hannah2000
přečtené 455
Podraz
2018,
Sandra Brown
Další klasika Sandry Brown - krimi s romantickou zápletkou. Hlavní hrdina - rebel, to už je také taková klasika. Tentokrát je víc padouchů a víc skoro-hlavních postav a děj je pěkně zamotaný. Vždy, když už si čtenář myslí, že ví, zápletka se otočí o 160 st. :-D. Také mě hrozně baví, jak je Sandra Brown úplně dokonalá v barvitém popisování - např.: “… div neviděl, jak mu z uší stoupá kouř, a upřímně řečeno mu to neměl za zlé.“ “… Když jsi mě poslal pro paní Bennettovou, byl u ní v ložnici. Otevřel dveře. Vyvalila se pára. …“ :-D A přestože SB napsala i mnohem lepší knihy (za ty považuji např. Francouzské hedvábí, Šarádu nebo Tichý muž), tuto doporučuji jako napínavé ale zároveň pohodové čtení na dny volna.... celý text
Lest
2022,
Sandra Brown
Klasická Sandra Brown :-). Od všeho trochu - krimizápletka, sympatický hlavní hrdina - rebel, záporák, romantická linka, napětí, … Vše nadávkované tak, aby se kniha dobře četla. Super čtení na dovolenou.... celý text
Těla
2023,
Klára Vlasáková
Po přečtení prologu a začátku první kapitoly jsem knížku na několik měsíců zklamaně a znechuceně odložila. Pak mi to nedalo a začala jsem číst tam, kde jsem předtím skončila. Ale nakonec to docela šlo. Kniha zahrnuje témata, o kterých se sice moc nemluví, ale která nás v životě provází: stárnutí, vztah matky s dcerou, potřeba si v důchodu přivydělávat, aby člověk mohl žít trochu normálně a dokázal to poplatit, … Před kapitolou 19 bych dala dokonce hodnocení ****. Ale kapitola 19 byla stejně šokující jako prolog. První polovina knihy se vyvíjela dobře, mělo to děj, byly do toho přidány úvahy hlavních hrdinek matky a dcery a jako celek to působilo dobře. Sice děj depresivní, hlavní postava se nechová jako úplně klasická šedesátnice, protože v šedesáti už člověk víceméně ví, co je v životě důležité a co ne. První polovina knížky se tedy vyvíjela docela slibně, trochu děje, trochu mudrování, ale pak se tam začaly přidávat takové nestandardní nesmysly a konec byl divný. Vlastně žádný. Na to, jak se o té knížce mluvilo jako o zajímavé, mě tedy zklamala. Do první půlky jsem jí trošku srovnávala s knížkou Rozložíš paměť, ale tam se nemotalo tolik témat a byla víc propracovaná do hloubky, ne ani dějově ale myšlenkově a zpracováním hlavní postavy. U knihy Těla si myslím, že na mě působila trošku divně tím, že ji napsala autorka ve věku maximálně mladší hrdinky. A dle mého se tím nedokázala vcítit do života šedesátnice. Určitě bych knížku nedoporučovala nikomu mladšímu, aby si nevytvořil zkreslený pohled na život okolo šedesátky. A už vůbec ne někomu, kdo prožívá nějaké ne zrovna jednoduché životní období, protože je dost depresivní. U této knížky mi chyběl nějaký závěr, takovéto WOW, které jsem od toho čekala. Něco, díky čemuž by mi to téma chvíli nešlo vymazat z hlavy. Takhle z ní mám jenom velmi velmi smíšené pocity. Ale, tak je to jen můj názor a dojem z knihy a možná jsem měla jen na základě recenzí velká očekávání.... celý text
Kletba podle Justiny
2020,
Lydie Romanská
Další český román s rodinou ságou a průřezem dějin v pozadí. Z Ostravska, ale to není v ději až tak důležité. Je to příběh vyprávěný stroze, ale zajímavě a chytlavě. Do děje je vsunutá linka nadpřirozena, tajemná dívka, která ovlivňuje život hlavních postav, a přidává tím na napínavosti. Děj většiny knížky je vypravován plynule, až v závěru se roztříští do popisu osudů potomků hlavních postav. Knihu doporučuji všem, co rádi rodinné ságy i příběhy s českou historií v pozadí. Knihu jsem poslouchala jako čtení na pokračování v ČRo v podání Petry Kocmanové. I proto dávám 5*. Samotný příběh je skvělý, ale je i velmi dobře načtený a doplněný hudbou.... celý text
Rozložíš paměť
2023,
Marek Torčík
Kniha začíná citátem: “ Koho to alespoň jednou nenapadlo: jsem monstrum, nebo jen tohle všechno znamená být člověkem? - Clarice Lispector Ač už jsem o knize sem tam zaslechla i dříve, tak jsem se k ní dostala úplně náhodou díky poslechu Četba s hvězdičkou v ČRo. A přestože řeší hodně těžká témata jako rasismus, šikana, sociální rozdíly, jiná sexuální orientace, …, a to v kombinaci s komplikovaným dospíváním, hodnotím knihu jako zajímavou a dobře zpracovanou. Ráda čtu příběhy, které jsou založené na pocitech, myšlenkových pochodech a nějaké nestandardní životní situaci. A tady přesně tohle je. Těžká životní situace, tápání postav, jak se s problémy poprat, chybná rozhodnutí a tíživé následky z nich vyplývající. Pocity a postavy jsou postupně propracovávané do hloubky. Kniha je psaná ve 2.osobě jednotného čísla. Začíná sdělením matky, že umřel děda. A tato informace vrátí hlavního hrdinu do minulosti a ten začne vzpomínat a najednou si uvědomí, že něco si nepamatuje a něco si pamatuje až moc dobře. A u něčeho si není jistý, jestli to je jeho vzpomínka nebo ji převzal. A pak už se to rozjede, vzpomínání na různé nezapomenutelné situace, přítomnost, vzpomínání … A působí to, jako by to autor sám prožil, jako by to byl jeho příběh. V poslední době se tato forma objevuje častěji. Trochu mě při čtení mrazila představa, že by si něčím takovým mělo procházet dítě. A taky mě napadlo, co na to říká blízká rodina autora? Jestli se jich nedotklo, že píše touto formou o kontroverzních tématech? A že vlastně nevíme, co je ještě autobiografie a co už je smyšlené. Někde jsem v rozhovoru zaslechla, že moc nadšení nebyli. Ale líbí se mi i ten přístup: Stalo se to tak doopravdy nebo si ty vzpomínky moje paměť upravila? Což má být vlastně podstata knihy a z toho vyplývající název. Na ČRo psali, že kniha není vhodná pro děti a mladistvé. Já bych přidala, že také není pro ty, co neumí přijmout queer osoby. Všem ostatním bych ji doporučila, ale není to lehké čtení. A souhlasím s autorem. Zapomenout je složitější než si pamatovat. A omlouvám se za delší komentář, ale nějak mi nešlo nacpat vše, co mě v souvislosti s touto knihou napadlo, do pár slov nebo vět. Hodnocení 90% A pár úryvků: Dnes už víš, že stejně snadno, jako se slovo může stát zbraní, dokáže násilí nahradit jazyk. Pěst je často jen věta srozumitelná každému. Stydíš se za sebe; jsou tu obrazy, k nimž se vracíš jen nerad, jen když je kolem ticho a tma a ty nemáš na výběr. …. je lepší zapomenout. Matka má složku přání, obrázky domků se zahrádkou vystříhané z časopisů, …... celý text
