Gity komentáře u knih

Další krásná kniha od pana Niedla - jeho styl vyprávění mám moc ráda. I přestože je historie moje oblíbené knižní téma, tak jsem se v této knížce dočetla spoustu nových informací, o kterých jsem nic moc nevěděla (vlčí smečky, doprovázení konvojů přes moře, život na ponorce). Zaujalo mě i to, že kniha neměla jednoho hlavního hrdinu, kolem kterého by se děj točil, ale hlavní postavy byly rovnou tři a já jsem mohla sledovat, jak a kde se jejich osud protne.

8 12.01.2019

Už dlouho jsem měla v plánu si tuhle klasiku, jejíž děj zná snad každý, přečíst. Konečně se zadařilo. Upírská tematika rozhodně není můj šálek kávy, tak jsem se trochu obávala, co to se mnou udělá a ejhle - ono mě to zaujalo a bavilo. Návdavkem i překvapilo. Očekávala jsem hororové či hrůzostrašné čtení, při kterém se v noci budu bát opustit postel a nekonalo se. Noční návštěvy toalety jsem zvládala bez doprovodu. Místo toho na mě knížka působila jako typická představitelka literatury romantismu - úžasní kladní hrdinové bojující proti zlu a dokonce jich byla spousta na výběr dle vkusu každého čtenáře. Muži charakterní, galantní, stateční a ženy krásné, jemné a něžné. Jo, to byl svět ještě v pořádku. Já jsem si knížku moc užila!

11 06.01.2019

Parádní knížka, která pro mě splňuje všechno, co má mít klasický román. Je dost obsáhlá na to, aby se čtenář stihl sžít s hlavním hrdinou, já jsem měla pocit, jako by Clyde byl někdo, koho skutečně znám. Autor čtenáři umožní žít s Clydem celý jeho život - chvílemi Clyda chápete, chvílemi litujete, chvílemi vás pořádně štve.... Knížka navíc oplývá brilantním slohem, který příjemně, nenuceně a lehce plyne.

12 01.12.2018

Zajímavé téma, neotřelá forma, kdy je příběh vyprávěn třemi osobami, příjemný a čtivý styl. Kniha nabízí na můj vkus až moc černobílý pohled na černobílou tematiku - všechny černé hospodyně v knize jsou ty kladné a utiskované, kdežto bílé paničky jsou až na výjimky zpovykané, hloupé či zlé. Zklamalo mě, že z knihy víc nedýchla myšlenka, že vše je o jednotlivých lidech, nežli o barvě pleti - tohle bych očekávala jako hlavní poselství takové knihy, ale vyzněla jinak. Nejvíce sympatických emocí ve mně vzbudila postava Celie, dívce Skeeter jsem fandila v jejím dozrávání a soucit, včetně pochopení ve mně vzbudila postava její nemocné matky.

6 29.09.2018

Tak tohle byla síla. Kniha začala slibně - zajímavé téma, příjemný a neobvyklý styl psaní, mírně absurdní situace, které ve mně vzbuzovaly zájem, zvědavost a lehký údiv. Začátek za 5 hvězdiček. Absurdity narůstaly každou další kapitolou, to už byla trochu nuda, takže jsem v duchu ponížila na 4 hvězdičky. Když se ani za polovinou knihy neobjevilo nic nového a spirála absurdit se roztáčela stále intenzivněji, získala jsem dojem, že autor je buď na nějakém šíleném tripu, nebo se rozhodl šokovat za každou cenu. Knihu jsem dočetla, protože jsme byla zvědavá, jak z toho autor vybruslí a jestli třeba nepřijde nějaké překvapivé rozuzlení. To se bohužel nekonalo, i závěrečné kapitoly se držely předchozí linie, a tak končím na jediné hvězdičce.
Ale musím říct, že po tomhle zážitku mám o to větší chuť přečíst si Brodeckovu zprávu, která je na rozdíl od knihy Vyšetřování hodnocena dost pozitivně.

3 07.04.2018

Nebyla to typická kingovka, na kterou jsme od tohoto autora zvyklí, ale mně se knížka zrovna dobře trefila do nálady a užila jsem si ji. Žádné velké napětí, žádný strach, žádné nechutnosti. Spíše trochu dojímání, rozjímání, vzpomínek. Výsledkem je příjemný román o životě, dospívání a láskách jednoho mladého idealisty.

