gladya gladya přečtené 1589

☰ menu

Chlapec, který rozdával sny

Chlapec, který rozdával sny 2015, Luca Di Fulvio
ekniha 5 z 5

Marně vzpomínám, kde jsem o téhle knížce vlastně dozvěděla. A přiznávám, dostala mě. Vím je to pohádka pro dospělé, drsná a smutná pohádka. Jak dopadne nebudu ani naznačovat. Některé postavy byly naprosto dokonalé, zdaleka nejde jen o hlavní dvojici mladých milenců. Třeba se sympatičtější představitelkou nejstaršího řemesla jsem se v literatuře snad nesetkala (ani Sugar z Kvítku karmínového a bílého mi tak nepadla do oka). Cetta je na jednu stranu silná a dokáže bojovat, na druhou stranu, když je potřeba, umí být i smířená s osudem . Tak explicitní scény já osobně zrovna nemusím, přemýšlím, nakolik byly v knížce potřeba, ale celkový dojem z knížky mi nepokazily,... celý text


Svědectví o životě v KLDR

Svědectví o životě v KLDR 2020, Nina Špitálníková
5 z 5

Rozhovory s několika lidmi a jak je to zajímavé. Výběr tázaných je skvělý, vypravěči jsou lidé různého věku, a hlavně z různých sociálních vrstev, což v KLDR má evidentně zásadní význam. Tak se vysvětlují i zdánlivé rozpory. Někdo z tázaných řešil, jak neumřít hlady a zimou, někdo, jak získat zahraniční film a módní účes. Ano taková asi byla a je KLDR. Režim v KLDR je vlastně geniální, nesmí se skoro nic a všechno je jasně nalajnováno. A tak každý občas nějaké pravidlo poruší. Tudíž snad každý může být v případě potřeby z něčeho obviněn. A každý má strach z odhalení, snad kromě velkého vůdce. A ten se zase bojí spiklenců. A že se v některých dobách a velkých městech dalo sehnat skoro všechno? To odpovídá tomu, jak podobné režimy fungují a jak se v nich lidé snaží přežít. Autorka se táže citlivě. Je jasné, že jsou to subjektivní výpovědi, tázaní se mohou trochu stylizovat a nemusejí být zcela upřímní. Ale to na zajímavosti knihy nic nemění. Co bylo nejpůsobivější? Těžko říct, ale mě asi nejvíc zaujala feministka a důchodkyně, každá z jiných a v jistém smyslu opačných důvodů. Jenže ostatní výpovědi moc nezaostávají.... celý text


Dcera železného draka

Dcera železného draka 2021, Michael Swanwick
4 z 5

Někdy mi vadí, když autor fantasy nebo sci-fi až přehnaně podrobně popisuje a vykládá svět, který vymyslel. Tak to u téhle knížky rozhodně nehrozí. Vysvětlováno není vlastně nic. Různí tvorové tam zkrátka jsou a ne vždy je hned jasné, co jsou zač. Je to docela šílené a občas ujeté, nejsem si jistá, jestli jsem všechno pochopila. Ale rozhodně je to originální. Za origanilitu dávám hvězdu navíc.... celý text


Židokracia

Židokracia 2020, Marián Magát
odpad!

Myslela jsem, že lidstvo se poučilo. Řešit dnes, jestli je někdo Žid? Popírat holokaust? No, pamětníků už moc nežije. Proto nesmíme zapomínat. A popírat holokaust je nepřijatelné. Nebo chceme, aby se něco takového opakovalo? A co když budete mít pro někoho nevhodný původ třeba vy, autore?... celý text


M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek

M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek 2021, Dalibor Vácha
5 z 5

Opět jedna z knih, kde hodnotím celkový dojem. Nějaké mouchy by se našly, např. moc jsem nepochopila, proč autor přeskakoval v čase. Ale díky celkovému dojmu dávám plný počet hvězd. Je to beletristické zpracování příběhu, který asi není tak dobře známý, jak by si zasloužil. Moje generace se o těchto hrdinech ve škole dozvěděla málo a konkrétně o trojici M+B+M skoro nic. Jen těžko si asi dokážeme představit, v jakém stresu odbojáři žili. Ústřední trojice věděla, jak nepatrnou naději na přežití má. A přesto bojovali. Přinejmenším dva ze tří králů byli v jistém smyslu „kovbojové“. Jenže právě proto okupantům dokázali škodit. Příběh byl zajímavý a vlastně i napínavý, i když čtenář ví, jak to dopadlo. Zajímavé bylo i to, že jsem se dozvěděla o mnoha dalších hrdinech. kteří se nebáli postavit zlu. Dopis Mašína dětem mi vehnal slzy do očí. Posloucháno jako skvěle namluvená audiokniha.... celý text


