Gity
přečtené 483
Vyšetřování
2016,
Philippe Claudel
Tak tohle byla síla. Kniha začala slibně - zajímavé téma, příjemný a neobvyklý styl psaní, mírně absurdní situace, které ve mně vzbuzovaly zájem, zvědavost a lehký údiv. Začátek za 5 hvězdiček. Absurdity narůstaly každou další kapitolou, to už byla trochu nuda, takže jsem v duchu ponížila na 4 hvězdičky. Když se ani za polovinou knihy neobjevilo nic nového a spirála absurdit se roztáčela stále intenzivněji, získala jsem dojem, že autor je buď na nějakém šíleném tripu, nebo se rozhodl šokovat za každou cenu. Knihu jsem dočetla, protože jsme byla zvědavá, jak z toho autor vybruslí a jestli třeba nepřijde nějaké překvapivé rozuzlení. To se bohužel nekonalo, i závěrečné kapitoly se držely předchozí linie, a tak končím na jediné hvězdičce. Ale musím říct, že po tomhle zážitku mám o to větší chuť přečíst si Brodeckovu zprávu, která je na rozdíl od knihy Vyšetřování hodnocena dost pozitivně.... celý text
Lunapark
2013,
Stephen King
Nebyla to typická kingovka, na kterou jsme od tohoto autora zvyklí, ale mně se knížka zrovna dobře trefila do nálady a užila jsem si ji. Žádné velké napětí, žádný strach, žádné nechutnosti. Spíše trochu dojímání, rozjímání, vzpomínek. Výsledkem je příjemný román o životě, dospívání a láskách jednoho mladého idealisty.... celý text
Tvůj stín
2012,
Jeffery Deaver
Tato kniha mě překvapila tím, že narozdíl od jiných deaverovek postrádala morbiditu a nechutnost, byla spíš uhlazená, hodně se zabývala životem hlavní hrdinky a měla jsem pocit, že čtu v první řadě román a až ve druhé detektivku. Že by na Jefferyho při psaní přišla nějaká touha přisladit detektivku trochou citu, něhy a lásky? Myslím, že mně tentokrát nic moc z knížky v paměti neuvízne a za pár týdnů už vůbec nebudu vědět, o čem to vlastně bylo. I přesto se mně kniha hodně líbila, byla čtivá, příjemná a hodnotím plným počtem hvězdiček.... celý text
Sametová kůže
2014,
Markéta Harasimová
Knížka začala slibně - první část mě zaujala a těšila jsem se, jak se bude děj vyvíjet dál. Vypadalo to, jako kvalitní detektivka. Ovšem poté, co na scénu vstoupil hlavní vyšetřovatel, se kniha z detektivky začala měnit v červenou knihovnu. Pak se autorka zřejmě rozhodla, že by zkusila oslovit ještě ty, kteří mají rádi lechtivou literaturu a do závěru přidala několik erotických pasáží, které svým detailním popisem připomínaly čtení z časopisů Leo a spol. Konec knihy už jsem dočítala se zatnutými zuby, jen proto, abych nebyla za zbabělce, který uteče a provázely mě obavy, zda na mě z další stránky nejukne ještě nějaká ta básnička, aby si užili i milovníci poezie. Za ten slibný začátek dávám 3 hvězdičky a až se otřepu, možná si zkusím od autorky přečíst ještě i jinou knížku - snad natrefím na nějakou, která se udrží v detektivní linii a nebude mít snahu přihodit i něco dalšího, aby oslovila co nejvíc čtenářek.... celý text
Nic není tak prosté
2006,
Květa Legátová (p)
Kniha mě bohužel moc nezaujala. A to ani příběhem, ani stylem psaní. Povídka Vraždy v lomu byla ze všech čtyř povídek určitě nejzajímavější, v tom souhlasím s ostatními čtenáři. Zato při čtení poslední povídky jsem si připadala trochu jako v psychedelickém snu. Chápu, že snahou autorky bylo, aby dialog poručíka Ryšky a druhé postavy, nevedl k odhalení pointy, protože tu chtěla autorka odhalit až na úplném konci povídky. Ale že díky tomu bude jejich rozhovor připomínat debatu dvou choromyslných jedinců, kteří jsou ještě navíc pod vlivem jakési dosud neregistrované opojné látky, to na mě byla příliš silná káva. Ale i přes své spíš negativní hodnocení si hodlám další knížky p. Legátové přečíst a těším se, že jim udělím určitě lepší hodnocení.... celý text