haki34 přečtené 2015

Tulipánová kolíska 1965, James Reeves

jedna z knižiek môjho detstva...teraz v ťažkých časoch som po nej u mamy siahla...a znovu prečítala na dobrú noc...príbehy o vílach, škriatkoch, zlých obroch, lakomých sedliakoch, o hlupákoch, čo sa vedia na sebe zasmiať, ale aj o mudrákoch, čo vďaka svojej šikovnosti vyženia kráľovstvo a princeznú....veľmi pekné rozprávky, včetne klasickej "Jack a fazuľky"...opäť trochu iný folklór, ale veľa rvkov je rovnakých, ako v našich rozprávkach. Dokonca sa vyskytnú i permoníci, dobre známi i z našich baníckych povestí...doporučujem !!!... celý text

Veľká Morava : doba a umenie 1979, Ján Dekan

Milovaná kniha mého dětství, s kterou jsem trávila hodně času...vzhledem k věku spíše s obrázkovou částí..a pak jsem na ni úplně zpoměla. Až loni na podzim, při hasičském výletu, jsme se dostali do Starého Města u UH na Památník Velké Moravy...a najednou cvak...rozsvítilo se v harddisku, vzpoměla jsem si na nádherné ilustrace a fotky z této knížky, minci z titulní strany se sokolníkem jsem najednou viděla před sebou (a samozřejmě že její kopii už nosím v peněžence ;)). Jakmile to bylo možné, knížku jsem vyhledala a opět se do ní ponořila...kromě již zmíněného bohatého obrazového materiálu je i dostatek informací v textu, doprovázeném mapami území, směry pohybu a výskytu Slovanů. Historie podaná výstižně, čtivě, zároveň ne zdlouhavě. Za mě 5* a doporučuji !!!... celý text

Frantina 1988, Karolina Světlá (p)

nalezena v knihobuce...přečtena před několika dny... a stále uvažuji, co napsat...velmi pěkná čeština.plynulá vazba slov, vět...čtení jsem si užila. Příběh samotný je něco mezi legendou, baladou a pohádnou. OSoby jako Frantina přeci nemůžou být skutečné...(souhlasím s výhradami popsanými již uživateli přede mnou - sleze z hor a hned všechno ví, je nejchytřejší, nejlaskavější, nejhodnější...) a pak se Frantina zamiluje, a tu dostává příběh svého tragického konce. Připomíná Erbena...rozkol mezi láskou a svědomím, také pak již zmíněn Frantinin pohled na víru v Boha, posmrtný život... Zajímavá knížka, čas rozhodn nebyl ztracen. Ale opět lituji možnosti hodnocení - chybí mi půlhvězda, kterou bych ubrala..... celý text

Mariana 1969, Jan Kozák

Knihobudková...za něco stála zejména Mariana, kde autor více rozvinul náročný život, těžjé manželství, moment rozhodování v tradičním prostřední dědiny - láska nebo povinnost a majetek ?? Ostatní dvě povídky byly takové o ničem..školní sloh bez hlubšího podtextu..v první nahlédne do romského smýšlení , v druhém se Laco vrací do rodné vesnice a vzpomíná...všude láska, vztahy...oddechovka OK,déle si asi pamatovat nebudu... Vrátím do knihobudky...... celý text

Posvátná stezka 2003, Michael Blake

první díl jsem četla před dlouhou dobou...druhý našla v knihobudce...a 4 hvězdy i z nostalgie...příběh se uzavírá...možná pro mě nebyl tak plnotučný jako první díl, ale i tak autor pěkně zachytil ten rozkol, mezi indiány samotnými, i mezi inidány a bílými..někde mezi tím se potácí Tančí s vlky a Stojí s pěstí a jejich rodina (mimochodem, překvapilo mě, jak bývalý poručík John Dunbar rychle vše zapoměla vykořenil..) Nejlepší postavou byl jednoznačně Deset medvědů...jeho klid a nadhled bych chtěla mít... Pak Kopající pták... Závažné téma, o kterém se mluví a ještě dlouho mluvit bude...vždy si na útlak původních obyvatel Ameriky vzpomenu, jak někdo mluví o rasizmu v Evropě...;)... celý text

