Inozuka přečtené 234

Příběhy obyčejného šílenství 2006, Charles Bukowski

Kurvy, chlast a chlebíčky, šukání, chlastání a sázení na koníčky, láska, nenávist a nedostatek sebeúcty, hledání smyslu, přesahy do filozofie a nihilismus … a hlavně sarkastický, cynický humor a nadhled. Prostě Bukowski essential, ber nebo nech ležet …... celý text

Arnhem 1944 1992, Jaroslav Hrbek

Letos uplynulo osmdesát let od největší spojenecké výsadkové operace ve druhé světové válce. A ačkoliv v Arnhemu a okolí proběhly rozsáhlé připomínkové akce, v tuzemském mediálním prostoru bylo toto výročí absolutně informačně netknuto a odmlčeno. Kdy jindy si tedy připomenout tuto epickou bitvu s výraznými tragickými prvky, než právě teď? Jaroslav Hrbek se bez nadsázky dá považovat za pokračovatele hubáčkovské tradice české literatury faktu. Píše podobným odlehčeným stylem s velkým důrazem na faktickou přesnost, ale i na detail osobních osudů a vhledu jednotlivých účastníků. Arnhem je bezesporu jeho mistrovským dílem, kde tímto přístupem demaskuje naivitu i neschopnost britského velení a na druhou stranu až románovým způsobem zachycuje neohroženost, houževnatost a hrdinství britských, amerických a polských výsadkářů. Kniha se čte jedním dechem a stejně jako u Hubáčka, byla-li by napsána v angličtině, stala by se světovým bestsellerem. O to více zamrzí, že Jaroslav Hrbek v roce 2009 předčasně zemřel a připravil tak českou literaturu o jednoho z nejlepší autorů military historických knih konce dvacátého století.... celý text

Kniha větru 2010, Džiró Taniguči

Samurajskou „pop“ kulturu mám rád již od dětství, kdy v čs. televizi běžel seriál Sokol, strážce noci, a tak již za téma má Kniha větru body navíc. Děj je sice v podstatě jednoduchý, ale ve svých jednotlivostech občas zamotaný a nepřehledný. Naopak akční scény a odkazy k samurajskému řemeslu vynikající a skvěle nakreslené s patřičnou dynamikou a napětím. V součtu si tedy za zvuku svištících mečů odnáším zábavu, kterou jsem očekával, a závazek, že si musím o feudálním Japonsku něco načíst, abych lépe pochopil motivy jednotlivých aktérů příběhu …... celý text

Zavátý život 1972, Josef Augusta

Stejně jako řada mých vrstevníků, a vlastně i předchozích a následujících generací, jsem před touto knihou v dětství stál s němým úžasem. Po aktuálním přečtení pak žasnu, jak málo jsem si pamatoval z psaného Augustova textu, ale jak o to víc jsem měl v paměti uloženy Burianovy kresby. Což je asi trochu nespravedlivé, protože právě spojení grafické stránky a psaného erudovaného, přesto však emocemi nabitého textu, dělá z této povídkové knihy nezapomenutelný fenomén. Zobrazení nádhery, krutosti a nesmiřitelnosti pravěké přírody je zde zachyceno takřka geniálně. Vše vychází z tehdy známých faktů na základě archeologických nálezů a plní tak vedle zábavy i edukační úlohu. A stále skvěle …... celý text

Sokolovo 1943 (Sokolovo - První boj / Sokolovo - Nezapomenutí) 2023, kolektiv autorů

Jedná se v podstatě o soubor dvou knih. Ta první se zaobírá samotnou bitvou u Sokolova snad ze všech možných úhlů pohledu. Je to moderně napsaná badatelská práce, která dává střetnutí čs. vojáků do celkového kontextu německého protiútoku u Charkova na počátku roku 1943. Sleduje vznik a putování čs. sam. praporu na frontu i operace 6. tankové divize Wehrmachtu na přístupech k Sokolovu. Při líčení samotné bitvy jde pak ze samotné podstaty věci hodně do hloubky až na úroveň operací praporů, bojových skupin a čet. Vše je popsáno bez ideologického patosu a podloženo bádáním v německých i sovětských (resp. ruských a ukrajinských) archívech. Přesně takhle má vypadat moderní práce o událostech druhé světové války. Kniha je doplněna řadou příloh, povětšinou hodně zajímavých - skladba čs. jednotek, výstroj a výzbroj, poválečné osudy atd.. Druhá kniha je pak encyklopedickým souborem medailonků všech (!!!) příslušníků čs. sam. praporu. V jednotlivých profilech sleduje u každého cestu k čs. vojenské jednotce v SSSR, jeho válečné nasazení i poválečné osudy, pokud se konce války dočkal. Ty jsou snad na jednotlivých medailoncích to nejzajímavější, zvlášť poměrně vysoký počet emigrantů-veteránů ze socialistického ráje, případně vysoký podíl nějak perzekvovaných. Vynikající kniha (knihy), která si zaslouží hluboký respekt a obdiv nad skvěle odvedenou historickou prací.... celý text

