Hadati přečtené 992

Erik 1996, Terry Pratchett

Tenhle román je tím nejkratším ze série Zeměplocha a odpovídá to i obsahu, kde nemusíte příliš přemýšlet nad dějem a jen se bavit. Vyšla u nás i ilustrovaná verze, která potěší každého, komu se líbí obálky Jacka Kirbyho. Po delší přestávce, kdy se rozjely jednotlivé série o Smrťovi (Mort), Čarodějkách (Soudné sestry) a Hlídce (Stráže! Stráže!) se Pratchett opět krátce vrací ke svému prvnímu (anti)hrdinovi Mrakoplašovi. Toho jsme naposledy viděli v Magickém prazdroji, kde opět zachránil Zeměplochu, ale ocitnul se v Podzemních rozměrech plné příšer. Díky souhře náhod (díky, Dámo) se Mrakoplaš opět dostane na svět, jen jiným způsobem, než by si přál. Tahle kniha je o tom, co vše by se mohlo pokazit, kdybyste vyslovili tři přání bez, toho, aniž byste se nad nimi zamysleli. Ne nadarmo se říká, že nejhorší, co se vám může stát, je, že se vaše přání skutečně naplní. Pokud máte rádi Mrakoplaše, tak si tenhle krátký příběh užijte, protože bude trvat hezkých pár dílů, než se k němu zase Pratchett vrátí.... celý text

Dobrá znamení 1997, Terry Pratchett

Má nejoblíbenější kniha, jak od Pratchetta, tak od Gaimana, a to jsem velký fanoušek Zeměplochy. Oba autoři se rozhodli zparodovat biblickou apokalypsu, kde nechybí armády nebes a pekla, hroziví čtyři jezdci apokalypsy, antikrist, čarodějky a lovci čarodějnic. A s velkou dávkou humoru Terryho Pratchetta a Neila Gaimana to více než funguje, kdy téměř na každé stránce vás něco rozesměje. Mnoha postavám zde budete fandit, kdy vám bude jedno, že jedním z nich bude padlý anděl, a druhým dokonce samotný antikrist. Téma knihy samozřejmě paroduje Bibli a obecně i křesťanství, ale dělá to takovým způsobem, že jen málokoho tím urazí. Přestože hlavními hrdiny je i skupinka dětí ne nepodobná partě ze Správné pětky (akorát jsou čtyři, pokud nepočítáte psa), je kniha určena pro dospělé, protože ne vše by děti pobraly. Ale to neznamená, že by se přitom také nebavily. Skvělou zprávou také je, že po letech, které by se daly počítat už i na dekády, se v tomto roce konečně dočkáme zfilmování této úžasné knihy. A padlého anděla Crowleyho nebude hrát nikdo menší než David Tennant, známý zejména jako Doctor Who. Z jeho dalších rolí (např. Skrk z Harryho Pottera nebo Killgrave z Jessicy Jones) víme, že je tou správnou osobou pro ztvárnění této postavy.... celý text

Dlouhá země 2013, Terry Pratchett

Pratchett vytáhl svou dlouho pohřbenou krátkou povídku Horní křížení (viz povídková sbírka Mrknutí obrazovky) a společně se Stephenem Baxterem vytvořil pentalogii. Jedná se o oblíbené Pratchettovo téma „kalhot času“, tedy jak by mohly vypadat alternativní historie světa. Už od začátku knihy je hlavní bod tohoto sci-fi světa prozrazen a rovnou i řešen. Na internetu je zveřejněno zařízení, které umožňuje lidem vkročovat do jiných alternativních Zemí, které se nepatrně liší od původní Země, které se začne přezdívat Prvozemě. Hlavním rozdílem oproti Prvozemi je, že na těchto světech neexistuje žádná lidská civilizace. Lidstvo tak díky tomuto vynálezu začíná kolonizovat nové světy, což nese spoustu potíží, protože cestování přes světy má mnoho omezení. Odchodem části lidstva z Prvozemně pak také dochází k mnoha potížím na samotné původní Zemi, neboť s lidmi odchází i kapitál a politická kontrola vlád nad takovými lidmi. Vlády Prvozemě však tuto odyseu nedokáží plně kontrolovat, a to právě díky tomu, že „vkročovač“, zařízení umožňující cestovat po Dlouhé Zemi, není nijak složité vyrobit a návod na jeo výrobu byl zveřejněn na internetu. První kniha z této série tak pojednává o těchto problémech, ať už se jedná o kolonizování podobné kolonizaci severní Ameriky Evropany, tak o problémech vznikajících kvůli tomu na Prvozemi. Vliv Terryho Pratchetta je zde dost patrný, a to nejen původním nápadem, ale také humorem, přestože ho zde není tolik, jak může být čtenář Zeměploch zvyklý. Dlouhá Země má humorem blíže spíše k Národu či k Filutovi. Nejvíc je pak vidět Pratchettův vliv na jedné z hlavních postav příběhu – na postavě Lobsanga, který je sice postavou vážně míněnou, nejedná se o prvoplánovou komickou postavu, ale která v sobě ukrývá humor v pratchettovském duchu. A Pratchettův vliv je zde cítit na mnoha dalších místech. Třeba na tom, že zde pojmenuje dva nepozemské druhy jako trolly a elfy, kdy ti první jsou mírumilovní a ti druzí agresivní.... celý text

