hanak_v_exilu přečtené 673
1984
2020,
George Orwell (p)
Geniální kniha. Vyzdvihovat její kvality je asi zbytečné, takže se zaměřím na interpretaci. Všimli jste si, že se prakticky bez výjimky vykládá nepřesně? Orwell popsal společnost úpící v područí brutální diktatury, která se obvykle ztotožňuje s komunistickým SSSR. Ale Oceánie zahrnuje Velkou Británii, Ameriku, Austrálii a kolonie Britského impéria. Samotné (bývalé) SSSR je součástí East Asie a její režim neznáme. Je naznačeno, že může být stejný jako v Oceánii, ale to je to jen spekulace. Spíše než varování před komunismem tedy 1984 chápu jako varování před zaslepeností a pohlcující ideologií, ať je jakákoliv. A před anonymní mocí nezodpovědnou občanům. Koneckonců komunismus se (snad už definitivně) zdiskreditoval a kniha je aktuální dodnes.... celý text
Hra o trůny
2011,
George R. R. Martin
Seriál jsem pochopitelně viděl a zaujal mě až tak, že jsem si po každé sérii přečetl patřičnou knížku, abych v tomhle světě mohl ještě chvíli zůstat. Po nějaké době knižní předlohy došly. Seriál naštěstí pokračoval dál, jenže jen za cenu neustále klesající úrovně kvality. Konec byl velice špatný, a zůstala po něm ve mě tak silná pachuť, že si nemyslím, že bych se k seriálu ještě někdy vrátil. Jenže knižní předloha mě nikdy nezklamala, takže jsem neodolal a ještě jednou ji otevřel. Obojí je notoricky známé, takže napíšu jen povrchní dojmy. Postavy v knize jsou podstatně mladší a podstatně škaredší. To první je asi nevyhnutelné, protože v opačném případě by sexuální scény nikdy neprošly přes schvalovací procesy HBO a amerických komisí. To druhé je ze zjevných důvodů pochopitelné. Některé postavy jsou mnohem méně sympatické. Tohle platí především o Catelyn Stark, která se k Johnovi chová opravdu ohavně a také o Varysovi, jemuž chybí charisma jeho seriálového představitele. V knize je ještě více než v seriálu zdůrazněna spravedlivost hry o trůny - jakmile podceníš nepřítele, přeceníš své vlastní síly, jsi neopatrný, zbrklý nebo hloupý, tak tě to zabije. V celé knižní předloze je jen jediná z hlavních postav, která zemřela, aniž by něco udělala "špatně". A i u ní je to diskutabilní, protože přežít mohla. Zemřela, protože neposlechla svůj vlastní instinkt. V knize je svět plastičtější, obohacený o spoustu drobných scén, na které v seriálu jednoduše nezbylo místo. Z toho nevyhnutelně vyplývá, že se o postavách dozvíme mnohem víc a dá se k nim vytvořit silnější vztah. Druhá strana mince je, že tempo je občas pomalejší, než by bylo záhodno a že jsou seriáloví představitelé vesměs excelentně obsazení, takže svým charakterům dodávají svou vlastní hloubku. Kdo někdy viděl Jacka Gleesona hrát Joffreyho Baratheona, tak ten ví, o čem mluvím.... celý text
Kmotr
1990,
Mario Puzo
Vyslovím kacířskou myšlenku, že je film lepší. Je ucelenější, s temnější atmosférou a chybí mu většina rozvláčných pasáží odehrávajících se v Las Vegas. Na to že je Kmotr knížka o mafii, se až podezřele často točí okolo sexu. Příběh postrádá tempo a hromadí přebytečné postavy. To jsou veškeré výtky které mám, protože zbytek je perfektní. Kniha je pohlcující, mnohovrstevná a má ambice nastolovat etické otázky. Kupodivu odpověď nechává na čtenáři, což je určitě pozitivum. Znamenité dílo, jehož přednosti víc než bohatě převážily drobné nedostatky.... celý text
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
1991,
J. R. R. Tolkien
Fantasy jsem nikdy moc rád neměl, ale knížky J.R.R. Tolkiena jsou pochopitelně výjimka. A i když je Pán prstenů po všech stránkách dotaženější a komplexnější, tak mám Hobita nejradši. Poprvé jsem ho četl v jedenácti letech a vnímal jsem ho jako úžasnou pohádku. Při druhém přečtení šlo o dobrodružný příběh, při třetím o luxusní hrdinské fantasy a při čtvrtém o začátek epické ságy. Knížka roste se čtenářem, což je velká vzácnost a ukázka geniality autora.... celý text
Neználkovy příhody
1996,
Nikolaj Nikolajevič Nosov
První a ideologií zdaleka nejméně zatížený díl. Ne že by mi to jako dítěti vadilo. Neználkovy příhody jsem vnímal nezkaženýma očima jako úžasnou pohádku a úplně stejně se dá číst i po letech. Bez výhrad plný počet. Ale Sluneční město mám přece jenom mnohem raději.... celý text
