icewind přečtené 278

Odvrácená tvář sportu: pády, prohry, bouračky 2006, Jaroslav Suchánek

Posbírané informace a často jen kusé útržky ze všech možných zdrojů, zejména "různých internetových stránek". Někdy se dozvíme o nějakém neznámém jménu, že se někdo někde smrtelně zranil nebo jen boural. Kolikrát se v různých kapitolách opakují celé odstavce, různé apely více či méně morálního charakteru. V souvislosti s úmrtími některých sportovců se objeví naprosto nepodložená spekulace s odkazem na příp. doping, zato Armstrong, i když už v době psaní knihy se dopingová aféra rozjela, je "v současnosti vzorem člověka, který dokonale a elegantně ovládá bicykl a psychicky zvládá ohromný kolotoč popularity vedle sebe. Lépe to snad už v této fázi vývoje světové cyklistiky a sportu vůbec ani není možné". Trochu zmatená a nesourodá kniha, dobré možná k připomenutí některých známějších událostí z historie.... celý text

Ostré předměty 2018, Gillian Flynn

Divná knížka o divných lidech v ještě divnějším prostředí....po přečtení mi dalo velkou práci vybrat aspoň jednu postavu, o které by se dalo beze zbytku říct, že mi byla sympatická, žádná taková tam totiž není. A nejsem si teda vůbec jistý, že se mi to u některé knížky dosud stalo, takže ano, v tomto ohledu je to příběh opravdu temně originální. Zkusím ještě i TV seriál, protože jsem zvědav jestli se podobná sbírka bizarností a mešuge typů podařila dostat i tam. Navíc celkově mi ten příběh přišel takový nějaký plytký, nedodělaný, jakoby autorka už nevěděla kudykam a soustředila se hlavně na detaily ubližovaní a některé dějové linky nebo i podivnosti při vyšetřování případu prostě opomenula....fakt divné čtení. Neumím si moc představit, že Zmizelá a Temné kouty, kde jsem naopak zatím viděl jen filmové zpracování je napsáno podobným stylem. Tentokrát mé očekávání bohužel nebylo naplněno....... celý text

Dva cyklisté v cizím městě: Drážďanům, jako vzpomínku na události v únoru 1945 2020, Břetislav Ditrych

Už během četby mě napadlo, že při mé další návštěvě Drážďan bude můj pohled na město zase o něco pestřejší snad i osobnější a jsem si skoro jistý na co si určitě vzpomenu při stoupání po schodech na Brühlovu terasu....Celým vyprávěním si vine jemná melancholická linka, vzpomínky se místy opakují, přeskakují, překrývají - někdy snad i bortí, stejně jako zdi města, jehož osud se v únoru 1945 navždy změnil a stejně tak změnil i osudy a život mnoha dalších lidí. Příběh několika z nich, podaný formou, která mě osobně až nečekaně zasáhla.... celý text

Tvář mojí dcery 2017, Kathryn Croft

Neurazí ani nenadchne, začátek je dle mého podstatně slibnější než když se poté příběh začne postupně rozmotávat....i když rozmotávat, ono je to spíše naopak, zápletky a dějové kombinace se vrší jedna přes druhou, takže vše vypadá čím dál tím víc méně uvěřitelně. Ovšem zalíbení v překombinovaném ději s rádoby nečekanou pointou není nic neobvyklého, stejně jako téma únosu dětí. Takže dalo se to, ale nějak nemám moc důvodů příp. sáhnout od autorky po něčem dalším.... celý text

Červený adresář 2018, Sofia Lundberg

Čas od času sáhnu po něčem co je úplně mimo moji obvyklou četbu, někdy to vyjde, někdy ne. V tomto případě se musím přiklonit k té první variantě, pokud pominu místy totální vršení všemožných i nemožných vyznání vzájemných milostných citů (což asi patří k žánru předpokládám :), tak najvíc na mě asi udělalo dojem vylíčení blízkosti smrti a toho co jsme v životě nestihli, nemohli stihnout o co možná přišli a jak se s tím najednou srovnat. Od prvních stránek se příběh vine cestou blížícího se konce a musím přiznat, že čím méně času hlavní hrdince zbývalo, tím více to na mě působilo...rozhodně mi to nepřišlo jako tuctový příběh, název trochu klame, čtení jsem si užil a přišel trochu na jiné myšlenky. A to je asi to hlavní.... celý text