Dlouhá válka 2014, Terry Pratchett

Příběh pokračuje o několik let později po výbuchu v Madisonu. Lidstvo pokračuje v osidlování Dlouhé Země a díky rozšíření technologie vzducholodí je její osidlování jednodušší, bezpečnější a rychlejší. Cesta, která pěšky trvala měsíce, najednou trvá jen několik dnů či týdnů. Dlouhá válka trpí vadou mnoha pokračování. Hlavní myšlenka, v tomto případě tedy cestování po alternativních verzích planety Země a jejich kolonizaci, byla již dostatečně popsána v prvním díle. Nezbývá tedy, než tuto myšlenku dále rozvíjet, což je sice stále zajímavé, ale už ne tak originální. Na Dlouhé Zemi se tedy prohlubují konflikty, zejména s ohledem na jednání s trolly, které většina lidstva považuje pouze za zvířata a podle toho se k nim tak i chová. Tedy se svou klasickou arogancí a omezeností nadřazeného druhu. Asi nebude překvapením, když čtenář zjistí (opět na začátku knihy), že trollové a elfové nejsou jedinými inteligentními druhy na Dlouhé Zemi. Problémy pak také nastávají s osadami na Dlouhé Zemi, které se snaží vymanit z vlivu Prvozemě. Nelze si pak nevšimnout ironie a jasného pokrytectví, kdy akcím podobným historické události Bostonského pití čaje se na svém území snaží zabránit právě Spojené státy americké. Nečekejte však, že v téhle knize podle jejího názvu zažijete nějakou skutečnou otevřenou válku, bude se jednat spíše o menší rozmíšky. Co se týče průzkumu Dlouhé Země, tak po výpravě Joshuy Velientého na Zemi s číslem 2 000 000 je zorganizována výprava na svět 20 000 000. Mezitím na Dlouhé Zemi vzniká kromě lidského konfliktu také konflikt mezidruhový. Kniha pak končí podobným kataklyzmatem, jako byl výbuch bomby v Madisonu v první knize.... celý text