10 10.02.2018

Tato kniha mě překvapila tím, že narozdíl od jiných deaverovek postrádala morbiditu a nechutnost, byla spíš uhlazená, hodně se zabývala životem hlavní hrdinky a měla jsem pocit, že čtu v první řadě román a až ve druhé detektivku. Že by na Jefferyho při psaní přišla nějaká touha přisladit detektivku trochou citu, něhy a lásky? Myslím, že mně tentokrát nic moc z knížky v paměti neuvízne a za pár týdnů už vůbec nebudu vědět, o čem to vlastně bylo. I přesto se mně kniha hodně líbila, byla čtivá, příjemná a hodnotím plným počtem hvězdiček.

3 06.01.2018

Knížka začala slibně - první část mě zaujala a těšila jsem se, jak se bude děj vyvíjet dál. Vypadalo to, jako kvalitní detektivka. Ovšem poté, co na scénu vstoupil hlavní vyšetřovatel, se kniha z detektivky začala měnit v červenou knihovnu. Pak se autorka zřejmě rozhodla, že by zkusila oslovit ještě ty, kteří mají rádi lechtivou literaturu a do závěru přidala několik erotických pasáží, které svým detailním popisem připomínaly čtení z časopisů Leo a spol. Konec knihy už jsem dočítala se zatnutými zuby, jen proto, abych nebyla za zbabělce, který uteče a provázely mě obavy, zda na mě z další stránky nejukne ještě nějaká ta básnička, aby si užili i milovníci poezie. Za ten slibný začátek dávám 3 hvězdičky a až se otřepu, možná si zkusím od autorky přečíst ještě i jinou knížku - snad natrefím na nějakou, která se udrží v detektivní linii a nebude mít snahu přihodit i něco dalšího, aby oslovila co nejvíc čtenářek.

5 15.09.2017

Kniha mě bohužel moc nezaujala. A to ani příběhem, ani stylem psaní. Povídka Vraždy v lomu byla ze všech čtyř povídek určitě nejzajímavější, v tom souhlasím s ostatními čtenáři. Zato při čtení poslední povídky jsem si připadala trochu jako v psychedelickém snu. Chápu, že snahou autorky bylo, aby dialog poručíka Ryšky a druhé postavy, nevedl k odhalení pointy, protože tu chtěla autorka odhalit až na úplném konci povídky. Ale že díky tomu bude jejich rozhovor připomínat debatu dvou choromyslných jedinců, kteří jsou ještě navíc pod vlivem jakési dosud neregistrované opojné látky, to na mě byla příliš silná káva. Ale i přes své spíš negativní hodnocení si hodlám další knížky p. Legátové přečíst a těším se, že jim udělím určitě lepší hodnocení.

2 04.08.2017

Tak to byl parádní výlet do exotické historie, do kultury mně naprosto neznámé. Moc jsem si to užila, dozvěděla jsem se spoustu nových informací. Téma mě tak zaujalo a pohltilo, že jsem si na internetu dokonce vyhledávala fotky "liliových nožek", abych měla představu o jejich podvazování přesnou.
Postava paní Lu mně byla hodně blízká - líbilo se mi, jak se zpětně dokázala zamyslet nad svým uplynulým životem, nad chybami, kterých se dopustila a jak svá pochybení a omyly dokázala přetavit do moudrosti. Doufám, že stejně jako paní Lu, zestárnu jednou také do klidné moudrosti.

7 06.07.2017

Historie Tudorovců, zejména vztahy Jindřicha VIII., mě už několik let zajímají, proto jsem se pustila i do této knížky. A nebyla jsem zklamaná. Bylo to moc příjemné a současně i napínavé čtení, stránky mizely jedna za druhou. Moc se mně líbily rodokmeny v úvodu knihy - pořád jsem se k nim vracela a "študovala", o kom konkrétním si v knížce právě čtu. Další věc, kterou oceňuji, je to, že autorka se snažila o věrný popis historických událostí a snažila se dle svých slov vyhýbat fikci. I když už mám o Anně Boleynové a tudorovském období dost knih načtených, dozvěděla jsem se z knížky spoustu věcí, které pro mě byly zajímavou novinkou (např. podrobnosti o tehdejší módě, zvyklostech v chování u dvora,...).

2 18.06.2017

Kniha Vzdor se mně líbila o chloupek (hvězdičku) víc nežli první díl Dech. Místy dokonce i nabírala spád, stávala se napínavou a nutila mě přečíst si ještě jednu kapitolku. A ještě jednu... A ještě...
I přesto ji ale řadím k tomu slabšímu, co jsem četla. Vracet se k ní nebudu a neplánuju ani četbu jiných knížek této autorky.

