Inozuka přečtené 234

Vítězství v Pacifiku 1999, Miloš Hubáček

Druhý díl Pacifické ságy zvedá laťku ještě výš než Pacifik v plamenech. Název je trochu závádějící a v paměti jsem měl prohozené s Ofenzívou v Pacifiku, ale poslední vydání alespoň přidává podtitul Bitva o Guadalcanal, čímž je vše jasné. Kniha je opět psána lehkým hubáčkovským stylem kombinujícím fakta s emocemi a čte se téměř jako román. Člověk se musí mít na pozoru, aby nezapomněl, že čte o reálných lidech a událostech. V mnoha ohledech kniha slouží jako základna k výpadům do hlubin googlu, kde se dají najít snímky vraků z Průlivu se železným dnem i řada fotografií ze současného Guadalcanalu, který se od roku 1942 zas tak rapidně nezměnil - stále zapadlý kout světa, kde malaričtí komáři dávají dobrou noc.... celý text

Tři krvavé historie: Rudá žeň / Maltézský sokol / Hubený muž 1987, Samuel Dashiell Hammett

Rudá žeň - anonymní zaměstnanec kontinentální detektivní kanceláře se opře do čištění města Poisonville od korupce a gangsterismu. A o tom, že to nejde zrovna lehce svědčí hora mrtvol, litry vypitého ginu i hromady padlých žen. Hodně akční a cynická pulpová historie, kde se nejde daleko pro sarkasmus i osmatřicítku. Apropos, nedávno jsem někde četl, že tato novela byla předlohou pro Kurosawowu Tělesnou stráž. 4/5 Maltézský sokol - jeden z mála případů, kdy film jednoznačně předčil knihu. Zpracování z roku 1941 s úžasným Humphreyem Bogardem v hlavní roli je klasikou americké detektivky. Zamotaný příběh jedné pradávné sošky, dívky v nesnázích a zabitého společníka soukromého detektiva Sama Spada je vyprávěn zvláštním a kostrbatým stylem. Někdy popis očí, mimiky a barvy obličeje opravdu působí hodně komicky. Co, se ale Maltézskému sokolu nedá upřít, je zjevná inspirace později mnohem úspěšnějšího a lépe napsaného Phila Marlowa mistra noirové detektivky Raymonda Chandlera. 3/5 Hubený muž - hodně zamotaná konverzační detektivka, která je ze všech tří asi nejméně drsná. Nicméně hlavní hrdina Nick Charles a jeho žena Nora jsou sympatickými průvodci případem: on sarkastický vševěd, ona chápající, zvídavá a vždy nad věcí 4/5... celý text

Podmořská atomová dramata 1994, Lev Gilcov

Knihu skvěle popsal již kolega Perseus, takže přidám pouze citát, který stav sovětského atomového ponorkového loďstva celkem přesně charakterizuje: "Rovněž se musím přiznat, že jsem občas - tak jako většina mých druhů - nechával individuální dozimetr v šatně. I já jsem se chtěl plavit na ponorce a obával jsem se, abych nebyl odvolán z posádky dříve, než bude ponorka spuštěna na vodu. Odnesl jsem to jen tumorem v krku a odoperováním jedné hlasivky. Působí mi to jisté potíže při mluvení, ale jinak je všechno v pořádku." Lev Gilcov, první důstojník a pozdější velitel první sovětské atomové ponorky K3.... celý text

