Gabibi
přečtené 99
Bábovky
2016,
Radka Třeštíková
K vodě dobrý. Vlastně mě Bábovky překvapily, myslela jsem, že budou horší. Zápletky a mikropříběhy nejsou špatné, text se čte dobře a celkově to není vůbec hloupé. Ale stejně asi tenhle žánr "české jednohubkové vztahovky ze života" nemusím, potřebuju něco navíc. Postavy mi byly nesympatické, takové ty antihrdinky a antihrdinové, kteří jsou na tom hůř než vy, se kterými čas trávit nechcete. Jejich charakter je tak nějak odpudivý a vztahy nešťastné. Nejlepší na knize je její obálka.... celý text
Kosmonaut z Čech
2017,
Jaroslav Kalfař
Moc zajímavá a inteligentní kniha, kterou mě ale nějak nebavilo číst. Asi ten žánrový mišmaš mi nesedl. Vytvářel se mi tam takový nesoulad. Vztahovka ve sci-fi kulisách a ve filosofickém pojetí s exkurzem do české historie a české nátury je nejspíš už moc. Ale "Láska je svědění, které si nepodrbáš" stojí za to :-)... celý text
Udělej si ráj
2011,
Mariusz Szczygieł
Poláci nás, Čechy, prý mají docela rádi. Kniha je sbírkou subjektivních postřehů, historek a úvah, které podává polský novinář - čechofil v nesourodém uspořádání. Píše o české povaze a jejím nejvýraznějším atributu, od kterého se odvíjí plno dalších věcí, totiž o ateismu. Prý o sobě rádi tvrdíme, že jsme nejateističtější země světa a říkáme, že "věříme v ateismus." Poláci se ptají, jak se nám žije bez boha a hrstka vybraných Čechu odpovídá: "Normálně." - "Bezva." - "Příjemně." nebo "Snáz než s bohem." Jsme tak považováni za pragmatiky a individualisty, možná za cyniky, přesto se zdá, že to autorovi nějak imponuje. Dále autor vyzdvihuje "touhu po pohodě" jako další rys české povahy. Čech se musí cítit dobře a to je pro něj důležitější než kdejaká ctnost. .... No myslím, že osobně se s tímhle popisem dokážu ztotožnit :-)... celý text
Reverendova žena
2013,
Katherine Webb
Škoda, že má kniha spád až poslední 50 stránek. Bohužel je před nimi 350 jiných, na kterých se toho moc neděje, příběh příliš odbočuje, každá postava - a že jich není málo - má v knize svůj vlastní malý příběh, takový medailonek, který se ne vždy vztahuje k ději hlavnímu. Kniha mi přišla překombinovaná, objevuje se hodně nesourodých témat a motivů (problémy ve vztahu či manželství, detektivní pátrání, teosofie, sufražetky, vztah služebnictva a pánů,...). Zajímavé je dozvídat se příběh prostřednictvím dopisů a skoků mezi rokem 1911 a 2011.... celý text
Než jsem tě poznala
2013,
Jojo Moyes
"Lehké" čtení o těžkém tématu. Textu dominují dialogy a popisy pocitů hlavních hrdinů, čte se dobře, až klouzavě. MOŽNÉ SPOILERY: Jedná se o vztahovku, která se odehraje během šesti měsíců v menším městečku poblíž Londýna. Děj není nijak zběsilý a je zprostředkován především prostřednictvím dialogů. První polovinu jsem opravdu měla problém s hlavní ženskou postavou Lou, která mi nepřipadala moc sympatická, spíše nezajímavá a vadila mi její přehnaná ostýchavost. Myslím, že nedostála popisu "upovídané, milé a svérázné slečny". Jsem ale ráda, že její "proměna" nevznikla "ze dne na den" ("ze stránky na stránku"?) a postupně vykukovala skrze sbližování s Willem. Zato Willa jsem si oblíbila hned, pro mě to byla nejsympatičtější nejzábavnější postava. Ostatní postavy jsou spíš křoví, které jen doplňuje vývoj hlavního páru, ale nikdy ho přímo neusměrňuje. Kromě tématu sbližování dvou lidí se objevuje téma život kvadruplegika, otázky eutanazie, rodinná "dramata" a prolínání kontrastních sociálních světů. Knížka mě pohltila a hodně bavila, přesto nemůžu dát *****, protože vím, že už jí podruhé číst nebudu (ale těším se na film) a také kvůli občasnému klišovitému vyjadřování (hlavně při popisech okolí a prostředí). Jo a nebrečela jsem! (Dobře, tak jednou!)... celý text