Hanulka
přečtené 42
Ti předurčení 2
2020,
Nikol Wolfová
Moji drazí, tak toto je jízda. Mě se prostě tato serie líbí. Je to něco nového neotřelého, neokoukaneho ve světě fantasy. Příběh Živy neboli Jara je tu opět a mi se dozvídáme zapomenutou minulost zbylých pochodní. Zároveň se v příběhu objeví i Tiša se svým otcem a díky tomu, že zachranili Krále Spojených království, dostala Tiš s otcem půdu, kde budou moci žít pohané. V této druhé části uvidíme, jak se Tiša změnila. Jak "vyrostla" dospěla a stala se z ní silná žena, která ale není obyčejná (zrovna na toto jsem zvědavá v dalším díle) Zároveň bych chtěla poprosit autorku o návod, jak to Tiša s těma chlapama dělala, že ji podlehli. Předám to svým sestrám, ať už konečně ze mě udělají tetu... Ale to jsem trochu odbočila. V příběhu se přesuneme opět do Barevného údolí, kde žije Jaro, léto, podzim a zima. Bohužel mezi nimi nevládne klid a ani mír, i když se to Zima snaží udržet (oblibila jsem si ji, ne ze ji zkazite) Co mě dost překvapilo, tak Stvoritel. Mám z něj smíšené pocity. Chvilku si říkám, že je to fajn chlap a později už vytahuji panev a mam chut ho umlatit (aliby zajištěné ) Ti, co jste nečetli ani jedničku, nevahejte. Obě knihy jsou plné emocí a dvojka je více nadupanější. I tato kniha byla čtivá. U čtení se jednoznačně nudit nebudete. Přemýšlím jak přemýšlím, tak nemám co vytknout. Možná jednu věc a tu, že akutně potřebuji třetí díl. Doporučuji všema 20... celý text
Ti předurčení 1
2019,
Nikol Wolfová
Na začátek bych se chtěla přiznat, že mi trochu trvalo se do knihy začíst. Nevím proč tomu tak bylo, kdo ví, možná jsem se potřebovala naladit na příběh. Vážně netuším, ale musím říct, že mě později příběh naprosto pohltil. Příběh mladé dívky jmenem Živa, která je Dítě přírody. Dívka, která nebyla jako ostatní. Byla předurčena stát se jednou s pochodní (tento výraz se mi v knize líbil, nebylo to jako skoro v každé knize, kdy autoři takové lidi nazývali vyvolenými) Když se Živa ocitla v Barevném údolí, začala zjišťovat proč je vlastně na tomto světě a co ji čeká. Je jedna z Dětí prirody, je Jaro. Bohužel její prvotní reakce byla odmítavá. Lpěla na své matce a chtěla se vrátit domů. Postupem času se tomu Živa neboli Jaro poddávala a spolu s Létem, Podzimem a Zimou se učila ovládat své schopnosti a nejen to. Každý z nich měl své dvě duše a Jaro se muselo naučit s nimi splinout. Hned když se Živa(Jaro) setkala se Zimou a Podzimem, oblíbila jsem si je. Chovali se k ní pěkně a snažili se ji všemožně podpořit, zato Léto mi pila krev. Měla jsem chuť ji popadnout pánví v domnění, že by se ji rozsvítilo a přestala být taková rozmazlená. Ale příběh není jen o Živě, ale i o její matce Mladě a o osadě, ve které žila. Přiznám se, že její mami mi bylo líto, neměla to lehké a když jsem si myslela jak je to křehká žena, schovaná jen za maskou tvrdačky, autorka mě vyvedla z omylu a já zírala. Další věc, kterou přiznám. Je to, že v této knize by se ze mě stal masový vrah, protože tam bylo plno postav, které bych praštila pánví, ale bez nich by to nebylo ono. Toto je první díl série a já jsem nesmírně zvědavá, jak to bude pokračovat dál, protože nechat takový konec, to nejde A Čím je kniha neobvyklá? Je napsana nejen v ich formě, ale i er formě, což jsem se s tímto ještě nesetkala, ale musim říct, že to nebylo na škodu. Je to obzvlaštnění příběhu. A mě samotné se to dobře četlo.... celý text
Si môj osud
2019,
Katarína Púčeková
Musím říct, že mě tato kniha mile překvapila. Ze začátku jsem byla trochu zmatená, když se Rayovi stala ta nehoda, ale později jsem dostala odpovědi na své otázky. Když se na scéně objevila mladá Dominika, uvědomila jsem si, že máme plno společného, teda aspoň v té době, kdy jsem byla náctileta. Autorka všechny postavy vykreslila dobře. Líbila se mi Rayova stránka, jak se snažil bojovat s tím starým zlým Rayem, chtěl se změnit. Kolikrát jsem četla se zatajeným dechem a chvílemi jsem nedychala. Bože, já se při čtení občas i bála. Autorka mě naprosto pohltila do děje. A to není vše. Když jsem se dostala na konec této části. Málem jsem odpadla. Takhle to ukončit? Ano vím je to na pokračování, ale toto mi autorka nemůže udělat. Za mě jednoznačne 1.část dostáva 5 /5 ... celý text