1984 2020, George Orwell (p)

Temné, depresivní, zlomek naděje se objeví jen v několika okamžicích, které ale zase rychle pominou....je dobré mít ty okamžiky stále na paměti, aby je nepohltilo to co o ně dnes a denně usiluje, je jedno jestli tomu budeme říkat crimestop, doublethink nebo třeba korektnost........ celý text

Dotek Anthropoidu 2017, Jiří Padevět

Ten dotek je skoro hmatatelný....vložené krátké příběhy opět předpokládají od čtenáře buď znalost jmen a událostí příp. ho chytrým způsobem navedou k tomu si některé okolnosti zjistit, ostatně s tím jsme se už setkali např. v knize Sny a sekyry včetně citací z dobového tisku. Zde je vše doplněno autentickými reprodukcemi....pro ty, kteří tomuto tématu propadli už dávno přínos nebude v nějakých nových informacích, ale právě v tom propojení krátkých příběhů co se asi tak mohlo některých akterům honit hlavou v kontextu s dobovými reáliemi a úředními materiály německé okupační moci. V tom je kniha poměrně unikátní. Pouze mi trochu vrtá hlavou proč je na stranách 168 a 240 stejný přepis Böhmeho zprávy o likvidaci Lidic....zda v tom druhém případě vzhledem k časové posloupnosti neměl být spíše materiál týkající se Ležáků...... celý text

Opuštěná společnost 2017, Erik Tabery

Tak tohle bych nečekal....spousta postřehů, citací a vnímání souvislostí, které korespondují i s mým pohledem na události dříve či nedávno proběhlé a v odkazech na zdroje velká část literatury, která dosud čeká nedotčena v mé knihotéce, mám co dohánět a zároveň i na co se těšit. "Nechci svět podle svého; ale rád bych svět, v němž by i pro mne bylo něco životní možnosti."... celý text

Magický prazdroj 1995, Terry Pratchett

Baví to, prostě to stále baví i s těmi až do hloubky zaťatými absurdními vtípky a přirovnáními. Tohle je to co mě vždy spolehlivě překlene přes období kdy by člověk nejradši do všeho praštil...JAU...nebo si jen tak chce o něco prodloužit čím dál tím kratší zimní den. Nechce se mi nic citovat, nic z děje vypíchnout...JAU...tohle dobrudružsví si každý musí projít sám za sebe. Ale přece jen - u mě tentokrát zabodovalo Zavazadlo :) Ooook? Jo, jasně taky....PROSÍM? No samozřejmě, jak bych mohl zapomenout...Jo a taky opět fantastická obálka a brilantní překlad, tady to jistě bude bez námitek, že....nikdo nic? No proto :)... celý text

Bledý jezdec 2017, Laura Spinney

O průběh španělské chřipky jsem se začal zajímat teprve v souvislosti s koronavirem, předtím jsem věděl asi tak to, že něco takového proběhlo. Přiznám se, že nastíněný dopad pandemie kupříkladu na průběh I. světové války mě tedy překvapil, dosud jsem s takovým přímočarým podáním nikde nesetkal, v historických publikacích, které jsem měl dosud možnost pročíst v této souvislosti povětšinou není ani zmínka.....Stejně tak je pro mě nová interpretace vzniku některých známých uměleckých děl právě v kontextu těchto událostí. Rozhodně zajímavé čtení, autorka to pojala rovněž hodně globálně až rozmáchle, takže v událostech skáčeme z jednoho konce světa na druhý což je někdy spíše na škodu věci. Škoda odfláklé korektury, někdy to opravdu bije do očí....odpočinkové čtení to rozhodně není, ale i přes jisté nedostatky stojí za to.... celý text