Divadlo krutosti 2004, Terry Pratchett

Unikátní sbírka povídek Terryho Pratchetta vydáná v roce 2004, která vyšla pouze v České republice. Obsahuje všechny povídky, které Terry Pratchett do té doby volně napsal, včetně tří zeměplošských. Většina povídek je zábavná, zejména zeměplošské Moře a malé rybky a Trollí most. Pozadu nezůstávají ani ty s tématikou blízkou Zeměploše, tedy Gramofony noci a Vložte medvídka. Pak jsou tu fantasy povídky jako Hollywoodská kuřata, Poslední odměna nebo artušovská povídka, které jsou jen o trochu slabší. Protože se ale jedná o povídkovou sbírku (v té době) všech povídek TP, jsou tu i dost slabé kusy jako je Dvacet centů... nebo Kšeft v Hádesu. Povídky jsou naštěstí krátké, takže pokud vás nezajmou, dá se to snadno překlenout a krátce na to čtete další. Moře a malé rybky Zeměplošská povídka. O Bábi Zlopočasné všichni říkají, že to není zrovna příjemná čarodějka. Většinou to říkají šeptem a nepoužívají k tomu tvrdší slova z obavy, že by se to k Bábi nějakým způsobem doneslo. Když jí to však jedna z čarodějek vyčte přímo do očí, z Bábi se najednou stane příjemná a usměvavá persona. Zde však sedí jedno pořekadlo: „Dej si pozor na to, co si přeješ.“ Dvacet centů s obálkou a vánočním přáním Krátký hororový příběh v kulisách vánočních tradic. Hollywoodská kuřata Vtipná historka postavená na základě skutečné události. O urychlené evoluci skupiny slepic, které se v důsledku dopravní nehody ocitly v místech, kde měly dost potravy a žádné predátory. O tom, jak procházely podobnými vývojovými stádii jako lidé. Povídka je psaná jako soubor policejního hlášení. #ifdefDEBUG + “world/enough” + “time” Povídka s detektivními prvky, u které se zamyslíte nad riziky případné závislosti lidstva na virtuální realitě. Trollí most Zeměplošská povídka. Starý barbar Cohen už má plné zuby všech těch novot, kterých se dožil. Proto se vydává na výpravu za posledním trollem žijícím pod mostem, aby jej zabil, jak se to od hrdiny jeho formátu očekává. Kšeft v Hádesu Humorná povídka, jak by to vypadalo, kdyby se ďábel rozhodl k Peklu přistupovat z obchodního hlediska, kdy k tomu zaměstná reklamního agenta. Bylo nebylo… A bude? Do alternativního vesmíru, kde je Artušovská legenda realitou, se omylem dostane cestovatel v čase, který se rozhodne napomoci tomu, aby byla tato legenda uskutečněna. Vložte medvídka O tom, že i nemyslící stroje mohou mít svou vlastní vůli, zejména pokud se jedná o dárek k Vánocům. Z této krátké povídky přímo vyvěrá, že ji Terry Pratchett vymyslel v době, kdy pracoval na zeměplošském Otci prasátek, kdy přemýšlel, jak nad parodií Santa Clause, tak nad Hexem, který je zeměplošskou verzí počítače. Gramofony noci Pozemská verze zeměplošského Smrtě navštíví sběratele hudby. Poslední odměna Aneb co se stane, když autor zabije svého barbarského hrdinu, který se pak objeví před jeho prahem, tedy před prahem svého Stvořitele. Divadlo krutosti (zeměplošská) Krátká zeměplošská povídka o tom, jak Karotka dostane na starost vyšetřování podezřelého úmrtí. Inkubác Krátká anekdota o stu slovech o nešťastném inkubovi.... celý text

Dámy a pánové 1997, Terry Pratchett

Po Soudných sestrách, které parodovaly Shakespearova Macbetha, tu opět máme díl ze série o čarodějkách, který tentokrát paroduje Shakespearovu hru Sen noci svatojánské. Naštěstí není nutné znát hru, abyste si užili čtení této knihy. Příběh volně navazuje na Čarodějky na cestách, kdy se Bábi, Stařenka a Magráta vrací ze svých cest zpět domů. Děj se nejvíce soustředí na Magrátu, která se chystá na svatbu s králem Verencem. Svatební přípravy však neustále narušuje hrozba pro celé království Lancre, kdy si na tuto zemi činí nárok elfové. A v tomhle světě nejsou elfové nic, o co byste stáli. Líbí se mi, jak je zde vidět, že se tři čarodějky skvěle doplňují, jako by byly součástí jednoho soukolí, které pracuje, aby ochránilo Lancre před všemi hrozbami. Epizodní roličky tu má i několik mých oblíbených postav jako je Knihovník nebo Casanovlez. Příběh jako takový uběhne tak rychle, že si ani nevšimnete, že už se blížíte ke konci.... celý text

Carpe Jugulum 2000, Terry Pratchett

Tenhle zeměplošský díl je věnován hororům, zejména těm upírským. Tenhle díl je neobvyklý tím, že humor zde střídají temné scény. V předchozích dílech se sice stávalo, že se špatné věci děly nevinným lidem, ale zpravidla to netrvalo moc dlouho a zase jste se mohli zasmát. Tady vás v některých částech přejde smích na delší dobu. Zejména ze scény z Povranovce, kam se upíři zajdou v jednu chvíli nasvačit, vyvěrá spousta bezútěšnosti, čeho všeho se lidé musí vůči sobě dopouštět, aby přežili jako celek. Na druhou stranu u té samé scény pak lze také pozorovat, že stačí jen malé popostrčení, aby se z ovcí stali vlci. Tenhle díl o čarodějkách mám nejraději i z toho důvodu, že nejvíce poodkrývá pozlátko u Bábi Zlopočasné. Uvědomíte si, že přestože se jedná o legendární čarodějku, které se všichni bojí, zároveň se jedná o starou paní, která má své hranice, ať už se jedná o její city, nebo o její fyzickou odolnost. I přes tato omezení je však osobou, která se nikdy nevzdává a vždy se snaží najít cestu, jak porazit i někoho mocnějšího, než je ona sama. Kromě temné stránky knihy, je tu ale i obvyklý pratchettovský humor. Poprvé se tu tak můžete setkat se skřítčím národem Nac Mac Fíglů připomínající hospodu plnou ožralých Skotů, mluvící řečí podobající se nejvíce moravskému hantecu. Neméně zábavná je také nová čarodějka Anežka Nulíčková, která se často dostává do hádky se svým druhým alter egem Perditou. Pobaví i Magráta v roli matky, nebo Stařenka Oggová vzdorující tomu, aby se v trojici čarodějek stala „tou třetí“. Velmi zajímavou postavou je také Igor, sluha upírů, který se nedokáže smířit s tím, že jeho starobylí pánové opovrhují tradicemi a snaží se zavést novoty.... celý text

