s troly byl už takový divočejší a asi ne tak nutný, ale měl hloubku a byl dost drsný. Tahle série se mi líbí, jen je škoda, že se děj nebuduje nějak kontinuálně a lineárně. tahle kniha spíš vypadá jako nějaká sbírka povídek, co měla vyjít trošku později ,až to bude rozjeté, obzvláště když vychází po roce od prvního dílu... Ale co už, fajn čtení. :)... celý text

Poslední zkouška 2023, Sam Humphries

Tak tentokrát jsem měl problém se do Harley trošku začíst, ale nějak jsem to překonal. Poslední zkouška, konečně, nicméně začínáme vcelku smutně, i když s tím pitomým mícháním s dějem komiksu člověk neví, co je vlastně pravda, a jestli Lex může skutečně pomoct nebo ne, i když pak se jasně ukáže, jak to tedy je. Celkové propojení s Lexem, Rokem padoucha a dalšími DC eventy, které v Česku ještě nevyšly, nebo možná nevyjdou, je trošku problematické, ale zase se neděje nic, co by bylo matoucí a nepochopitelné. harley tedy dokončí zkoušky a stává se poslem řádu a chaosu, což je sice cool, ale je to něco, co čtenář moc nechce, protože by Harley vybočila ze svého vtipného normálu. Ona tedy dost vybočí už jen tím, že se celou dobu věnuje rodině a vesmíru, místo aby blbla v New Yorku, ale to nevadí. Bohužel až na tohle je ten děj takový nijaký a zdlouhavý. Nicméně aspoň má smysl a váže se na předchozí díly, ale finální zápletka s předáváním cen, to je prostě nějaká autorský hra na kreativitu, která zaplácne třetinu knihy, nechápu a nelíbilo se mi to. V posledních dílech Harley přestává být šílená a zábavná, ale je spíš tak jen... otravná a bez smyslu. Je to velká škoda, protože Harley mám rád a série mě někdy baví, někdy mě i potěší, když není nejlepší období, ale někdy si prostě člověk řekne, že je toho už moc. Možná bych někdy i v téhle samostatné sérii viděl nejraději Harley ve stylu crossoverů, kde je vážná, hrdinská a zapojuje se aktivně do dění.... celý text

She-Hulk proti světu 2023, Jason Aaron

Dobře, zase se udály nějaké eventy, které český čtenář moc nezná, ale v pohodě, protože navazujeme na dřívější události, stejně tak se ukazují staré týmy jako Zimní hlídka, Squadron Supreme a částečně i Namorova skupina, zmíněni jsou i upíři. Nicméně děj nás vrhne přímo na horu Avengers, kde někdo chce z nějakých důvodů unést She-Hulk, beru to, možná si jen něco nepamatuju z minulých dílů... Proč tam je nějaký holka, co údajně přes noc vyrostla, a proč je už tak velké Starbrand mimimo, to těžko říct, ale člověk se stále chytá. No a pak už to dává dokonalý smysl. Rusko má své plány a vypadají skutečně neprůstřelně. Red Widow působí jako dáma připravená na všechno. Ale nakonec se to vyvrbí trošku jinak, co už. Namor má vnitřní problémy ve své Atlantidě a Rusové tomu chtějí nasadit korunu. Výsledek není dobrý skoro pro nikoho až na Jen, která tak může uplatnit své právnické dovednosti. Podceňuje někdo She-Hulk? Rozhodně. Dějově se mi to líbilo, bylo to příjemně akční, i když ta dvoji hra byla zpočátku trošku matoucí. No a finále se Squadron Supreme je velká věc, na kterou se těším, takže se snad objeví i nadále, i když je škoda, že tu nevychází ostatní komiksy, které by to trošku uvedly a sledovaly dění okolo téhle skupiny. Na Avengers je problém, že se asi dostávají do jiných příběhů, kde se posouvají a vyvíjejí a nám se tu dostanou do ruky jen tahle pokračování, která působí zmateně. Ale jak říkám, člověk se vždycky nějak chytne. :)... celý text