Na autismus jedině autibiotika

Na autismus jedině autibiotika 2021, Eliška Antošová
5 z 5

Tohle bylo opravdu příjemné překvapení. Čekala jsem, že se ne moc náročnou formou dozvím nějaké informace o autismu, (moje znalosti jsou skutečně na úrovni zmíněné na obálce - „ Rejnmen a Šéldn“) a že mě to asi zasáhne i emočně. To se splnilo. Jenže je tam toho víc, například humor. A hlavně je to opravdu hodně dobře napsané, mnohem líp, než jsem očekávala. Oceňuji i autorčinu otevřenost. Vím, že já bych „jiné“ dítě či děti s takovou grácií jako autorka nezvládla. To je fakt. Je skvělé, že dnes už víme, že autisté nejsou nevychovaní, zlí, hloupí či kdoví co ještě. Jenže cesta k tomu, abychom se naučili s nimi žít a přijmout je ještě dlouhá. Kéž by se podařilo dostat všechny na nejvyšší možnou úroveň a v rámci jejich možností je zařadit do společnosti. Ne u všech to jde lehce. Ale pozor, nejde o výkon. Ono by bohatě stačilo, kdyby autisté a postižení byli spokojení a pokud možno šťastní. Podle vyprávění je starší autorčin syn hodně chytrý a ani ten „papírově mentálně postižený“ se mi nezdá „hloupý“, zkrátka je jiný a nevejde se do tabulek. A nezajímavější citáty“ „Chyby jsou hnojivem duše“ „Není takový problém přijmout své postižené dítě jako přijmout společnost, která ho nepřijímá.“ Trochu odlehčím. Zatím dávám 4 *, protože přece není „normální“, aby nějaká knížka měla 100% , tedy víc, než moje nejoblíbenější knížky. Až se tady objeví další hodnocení, tu hvězdu přidám. Tak už je tam pátá hvězda.... celý text


Spasitel

Spasitel 2021, Andy Weir
5 z 5

Skvělá sci-fi. Je tam dobrodružství a dramatická zápletka, vlastně těch zápletek ve smyslu nějakých katastrof je tam dost. Ale je tam i humor. A hlavně je to zase jednou dobrá hard sci-fi. Kdo chce, může si porovnat technické a vědecké pasáže s tím, co si pamatuje ze školy . Mně, která přírodní vědy studovala naposledy na humanitním gymplu v minulém tisíciletí, stačilo, že to působilo věrohodně. Snad o ději moc neprozradím, když napíšu, že přemýšlím, zda život a inteligence ve vesmíru je založen na podobných principech jako na Zemi, Přemýšlím o tom dlouho, nejen u této knížky, sci-fi čtu skoro padesát let. Všimněte si, že píšu mimozemský život je, ne byl by.... celý text


Hořkosladký život

Hořkosladký život 2020, Colleen McCullough
4 z 5

Zajímavý pohled na Austrálii před zhruba 100 lety. Osudy i povahy sester byly vykresleny dobře, i s jejich chybami . Pro mě byl z "profesního" hlediska velmi zajímavý popis hospodářské krize a jejích dopadů. Nechápu, proč tolik lidí srovnává s Ptáky v trní. Taky je hodnotím výš, ale je to trochu něco jiného. A hlavně mně se od autorky (mám ji mezi oblíbenými) nevíc líbila Římská sága (Masters of Rome), je to úplně jiný žánr a vůbec, autorčin záběr je mnohem širší.... celý text


Postel, hospoda, kostel

Postel, hospoda, kostel 2016, Zbigniew Czendlik
4 z 5

Nejsem praktikující věřící. Takže se celkem pochopitelně neztotožňuji se všemi názory katolického kněze. Pravda ovšem je, že takoví představitelé církve jako pan Czendlik jsou v této instituci potřeba a jsou tam svěží vítr. V knize zaznívá řada zajímavých myšlenek pro každého, bez ohledu na vztah k víře a církvi. S čím mám trochu problém jsou některá pro mě až příliš zobecňující tvrzení, ani ne tak o víře, ale třeba o ženách, o mužích i jiné. Je mi jasné, že takováto knížka je subjektivní pohled autora a že se autor může víc či míň stylizovat. Přiznám se, že tady se mi ta sylizace zdála až do očí bijící. Ale to může být jen můj dojem. Knížka ovšem určitě stojí za přečtení.... celý text


Divoké labutě

Divoké labutě 1996, Jung Chang
5 z 5

Někdy hvězdy nedávám za literární úroveň, ale za to, jak na mě kniha zapůsobila. Tak je to i v tomto případě. Je to zajímavý pohled na Čínu. Přemýšlela jsem při čtení a částečně poslechu (nestihla jsem celou četbu, takže jsem si pořídila i knížku) o totalitních režimech. Jasně, totalita je totalita. Ale v různých kulturních podmínkách může vypadat jinak. Podle mě jsou některé kultury k totalitě náchylnější. V žádné zemi se asi totalitní tendence nedají úplně vyloučit, ale některé země mají proti totalitě lepší imunitu, jen lepší, ne dokonalou imunitu. V knížce je krásně vidět, že v Čině vlastně svobodu v evropském pojetí nezažili, i v rodinných a soukromých vztazích byli vždycky až neskutečně svázáni pravidly, tradicemi a konvencemi. To sice komunisté do určité míry odstranili, ale nahradili to jinými a mnohem horšími formami. Vzájemné špiclování, hlídání i toho nejnepatrnějšího projevu samostatného myšlení, zásahy strany do soukromí, to tam bylo horší než u nás v padesátých letech. A něco z toho určitě zůstalo i dnes.... celý text