Ikkju
přečtené 973
Příchod bohů
2016,
Vlastislav Toman
Je zajímavé, že domorodci na začátku "vyučování" nemohli pochopit myšlenky a mentalitu technologické společnosti (co to je roroum?), na konci už začali zapomínat na způsob, jak přemýšleli před tím.. Líbily se mi primitivní technologie, například fosforečná hlína nabalená na klacíček jako sirka, ještě dlouho jsem v sobě choval naději, že podobné bahno najdu někde poblíž našeho bydliště (jako optimista jsem odhadoval, že stačí obejít dvě či tři jeskyně). Když se nad tím zamyslím zpětně, je zvláštní, jak byl přechod k technologické civilizaci zachycen jako ideálně bezkonfliktní. Tak to ale dle mého nechodí, a je asi zbytečné rozebírat proč...... celý text
Planeta žízně
1981,
Bohuslav Šnajder
Zajímavé počtení o vodě, četl jsem v patnácti a ještě netušil, že se vodou budu zabývat profesně i amatérsky (minulé léto jsme například chodili po kraji s nanofiltrem a ochutnávali vodu z Vltavy u soutoku, z Labe a z jejich přítoků - zajímavé je, že třeba Labe nad soutokem je znatelně sladké, ale není to velká záhada, kousek nad soutokem je totiž na Labi cukrovar ).... celý text
Praktický výcvik myšlení
1994,
Rudolf Steiner
Formátem ideální na čundr do zadní kapsy jeans. Zpočátku jsem k ní přistupoval s předsudky, postřehy z ní mi ale nakonec přišly celkem netradiční a zajímavé (například jak přijímali první poštovní známky s paušální cenou: "to přece nemůže fungovat")... Asi bych byl schopen si od autora přečíst i něco dalšího, ale až si to ke mě najde cestu..... celý text
Houby - Nový průvodce přírodou
2009,
Andreas Gminder
Průvodce jsem koupil v období, kdy jsem chodil jak doprovod se ženou fotit do lesů, a protože fotografové jsou divná sorta lidí, kteří se neustále někde zasekávají, tak místo abych se rozčiloval, začal jsem hledat v místě, na kterém jsme zrovna zakysli zajímavosti - studánky ve stromech, pařezy, mechové zahrádky, zajímavé skály či různé houby a houbičky - pokud se na to člověk soustředí, je jich hodně, a jsou skoro všude - na stromech, na dřevě, v mechu.. A tahle kniha je dokumentuje dle mého velmi pěkně, včetně zajímavostí... Knize, společně se špetkou vynalézavosti a všímavosti jsem vděčný za to, že jsem tam v lese nevypustil duši nudou a prudou, ale užil si pobyt maximálně...... celý text
Broučci
2004,
Jan Karafiát
Knížka, ze které nám babča četla, byla už v osmdesátých neskutečně omšelá. Bylo to strašně zvláštní čtení, nakonec se mi začalo líbit aspoň to, jak si žijí v prťavých domečcích, ale ve chvíli, kdy POZOR SPOILER broučci nepřežili zimu, jsem měl chuť se jít do kůlny zabít... Východisko zakódované v knize mi v tu chvíli babča nedokázala poskytnout, snad proto, že žila rozkročena mezi církví a stranou. Za mě tedy docela rozporuplný zážitek. Někdy se musím zeptat sestřenky, jestli to tenkrát zvládla líp než já...... celý text
Druuna
2015,
Paolo Eleuteri Serpieri
Boubelatá prdelka Druuny se ladně pohybuje světem na pokraji totálního úpadku, SPOILER aby se nakonec protáhla i nejužším hrdlem mezi zanikajícími čtvrtěmi světa, odsouzeného ke spojení snů (těch čistých i těch nejšílenějších) a masa, a pronikla až k základům podivné duality techniky a biologie. Kde se v tomhle spletenci narodí to, co bylo na počátku, jsem ale nepochopil, tedy snad zatím jenom tak, že nové je čisté samo o sobě... Úžasný příběh ženy s ladnými křivkami, která dokáže ubránit tenoučkými dámskými kalhotkami svůj život, důstojnost i to nejlepší, co ještě zůstalo ve světě duševního i biologického šílenství...... celý text
Ztracený svět
1992,
Arthur Conan Doyle
Příjemné čtení, často jsem porovnával s velmi živými vzpomínkami na komiks (Toman?), a občas si vzpomněl na knihy pana Mareše.