Watchmen: Strážci 2005, Alan Moore

Se Strážci mám ten problém, že vždy čekám něco převratného a po dočtení se bohužel žádné Whaua neozve. Bylo to tak poprvé před léty a nyní po druhém přečtení je to stejné. Možná za to nemůže ani tak ten komiks sám, jako spíš aura geniality, která jej předchází. Jistě, je skvělý a vůbec neshazuji jeho kvality, ale když se v každém druhém textu o knize opakují pořád dokola slova jako kult, převratný, neopakovatelný a geniální, tak nějak to vyšponuje očekávání do nedosažitelných výšin. Ale dost fňukání ... napsané a nakreslené opravdu dobře, v atmosféře zuřící studené války v osmdesátých letech to musela být bomba - nyní asi krapet méně naléhavé. Fascinující jsou postavy Rorschacha - muže bez kompromisů, dr. Manhattana - muže bez emocí a Komedianta - nenapravitelného cynika. Zbytek hrdinů mi přišel spíš směšný, což byl patrně i autorův záměr. Někdy je snaha o boření mýtů až moc křečovitá - doplňkové texty, příběh Černé lodi .... přesto se nedá Watchmenům upřít, že se povedli a opravdu řadu těch mýtů k zemi poslali. Přes všechny výhrady tak pod pět hvězdiček jít nelze.... celý text

Prohlédni si tu zemi 2012, Václav Cílek

Cílek mi v pár rozhovorech v rozhlasu přišel zajímavý a ač jsem s ním leckdy nesouhlasil, ve spoustě jiných věcí byl inspirující. Totéž se asi dá říct o této jeho knize ... Druhým dechem ale musím přiznat jisté zklamání z nekoncepčnosti a jisté chaotičnosti, které Prohlédni si tu zemi provázejí. Přirovnání uživatelky Eremites k hromadě kulturního a společenského vědění, v níž se někdo bezmyšlenkovitě přehrabává je, myslím, trefné. Část publikovaných esejí mi přijde bez pointy, bez nějaké vnitřní vazby a pnutí, ukončené někde ve vzduchoprázdnu. Trochu zavádějící je i název, evokující jakés přemítání nad propojením rázu krajiny a osídlení se společenskými a sociálními tématy. To však je pravdou pouze u části, ve zbytku se autor zaobírá věcmi, které se do těchto souvislostí dávat nesnaží. A tak, přestože jsem zde našel spoustu inspirativního, podobně jako Prudič Milton háži knihu přes palubu zaoceánského parníku do rozbouřených vln, resp. ji dávám do místní knihobudky, místo abych ji zasunul na čestné místo v knihovně ...... celý text

Pohledy zevnitř -- Česká undergroundová kultura v dokumentech a interpretacích 2008, Martin Machovec

Na knize je celkem vidět, že se jedná o českou verzi anglicky publikované knihy Views from the Inside. Tuzemskému zasvěcenému čtenáři totiž nepřináší nic zas až tak nového ... snad kromě sugestivního textu Paula Wilsona. Sborník obsahuje legendární Zprávu o třetím českém hudebním obrození od I.M. Jirouse, kterou lze považovat za manifest tuzemského undergroundu, text přednášky Kořeny českého literárního undergroundu v letech 1949-1953 od Egona Bondyho s pro autora typickými úsměvnými pasážemi adorace sebe sama, pohled Paula Wilsona Jaké je to dělat rock v policejním státě? se zajímavou konfrontací pohledu na český underground zpoza železné opony, Jirousův příspěvek O české undergroundové literatuře 70. a 80. let, zajímavý pohled Jáchyma Topola na druhou samizdatovou generaci osmdesátých let Příběh Revolver Revue a precizní studii Martina Machovce Od avantgardy přes podzemí do undergroundu velice dobře shrnující pozici opoziční / druhé / undergroundové kultury v komunistickém totalitním režimu.... celý text

Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách / Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen 2019, Michal Lutovský

Celkem 55 map zkoumajících fenomén hradišť na našem území z různých aspektů a úhlů pohledu. Čtenář zde najde členění časové s rozpětím od pravěku do raného středověku, geografické, klimatické, teplotní apod. Každá mapka je doplněna textem uvádějícím zabrazená fakta do celkových souvislostí. Cenná publikace pro historiky, archeology i zájemce o dějiny osídlení Čech a Moravy nebo zmíněné dějinné období.... celý text