Čaroprávnost 1994, Terry Pratchett

Jeden ze slabších zeměplošských románů, kdy je však třeba toto hodnotit spíše v porovnání s ostatními zeměplošskými díly, než s knihami jiných autorů. V této knize se poprvé setkáváme s Bábi Zlopočasnou. Jedná se o čarodějku z Beraních hor, která je postavena před obtížný úkol – vychovat dívku Eskarínu jako mága. Problémem však je, že magická univerzita, kde se mágové učí ovládat své schopnosti, je ve vzdáleném velkoměstě Ankh-Morpork. Druhým problémem je, že na univerzitě nemohou studovat ženy. To si ale Bábi nenechá jen tak líbit. Přestože jde o první román s Bábi Zlopočasnou, nejedná se o tu Bábi, kterou byste mohli znát ze série o Čarodějkách začínající Soudnými sestrami. Fakticky to je ta samá osoba, ale T. Pratchett ji ještě nevyvinul do její konečné podoby. Je takovým polotovarem. Skutečná Bábi je totiž velmi přísná a nesmlouvavá, kdy si nenechá nic líbit. Tuto část sice „čaroprávná“ Bábi částečně má, ale má i něco z dobrotivosti Stařenky Oggové (také viz román Soudné sestry).... celý text

Čarodějky na cestách 1996, Terry Pratchett

Po Soudných sestrách zde máme již podruhé naše trio čarodějek Bábi Zlopočasnou, Stařenku Oggovou a Magrátu Česnekovou. Tentokrát se vydávají mimo území malého království Lancre, až do daleké ciziny, aby bojovaly se zlem, které se tváří jako dobro. Protože hlavologií čarodějek, nutit někomu dobré konce, když o ně nestojí, není správné. V tomto díle jsou hlavním tématem klasické pohádky, kdy Pratchett se zamýšlí nad tím, jaké by to pro postavy těchto pohádek doopravdy bylo, kdyby byly skutečné, a vtipně je paroduje. První polovina knihy je o putování čarodějek do pohádkového města Genovy, kdy zde Pratchett vytváří epizodické příběhy, kde hlavními aktéry jsou naše tři čarodějky. Mimoděk tak přepisují dějiny jen tím, že některými místy prochází. Zachraňují životy trpasličích horníků, svým osobitým způsobem se účastní běhu býků, vypořádavájí se s místním upírským vládcem nebo narušují běh pohádkových příběhů. Mou oblíbenou částí pak je, kdy Bábi hraje karty s podvodnými karbaníky. Za zmínku pak stojí i krátké intermezzo s postavou, kterou si Pratchett vypůjčil od Tolkiena. Druhá část knihy se pak týká hlavního děje, kdy se čarodějky snaží bojovat proti zlu, které vládne Genově. Přestože je i tahle část zábavná a kvalitní, je znát, že Pratchettovi více sedí vyprávění krátkých povídkových příběhů.... celý text

