• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 20 knih

Nové komentáře u knih Martin Buber

Lidské a mezilidské

„Kromě Freudovi psychoanalýzy se Buber také vyjadřuje ,v některých pasážích, k Jungově analytické psychoterapii. Jinak kniha spíše pro zájemce z řad psychologie, či psychoterapie.“... celý text
— Raddeeqq

---

Já a Ty

„Kniha je poměrně náročná na čtení, ale díky mnoha příkladům se náročná filosofie dialogu dá snadněji pochopit. Je zřejmé, že autor knihu nezamýšlel pouze pro akademiky, ale i širokou veřejnost.“... celý text
— JustSony

---

Dvojí způsob víry

„V sedmnácti kapitolách Martin Buber analyzuje fenomén monotheistické víry a rozlišuje ji na dva druhy. Tou první je židovská emuna, kterou lze nazvat „důvěrou“ plynoucí z dějin národa (Izraele). Tento druh víry lze charakterizovat jako setrvávání člověka ve vztahu „vůči vedení, jež je neviditelné, a přesto se nechává vidět, skryté, ale projevující se“ (s. 170). Jedná se o víru jednotlivce, která je zakořeněná ve víře národa, přičemž svou sílu čerpá ze vzpomínek předešlých generací. Oproti ní autor staví křesťanskou pistis, kterou lze označit za zrozenou z duší jednotlivců (nikoliv národa) vztahujících se k požadavku víry v Ježíšův spasitelský status. „Boží lid“ tak vzniká přijetím „víry v“ a nikoliv „žitím v důvěře k“. V rámci promýšlení tématu víry se Buber věnuje i učení Pavla z Tarsu a jeho vztahu k původnímu učení Ježíše Krista. Na několika místech pak dochází ke značné desinterpretaci (srov. např. s. 50, 84, 95) založené zejména na neznalosti a neporozumění lingvistických a ideových koncepcí původního Tanachického textu plynoucích převážně z septuagintského překladu a na nich stavějících výroků Krista. Pavlova interpretace se tak podle Bubera značně liší od původního Ježíšova učení a poselství. V kontextu současné krize víry pak autor poukazuje na možnou transformaci současného převládajícího způsobu víry a doufá, že „povede ze strnulého paulinismu cesta k jinému, emuně bližšímu uzpůsobení pistis“ (s. 173). „Člověk může věřit, že Bůh jest, ale žít za Jeho zády; kdo Mu důvěřuje, žije před Jeho tváří.““... celý text
— Yummymoon

---

---

Já a Ty

„Priznám sa, že filozofiu som až na pár svetlých momentov v podstate nikdy nemal rád. Buď mi prišla prehnane komplikovaná, prehnane abstraktná alebo oboje a všetci filozofi, ktorých som poznal, boli v rôznej miere odtrhnutí od reality. Taktiež nemám filozofické vzdelanie s výnimkou pár zmienok na gymnáziu, povinného predmetu na vysokej a tých pár diel, ktoré som prečítal (alebo sa snažil). Keďže ale nie som kultúrny barbar a Buber a jeho filozofia dialógu tvorí filozofický základ psychoterapeutického smeru, v ktorom som vo výcviku, hecol som sa a dal som knihe šancu. Ako píšu niektorí nižšie, kniha klame svojou hrúbkou. Samotný text nemá ani sto strán, , zvyšok tvorí autorov celkom nápomocný doslov a súhrn knihy podľa jednotlivých tém (za ktorý som fakt vďačný) a esej, ktoré do knihy pridali iní autori. Napriek tomu som mal pocit, že čítam mnohonásobne hrubšiu, hlbšiu a rozsiahlejšiu knihu. Mnohé pasáže som si musel prečítať opakovane, po mnohých si dať pauzu a prečítané "stráviť". To, čo som pochytil, bolo však silné. Vnímam to tak, že sa ku knihe budem vracať opakovane. Bod dolu za obal. Neviem, kto má v Portáli na starosti tvorbu obalov k tejto edícii, ale je to katastrofa a mnohokrát musím hľadať súvis medzi obalom a obsahom knihy, ako to bolo aj tu. Verím, že ak by sa obalov zhostili napr. ilustrátori z Arga, mohli vyzerať nádherne a vystihnúť obsah knihy; nie ako nejaké náhodne vybrané Stock photo.“... celý text
— Shindo

---

Obrazy dobra a zla

„problematika zla a dobra (pretoze boh riekol, ze stvorenie je dobre ale na posledny den riekol, ze je to velmi dobre aj ako zlo samo o sebe :-)). podstatny je vztah, ktory je pre bubera velmi charakteristicky. zlo alebo dobro ako dve samostatne jestvujucnosti su urcite skutocne, ale ide o nas vztah a pohlad, aky im priznavame. zlo je pohanac k tomu, aby sme sa realizovali. pokial avsak prepadneme do iluzie toho, ze sme sami bohovia, tak je s nami koniec a budeme sa furt mutit v nespocetnych myriadach vlastnych obrazov, iluzii a ako by aristoteles povedal - moznosti. podstatne je im dat tvar a spravne formovat vlastnu dusu - a to mozeme len jednou cestou - oddanim sa bohu. cital som po snad 10 rokoch. a cela kniha nabrala uplne inu dimenziu. ako buber spomina, myty bez skusenosti kazdeho z nas su len polovica pravdy :-)“... celý text
— Aeon