Hraboshka
přečtené 476
Meč osudu
2011,
Andrzej Sapkowski
Nádhera... Nádhera od začátku do konce, ať už jde o povídku Hranice možností s mým oblíbeným Borchem, k zamyšlení nutící Věčný oheň nebo osudovou předurčeností prodchnutý snový příběh Něco více... A tím vším prochází Geralt, zabiják, který vlastně zas až tak moc nezabíjí, a čím míň zabíjí, tím víc přemýšlí. Skoro to může vypadat, že ze zaklínače bude za chvíli filosof bez nejmenší chuti vzít do ruky zbraň... Ale ani tato kniha se občas neobejde bez potoků krve i jiných tekutin a nějaké té zaklínačské řezničiny. Jo a epilog Něco končí, něco začíná je podle mě celkem fajn, přinejmenším je vtipný. Jistě, humoru je v celém Zaklínači dost, stejně jako jiných krásných věcí - přátelství, lásky, soucitu, obětavosti. Ale to všechno se vždycky tak nějak musí vměstnat mezi hromadu zabíjení, násilí, krutosti, složitých vztahů, neřešitelných morálních dilemat, špatných rozhodnutí a výčitek svědomí. Naproti tomu tahle povídka je víceméně jenom milá a vtipná - a to je občas taky potřeba.... celý text