Slovo je nádych
2016,
Dominika Elizabeth Hladíková
Tato kniha básní ma pouhých 62 stran, za to je ale plná básní na zamyšlení. Autorka nám v této sbírce otevřela velkou část své duše. Já se přiznám, že básně moc nečtu, ale když jsem se na tuto knihu podívala, nějak jsem neodolala. Nevím jak vy vnímáte smutné básně a tato kniha je obsahuje, ale já musím říct že jsem se v některých našla. Kniha je sice tenká, ale některým čtenářům se nemusí číst dobře, protože ke čtení smutných textů potřebuji určitou náladu. Mě to problém nedělalo. Neodolala jsem a musím vám sem dat krátky Úryvek z jedné básně, která se mi libili: ABSURDNÝ VÝKRIK "Každý večer pri svieci, s ubolenou dušou a slzami uropenymi v kaluzi slov, v tichu absurdnej vykriku hľadám prázdno V nekonečne spomienok. A slová spod pera náhle strácajú význam, miznú v hmle trokej zlomenej láskym." Zároveň musím přiznat, že některé básně mi vyrazily dech a u jiných jsem si je musela přečíst dvakrát. Ne kvůli tomu, že pocházím z Česka, ale kvůli tomu, zda jsem pochopila správně význam celé básně, protože dejme si ruku na srdce. Každá báseň není napsaná jen tak, že se autorovi chtělo, ale má v sobě hlubší smysl nějaký význam možná i poselství. Co mě ještě mile překvapilo, byly kresby, které se nachází v knize. Věřím, že si tato kniha nájde se čtenáře, protože každý z nás pocítil nějaký strach, bolest a trápení. Takže pokud máte rádi básně a k tomu smutné, tak doporučuji sáhnout po sbírce od této autorky.... celý text
Ľúbostné listy z Montmartre
2020,
Nicolas Barreau
Když jsem viděla obálku této knihy poprvé a zahlédla se do názvu a anotace, řekla jsem si, to bude příběh, který mě bude zajímat a popravdě, měla jsem pravdu. Hned od prvních stránek jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Príbeh Juliena, který po smrti ženy upadl do depresi, nic ho nebavilo a jediné co ho celkem drželo nad vodou byl jeho syn Artur, mě hodně zaujal. Bavilo mě číst, jak to nakonec se spisovatelem Azoulay dopadne. Je to román plný emocí a záhady, kdo vlastně dává Julienovi do tajné schránky odkazy, a kdo čte jeho listy, které píše své zesnulé manželce? To byly otázky, které mě provázely počas čtení a já si vytvářela vlastní teorie a spekulace, které většinou nesouhlasily s teoriemi Julienova kamaráda Alexandra. Byla jsem celá napjatá, jak tento příběh skončí. Zda jsou to vážně odkazy od jeho ženy nebo v tom měl prsty někdo jiný. Při čtení této knihy jsem se přistihla, že jsem se úplně vzila do situace hlavního hrdiny. Chvílemi jsem nedychala a někdy měla slzy v očích. Celý tento příběh byl krásné napsaný a postava Artura byla vážně rozkošná. Kdyby se mé někdo zeptal, jaká postava mi v této knize vadila, asi bych řekla žádná. Opravdu žádná. Každá postava měla něco do sebe, měla své klady a zápory, které se k nim hodily. Jediné co bych vytkla, ale nijak to můj názor na knihu nemění, jsou menší chybky. Když Julien psal dopisy své ženě, v knize byl text znázorněn kurzívou, ale někdy se stalo, že najednou byl text normální a přitom to bylo pořád součástí dopisu. A pak ještě pár maličkosti, které se dají přehlédnout.... celý text
Na rozhraní dvoch svetov
2017,
Michal Škombár