Včelí jezero 1977, Theodor Storm

Knihobudková...největší problém bych viděla v tom, že v prostřední novele byla chyba tisku - chyběly stránky 64-až tuším 82....místo toho tam byla pasáž stran 83 až 9něco vložena 2x..takže mi utekl kus příběhu "Na univerzitě"... Nejvíc komplexní, propracovaný a dotažený se mi zdal příběh poslední - "Paulík komediant"...všechny 3 ale byly kouzelné, romantické, snové...i ta nenaplněná láska ve Včelím jezeře, i tragedie Lorky v "Na univerzitě", i šťastný Paulíkův příběh....první 2 novely mi přišly ale takové odbyté...něco tomu chybělo...příběhy měly mnohem větší potenciál, klidně mohly být novelky ještě delší ;) Každopádně dobré počtení, líbilo se moc, zvažuji sehnat si výtisk s normálním sledem stran ;))... celý text

Ze světa lesních samot 1955, Karel Klostermann

posloucháno jako audiokniha...tak poklidné, plynoucí jako řeka, volně šumící, jako les ve větru...životy malých lidiček nedaleko bavorských hranic. Hajný, jeho žena, příručí...pytláci. Láska, nenávist, takový ten obyčejný život v lese, práce - péče o stromy prostřídaná akcí, střety s pytláky...řeší se i vztahy manželů, milenců (Svijanský a Katy -láska si nevybírá podle vzdělanosti či stavovské příslušnosti...) Nádherný jazyk, kus historie a zároveň velmi příjemné a oddechové čtení...takové pohlazení po duši....a co mě nejvíc překvapilo, zaujalo i 10letou dceru, která poslouchala se mnou a těšila se na pokračování :)... celý text

Závoj zeleného ticha 1960, Rudolf Luskač

Knihobudková... Rudolfa Rudolfoviče už znám z kratších povídek..ze srdce mluví komentář 1972Sixo - hrdina bez bázne a hany. Loví ryby, střílí levharty, i v nekonečné tajze potkává krásné a inteligentní ženy...ale ono se to tak dobře čte !!! a co teprve to napětí, když se "V zajetí pravěku" dostáváme do soustavy tajemných jeskyň a objeví se i sibiřská obdoba yettiho - golúb-javan..normálně, nekecám, jsem byla napjatá jak struna..a docela mě udivovalo, jak se autor a jeho společníci vrhali neohroženě po neznámých tvorech a snažili se je ulovit... "Hostina z doby ledové" zas potěšila nálezem mamuta (já bych ted spíše jen koukala, šašlik bych navzdory doporučení veterinářů ráda oželela ;))) a tyhle dvě delší povídky, nebo spíše novely, se mi líbily více než úvodní rybářské historky. Skvěle doplněno ilustracemi Jiřího Krasla...výlet do tajgy a pravěku. CO víc si snílek může přát :) (dobrá, nevšímat si u toho adoraci Sovětského svazu, diplomů, medailí a pokroku s devastací přírody, ať jen nechválím ;)) Doporučuji vyzkoušet...možná budete příjemně překvapeni !... celý text

Príčina smrti neznáma 1971, * antologie

poctivých 3,5* ...knihobúdková...nečakajte v krátkych poviedkach žiadnu veľkú vedu....a asi ani nečakajte, že si ich budete pamätať ktovie ako dlho (mám totiž nejasný pocit, že som tieto poviedky už čítala v minulosti...:D ) Najviac nás naťahoval a kombinoval, až prekombinoval, jeden z najznámejších účastníkov antológie - John D. Carr..tak to preplietol, že som bola normálne unavená premýšľať, kto bol vrahom...výraznejší bol tiež námet sôch a potom ešte kuchárskej súťaže... Jednohubka ku káve...nechám na chate v chatovej knižničke :)... celý text