Závod o Modřínový srub
1993,
Jaroslav Foglar
Povídky, spíše tedy mikropovídky, jsou si podobné v celkovém vyznění, ale liší se kvalitou. Ta kolísá od těch tuctových - Nyam, Vánoce Gordona Badocka až k těm nezapomenutelným - Závod o modřínový srub, Chtěl být námořníkem. Zvlášť ta poslední mi utkvěla hluboko v paměti. Knížka je opravdu útlá a netypická ve Foglarově tvorbě a proto si přečtení určitě zaslouží.... celý text
Strach nad Bobří řekou
1999,
Jaroslav Foglar
Pokračování legendárních Hochů od Bobří řeky se vyznačuje velice pochmurnou atmosférou. Na Foglarovu knihu až překvapivě temnou. Odehrává se totiž za Protektorátu a autor v ní popisuje své potýkání s Německou okupační správou. Příběh tedy vychází ze skutečných událostí, respektive z těch co se odehrály během několika let. Částečně popisuje onen dnes už legendární kousek, kdy se Foglar rozhodl uspořádat letní tábor uprostřed zuřící heydrichiády. Během vyhlášeného stanného práva Němci masově popravovali a bylo podezřelé i shlukování tří osob na ulicích, natož výprava několika chlapců v uniformách na výcvikový tábor. Část textu se točí okolo snahy Přístavních povalečů objevit Sluneční zátoku a překazit Hochům táboření. I tohle vychází ze skutečnosti. Kuratorium pro výchovu mládeže aktivity klubu dlouhodobě monitorovalo a sbíralo materiály k obvinění. Foglar na každou výpravu chodil s vědomím, že může být po návratu kdykoliv zatčen a klub rozpuštěn.... celý text
Tajemná Řásnovka
1994,
Jaroslav Foglar
Tajemná Řásnovka je netypická foglarovka, protože je téměř výhradně zasazená do města. Mnozí si vzpomenou na Stínadla, ale ty byly prezentovány jako strašidelný hrad plný nebezpečí a tajemství, do něhož se chodí v podvečer a vrací se za hluboké tmy. Řásnovka je klasická rušná čtvrť, možná trochu specifická, ovšem nijak výjimečná. Dobrodružství které se v ní odehrává ovšem výjimečné je. Asi nebudu sám koho kniha tak pohltila, že si navrhl svůj vlatní Fan-Tan. Můj bohužel zůstal jen v amatérské verzi. Přesto budu mít tuhle knihu, kterou mám nesmazatelně spojenou s vůní sladkého popcornu, vždy zařazenou mezi těmi nejlepšími, které Jaroslav Foglar napsal.... celý text
Tajemství Velkého Vonta
1999,
Jaroslav Foglar
Tenhle díl jsem četl jako druhý v pořadí, proto jsem některé nuance nechápal. Vadilo mi, že Stínadla ztrácí část svého kouzla, a stává se z nich tuctová městská čtvrť. Postupem se naštěstí události zamotaly a atmosféra znovu potemněla. Některé pasáže knihy jsou opravdu tísnivé. Asi nebudu sám, kdo se po přečtení sugestivního lístku z proutěného koše budil z nočních můr.... celý text
Hoši od Bobří řeky
2005,
Jaroslav Foglar
Jaroslav Foglar napsal spoustu skvělých knih, ale Stínadelská trilogie a Hoši od Bobří řeky ční nad všemi. Aniž bych to při prvním otevření věděl, po dočtení jsem o tom nepochyboval. Víc než kdy jindy jsem zatoužil přidat se k podobné partě a zažít všechna ta dobrodružství. Nikdy se to nestalo, ale bobříky jsem lovil poctivě. Bohužel tuším, že bobřík mrštnosti bude navždy mimo můj dosah.... celý text
Záhada hlavolamu
2003,
Jaroslav Foglar
Jaroslav Foglar napsal spoustu skvělých knih, ale málokterá se může pochlubit takovou atmosférou jako Stínadelská trilogie. Pří čtení jsem se cítil, jako kdybych byl šestým členem Rychlých šípů a prožíval všechno dobrodružství s nimi. Záhada hlavolamu má neuvěřitelné kouzlo, které nevyprchá ani po dvaceti letech a pátém přečtení. A pořád je stejně napínavá.... celý text
Putin a putinismus: Rusko a perspektivy jeho soužití se Západem
2016,
Walter Laqueur
Brilantní kniha, kupodivu vzácně vyvážená. Autor není k Rusku ani přehnaně nepřátelský, ani nebrání neudržitelné pozice. K tamní společnosti přistupuje s velkým pochopením, ovšem přináší i kritický a příklady podložený vhled do jejích temnějších zákoutí. Nechybí ani přiblížení osobnosti nejvyššího představitele státu. Pokud budete chtít o Rusku za Putinovy vlády přečíst jen jednu knihu, tak doporučuji tuhle.... celý text