G.I.Jane
přečtené 82
Život na cestě: autobiografie
2016,
Oliver Sacks
Fascinující člověk, úžasná kniha. Nenudila jsem se ani minutu. Velký životní příběh "naprosto obyčejného člověka", který tolik přinesl na pole neurověd. Miluji "Talebovskou filozofii" a pan Sacks je jejím zářným pozitivním příkladem. Žádné "naleštěné" akademické prostředí, žádné kurzy získávání, zpracování a prezentování vědeckých informací, žádný "nalinkovaný" denní režim, vše prožíval naplno. Své lásky, svou rodinu, své koníčky, svou motorku, své pacienty, své psaní. Prožil pestrý, barvitý, svobodný život a přesto mu zůstalo spoustu času na pacienty, na práci s nimi, na své nové medicínské pohledy, postřehy, z nichž pak tvořil pilíře neuroplasticity. Jeho životní příběh je přesným obrazem ANTIFRAGILITY.... celý text
Váš mozek se dokáže uzdravit
2017,
Norman Doidge
Kniha je pokračováním předchozího díla "Váš mozek se dokáže změnit", takže už jsem věděla do čeho jdu a těšila se, až se zase ponořím do nových hádanek lidského bytí. A hned na začátku na mne vyskočil p. Pepper, laik s Parkinsonovou nemocí, jehož životní příběh je ukázkou velké vůle a touhy a na druhé straně, bohužel, i někdy nadutosti odborníků v tom, že laik nemůže poučit odborníka :-(. Znovu skvělé čtení. Co mě ale naprosto uchvátilo, je celý životní příběh lékaře i pacienta /Alfred Tomatis - Paul Madaul/, jejich léčba filtrovanou hudbou. (Sokrates: A proto, Glaukone, jsem řekl, že učit se hudbě je nástroj mocnější než kterýkoliv jiný, protože rytmus a harmonie si nacházejí cestu do niterných zákoutí duše, kam se pozoruhodně upínají. Platón, Ústava). Takže po přečtení teď sama přemýšlím, co všechny ty hluky velkoměst, rušných provozů, neustále navěšená sluchátka.....nemyslím vrátit se na stromy a lovit mamuty, ale naše evoluce již těžce vlaje za elektronickou revolucí. Proto myslet na naše mozky bude nebo nejspíš UŽ JE důležitým úkolem. Nenechme se převálcovat umělou inteligencí! A prosím nezapomeňte přečíst doslov k paperbackovému vydání, stojí zato.... celý text
Labyrint pohybu
2018,
Pavel Kolář
Kniha pana profesora Koláře je určitě pěkné čtení, což se dalo předpokládat, zvláště čtenáři, kteří jej sledují, čtou jeho články a názory. V jednotlivých kapitolách se věnuje vždy určitému společnému tématu, pan profesor se snaží rozprostřít téma čtivě, myslím, že srozumitelně i pro laiky. Jsem velmi ráda, že přichází s jemnou kritikou do všech řad, do celé společnosti, že přichází i s názory jak by věci i řešil, kdyby to mohl sám změnit. Tím vytváří celkový, komplexní pohled, tedy tak jak přemýšlí medicínsky, tak přemýšlí i celospolečensky. To na díle oceňuji nejvíce. Jsem ráda, že apeluje především na široký rozhled všech zúčastněných na medicínském procesu, nemám ráda všechny ty moderně se tvářící ambulance celostní medicíny, anti-age medicíny, zdravé výživy apod., což jsou především výrobny peněz, celostně by měl přemýšlet každý lékař, ale co dělat, když dominuje úředničina. Řešení to má, stačí jen aby lidé jako je pan profesor a další významné osobnosti vložili své usilí nejen do pacientů, svého vzdělání, ale také směrem vzhůru, protože u nich je šance, že je bude někdo poslouchat, ostatní dělníky medicíny nikoliv. Na závěr ještě jednu malou poznámku, kniha se četla dobře, ale necítila jsem tam jakési /pro mne těžkou vyjádřitelné/ souznění mezi tázajícím a dotazovaným, určitě jsem četla lepší rozhovory, třeba pro mne zatím top - kniha Karla Janečka, kterou sepsal pan Kabát. Ale přes to všechno je pan profesor VELKÝ FORMÁT.... celý text