Luciferovo evangelium 2011, Tom Egeland

U všech šedivých vousů i vlasů starého Ódina, to byla ale jízda! :) Bjornova příběhová linka nám zraje jako víno (samozřejmě barvy červené) a sám jsem zvědav kam to chce autor posunout v dalších dílech, které se mi zatím nedostaly do ruky. Komplexnost a provázanost různých mysticko, nábožensko, archeo, mimo i nemimozemských skutečných i konspiračních témat se podařila mistrně vybalancovat, o rozšířených obzorech mých skromných vědomostí ani nemluvě....jo...a těším se na tu další ohlášenou budoucí návštěvu, snad budu zrovna doma :)... celý text

Načítání 2018, Vadim Petrov

Nazval bych to spíš jako příběhová esej nebo rozprava o kyber rizicích. Postavy působí jako diskutující se svými vyhraněnými názory nejen ohledně možností a nástrah virtuálního světa, ale i toho skutečného, takže se sem vejde i tématika migrace, terorismu, globalizace včetně přesahu do našeho lokálního dění a otázky jak moc je nutno vlézt Číňaňům do zadnice než se zjistí, že i ta je jeden velký fake :) Bavilo mě to, příběhová zápletka včetně rozuzlení sice trochu přitažená za vlasy, ale zde považuji za podstatnější obsah nad formou a to se dle mého docela povedlo.... celý text

Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři 2018, Aleš Palán

Vskutku neotřelé setkání, ovšem co mě překvapilo asi nejvíc byl v každém rozhovoru až hmatatelný přesah do filozofických myšlenek a zároveň touha po něčem nehmatatelném a neuchopitelném....občas jsem měl pravda i pocit, že to zešílení se místy i celkem začalo dařit :) Ovšem v dnešní době našeho "běžněcivilizačního" šílenství je tahle kniha něco jako duševní klystýr, některé myšlenky, které zde padly mě nenásilně přinutily se jen tak lehce rozjímavě zamyslet za čím vším, že se to vlastně ženeme....Sice u svého způsobu života zůstanu, ale na setkání do divočiny se určitě zase někdy rád vypravím i díky výborným fotkám p. Šibíka.... celý text

Tušení souvislosti 1980, Ludvík Souček

Ech....ke knihám p. Součka jsem se evidentně dostal s hodně velkým zpožděním a abych to hodnotil ve stylu, že v době vydání to byla nejspíš pecka, to asi opravdu ne. Nicméně z textu jednoznačně vyplývá autorova oddanost tématu, to rozhodně popřít nelze, ovšem valná většina věcí, o kterých je zde zmínka už je dnešním pohledem úplně někde jinde a stejně jako v předchozím Tušení jsem se místy v tom zápalu pro věc a hromadění a vyvracení argumentů současně, jaksi ztrácel. A frekventované slovo marxismus mi tedy obzvlášť lezlo na nervy.....Ale i tak, vzhledem k tomu, že jde stále o témata, která mě zajímají, beru to jako svébytný pohled na věc ze svébytné doby.... celý text

Labyrintem revoluce 2009, Jiří Suk

Někdy stojí za to přečíst si knihu z r. 2009 o událostech z r. 1989 abych se v r. 2020 zase tolik nedivil tomu, proč jsou si současní i bývalí komunisti tak jisti v kramflecích. Dílo nabízí bravurní popis událostí z té druhé strany, které na náměstích a všeobecně v sametové euforii nebyly tolik vidět a místy působí jako neotřelý politický thriller kde největším trestem při zradě rodiny bylo neobdržení funkce :) Moje nadšení se dostavilo ze dvou důvodů, jednak ze znamenitého zpracování přehledu té naší lokální hry o trůny vycházejících z dostupných audiovizuálních materiálů a citací přímých aktérů a druhak mě četba doslova přenesla o 30 let zpět kdy jsem tyto události vnímal jako počínající pubertální fracek a - co si budeme povídat - největší napětí bylo kolem toho, zda kvůli generální stávce odpadne vyučování nebo ne. Čekal jsem, že tohle bude dobré, ovšem očekávání bylo mnohonásobně překročeno. Nezbývá než doporučit...ať už s pomlčkou nebo bez.... celý text