Třicet let na zlatém severu 1989, Jan Welzl

Eskymo Welzl je známý český dobrodruh a pábitel, jehož příznivci oscilují od nekritického obdivu po absolutní odmítnutí jeho příběhů. Já si myslím, že pravda je někde uprostřed, protože to, co je v knize popisováno, by asi nikdo bez znalostí reálií dalekého severu dohromady nedal. Welzl na Novosibiřských ostrovech pravděpodobně opravdu byl a část příběhů, které jsou v knize vyprávěny, působí uvěřitelně. Platí to zejména pro první dvě třetiny cestopisu. V poslední části jakoby při vypravování v hospodě přibývalo vypitého alkoholu a historky nabývají na absurdnosti, šílenosti, ale i zábavnosti. Každopádně, Třicet let na zlatém severu potěší jak zájemce o Arktidu a její dobývání, tak i vyznavače bizarních příběhů ... od obého je zde měrou vrchovatou.... celý text

Pacifik v plamenech 1990, Miloš Hubáček

Nedávno jsem viděl čerstvý americký filmový spektákl ztvárňující bitvu o Midway a když jsem se trochu vzpamatoval, uvědomil jsem si, že jsem vlastně nikdy nepřečetl kompletní Hubáčkovu pacifickou ságu. Jasně, na konci osmdesátých let pro mě byly první tři knihy jako zjevení a jako teenager jsem hltal boje v Tichomoří dlouho do noci. Stejně jako u mnoha dalších, Hubáček může za to, že tento konflikt mě od té doby hodně zajímá. Ale vcelku a popořadě jsem jednotlivé svazky v podstatě nikdy nedal, takže si nyní dávám závazek, do roka to zvládnout a ocenit komplexnost tohoto monumentálního díla. Pacifik v plamenech mi připomněl, proč tyto knihy byly kdysi tak populární a proč si svou kvalitu dokáží uhájit i nyní. Styl psaní totiž umně míchá fakta a určité senzační detaily, které čtenáři umožní dokonale se vžít do rolí politiků, vojáků, námořníků i letců. Cit pro zachycení důležitého a vystižení emocí skrytých za strohými bojovými reporty dělá z Hubáčka naprostý fenomén, který nemá ani ve světovém měřítku obdoby. Kniha se čte jedním dechem, aniž by zapomínala na podstatná fakta války v Pacifiku. Měl jsem první svazek v paměti jako trochu slabší, díky pomalejšímu rozjezdu před napadením Pearl Harboru, ale není tomu tak. Jediné, co trochu vázne, je poměrně dlouhý rozbor vyšetřování pochybení amerického establishmentu a generality, která vedla ke Dni hanby. Zde se autor nechal unést svým někdejším povoláním prokurátora a zahlcuje nás výsledky vyšetřování hned několika komisí v rozmezí desítek let. Spád knihy tu trochu kulhá a nepomáhá ani spekulace o tom, že Roosevelt o hrozícím nebezpečí věděl, ale potřeboval nějaký šok, který Američany přesvědčí o nutnosti vstoupit do válečného konfliktu. Na druhou stranu mi přijde trochu odbyté japonské tažení na Singapur a dobytí Filipín. Jinak ale perfektní, od Pearl Harboru po Midway. Těším se na další díl - Vítězství v Pacifiku.... celý text

Létavice touhy - Erotismus v dílech Zbyňka Havlíčka, Jany Krejcarové a Egona Bondyho 2011, Radim Kopáč

Žili jsme Umírali A kdybychom vstali z mrtvých žili bychom právě tak jako dřív Jak je to smutné! říkejte si Jak je to smutné! A onanujte se mnou (Zbyněk Havlíček) ------------------------------------ Do řitě dneska ne bolí mne to A pak chtěla bych si s tebou napřed povídat protože si vážím tvého intelektu Lze o něm předpokládat že je dostačující k mrdání směrem do stratosféry (Honza Krejcarová) ------------------------------------ Jen něco málo změn nastane za ta nekonečná léta která nás dělí od smrti nebudeš moci sehnat milence nebudu moci souložit budeš ještě nasranější a budu ještě zapšklejší je to jen něco málo změn avšak přece každým dnem jeden ubývá (Egon Bondy)... celý text