Šikmý kostel 2020, Karin Lednická

Knížku jsem si přála pod stromeček..a dočetla. Přiznávám, od začátku mě trochu strašil boom a superlativy kolem knihy. Očekávání tudíž byly rozporuplné. Čím bych začla - kniha se četla dobře. Žiju v regionu, takže mi byla blízká i spousta nářečových slov. Ale tak nějak jsem se nemohla zbavit dojmu, že autorka na dějiny našroubovala hlavní postavy a jejich osudy..Navíc postavy mi přišly trochu 2D, jestli rozumíte...nastíněné..žádné hlubší zaobírání se jejich pocity, vnitřním životem..v tam rozsáhlém, plánovaném díle se asi nedá jít úplně do hloubky, ale mě to tam chybělo..možná nejvíc se to autorce povedlo u Barbory s její nenávistí a nespokojeností, a u Julky... a sotva jsme se k nějaké postavě dostala blíž a zorientovala se v dané situaci - šup a jsme o několik měsíců či přímo let dál...Také třeba u Barbory jsem nepochopila, proč tolik let "hrdlačila" u Mokrošky, včetně otřesného bydlení, když pak celkem lehce odešla zpět do kolonky... Nejsympatičtější mi byla asi Julka...díky ní jsme také poznali i "velký svět", nezalekla se ničeho, ani práce v lazaretu.. Na vztahu Barky a Ludwika zas řešila téma sňatku a dispenzu, s tím se člověk jak v reálu tak v literatuře také moc nepotká, takže překvapilo a hodnotím kladně ;) Je vidět, že autorka si dala s dílem spoustu práce. Historií počínaje, slovníkem konče. Líbilo se mi, jak si vyhrála s detaily fungování hornické domácnosti - bydlením, oblečením počínaje, jídlem konče. Akorát jsem se nemohla zbavit dojmu jisté neokřesanosti a kostrbatosti, který se táhl celou knížkou - připisuji autorčině prvotině. A pak také tragického podtónu díla - normálně místo těšení se na další čtení jsem se bála večer knihu otevřít, co dalšího zas naloží svým hrdinům na hřbet. Proto ubírám hvězd, poctivě byych to viděla na 3,5*.(jak mi ty půlhvězdy chybí !!!) přikláním se tedy ke 3 a uvidím, jak to bude dál.... Každopádně - je to čtivé, přesah beletrie a historie, navíc z regionu. Takže určitě pokračuji do dalších dílů a doporučuji !!! P:S: procházím teď komenty ostatních a mně velmi blízký a v podstatě taky moje pocity vystihující je komentář Pavlína50, pár lidí přede mnou..a také Pollyn... celý text

Čtyři a půl kamaráda a zrádný agent 2015, Joachim Friedrich

seriál neznáme, ale knížky se objevily pod stromečkem..taková milá jednohubka pro děti, s detektivním případem, který malí kamarádi vyřeší díky moderním technologiím...(akorát nevěřím, že by se "zrádný agent" nechal tak hloupě nachytat ;))) takže - za formu i uvěřitelnost lepší 3*... celý text