Sestřelen 1969, František Fajtl

Měl jsem k dispozici jako audioknihu, které zrovna moc nevyhledávám, nedokážu se při poslechu na děj správně soustředit ovšem tohle byla asi nějaká vyjímka....nejspíš kombinace někdy až neuvěřitelně dobrodružného děje, úcty a respektu, který chovám k lidem, kteří byli ochotni opakovaně vsadit svůj život v loterii boje proti zlu a nesvobodě a podání četby hlasem p. Ornesta, způsobila, že jsem tenhle příběh během dvou dnů s velkou chutí doslova zhltnul. Nemám moc co dodat, snad jen dodatečně poděkovat za to, co p. Fajtl a jiní pro naši zem udělali.... celý text

Kolapsy složitých společností 2009, Joseph Anthony Tainter

Přísně vědecká publikace, která vyžaduje velkou dávku soustředění, ale téma je tak zajímavé, že mezní užitek četby dalece převyšuje investovanou energii :) Další přívlastek, který této knize sluší, je nadčasovost - závěry shrnuté v poslední kapitole s pohledem na tehdejší současnou situaci (kniha vyšla v r. 1988) naprosto sedí na to co jsme mohli nebo můžeme aktuálně pozorovat kolem sebe. Chtěl jsem vypíchnout pár citací, ale neudělám to, tato velice komplexní kniha si rozhodně zaslouží aby se k jejímu poselství propracoval každý sám za sebe.... celý text

Poslední svědci: Sólo pro dětský hlas 2018, Světlana Alexijevič (p)

Příběhy těch, kterým přes noc ukradli dětství, kteří v okamžiku přišli o to co by měly děti vnímat a prožívat nejvíc - o pocit jistoty, radosti, toho, že na vás čeká táta s mámou, že máte svoji rodinu a místo kam se můžete každý den vrátit.... navíc tahle destrukce dětství proběhla za nepředstavitelně brutálních okolností. Tyhle pocity se linou všemi příběhy jako červená nit, jako barva na přebalu...jako pocity Posledních svědků. Souhlasím, že to nelze číst na jeden zátah, přesto, že mám k tématu docela dost načteno, tady jsem to dával po malých dávkách abych to stačil vstřebat. Není to snadné čtení........ celý text

Ta přede mnou 2017, J. P. Delaney (p)

Ze všech postav mi připadal nejzajímavější ten dům :) Asi proto, že využití nových technologií a umělé inteligence mě celkem zajímá a zároveň si často říkám kam až to všechno povede když jednou zkrátka dojde šťáva, pak bude jakýkoliv hacker prostě namydlenej....No, z kategorie psychothrillerů co se mi zatím dostaly do ruky, řadím tenhle příběh k těm vydařenějším, nejspíš mi sedlo i prolínání časových linek a minimalistický styl kapitol, který věrně kopíroval strohou architekturu osudného domu. Při čtení jsem si vzpomněl i na film Důvěrný nepřítel (2018, režie Karel Janák). Za mě spokojenost.... celý text

S konečnou platností 2017, Andreas Pflüger

Tak....při čtení jsem si připadal trochu jako na horské dráze, chvíli mě to strašně bavilo, pak najednou zívačka při pomalém nájezdu do finálního loopingu kdy jsme ještě stačili střihnout filozofickou konverzaci říznutou s legendární Katovnou a v závěru mi to nedalo nevzpomenout na song od Kabátu jak Stevie Wonder řídil autobus.....Nevidomá elitní policistka, co štrejchne na střelnici desítku a ještě si uvědomí, že vystřelila blbě, s tím jsem se tedy ještě snad nesetkal, vadil mi opět ten filozofický rozměr kdy padouch vskutku globálního významu má zapotřebí osvětlit svoje činy jakousi prazvláštní duchovní formou zločinu, trestu a abychom se nenudili tak i výchovou adolescentů. Přiznám se, že jsem to místy nějak nepobíral, nicméně struktura příběhu rozhodně špatná nebyla ovšem jak zpíval jiný klasik aniž by měl potřebu u toho řídit autobus "A little less conversation, a little more action, please...."... celý text