Ztracený svět Kalahari
1967,
Laurens van der Post
Už první pár stránek mě doslova uchvátilo. Vyprávění člověka, který měl ke křovákům silný citový vztah už od dětství, umožňuje nahlédnout do světa, který vězel oběma nohama v době kamenné. Kniha téměř nutí si představovat, jak po celodenním lovu a nočním tanci, se zadkem pohodlně vklíněným do hliněné jamky, cítí křováci úžas nad kouzelnou oblohou klenoucí se nad tímhle drsným, ale přesto krásným kontinentem. Zajímavý je jejich vztah ke zvířatům, jejich umění, technologie, které jsou na první pohled primitivní, ale přitom překvapivě pokročilé a účinné (lov žirafy na blýskavý kámen nebo lev jako pes), i radost ze života, kterou zažívali. A hned první kapitola, kterou jsem náhodně nalistoval, popisuje expedici, ve které se autor snaží rozhýbat nemocné a leností postižené kolegy - potěšilo mě to, představoval jsem si vždy, že účastníci expedic jsou nezlomní neprůstřelní entusiasti prodírající se divočinou bez známky únavy, zcela nedotčeni krutými podmínkami, které je obklopují. Takhle je to daleko lidštější x)... celý text
Zapomenutá řemesla: Vyprávění o lidech a věcech
1984,
Miroslav Janotka
Přišlo mi maličko slabší než Řemesla našich předků, ale pořád zajímavé. Krásné ilustrace, vtipné kreslené příběhy - tchán jde na hlínu, hrcne na něj břeh, POZOR SPOILER ale přežije, protože dýchal fajfkou, plus spousta zajímavostí až podivností. Básničky jsem spíš přeskakoval, zajímaly mě spíš technologie než jazyk, ale Lípo lipěnko (opilec pod stromem) si pamatuji celé!... celý text
Jeskyně Kokořínska
1995,
Václav Zimerman
Do jeskyně B. mě dovedl strýc ze S. v mých sedmi letech, přespal jsem v ní poprvné asi v patnácti, a už se téhle lásky nezbavil - jen v jednom údolí je jeskyní (většina z nich má i zajímavou historii) tolik, že by na ně nestačily prsty obou rukou, ale dohledávat je úkol bez nadsázky detektivní. Například Partizánskou jeskyni jsme hledali v době, kdy geocatching teprve začínal, a k dispozici byl jenom krátký popis se špatnou fotkou na netu. Hledal jsem jí mnohokrát sám i s lidmi, které se mi pro to povedlo nadchnout, někdy soustředěně, někdy s rozevlátostí, která je takovým výpravám vlastní (nějaká díra, pojďte radši koukat po houbách). Po mnoha nezdarech, na výpravě, kdy už jsem neměl sílu přesvědčovat skupinu, že nejde jen o pověst, nebo že to je prostě ta dutina ve skále, kterou už jsme před chvílí našli, jsem šel projít na skalní ostroh, a přemýšlel, jestli to definitivně nenechat být. Potom jsem si ale vzpomněl na foglarovky (Modrá rokle?), a udělal krok k hraně ostrohu - a za jejím rohem, kam nebylo z jiného úhlu vidět, se odkryla římsa, ke které vedla šikmá stezička kousek dál. Ne zrovna moc opatrně jsem sjel po stezce, a ve chvíli, kdy jsem se ocitl na římse, už nebylo pochyb, že tohle místo je dílem lidských rukou - stačilo pár kroků a na konci římsy už se pod mýma nohama černal otvor do tajemné místnosti, ve které trávilo několik lidí poslední zimy války, a o které vědělo jenom pár místních (stejně se můj strýc dozvěděl o B., sloužila klukům jako luxusní bunkr). Věřím, že podobný pocit mají úspěšní hledači pokladů, jen místo pokladů tu jde o jeskyně, jejich historie často sahá do dob třicetileté války (některá místa jsou označená křížem, kalichem nebo značkami). Pan Zimerman jistě tenhle pocit znal, a přestože jsem hledání v některých místech strávil desítky hodin času, jsou moje znalosti jenom zlomkem toho, co popisuje ve svých knihách.... celý text
Čerpadla ve vodním hospodářství
2004,
Petr Hlavínek
Pan Brada je ze staré školy, vysvětluje čerpadla technikům, a proto používá technické rozměry (výtlak v metrech apod). Absolvoval jsem ještě kurz na "akademické" úrovni, v joulech a pascalech jsem se brzy ztratit... Takže za mě jednoznačně tento pohled. Jinak chápu, že hydraulické tabulky z padesátých let dle Ševeleva jsou už několikrát korigované, nicméně za ty (uch) dvě desítky let praxe nikdo nepřišel na to, že k navrhování čerpadel používám tak obskurní podklad :o. A příručky od pana Brady pro praktický vhled do problematiky mi bohatě stačí...... celý text
