Gabibi
přečtené 98
Ticho: Síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit
2012,
Susan Cain
Skvělá kniha! Není však potřeba ji přečíst celou, pokud se vám zdá rozvleklá. Nejvíce mě zaujaly dvě poslední části, především příběh Emily a Grega, na kterém autorka popisuje a vysvětluje soužití extroverta s introvertkou a zároveň radí, jak komunikovat s vaší polovičkou, která je temperantem na opačném pólu :)... celý text
Tvůrci náhody
2018,
Joav Blum
Ale jo! Ten námět je skvělej, provedení místy pokulhává a některé příběhové linie jsou zbytečně dlouhé (Alberto Brown), ale bavilo mi, jak se postupně ukazuje nadpřirozený prvek, jak nic není naservírováno a čtenář musí tápat. Bavila mi kapitola, ve které je vysvětlena obálka knihy. A bavilo mi taky to, že poslední kapitola má číslo 1, protože každý konec je jenom nový začátek..... celý text
Saudade – Na kole a v kajaku kolem světa
2018,
Matěj Balga
Velká srdcovka už od blogu I, Cycleast, který Matěj psal mezi lety 2014 a 2017, když putoval světem. Na jeho textech mě udivovaly hlavně dvě věci: s jakou otevřeností píše a jak romanticky dokáže svět popsat. Filosofické pojetí vyprávění, citlivost ke světu a jedinečně surová poetika vždy kontrastovaly s mladým klukem, velkým individualistou, který si dělá co chce a po cestě láme jedno srdce za druhým. Přirozený literární talent je poznat už od prvních stránek, přesto bych řekla, jak to vlastně u zajímavých knih bývá, že Saudade není kniha pro každého. A vůbec se toho nebojí. Nemá obrázky ani obří reklamu, nepodbízí se. Není to cestopis, není to lehce přístupné čtení a není to oddechovka. Je to filosofický hloubkopis krásného smutku, ve kterém se skrze dlouhá souvětí dostáváte do všech slepých uliček a na velké křižovatky duchovní cesty jednoho cyklopoutníka. Je to kniha o hledání a nenacházení, o marnosti konce, na kterém je vždy jen další začátek. Také je to kniha o krásách světa, o neočekávaných setkáních a o tom, že naději je nutno udržovat směrem vpřed. Jedinečná kniha, která se objeví možná tak jednou za generaci.... celý text
Jednoduše buďte šťastní – 7 klíčů k lehkosti bytí
2012,
Pierre Franckh
Myslím, že z těchto knih o osobním rozvoji je důležité najít to, co si můžeme vzít za své. Vypíchnout si to. První dvě kapitoly pro mě byly velmi důležité, zajímavé, zapůsobily na mě. Ze zbytku knihy jsem si už nic vzít nedokázala, buď to pro mě bylo nošení dříví do lesa, nebo mi to přišlo podané nějak lacině, bezduše.... celý text
Úterky s Morriem
2002,
Mitch Albom
Milá kniha o umírání a o tom předtím. Filozofické dojímavé čtení.
Noc v Central Parku
2017,
Guillaume Musso
Jako byste četli film, který má spád, ponoříte se do něj, užijete si ho, přestože víte, že ten hollywoodský biják je jeden velký mišmaš přitažený za vlasy.
Univerzální katalog zoufalců
2016,
Přemysl Krejčík
Setkání, vztahy, sex, alkohol, zlomená srdce a tak nějak pořád dokola. Ne nutně v tomhle pořadí. Řada postav se zjevuje a mizí ve svém vlastním mikropříběhu. Ty zvláštní propletence a motiv "co kdyby" byly na knize to nejlepší. Má opravdu jedinečnou formu vyprávění příběhů, takovou hravou, a prostředí a situace jsou ryze české. Nechci samozřejmě tvrdit, že bych se mezi těmi zoufalci našla :-) spíš jsem pro ně měla pochopení.... celý text
Líný cestovatel
2013,
Dan Kieran
Roztomilé české vydání mě dostalo! Tematicky se mi to také celkem líbilo - mišmaš myšlenek o cestování, osobní zážitky, něco z historie, literatury i filosofie.. Co mi ale vadilo bylo autorovo neustálé vnucování jeho stylu cestování, jako kdyby žádný jiný nebyl ten správný. Pořád srovnával "cestování" a "ježdění na dovolenou", kritizoval "dovolenkáře" a vyzdvihoval "cestovatele", což pro mě bylo otravné, i když bych se zařadila do skupiny "cestovatel". Přeci je možné vyprávět o svém způsobu, aniž bychom se vymezovali proti způsobu někoho jiného...... celý text
Podivuhodný život osamělého pošťáka
2017,
Denis Thériault
Poetická jednohubka s originálním překvapivým závěrem. Básničky byly fajn, jinak pro mě nečtivé. Biloda jsem si neoblíbila.
Bábovky
2016,
Radka Třeštíková
K vodě dobrý. Vlastně mě Bábovky překvapily, myslela jsem, že budou horší. Zápletky a mikropříběhy nejsou špatné, text se čte dobře a celkově to není vůbec hloupé. Ale stejně asi tenhle žánr "české jednohubkové vztahovky ze života" nemusím, potřebuju něco navíc. Postavy mi byly nesympatické, takové ty antihrdinky a antihrdinové, kteří jsou na tom hůř než vy, se kterými čas trávit nechcete. Jejich charakter je tak nějak odpudivý a vztahy nešťastné. Nejlepší na knize je její obálka.... celý text