Hieronymus Bosch 1973, Hana Volavková

Na svou dobu solidní monografie jednoho z nejzajímavějších a nejikoničtějších malířů všech dob, z něhož čerpalo i moderní umění 20. století a jehož dílo se přeneslo i do současné pop kultury. Jediné, co mě na knize štvalo, je předbíhání textu nad obrazovými reprodukcemi - člověk se musel neustále vracet pár stránek zpět, aby na vlastní oči ověřil autorčinu interpretaci daného obrazu. Jinak super a zásadní zvrat přijde hned s první větou knihy: „Dokud se netušilo, že Hieronymus Bosch je jen umělecká signatura, byl malíř toho jména legendou.“ ;-)... celý text

Měsíc je drsná milenka 2018, Robert A. Heinlein

Libertariánská revoluce, co spadla z Měsíce. Heinlein se na pozadí příběhu snahy bandy měsíčňanů o získání nezávislosti na Zemi zaobírá nejen úvahami o osvobozeneckém boji, jeho zákonitostech a možnostech, ale i otázkami umělé inteligence, kolonizace Měsíce i uspořádání společnosti. Řada těchto úvah je nepřekvapivě nadčasová a nabízí nemálo témat k přemýšlení. Kniha celkem odsýpá, energii a spád ztratí jen na chvilku kdesi v polovině, kde je té politiky přece jenom trochu moc. Finální část pak letí jak kontejnerová střela vesmírem. Nové vydání má navíc zajímavou grafickou úpravu a vypadá moc dobře. Klasika …... celý text

Šumava za císaře pána 2023, Pavel Scheufler

Reprezentativní kniha fotografií Šumavy z přelomu 19. a 20. století. Pavel Scheufler kompiluje fotografie známých i méně známých tvůrců do tématických bloků, které provází krátkými informativními texty i jednoduchým přemítáním nad zachycenými obrazy. Fotografie jsou vesměs dobře vybrané a skvěle ilustrují romantický i drsný šumavský kraj i život té doby.... celý text

Ocelová pěst 1998, Rupert Butler

Kniha o historii commandos napsaná lehkým a svižným stylem, který se velice dobře čte. Butler zachycuje vznik i nejdůležitější operace těchto britských speciálních jednotek ve druhé světové válce a okrajově se „otře“ i o poválečné působení - zejména o bitvu o Falklandy, což bylo vzhledem k době napsání knihy (osmdesátá léta) poslední bojové nasazení commandos. Ocelovou pěst nelze brát jako podrobnou historickou publikaci, spíš populárně naučnou, takže v ní řada věcí chybí (menší operace na Atlantském pobřeží, akce v Jugoslávii apd.) a některé naopak přebývají (zejména akce amerických Rangers). Rovněž mě zklamala obrazová příloha, kde je otištěno jen pár nepříliš dobrých fotografií, přestože ke commandos existuje řada vynikajících dobových záběrů. Vzhledem k tomu, jak často je legendární commando v knize zmiňován, lze pak jako trestuhodnou označit absenci známé fotky vylodění, jíž vévodí Jack Churchill s oboustranným mečem a totéž platí i o lordu Lovatovi a vylodění jeho jednotky na Swordu. Ocelová pěst plní svůj účel a poskytuje základní vhled do činnosti těchto neortodoxních jednotek. A jelikož se jedná asi o jedinou ucelenou knihu o historii commandos v češtině, nezbývá než se za podrobnější historií vydat do cizojazyčných pramenů …... celý text

Szepsovy děti: Z pekla do ráje 2019, Lukáš Smola

Kniha Szepsovy děti není sice žádná velká literatura, přesto musím přiznat, že poslední stránky mě dostaly. Příběh jedné (vlastně dvou) polských židovských rodin, který se ve finále spojil se šumavskými Volary, je chytře vystavěný a pracuje s kontrastem mírového bezstarostného života a peklem holokaustu. Působí to značně sugestivně, a ač první polovina knihy je někdy trochu nudná, ten kontrast se spádem událostí po nástupu nacistů k moci a napadení Polska je opravdu silný. Při současném růstu antisemitismu, by si měl přečíst každý … a já v nejbližší době navštívím ve Volarech jeden konkrétní hrob.... celý text

Poslední útočiště 1976, Raymond Chandler

Poslední útočiště Raymonda Chandlera a Dívka se stříbrnýma očima Dashiela Hammeta patří k tomu nejlepšímu z americké drsné detektivní školy první půlky 20. století. Pikantní na tom je, že obě knihy vyšly u nás již za normalizace a jistě se těšily velké popularitě. Ostatně v Posledním útočišti jsem našel několik hlášek a postavy, které použilo Divadlo Sklep ve své hře Mazaný Filip. Žádná z povídek z tohoto souboru není slabá, všechny mají klasický Chandlerovský rukopis … cynismus, násilí, osudové ženy, chlast a zkaženou smetánku. Některé z motivů pak Chandler přepracoval do svých pozdějších románů a na půdorysu ostrých hochů z povídek vytvořil jednoho z nejznámějších detektivů Phila Marlowa. Celé je to ostré jako břitva a prodchnuté zvláštním smyslem pro spravedlnost, který se tak úplně na platné zákony neohlíží.... celý text