Tajný deník čínské císařovny 1994, Johan Fabricius

z knihobudky...a ihned prozradím, že se tam i vrátila..na knihu jsem se těšila, ale poslední dobou nějak nemám šťastnou ruku... Ano, autor asi věrně zachytil atmosféru kolem císařského trůnu..ale na můj vkus jsme se o Cch´si alias Jehonale moc nedozvěděli...přisla mi velmi plytká...jednoduchá dívka s ostrými lokty..rozhodla se zamířit vysoko a dokázala to. A pak kopala kolem sebe hlava nehlava, podle toho, jak ji to zrovna napadlo, nebo jak jí zrovna někdo poradil. Celou knihu jsem k ní hledala sympatie, abych je nalezla až v samotném závěru, který byl zároveň i závěrem jejího života..tam konečně nacházím moudrou, povznesenou a odpouštějící ženu. Která je konečně i velkorysá... To už sympatičtější postavou byl Žung-Lu... a nesmím opomenout samotný doslov a závěr deníku v podání Li-Lien Jinga..ano, eunuši byli velmi důležitými loutkami v mocenských hrách...za tyto poslední stránky zvažuji hvězdu navíc...ale z celého příběhu mi utkví zejména krutost, intriky (pořád dokola), pocit zmaru a vědomí, že v čele tak velké říše stály slabé , nemocné loutky, ovládané kde kým. Nic okouzlujícího, ani velkolepého, očekávání nenaplněny, postavy nesympatické, věčené intrikování, dekrety, vynucená regenství mě navíc nedokázaly zaujmout. Hnala jsem se ke konci příběhu, aby ten pak pozvedl moje hodnocení. Celkově tak zbyl jen smutek z nenaplněných očekávání a dnes, druhý den po dočtení, nemůžu hodnotit víc, než dobře...(navíc se obávám, že děj a postavy si moc dlouho pamatovat nebudu...)... celý text

Zelený ráj 1987, Rudolf Luskač

Povídková, nalezena v knihobudce...soubor kratších povídek, ve kterých se autor vyznává z lásky k přírodě, zvířatům, myslivosti...popisuje zážitky v divočině, na lovu, rybolovu, ale i s netradičními domácími mazlíčky (třeba tetřívek...). Kdo má rád zelenou tematiku, nepotřebuje tuny postřílených zvířat a také má rád prostředí severu, Ruska, Karélie, nešáhne vedle... P.S. knížkou se táhne takový "ruský" nádech...je vidět, že autor si svůj druhý domov opravdu zamiloval...v podtónu cítit širou step, bílé noci, širokou duši...... celý text

Jak se vyznat ve hvězdách. 25 nejkrásnějších souhvězdí 2007, Klaus M. Schittenhelm

sehnala jsem v bazaru po dlouhém hledání pro 10letou dceru, kterou hvězdy a vesmír velice baví ..dala jsem na doporučení nejen z DK a oplatilo se ! doporučuji všem malým (a nejen jim ;)) zájemcům o taje hvězdné oblohy. Přehledně, jasně vysvětlí co a jak, doporučí, kde je nejlépe noční oblohu sledovat, co s sebou...a pak můžeme začít :) Doplněno mapami hvězdné oblohy v jednotlivých ročních obdobích a měsících, se zaměřením, jak je zmíněno v názvu, na 25 "nejhezčích a nejznámějších souhvězdí"...K jednotlivým souhvězdím se dostaneme podrobně, včetně zkrácené verze bájí, ke kterým se váže jejich pojmenování (třeba Castor a Pollux v Blížencích - zrovna ti jsou moji noví letošnězimní kamarádi ). Autor také zdůrazní možnosti orientace podle osvědčeného a dobře celoročně rozpoznatelného Velkého vozu a Kasiopei a samozřejmě Polárky, včetně rad, jak je na obloze najít...kromě hvězd se v závěru krátce věnuje také planetám. Doporučuji !!! jednoduché, stručné, s dostatkem informací pro "astronomické" začátky....... celý text

