Ikkju
přečtené 974
Zenová kočka / Kocouří čaroděj
1998,
Gato (p)
Kocour Mikeš v zazenu, kočka Míca na houbičkách, výborné. Od Gata trochu osobnější věc, tedy o něco vážnější, nicméně zajímavé.
Les kostí (9 povídek)
1996,
Robert Holdstock
Tohle je absolutní paráda! Do téhle knižní série jsem pronikal váhavě a se strachem z podivného tajemna, které z ní je cítit, podobně jako její hrdinové žijící na okraji Ryhopského lesa. Nicméně tajemný les už mě definitivně nasál, a já si tuhle krásně temnou záležitost nehorázně užívám. Zvláštní by mohlo být srovnání s tolkienovkami a Narnií, řadami, které snad také tvrdí, že svět je upletený z látky snů. Holdstockův svět mi ale zatím asi imponuje nejvíc, snad i pro tu dirty atmosféru pohanských epoch, ve které není duchovnost záležitostí křehkých elfů, ale součástí drsného života. V Ryhopském lese to není opar harmonického života, ale esence morku kostí, které se často tříští, ať už násilnou smrtí či oddanou obětí.... celý text
Umění sexuální extáze
1997,
Margo Anand
Tedy přečteno, asi podobně jako bych se podle jedné kapitoly z učebnice pro zámečníky naučil svařovat. Prostě jsem si přečetl co mě zrovna zajímalo...
Chatrč
2009,
Wm. Paul Young (p)
Zpočátku se mi to líbilo hodně, ke konci mi ale docházelo, kolik musel román věnovat energie jenom na to, aby vysvětlil teologii, ve které má možná i dost věřících rozpory a zmatky. Když jsem tyhle věci nevnímal, bylo to docela příjemné čtení. Dokonce mi manželka po pár dnech čtení řekla, že jsem nějakej jinej - ta atmosféra románu se mi stejně nakonec dostala pod kůži. Za mě tedy celkem dobré.... celý text
Naivní konceptualista a slepice
2014,
Marian Palla
Nevím co je zen, ale tahle knížka ve mě rozehrála strunu jemného humoru a radosti z ne/obyčejných věcí jako je slepičinec, pole, dveře nebo ryba v komíně. Přemýšlím, že napíšu autorovi dopis. Aby měl. Třeba i radost, tak jako já z jeho knížky. Na DK si knížku zařazuji do přečtených, přestože jsem jí ještě nepřečetl, ale v hlavě si jí zařazuji na stálo do knih právě čtených, přestože jí za pár dní přečtu.... celý text
Konec světů
2010,
Neil Gaiman
Někteří autoři mají velkou fantazii, někteří menší. Po přečtení tohohle komixu mi ale přišlo, jako by Gaiman neměl mezi běžným a snovým vědomím žádnou přepážku, tak jako mají ostatní lidé. Jeho světy jsou tak barevné a snové, až se zdají reálnější než tvrdá realita. Že by byl nakonec náš svět opravdu upleten ze snů? :o... celý text
Volemanovy příhody
2010,
Jiří Grus
Moje seznámení s Volemanem, ikdyž pár jeho příběhů už jsem už četl v komixových antologiích a dokonce jsem ho viděl živého při křestu Nikkarinovi knihy, i s nerozlučnou paličkou. Můj první dojem je, že je to rychlošípák, ale ne z toho období, kdy pohlaví nehraje roli a všechny situace jdou ještě vyhrát. Správný kluk má holku, která je občas pěkně protivná, správný kluk také někdy nevyhraje rvačku a tak mu nezbývá než to okecat, a vůbec, k tomu aby mohl být správnej, musí být aspoň občas trochu špatnej. Ale to rychlošípácké srdce v něm bije bez pochyby. Týden po přečtení: jdu se ženou do krámu, na hlavu nasazuji už pár dnů nezbytnou kšiltovku. Cože, proč kšiltovku? Je mi čtyřicet a kšiltovku jsem nikdy nenosil! Aspoň že ještě nemám za pasem paličku :o... celý text
Varování zmizelých
1988,
Milan Sobotík
Přečetl jsem naprostou náhodou, a zapomněl i název. Atmosféra a jednoduchý příběh z klaustrofobického prostředí mi ale v hlavě uvízly pevně. Souboj křehkých vězňů s pomocí lahví naplněnou jeanovou polívkou (výbušnina) s téměř nezničitelným robotem vybaveným laserem v stísněné chodbě cizího dómu na dně moře je pro mě silný obraz..... celý text