Cesta na severozápad 2010, Ctirad Mašín

Velice čtivě popsaný útěk bratří Mašínů, Milana Paumera, Václava Švédy a Zbyňka Janaty z komunistického ČSSR do Západního Berlína, který vyústil v hon téměř celého bezpečnostního aparátu NDR za pěticí drzých Čechů, kteří se za každou cenu snažili probít na svobodu a rozhodli se nedat svou kůži lacino. Čte se jedním dechem, provázeno množstvím poznámek a bohatou fotografickou přílohou. Tato kniha se sice zaobírá primárně útěkem do Západního Berlína, ale v předmluvě i doslovu je hodnocena činnost skupiny i před tím a zde bohužel trpí obecným hrdinským paradoxem. Zvlášť doslov JuDr Hulína je děravý jako gumák příslušníka VoPo po přestřelce u Waldowa. Problém s hrdiny je, že si je snažíme idealizovat a stavět je do jakéhosi černobílého světa, kde je vše jednoduše jednobarevné, dobré nebo špatné. Tak to ale v životě nefunguje a svět je malován spíš v různých odstínech šedé. Při hodnocení činů historických osobností se tak dostáváme do zvláštního rozpoložení, že vše, co se nám nehodí do krámu popíráme, zapomínáme nebo bagatelizujeme nebo naopak stavíme na tom, co je v příběhu vedlejší a snažíme se na základě jednotlivostí soudit celek. Příběh skupiny kolem bratří Mašínů je toho přímo učebnicovým příkladem. Na jednu stranu si skupina kolem bratří Mašínů zaslouží obdiv za nespornou odvahu a snahu bojovat s totalitním režimem se zbraní v ruce (což je naprosto legitimní), na druhou stranu jejich příběh obsahuje i nesporně odporný a lidsky neobhajitelný čin podříznutí spoutaného a pacifikovaného člověka. To je akt mimořádně hnusný, a nezáleží zda jej provádí člen ISIS, Frakce Rudé Armády, KGB, SS nebo CIA. V komplexní rovině je potřeba říci, že snaha skupiny bratří Mašínů bojovat s krutým a bezcitným režimem, snažit se ukázat, že ne všichni se ho bojí a skloní se před jeho brutalitou, je obdivuhodná i respektu hodná, ale že během toho došlo i k tomuto, což si rozhodně žádnou adoraci nezaslouží. To málokdo dokáže a tak hodnocení této skupiny osciluje od nekritického přijetí po absolutní odmítnutí. A hranice mezi je v tomto případě jen velmi tenká ...... celý text

Boxer, brouk 2011, Ned Beauman

Nájezd skvělý, prostředí sběratelů nacistických reálií funguje skvěle se spoustou vtipných historických a pop kulturních odkazů. Prostředek ale veskrze nudný, točící se kolem anglického předválečného fašistického hnutí, eugeniky, židů a homosexuálů. Autor se snaží šokovat, ale dle mého názoru mu to moc nejde. Na zajímavosti a poutavosti pak kniha nabere zase v poslední třetině, kdy se konečně něco děje a čtenář se dozvídá, proč ta spousta keců okolo na předchozích stránkách ...... celý text

Labyrintem revoluce 2009, Jiří Suk

"Politická scéna se změnila a je otázkou, zda to bylo naší 'skvělostí' nebo protivníkovou slabostí. (...) Sami... neseme znamení své vlastní, byť nedávné minulosti - spontaneitu této revoluce, její improvizace, a to nejen co do řešení, která se hledala, ale i do způsobů, které často nebyly a ani nemohly být demokratické, pečeti velkorysosti, vtipu, ale možná také lehkomyslnosti." Petr Pithart, citováno str. 256.... celý text