1 19.02.2017

Dějová linka knihy a nápad autorky na rozdělení popisu děje z pohledu jednotlivých postav - v tom jsem viděla veliký potenciál. Bohužel byl ale totálně utopen v nepodařeném ztvárnění. Kapitoly byly psané úplně stejně - neexistoval ani náznak odlišného myšlení jednotlivých hrdinů. Styl psaní byl obyčejný, nic na něm nebylo přitažlivého, čtivého ani zajímavého, dialogy byly otřesné. V tom bych ovšem nechtěla křivdit autorce, hlavní vinu na tom klidně může mít ten, kdo knihu překládal z originálu. Ach jo, taková škoda. Podruhé už knížku číst určitě nebudu. Druhému dílu šanci dám a budu doufat v posun správným směrem.

4 13.02.2017

Knížku jsem přečetla celou, ale musela jsem se k tomu trochu nutit, hrozilo, že ji nedočtu. Byla to docela dřina, knížka je velice obsáhlá, ale jako obdivovatelka filmů a herců 30. a 40. let 20. století, jsem se zařekla, že to zvládnu. Knížku tvoří souhrn dobových faktů o paní Baarové. Tím kniha ztrácí na čtivosti a získává na hutnosti. Autor na to však sám upozorňuje, čtenář by tedy neměl očekávat příběh (rozhodně se ho ani nedočká). V tomto je ta zásadní odlišnost oproti jiným knihám, které život paní Baarové mapují. Mně tento styl získávání informací o oblíbených hercích příliš nevyhovuje, preferuju románový charakter, navíc mě v knížce neupoutalo nic, co bych o Lídě Baarové nevěděla z jiných knih či filmů.

2 03.09.2016

Tahle kniha s Agathou se mi líbila víc než kniha první, asi už jsem si na Agathu a její paličatou a umanutou povahu přivykla. Líbilo se mně to, že Agatha vyšetřuje zločin spolu se sousedem, plukovníkem Laceym - sympatický chlapík. Vykreslení vztahu mezi ním a Agathou je docela vtipné a jsem zvědavá, jak ty "tanečky" mezi nimi budou pokračovat v dalších dílech. Moje sympatie získala Agatha i svým vztahem ke kočkám - ejhle, ta samolibá a arogantní mrcha umí být i soucitná a láskyplná :-).

3 24.07.2016

Povídky se mně moc líbily - ryzí, skutečné z tehdejšího života. Některé poeticky milé, jiné smutně kruté nebo naopak furiantsky veselé. Psané krásným jazykem se spoustou libozvučných obratů.

2 11.07.2016

Knížka se četla moc hezky, příběh byl zajímavý, prolínalo se hodně osudů. Místy byla kniha příliš rozvláčná a překombinovaná, za to dávám o hvězdičku méně.

3 25.06.2016

Krásná kniha povídek - oceňuji to, jak byla živě vykreslená atmosféra vřesovišť, starých domů a dalších míst, na kterých se jednotlivé povídky odehrávaly. I když mají povídky různé autory, působí knížka velmi celistvě a dýchá z ní zvláštní starobylá romantika - myslím si, že tento punc kniha získala také díky zdařilému výkonu překladatelek. U těch nejpovedenějších povídek jsem měla pocit, jako kdyby se čas vrátil a já byla přímo tam, v centru dění.

4 22.02.2016

Na tuto sérii knih jsem byla hodně zvědavá a podle komentářů jsem se na ni celkem těšila. Po přečtení úvodní knihy musím konstatovat, že se mně docela líbila, i když mně úplně nesedí Agathina svérázná povaha a hrubé chování. Asi si na ni musím nejdříve zvyknout. Knížka se ale četla velmi příjemně, byla to oddechovka pro relaxaci. Na další díly se už těším, přečtu si je a jsem hlavně zvědavá, jak bude pokračovat moje sžívání s Agathinou povahou - zda si ji oblíbím nebo mě naopak její jednání bude štvát a rozčilovat víc a víc.

4 21.02.2016

Výborná knížka - autor má můj obdiv za to, jak dokázal skloubit odpornost doby, v níž se kniha odehrává a poetičnost vyprávění. Kniha je psaná velmi lehce až křehce, čte se úplně sama. Je pravda, že děj by se dal shrnout asi tak do 5 vět, ale na ději kniha postavená není - její kouzlo spočívá úplně v něčem jiném. Svojí klouzavou lehkostí, něžností a plynulostí mně připomněla Pagnolův Jak voní tymián. Krásný, silný a hluboký zážitek.

15 09.01.2016