hana8062
přečtené 225
Měsíční drak
2016,
Cornelia Funke
Příjemná dětská kniha. Zápletka je sice velmi jednoduchá, ale tak je to koneckonců knížka pro malé děti. Chválím krásné ilustrace. Pro mě je však knížka kratičká. Máme ji přečtenu na jedno uspávání :-(... celý text
Tři bratři
2014,
Zdeněk Svěrák
Za mě upřímně řečeno nic moc. Tedy z dospěláckého hlediska. Toto není kniha, jde o scénář lehounce ulízaný do podoby knihy a ilustrovaný, šup s tím do tisku a do regálů knihkupectví. Moje dcera nicméně film i knížku miluje, čteme ji furt dokola a stejně tak film je u nás v permanenci, takže už jsem si zvykla. Ale popravdě řečeno, víc jak tři hvězdičky si nezaslouží :-(... celý text
Zlodějka knih
2009,
Markus Zusak
Velmi povedená knížka. Obvykle knihy s válečnou tématikou nečtu, nějak jsem už z tohoto období vyrostla. Ale tentokrát mě to chytilo. Líbil se mi způsob vyprávění z pohledu Smrti. Byla mi dokonce docela sympatická. Zhruba poslední třetina mi ale trvala několik dnů a připadalo mi, že ztrácí tempo. Ke konci se zase chytlo, ale možná nakonec až moc rychle. Celkově ale hodnotím hodně pozitivně. Krásná, smutná knížka. Ačkoli ne zase tak smutná, jak by se k tématu dalo očekávat.... celý text
Zimní oběť
2011,
Mons Kallentoft
U této knihy jsem měla problém se začíst. Přes slibnou zápletku a notnou dávku napětí jsem pořád ne a ne chytit tempo. Hrozně mi vadily takové ty hluché řečnické otázky, které kladou policisté, zejména Malin sami sobě: "Co tu sakra děláme?" nebo "Má to nějaký smysl?" případně má nejoblíbenější "Proč musí být furt taková zima?". Ale zvykla jsem si a nelituju. Nakonec to bylo docela dobré :-)... celý text
Barva mléka
2014,
Nell Leyshon
Barva mléka je co do počtu stránek skromná novela, za to však vyniká jak pojetím, obsahem i stylem psaní. Hlavní hrdinkou a zároveň vypravěčkou je patnáctiletá Mary. Dívka vychovaná v půli devatéctého století na anglickém statku. Její dosavadní žití se točí dnes a denně kolem těžké práce kolem zvířat a úrody. Život, jaký žije Mary není snadný, tvrdá dřina, narušené rodinné vztahy, despotický otec a málo milující matka mohou na čtenáře působit smutným dojmem. Mary je však optimistka, prostořeká, pravdomluvná a přímočará. Vede si dobře a nenechává se bezútěšnými dny zlomit. Jednoho dne otec mladou Mary pošle vypomáhat na faru a její svět se definitivně změní. Z nuzných podmínek na farmě se rázem dostává do prostředí "vyšší vrstvy". Všeho má dostatek, práce je pro ni v porovnání s tou dřívější, snadná, nikdo ji nebije, přesto se jí však stýská po domově. Po místě, kde sice otec pro ránu nešel daleko a večer únavou sotva došla do postele, ale kde byly věci jasné a jednoduché. Kromě stesku po domově a po dědečkovi, se kterým, jako jediným z rodiny navázala blízký vztah, musí Mary řešit i jiné, nové problémy. Musí se vyrovnat s povyšováním, přehlížením a fyzickým i emocionálním vykořisťováním. Ukazuje se, že i výše postavená rodina, u které Mary slouží, má své vlastní citové a vztahové problémy. Ani tady však naše hrdinka neztrácí svůj směr, naději, prostořekost a pozitivní přístup. Citlivému čtenáři je ale zřejmé, že věci se fatálně zvrtnou. Není to tak nakonec pokaždé? Je to velmi silný, emotivní a přitom tak jednoduchý příběh. Napsaný z pohledu patnáctileté dívky, se kterou se osud nemazlí. Zajímavý a zcela ojedinělý je způsob, jakým je kniha napsána. Mary nepíše velká písmena, uvozovky, dvojtečky ani středníky. Její vypravěčská forma je prostá všech kudrlinek a jakoby dětsky přímočará. Navzdory tomu, nebo možná právě proto je obsah tak zasrdceberoucí, chytne a nepustí. Budete Mary fandit, budete jí držet palce a budete velmi napnutí, jak svůj osud zpečetí. Tohle je moje kniha a já jí píšu svojí vlastní rukou. Tahle věta mi v hlavě rezonuje ještě pár dnů po přečtení. Už nikdy na ni nezapomenu. Ukazuje totiž, jakou sílu má písmo. Psaná řeč poskytuje obrovskou svobodu a moc sebevyjádření. A stejně jako Mary, budete po přečtení této knížky vděčni za to, že schopnost číst a psát, pro nás tolik samozřejmou, máme.... celý text
