Ikkju
přečtené 973
Zlaté rouno
1948,
Robert Graves
Z knihy mi utkvělo v hlavě pár dojmů, ale netuším, jestli je to autorova představa, nebo to tak skutečně bylo, nicméně jsou to pro mě zajímavé náhledy. Obyvatelé tehdejšího světa se mi představili jako ti, kteří si sami bohy vytvářeli, ale nedělalo jim velké potíže sobě "nadřazené" představy zas podle svých potřeb obelstít. Svoje vlastní přání zvláštními cestami logiky přenášeli na své bohy, aby je požadovali po nich samotných. Nad nepřáteli vítězili rozumem, někdy však mi to přišlo spíš jako vítězství vyčůranosti nad naivitou. Souběžně s knihou jsem četl studii o vývoji lidského mozku a jeho rozdělení na více komor, a v příběhu mi to dávalo smysl.... celý text
Máj
2009,
Karel Hynek Mácha
Mácha měl opravdu vkus na svoje čundry, dokonce jsme párkrát spali na místech, kudy procházel, a nejspíš se i zastavoval nebo dokonce přespával. Kokořínsko v sobě nese právě tu krásu přírody smíchanou s jemnou melancholií tmavých a vlhkých pískovcových roklí, stejnou jako jeho poesie, včetně podivné ponurosti míst jako je Zkamenělý zámek nebo hrad Houska.... celý text
Návrat archaismu
1998,
Terence McKenna
McKenna nabízí úplně něco jiného než náboženství nebo běžná spiritualita. Svět který představuje je šílený, nekonvenční, a svým způsobem i nebezpečný. Málokdo má sílu překročit vlastní a společenské předsudky a zkusit tenhle svět prožít na vlastní kůži... Vtipná jsou například jeho odhalení, že new age, přestože se opírá o východní texty, které bezpochyby mluví i o nápojích bohů (Patandžalí je dokonce uvádí jako jednu ze čtyř cest), tedy o přírodních drogách jako nejpřímější cestě k hlubinné skutečnosti, se vlastně drog štítí, protože je v nejvnitřnější podstatě ovlivněné kalvinismem, postojem který (prý) tvrdí, že hodnotné je jenom to, co lze dosáhnout vlastním úsilím (uf, to je hrozné souvětí x). V každém případě když mám chuť necham padnout pár svých "nevyvratitelných" představ, sahám čím dál raději po knihách právě Terence McKenny.... celý text
Měsíce, květy
1962,
Macuo Bašó
Krásný večer ve skalní čajovně, jenom já, promáčené vršky borovic, a starý Bašó..
Záhada hlavolamu (komiks)
1970,
Jaroslav Foglar
Stínadla a další rychlošípácké komiksy jsem dostával a četl vždy, když jsem jako kluk ležel doma s chřipkou. V každém případě jsou plné dobrodružství a dokonalé klukovské romantiky, nicméně jsem si z nich odnesl i zvláštní a divný podtón, který nejvíc zněl ve chvílích, kdy hrdinové narazili na podivné dospělé postižené různými běsy.... celý text
Takovou loď...
1963,
Karel Fabián (p)
Za mě velmi dobré, klukovská cílevědomost která dokáže splnit k věku nepřiměřený sen, v kombinaci se zvláštní zadumaností - často si vybavím poetickou scénu, ve které autor popisuje, jak se probouzí řeka, nádhera!... celý text
Pouze nevím
1991,
Seung Sahn
Dokonalý název, vzpomenu si při každé vášnivé debatě na jedné z tisíce myšlenkových barikád, které vedou napříč dnešním světem - pouze nevědět je rozkousnutí koanu jak zaujmout klidnou pozici navzdory tomu, že se zdá, že barikády mají striktně jenom dvě strany.... celý text
Zenová kočka / Kocouří čaroděj
1998,
Gato (p)
Kocour Mikeš v zazenu, kočka Míca na houbičkách, výborné. Od Gata trochu osobnější věc, tedy o něco vážnější, nicméně zajímavé.