Slib 2023, Marjorie Liu

Tahle série je výborná a ani se nedivím, že je tak ověnčená všemi možnými cenami. Jednak kresba, která se v průběhu série nemění, což ani nemusí, a je prostě nádherná, temná a velmi specifická. Kombinuje v sobě takový asijský nádech s americkými náměty. Probíhá útok na Ravenu a máme ještě čas trošku zavzpomínat. Flash-backy byly nejen zajímavé, ale podle mě i dost důležité. Odhaluje se minulost Kippy a její vztah k sestře, ale i minulost Maiky a její dávné kamarádky. Ta už se tam vyskytla a nějak čekám, co s ní nakonec bude. Setkává se navíc i rodina, když přichází teta půlvlčice a babička vlčice, ta navíc ukazuje, jak mocní jsou prastaří, to je bezva. Útok Kumaei je docela drsný, ale to už jsou zkrátka poměry téhle knihy, která se obětí rozhodně nebojí. Nicméně překvapivý zvrat a noví spojenci jsou už na cestě. Dochází taky k zajímavému setkání mezi hraběnkou a Maikou, na což asi hodně čtenářů od začátku čekalo, ale nakonec to dopadlo dost obyčejně, až na ten závěr. Docela se prohlubuje spojení s maskou a vztah s démonem, který je už více než jen přátelský. Do toho se démoni snaží zjistit tajemství šamanské císařovny a každý něco kuje, dokonce i taťka Vlk. Série je to skvěle rozjetá a baví mě, zajímalo by mě ale, kdy už se stane nějaký další zvrat, protože tyhle boje a vnitřní pátrání jsou fajn, ale je potřeba i nějaká akcička a posunout se v ději. Těším se dál. :)... celý text

O původu pouta 2023, Gege Akutami

Wow, zpočátku to byl trošku zmatený díl, protože nevím, jestli tam byl nějaký drobný skok nebo jsem jen vytěsnil minulý díl, ale nějak jsem se nedokázal chytit. Později se ale vše srovnalo a nejenže se jakž takž dokončil turnaj zaklínačů, ale ještě se otevřela nová důležitá zápletka. Tajemná kletba týkající se mostu a všech, kteří tam vstoupili, je zajímavá a dostatečně tajemná, aby dokázala upoutat. Nakonec je to ještě divočejší, protože se do toho vkládají sourozenci z prokletých lůn. Asi by mě příliš nezaujali, ale tím, jak hezky byl vznik těchto prokletých artefaktů vysvětlený, to dostalo úplně novou úroveň. No a pak samotný souboj mez zaklínači a kletbami, to bylo boží. Hodně mě bavila Nobara, která se v poslední době chová jako totální psychopatka, ale právě proto mě baví. Ostatní trošku nudnější a zrovna Itadori, který neměl bez Sukuny žádné schopnosti, se najednou takhle vyšvihnul... No a v pozadí stále útočí mocní prokletí duchové, kteří mají sví plány, které teprve vyjdou najevo. Skvěle rozjetý díl a nové zápletky, které nejen vysvětlují trošku reálií, ale posouvají celou sérii novým a zajímavým směrem. Proč ne, těším se na další díl. :)... celý text

Kdo seje vítr 2020, Bill Willingham

Asi trošku pomalejší díl, který tak nějak vybočuje z dosavadního vyprávění, ale zase docela vkusně a vhodně navazuje na poslední události. Pan Temný je pryč a je třeba s tím nějak naložit. A co je výraznější aktuální problém, než absence Severního větru. Wolfi několikrát jasně ukázal, že ho tohle téma nezajímá, jeho vlčí bratři jsou zase sebranka jak ze zvláštní školy, takže jasně, naprosto chápu, že budou jmenovat jedno z dětí, proč ne. Improvizované zkoušky sice nic moc, čekal jsem něco většího a tradičnějšího, ale jak poznamenali sluhové - Severní vítr se vyjeví sám. Tedy snad. Ale musím říct, že nakonec to všechno dopadlo velmi dobře a jak bylo naznačeno, tak se i stalo - Severní vítr se skutečně vyjevil sám, a to více než jasným znamením. Ostatní dění zatím nic moc, všechno se po válce s panem Temným teprve rozjíždí, ale jsou to zkrátka staré dobré Mýty. Do popředí se dostávají mláďata a asi je to dobrá dějová linka, žádná jiná postava aktuálně nemá tolik co nabídnout.... celý text