Proměna (komiks) 2004, Peter Kuper

Komiksové zpracování jedné z nejlepších kafkových povídek o vykořenění jedince ze společnosti, odlišnosti a individualismu. Nedivím se, že právě tuto znepokojivou a provokující historku o metamorfóze obchodního cestujícího v obtížný hmyz si vybral právě Peter Kuper, zakladatel a přispěvatel anarchistické komiksové revue World War 3 Illustrated. Ten příběh je opravdu smutný a krutý, odkazující plnou a nezjemnělou formou na nesmlouvavost světa. A právě takový je i tento komiks. Černobílá a úsečná kresba plně podporuje myšlenkový základ příběhu, stejně jako precizní scénář a rozvrstvení jednotlivých stránek. Jediné, co by snad mohlo být lepší je lettering, který mi k obrazu přijde až moc strojový a umělý. Jinak ale naprostá bomba, která leckterému studentovi zřejmě ušetří čas při povinné četbě.... celý text

Sérioví vrazi 2011, Maurice Crow

Něco jako Who Is Who mezi sériovými vrahy. Krátká a zjednodušující hesla ke každému a bohatý fotografický doprovod. Ta zkratkovitost pak zřejmě vede k řadě faktografických chyb, na které upozorňují komentáře níže. A to předurčuje knihu pouze k účelu získání obecného přehledu o tématice, přesnější a podrobnější informace je potřeba hledat jinde.... celý text

Utajená obrana Šumavy 2012, Martin Dubánek

Přes mírně bulvární název velice detailní a zasvěcená kniha o šumavské linii lehkého opevnění. Autoři nabízejí vhled do všech životních cyklů řopíků v tomto regionu. A tak se čtenář dozví o výstavbě linie opevnění z třicátých let, o jejich obsazování wehrmachtem po Mnichovu, o využití pevnůstek při obraně proti postupující americké armádě, o zakomponování a zdokonalení řopíků v plánech ČSLA i o labutí písni opevnění v druhé půlce devadesátých let. Vše velice zasvěceně a precizně podáno s bohatou fotodokumentací. Na závěr pak tipy na výlety k nimž bych rád doplnil, že od doby vydání knihy bylo otevřeno muzeum opevnění u Soumarského mostu a rovněž jeden řopík v linii Albrechtovice-Libínské sedlo je zrekonstruovaný.... celý text

Konec punku v Helsinkách 2010, Jaroslav Rudiš

Má osobní zkušenost osciluje mezi Olem a jeho dcerou, tedy asi spíše k té dceři, a tak tahle kniha nemohla v mém čtenářském žebříčku propadnout. I když musím přiznat, že přibližně do půlky jsem si říkal, že zatím od Rudiše nejslabší, a pomyslel si něco o vyčerpaném stylu. Ale pak se děj rozjede a ve finále jsem chrochtal blahem. Zarámování příběhu koncertem pro Olafa Palmeho v Plzni 1987 super nápad (mimochodem ta druhá německá kapela byli industriální Einstürzende Neubauten a v Plzni si ani nevrzli, záznam koncertu i s následnými nepokoji: https://www.youtube.com/watch?time_continue=2765&v=qtJLGLr4tNI&feature=emb_logo), stejně jako dělení vyprávění mezi starého, unaveného německého punka a deník pubertální punkerky, která se musí probíjet nástrahami socialistického zřízení i nepochopením svého okolí. A umně rozvinuté konstatování, že jestliže státní socialismus tzv. komunistického bloku stál za houby, ani v kapitalismu není život žádná selanka ...... celý text