Buch! 2006, Terry Pratchett

V Ankh-Morporku se to opět sváří. Blíží se výročí bitvy v Koumském údolí a přestože trpaslíci a trollové tvoří ve městě menšiny, jedná se o menšiny, které mají v rukách ostré sekery a velké kyje. Situaci nepomůže, když je ve městě zavražděn významný trpaslík a začnou se šířit zvěsti, že byl zabit trollem. A velitel Elánius se musí hodně snažit, aby se tato staletí trvající rasová válka nepřelila do ulic jeho města. A tak se dá jako správný polda do vyšetřování, kdo stojí za touto vraždou. Už od začátku série o Hlídce je její hlavní postavou Samuel Elánius, který se postupně vypracoval z noirovského alkoholika, který ztratil smysl života, v sebevědomého velitele městské hlídky, který se nikoho nezalekne a odmítá ustoupit ze svých zásad. Jen si je občas ohne. Je to policista, který se nezalekl zatknout draka nebo dokonce armádu, když porušovala zákony JEHO města. Ale i on v sobě drží temnotu, se kterou neustále bojuje, aby ho neovládla, a neprotivil se zákonům, u kterých vyžaduje, aby je ostatní dodržovali a ctili. A nyní navíc musí čelit i temnotě, která nepřichází z jeho nitra, ale zvenčí. Dokáže čelit oběma temnotám najednou? Bude si muset zodpovědět důležitou otázku: „Kdo dohlíží na ty, co mají strážit?“ A aby toho nebylo málo, Vetinari jej konečně donutí k tomu, aby vzal do hlídky upíra. A Elánius má v tu chvíli problémy se svým vlastním pravidlem, že každý, kdo je pod jeho velením, je především policajt a pak teprve člověk, trpaslík, troll, muž či žena. K tomu je ještě třeba dodat, že mimo starosti o Hlídku má také povinnost postarat se o svou vlastní rodinu – svou ženu a své dítě. Od Noční hlídky je opět o něco ubráno na humoru, ale o to více přidáno na příběhu. Hlavním tématem je pak rasová nenávist a historické křivdy, kvůli kterým si národy dokáží uchovávat nepřátelství vůči jiným národům, přestože už sami ani neznají důvody těchto historických sporů.... celý text

Barva kouzel 1993, Terry Pratchett

Vždy, když se mě někdo zeptá, jakou první Zeměplochu by si měl přečíst, tak mu doporučuji Soudné sestry nebo Stráže! Stráže! Důvodem je, že v těchto pozdějších knihách má Terry Pratchett svůj svět vymyšlený a neodchyluje se od charakteristiky svých postav. Barva kouzel je spíše než románem souborem povídek, které na sebe lehce navazují. Celý příběh tohoto románu je skečovitý a cílí více na humor, než na ucelený příběh. V první kapitole se seznámíte se základy zeměplošského světa, který by se dal považovat za parodistický odraz toho našeho. Také se zde seznámíte s (anti)hrdinou Mrakoplašem a turistou Dvoukvítkem. Druhá kapitola je parodií na Lovecraftova Ctulhu a třetí se zase velmi podobá Drakenům z Pernu od McCaffreyové. Poslední kapitola se pak odehrává na okraji Zeměplochy. Všechny tyto kapitoly jsou spojené postavami Mrakoplaše a Dvoukvítka, kteří tato dobrodružství zažívají po celé Zeměploše. Jedná se také o jediný zeměplošský román, který má otevřený konec, proto je vhodnější mít rovnou po ruce i druhý díl Lehké fantastično, abyste mohli ve čtení hned pokračovat. Pokud máte pocit, že vás Barva kouzel příliš neoslovila, zkuste dát Zeměploše další šanci a přečtěte si Soudné sestry (pokud vás více vábí parodie na Shakespeara) nebo Stráže! Stráže! (pokud dáváte spíše přednost noirovským detektivkám). Až poté můžete říct, že Zeměplocha není světem pro vás.... celý text

Paměť 2004, Lois McMaster Bujold

U Milese se projevují zdravotní problémy v důsledku jeho nedávné kryostáze, které se snaží zamlčet před svými nadřízenými. Při jedné bojové akci však dojde k nehodě, za kterou může jeho zdravotní stav. V jeho důsledku pak Miles musí s ostudou ukončit svou aktivní službu u Císařské bezpečnosti. Následně pak onemocní i šéf Císařské bezpečnosti a Miles se rozhodne na vlastní zodpovědnost vyšetřit, zda se nejedná o atentát. Jenže šéf Císařské bezpečnosti má díky své funkci mnoho nepřátel, takže podezřelých je mnoho. V dalším příběhu Milese Vorkosigana dojde v jeho životě k důležitému předělu, kdy ze zdravotních důvodů musí opustit bezpečnostní složky. To však Milese uvrhne do světa, který zatím prakticky nezakusil – do světa civilistů. A Miles najednou musí nalézt jiný směr svého života, než je kariéra v armádě, která doteď byla pro něj vším.... celý text