Plavci na Sázavě 1965, Jan Morávek

!!!SPOILERY!!! knížku jsem si chtěla přečíst na základě komentárů mých oblíbených (mi-380 a n.ezn.amy) a aha, našla v knihobudce :D a musím říct, že splnila očekávání..takové to pohlazení po duši, hezká čeština, drsný, ale krásný příběh..nahlédnutí do světa plavců..světa, který poznáváme chvilku před jeho zánikem. Tvrdý život na vodě, tvrdý kolem chalupy. Zažité vzorce chování, rodová nenávist, pozérství...Fanda a Vincek, snažící se toto překonat, nakonec však láska končí tragicky, taková baladická vsuvka..(a to jsem fakt nečekala, oči vlhké, ale jinak to nemohlo dopadnout, když se na to dívám s odstupem). Pak trojůhelník Pepíček-Emilka-Nanynka..tady v podstatě baladicky "kdo komu je souzen, ten ho dostane"... Jak píše mi-380 - obohatila jsem si slovníček o výrazy faktor (ten nebyl celkem neznámý), prameny pro soustavu pltí - to mě zaujalo, také i samotný popis stavby voru z jednoduchých materiálů...autor nám také přibližuje kulturní život vesnice, jarmarky, poutě, svatby, zábavy, ale také pohřby. Rituály spojené se životem. Vyprovázení a vítání plavců. Živelné pohromy, tání ledu a potopa. jen ti lidi roztávají neochotně, často, až když je pozdě..ta hrdost je někdy opravdu úporná. Doporučuji...a rozhodně do knihobudky nevracím ;)... celý text

Dům u jezera 2017, Thomas Harding

koupená v Dobrovském ve výprodeji..titul mě zaujal už před časem, a dobrá cena potěšila ;) V podstatě se jedná o literaturu faktu, ale to, jak autor dějiny Německa našrouboval na dějiny domu u jezera, propojil s osudy rodin, které v době bydlely - povedlo se mu udělat z knížky něco víc, než jen suchý historický výčet. Vtiskl jí punc beletrie, odlehčil a celé téma podal velmi čtivě. Klidně bych ocenila více fotodokumentace, ale potěšil link na stánky domu, které zmiňuje i aralka přede mnou - www.alexanderhaus.org, kde najdete spoustu materiálů, fotek, ba i film, na který se chystám pěkně v klidu... Na konci doplněno odkazy a vysvětlivkami, což mě trochu zaskočilo - nějak jsem indexy u jednotlivých frází a vět zřejmě přehlédla ?? nebo byli tam vůbec ?? a tady souhlasím s Patapuf - mohlo to být uvedeno vždy na konkrétní stránce pod čarou, takto jsem se kolikrát mírně ztratila, čeho že se to přesně týká a musela pátrat... Co nejvíc zaujalo - kromě osudů Židů - nastavení celého systému, možných úlev, útěků, taky nám Harding přiblížil, že nejen Češi trpěli sovětskou invazí..ale i německé obyvatelstvo vytrpělo svoje...násilí, vraždy, znásilnění, krádeže... Brutální byla Berlínská zeď a hranice mezi východem a západem na břehu jezera - představa, že mi na zahradě postaví plot, jezero nevidím, nesmím k němu, naopak pobíhají mi tam psi a borci se samopaly...ale lidi dokázali žít a být šťastni všude... Klobouk dolů před Hardingem a všemi nápomocnými a zůčastněnými, udělali kus záslužné práce...aby se nezapomnělo...kolik tajemství ukrývají zdi jednoho domu. Knížku doporučuji !!!... celý text