Mláďata v Zemi hraček 2021, Bill Willingham

Hodně zajímavé vyprávění, hodně netradiční, na dosavadní svět Mýtů a hodně je tu cítit jakési spění ke konci, ale vlastně velmi dobrý díl. Tereza je nafoukaná, rozmazlená, prostě taková malá vlčí princeznička, takže je pozitivní, že se dostává do středu dobrodružství, stejně tak Darien, který je v podstatě to samé v bledě modrém, namyšlený vůdce smečky. Říše hraček od začátku vypadá příšerně a všem je jasné, že to není tak úplně pozitivní příběh. Jak předpověděla Ozma, tohle nedopadne dobře. A Tereza se sice ukazuje i docela v dobrém světle, až na nějaké princeznovské výlevy, ale postupně jí začne docházet, že je na hodně špatné cestě. Velký vývoj čeká Dariena, který se opravdu ukáže jako vůdce smečky, který se o své sourozence stará a bylo to vážně dojemné. Konec je asi tak nějak překvapení, ale i když to s Říší hraček dopadlo dobře, tak nedokážu odpustit, co tam napáchali a provedli. A myslím, že v hloubi duše to nedokáže odpustit ani Tereza, ze které je po tom všem tak trošku troska. No, zkrátka tohle byl velmi silný díl, který navazuje na pomalou cestu Mýtů ke konci a poukazuje na to, že tohle neskončí šťastně až do smrti.... celý text

Sněhurka 2022, Bill Willingham

Na Zemi Oz jsem se těšil hodně dlouho a sice se mi úplně nelíbí její kresba a i ten děj je takový svérázný, ale proč ne. Naopak dění v Mýtově je parádní a nabírá nový dech. Tři díly před koncem se objevuje nejen nový padouch, ale otevírá se spousta zápletek, které v tuhle chvíli vypadají téměř až neřešitelně. Na tomhle dílu se hodně projevuje sequel, který v Česku nevychází, takže se zase objevují zápletky, které český čtenář nezná, třeba Šípková Růženka a její Hadeon, auto poháněné krví. Celkově ale nastávají chvíle, kdy jako by čtenáři něco uteklo, ten posun je tam znát, bohužel. Dost se projevuje i vypravěč, který je takový zvláštní a jiný než v předchozích dílech, pořád se odkazuje na konec a na samé špatné věci apod. Nicméně akční linka s princem Brandišem je moc fajn a velice akční. Má podle mě hodně co nabídnout, až je škoda, že už je takhle v závěru, i když musím říct, že některé momenty jsou trošku odfláknuté. Třeba jak mu nikdo nemůže za dveře apod. Ale možná i v tom je pointa.... celý text

Kamelot 2023, Bill Willingham

Velmi naditý a výživný díl... Zatímco se Sněhurka a Mýtov vzpamatovávají z nového nepřítele a dalších problémů, Růža už se zase věnuje nějakému svému vlastnímu plánu. Ne že bych Kamelotu upíral nějaký mýtický nádech a pohádkovost, ale spíš toho Růža už vyzkoušela tolik, že ji beru trošku s rezervou. Celé to avatarství Naděje, které se tedy u ostatních avatarů nezdá natolik pozitivní, jako to chce Růženka, je hodně velký krok stranou od dosavadních příběhů a popravdě moc nechápu, co s tím vším chce Růža vlastně dělat. Nicméně je to takový její projekt, tak asi proč ne, obzvláště, když to evidentně bude mít dopad i na ostatní Mýty včetně Sněhurky, která se hypoteticky rýsuje jako nová nepřítelkyně Kamelotu. Po Velkém mýtickém crossoveru jsme sice opustili zápletku velkých stvořitelů v pozadí, ale dostáváme se tu zase k nějaké vnější síle, která jako by k tomuto odkazovala, ale to síla mýtů a jejich opakování. A celkově pak otázka - je Růžence předurčený stejný osud jako měl Artuš a s ní i dalším postavám? Uvidíme, nicméně už spousta vysoce postavených Mýtů začíná tušit, že to nedopadne nejlíp, třeba Winter, která se už pomalu chystá na válku. Zbytek dílu ubíhá poměrně v klidu, Brandiš se vyklidnil, Wolfiho dávají pomalu dohromady, Ambrož se konečně vyjádřil... Vlastně to všechno směřuje k jakž takž hezkému konci, až na to, že neustále slýcháme vypravěčské hlasy o tom, že nic dobře nedopadne. Tentokrát mě kromě hlavní linky moc nebavil doplňkový příběh o kapele a Šípkové Růžence... Její příběh se kvůli sequelu Fairest hodně odtrhl od hlavní série a nějak mi k ní úplně nesedlo ,aby někam takhle vyrazila bojovat, ale už to beru asi jako velmi postranní zápletku na to, abych to více řešil...... celý text