Will jeden večer byl domluvený se svým kolegou z práce, že si zajdou na pivo, ale nakonec zůstal William sám v podniku, protože Cvok, jeho kolega, a jak ho nazývali, nepřišel. V ten večer se Will zastal zvláštního muže - starce. A díky tomuto večeru se mu změnil život. Na druhý den totiž dostal nabídku lepší práce, kterou bez váhání přijal. A ten den začal žít jinak. I když práce pro firmu Bilsmenn byla jak to říct, nebezpečná. Protože majitel trestal pochybení smrti... Když jsem se zacetla do této knihy, ze začátku mi neprišla ničím zajímavá, a tak jsem četla dál a abych byla upřímná, po dalších stránkách jsem byla trochu zmatená, ale nebylo to tím, že by kniha byla nudná, to rozhodně nebyla, byla zabalená do záhady sveta, který vytvořil sám autor. Když jsem se dostávala dál a dál, moje zmatenost zmizela a já se zatajeným dechem prožívala příběh Willa a jeho šéfa - kamaráda Harryho. Za každou stránkou a každou novou kapitolou bylo odhaleno nové a nové tajemno a já si říkala, jak tento příběh autor asi ukončí. Kniha je plná vtipu, smutku, zahadnosti a situacích, u kterých nebudete pomalu ani dýchat. Když jsem se dostala na konec, nemohla jsem mu uvěřit. Celou tu dobu, to byl... Nebudu prozrazovat. To si musíte přečíst sami. Ale ja tímto chci poděkovat autorovi za takovýto příběh a i za konec, který jsem vůbec nečekala. Bohužel jsem od vás zatím nic jiné nečetla, ale jsem ráda, že mohu mít v knihovně tuto knihu. Zároveň chci smeknout imaginární klobouk autorovi, protože sám to nemá lehké a na svém kontě má nejednu knihu. Za mě dávam této knize 4,5 /5 ⭐... celý text
Tajomstvo Opery
2020,
Alexandra Vrábelová
Kniha pojednává o studentce architektury, která chce dokázat partě a jistému klukovi, že není nudná šprtka. Chce dokázat, že i ona vydrží večer v monumentu Paříže a rozhodla se pro operu Garnier. Kupodivu jde vše jak má až do doby, než ji zamknou v kostymérně. Emma začala litovat jejího rozhodnutí strávit noc někde zavřená, a proto se snažila najít cestu ven. Dveře byly zavřené, tudíž musela najít jinou cestu. Což se jí nakonec podaří, ale Emma zjišťuje, že tam není sama. A stres se na ní podepsal. Ztratila vědomí a když se probudila, už nebyla sama. Byla v místnosti s cizím a záhadným mužem. Co je ten muž zač a má se ho Emma bát? Dozvíte se v knize. *** Moje pocity z knihy. Když jsem začala číst, první stránky mě moc nebavily. Popisy Paříže na mě byly až moc, protože já sama jsem tam nikdy nebyla a při čtení se mi moc nechce vyhledávat jak to zrovna vypadá a co to je, ale potom se to všechno obrátilo a já se od knihy nemohla odtrhnout. Zajimalo mě, jak se Emma dostane ven a co se bude dít dál, když se na scéně objevil záhadný muž. Pomalu jsem ani nedýchala a když Emm zjistila jeho tajemství, málem jsem odpadla a potřebovala jsem vědět další informace. Ale co mě šokovalo, byl konec a já si říkala "to snad autorka nemyslí vážně. Takto to ukončit." a já musela zjišťovat, zda to takhle skončí a nebo ne. Takže děkuji autorce za takový šok a podání první pomoci. Když si odmyslím začátek, kniha je skvělá a zajímavě napsaná. Myslím si, že čtenáře zaujme Kdo ještě nečetl tak šup... celý text
Budeš iba moja
2020,
Martina Kováčiková
Přiznám se, že poprvé v životě jsem četla novelu. Tento žánr nijak nevyhledávám, ale jsem ráda, že jsem měla možnost přečíst si ho. *** Natálie je úspěšná právnička. Má snad vše na co si vzpomeme - práci, vztah a brzo se stane advokátkou. Ale nic není takové, jak se zdá. Snoubenec Kristián má jinou představu o jejich společném životě. Byl vychovávaný tak, že muž nosí peníze a žena se stará o domácnost. Ale Natalia svoji práci miluje a nehodlá se jí jen tak vzdát. Co všechno udělá Kristián, aby bylo po jeho? Zvládne se mu Natalie postavit? To se dozvíte v této novele. *** Co říct? Pokud jste nikdy nečetli novelu, tak nečekejte nějakou omáčku okolo. Přibeh je svižný a já jsem občas ani nedychala. Chvílemi jsem si říkala kdyby byla kniha moje, praštím s ní o postel doufajíc, že Kristianovi ublížím, protože tento muž mi vůbec, ale vůbec nepřirostl k srdci. Natalie byla úžasná žena, i když jsem si občas říkala "ne prosím takhle nemysli" Kniha se čte sama a pokud jste empatičtí, nenechá vás příběh chladným. Jedině co bych chtěla vytknout, tak to, že konec. Takový? Doufala jsem v trochu jiný, ale i tak to bylo pěkně ukončené.... celý text