Osudová hora 2007, Ed Hommer

Z knihovny..když jsem ji bala do ruky, ve spěchu jsem ani pořádně nečetla anotaci - jen jsem zaznamenala, že je o lezení a řiákm si že fajn, přeče i muž :) Teď jsem se k ní dostala a ejhle, není jen o lezení..je to životní příběh Eda Hommera, borce, který toužil létat na Aljašce, co ho stálo nohy...no jo, pád letadla, krutá zima...ale Ed přežil, a co ho nezabilo, to ho -- ano, posílilo...nadále se rval se životem svým vlastním stylem...úplně jsem sice nepochopila rozpad jeho manželství, ale to podle knihy ani on (nebo se nám to snažil nakecat ;)) Místy byla knížka psaná moc "americků - jestli víte, co myslím...takové to dookola dookola a já já (já to řeci nemohl vzdát, protože toto a tamto a to zopakováno 3x na jedné straně v různých obměnách...). Dále poměrně nedůvěryhodně působilo pár Edových pasáží, kde se třeba snažil po havárii vysvětlit zaměstnavateli omyl s právníkem...ale třeba to bylo jen Edovým nevypsaným kostrbatým stylem...dále mě mrzel konec knihy - jako by uťal...už nechtěl psát dál ? chtěl skončit v euforickém momentu vítězství ?? já bych ráda věděla, jak dopadl, co jeho nohy,jak ustály výstup na Denali...také by mě zajímalo, jestli Sandin dopis přečetl, nebo nakonec fakt ne... Jo a ještě jedna věc co mi docela vadila - takové to předjímání katastrof - třeba od první kapitoly, kdy ještě ani se Sandy nechodil, víme, že jejich vztah nevydrží...a podobné momenty se táhnou celou knihou...nejen o manželství, ale i o zraněních... Každopádně, velmi zajímavý příběh, četlo se skvěle, kostrbatý styl odpouštím, a když porovnám s loni čtenou "Buď silný, ať se stane cokoliv" - Ed nad Travisem vítězí na plné čáře...a asi jdu pogooglit a pohledat o něm něco dalšího...knihu doporučuji !!! "Ucítil jsem, že pode mnou povolil kus ledového škraloupu, a když jsem se kácel dolů, vyrazil jsem ze sebe slovo, které bývá často zaznamenané v černých skříňkách po leteckých neštěstích : S-S-S-H-H-H-I-I-I-T-T-T !!! Jediné slovo, které může anglicky mluvící horolezec v takové situaci vykřiknout..."... celý text

Povídky od loveckého krbu 2002, Štěpán Neuwirth

nalezené v knihobudce...a že já mám tyhle zelené věci ráda, zkusila jsem. Štěpán Neuwirth píše opravud poeticky, z každé povídky, ať už kratičkého příběhu, či delší formy, číší láska a respekt k přírodě..Odsuzuje vybíjení zvěře ve velkém, staví se na stranu rostlin a živočichů..vše napsáno velmi nenásilně...ve vánočních povídkách brnká na citlivou strunu - "Život za život", nebo příběh o jesličkách a hledání Ježíška v lese, v povídce o "Plešounovi" dává pocítít spravedlivou odplatu...do toho spousta vlastních mysliveckých i rybářských zážitků..pěkná oddechovka... Snad mi jen lehce vadilo zmiňování "milování" - tam vzpomínky milenců, tam dědek jako by držel hezká dívčí prsa - nebylo toho moc, ale lehce mi to kazilo dojem z některých - působilo to takovým slizkým dojmem...jako by po opojení z přírody bylo ta hezká atmosféra ubitá něčím tělesným...místo snů kus masa. Ale neděste se - těchto míst/vět /pasáží bylo v knize asi 5...;) já doporučuji !... celý text

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti 2012, Ransom Riggs

Z knihovny...přišla mi pod ruku, tak si řikám, konečně si přečtu i já...ale...nečetla se špatně, to ne. Autor píše čtivě, dokáže čtenáře zaujmout. Minimálně první třetina byla dobrá..napínavá, poutavá...až do doby, kdy se Jacob dostane do starého domu a za Emmou proběhne tunelem...tam mě příběh naprosto přestal bavit. V podstatě v momentě, kdy odhalujeme, o co vlastně v příběhu jde. Podivné děti i celý námět mě nezaujaly..ba velké zklamání...myšlenka stvůr a netvorů přišla nezajímavá, překomplikovaná...rovněž časová smyčka...úplně jsem nepochopila, jak si Jacobův děda dokázal po celá léta dopisovat s Emmou a slečnou P. - ony mohly prolézt na svět a dojít si na poštu, ale pošta k nim ?? A jak to, že bylo řečeno, že Emma nemůže pryč ze smyčky - rychle by zestárla...ale jeho děda i nějací další to zvládli...Celá hlavní myšlenka příběhu mi nedávala smysl...Podivné děti se mi nelíbily, fotografie - to byl skvělý nápad, byly děsivé a hezké zároveň...ale celkově souboje s netvorem, plné krve, hnusu, jakoby povykrádané z jiných horrorů, nezaujalo... Konec jsem dočítala jako z rychlíku, chtěla jsem to mít za sebou, a jen se potvrdilo, že vlastně to byla pouze předehra pro další díly...do kterých už nepůjdu, protože, jak už jsem zmínila, mě princip podivných dětí a zápletka tak nebavily a nezaujaly, ba doslova odradily od dalšího čtení. Každý asi musí vyzkoušet sám - buď mu příběh sedne, a nebo, jako mně, ne... P.S. jak tak pročítám komenty napsané předemnou - musím souhlasit s mou oblíbenou Atanone - vystihla, co ve mě hlodalo a nenapsala jsem - jako by autor narouboval příběh na fotografie...chtěl je použít, zatlačil na pilu a vymyslel Sirotčinec....... celý text