Pod palbou hloubkařů 2019, Filip Vojtášek

Nad touhle knihou musí spadnout čelist každému fanouškovi druhoválečné historie, letectví a lokálního dějepisu. Neuvěřitelně detailní popis pozemních útoků spojeneckého letectva zhruba od poloviny roku 1944 do konce války řazený podle zeměpisných celků a obcí. Ke každému útoku je shromážděný maximální počet historických záznamů a je tak ověřený jak z obecních kronik, vzpomínek přímých účastníků, tak i z archívů amerického nebo britského letectva. O tom, že se nejedná pouze o suchopárný výpis jednotlivých náletů, svědčí i počet otázek, který tato kniha vyvolává na téma krutosti války, ale i její odosobnění a strojové účelnosti. A ač určitě chápu všechny důvody, které k útokům vedly a žádným způsobem je nezpochybňuji, lidskost se střelbě na kolony uprchlíků nebo civilní vlaky vzpírá. Ostatně i citát 1st Lt. Arthura C. Fiedlera z 325. stíhací skupiny svědčí o tom, že ani na straně pilotů řada těchto akcí nebyla vnímána úplně bez pochyb a v mnoha případech jim z toho dobře nebylo: "Jak jsem proletěl nad lidmi, skoro se mi udělalo špatně. Poznal jsem, že ti lidé nejsou vojáci, ale ženy, starci a nějaké děti, a já na ně střílel! Okamžitě jsem dal rádiem pokyn zastavit palbu. (...) Dodatečně jsme se dozvěděli, že ten den naše skupina absolvovala velmi úspěšnou misi proti pozemním cílům, nehledě na mou špatnou zkušenost. Divil jsem se kolik pilotů jako já bylo přesvědčeno, že vlaky slouží k dopravě vojska a válečného materiálu, přitom vezly civilisty."... celý text

Kacířův kancionál 2019, Petr Pálenský

Inozuka: Je vždy obdivuhodné, když již za života je umělec schopen vytvořit dílo tak nezpochybnitelné, že samo o sobě stane se monumentem. Občas až megalomanským … Bondy: Na život i na smrt se vyser, tady leží Zbyněk Fišer. Stalin: Nic není tak velké, aby to nemohlo být ještě větší. Otakar Švec: Jen vám to občas spadne na hlavu a rozemele vás na kaši. Kim Čong-un: Kaši já mám rád … Bůh všemohoucí: Dost tady berete moje jméno nadarmo, chabrusáci. Nietzsche: Gott ist tot. Ďábel: Dobrá hláška, nechám si to vytetovat na vocas … Franta Štorm: Tohle astrální spojení, zdá se mi až příliš silné. Steve Jobs: Nezapomeň si stáhnout tu appku na Appstoru. Design není to, jak věci vypadají, ale jak fungují …... celý text

Rodina 1995, Ed Sanders

Když jsem se vrátil z kina z nejnovějšího Tarantinova trháku Tenkrát v Holywoodu, zamířil jsem ke knihovně, kde se mi již pár let válela nepřečtená kniha o Mansonově famílii a konečně se do ní začetl, abych zjistil, jak že to bylo doopravdy ... Ed Sanders odvedl vskutku mravenčí práci a vyčerpávajícím způsobem se snaží popsat celou historii Rodiny od počátku, přes zběsilé vraždění až po soudní proces a následné snahy členů sekty o podmínečné propuštění. Dějiny hippie - satansko - rasiticko - jeblého kultu pitvá Sanders opravdu důkladně, kolikrát na základě drbů a odbíhání k osudům vedlejších postav. Někdy tak kniha působí dost rozkolísaně a zmatečně, jindy zase až dost nudně, popisující pomalu i to, že Charles si dal k obědu housku ... Zvlášť střední část knihy, zabývající se vražedným běsněním léta 1969 je však hodně čtivá a snaží se poctivě rekonstruovat hrůzné činy Rodiny. Citelně zde chybí fotodokumentace, kterou si je nutné vyhledat na netu a vzhledem ke stáří knihy chybí informace o smrti Mansona a Atkinsové ve vězení.... celý text