Můj život s Joy 1992, George Adamson

Z knihovny...dočteno. Jak bych to zhrnula - kniha je napsaná strašně. I když obsahuje úžasné informace o africké flóře a fauně, skoky z témy na téma jsou velmi rušivé. Nevím, nakolik se to stalo i překladem, ale často jedna věta nenavazuje na předchozí odstavec a celé to nedává smysl... Dále - co se týká samotného názvu knihy více než Joy se to týkalo samotného George...Joy mi teda (ale možná to bylo opět zapříčiněno i překladem) přišla hlavně dětinská, svéhlavá a poměrně nepřizpůsobivá osoba. Ano , dokázala zvednout popularitu zvířat, díky Elsině příběhu vydupat spoustu peněz, které pak vrážela zpět do rezervace..ale celkově její přístup a chování mi moc příjemné nepřišly a nesedly...vztah s Georgem taky nevydržel ( jako jeden bodd uvedla taky gin a whisky, což se nedivím - sám George zmiňoval popíjení pravidelně, a docela mě udivilo, že taky popíjel na vycházkách se zvířaty - asi to lvům nevadilo a nebadali rozdíl...) Samotná snaha Adamsonových - občas jsem o ní pochybovala...ano, spousta zvířat se díky jejich snaze dostala do přírody. I mláďat odchovali spoustu a dle Georgových statistik přežilo víc, než běžně v přírodě přežívá..Ale zároveň ty jejcih zvířata byly navázané na člověka...vztah už byl pozměněn...parciálně "ochočené" a také pořád divoké, což vyústilo v několik nebezpečných střetů, kde to i pár lidí nepřežilo, následně byl utracen i dotyčný lev... Každý si asi musí udělat názor sám..povídání zajímavé, napsáno však otřesným stylem, devalvujícím hodnotu knihy...oceňuji fotografickou přílohu a klidně bych fotek zvládla i víc...levharti a gepardi, jakožto Joyin projekt, jsou zmíněni jen okrajově. a jako ukázka krkolomnosti a podivného stylu : ..." Přivítala nás malá skupinka- až na mladého náčelníka Kurua - zcela nahá. Kuru měl na hlavě červený fez, pruhovaný kabátek od pyžama a rudé chlupy na pažích a na hrudi. Uvažoval jsem, zda jsou zde doma, okoun, kterým nás podarovali, pocházel opravdu z jezera." " Když jsem uviděl úzkost a Ginnině tváři, prostrčili jsme žebřík blízko k Billovi a on přelezl, Maru jsme zatím nalákali na maso a odvedli. Byl jsem odhodlaný odnaučit Maru tento nebezpečný majetnický zlozvyk, a začal jsem proto spát u drátů klece. A když se začala trošku uklidňovat, dával jsem si polní lůžko na noc dovnitř. Nakonec se povedlo, že zahrála některé nejroztomilejší scény ve filmu." ---jakože wtf ?? lev byl majetnický, takže líhat si vedle něj, oddělen drátem, to změní ?? a ještě víc pomůže spát vedle něj v kleci ?? jestli chápete lépe, budu ráda za objasnění... a takových podivností a krkolomností je tam bohužel nespočet...Za mě tedy jen 3*..... celý text