Válka končí v Pacifiku II – Dobývání Okinawy 2000, Miloš Hubáček

Ve finální knize Pacifické ságy se Hubáček ničím nezdržuje a jde rovnou k věci, tedy ke stěžejnímu tématu knihy - bitvě o Okinawu. Toto první střetnutí spojeneckých sil a císařského vojska na výsostném japonském území popisuje s pečlivostí sobě vlastní a provází čtenáře všemi útrapami, které americké vojáky a námořníky v tomto střetnutí provázely. Ať již to byly nebývale tvrdé pozemní boje, kde se za každý získaný metr platilo ohromnými ztrátami, rozmary počasí či masivní sebevražedné nálety kamikadze. Menší, ale neméně zajímavá část knihy, se pak zabývá následnými útoky na japonské ostrovy a hlavně snahou příslušníků umírněného křídla japonské vlády najít cestu z bezvýchodné situace a uzavřít se Spojenci příměří. Je to napínavé čtení plně se vyrovnávající popisu bojových operací. Překvapivě málo je zde věnováno jaderným úderům, o tom víc se dozvíme o zákulisí vyjednávání s císařem i o pokusech o vojenský převrat. Vše končí detailním popisem podpisu kapitulace na palubě bitevní lodi USS Missouri 2.9. 1945. Před nějakou dobou jsem si dal závazek přečíst celou Hubáčkovu Pacifickou ságu za rok. To se nepovedlo, zjišťuji, že se to protáhlo na celé 4 roky, ale rozhodně to stálo za to. Tato série snese nejpřísnější měřítka a kritéria pro moderní military literaturu a kdyby vyšla v angličtině patřila by ke kánonům historických knih.... celý text

Slayer - Biografie 2023, David "D.X" Ferris

Slayer jsou bezpochyby základní kapelou metalového žánru. Spolu s Metallicou jsou považováni za zakladatele thrashe, přičemž na rozdíl od ní, se nikdy nepřizpůsobili diktátu mainstreamu a vždy si valili to svoje. Pořádnou biografii si tak jistě zaslouží. Kniha Davida Ferrise tento úkol víceméně plní, nikoliv však bezezbytku. Jádrová část knihy je skvělá, zaobírá se jednotlivými deskami, turné i vztahy v kapele. Ty byly vždy bouřlivé, zároveň však skryté za hradbou mlčení jednotlivých aktérů. Zde Ferris odvedl dobrou práci, když se snažil přijít věcem na kloub a jednotlivé aférky převyprávět tak, jak se pravděpodobně staly. Velkou slabinou knihy je však autorova mírná egománie, kde nás často oblažuje svými subjektivními názory a odkazy na vlastní tvorbu, která mně osobně je úplně ukradená. Prvních pár stránek tak sestává ze samoserských výlevů ve stylu: „Koukejte jak skvělej borec jsem, napsal jsem už druhou knihu o Slayer.“ Jak tedy sám doporučuje, je lepší knihu číst až od třetí resp. čtvrté (!) kapitoly. Další zásek do kvality knihy přidal tuzemský vydavatel. Tak příšernou editorskou práci jsem už dlouho neviděl - spoustu překlepů a nezřídka kostrbatý překlad z angličtiny, kdy některé věty působí jako přeložené translatorem a jiné vůbec nedávají smysl. Rovněž tvrdošíjné překládání některých termínů, které jsou v subkultuře zdomácnělé jako žánrový argot, mě neskutečné štvalo. Nicméně fakticky je tato kniha opravdu dobrá a o Slayer na našem trhu i jediná, takže fanouškovi téhle smrtící thrashové mašiny nezbývá než přimhouřit oko. Thrash 'till death.... celý text

Dokud není konec - Skutečný příběh Josefa Mašína, který prekonáva fantazii 2023, Filip Saiver

Pokud se u nás mluví o skupině bratrů Mašínů, příběh většinou končí v Západním Berlíně po jejich úspěšném a dramatickém útěku přes Východní Německo. Kniha Filipa Saivera je jiná a snaží se zachytit život mladšího z bratrů i po tomto husarském kousku. O tom, že Josef Mašín nezahálel, svědčí fakt, že v současnosti je z něho zajištěný dolarový multimilionář a že urputnost i cílevědomost, s kterou dokázal bojovat s komunistickým režimem, zúročil i v byznysu. "Dokud není konec" tak sestává ze dvou rovnoměrných částí, z nichž první se zaobírá notoricky známými událostmi a informacemi o rodině Mašínů i jejich odbojové činnosti proti dvěma totalitám. Ta druhá je mnohem objevnější a přináší řadu detailů z "civilního" života Josefa Mašína o jeho cestě na vrchol obchodního světa. Právě kvůli ní, stojí kniha za přečtení. Životopis je ale bohužel napsaný zvláštním alegorickým postmoderním stylem s až nejedlovsko-babišovskými asociacemi. Tento způsob psaní mi vůbec nesedl. Autorovy metafory mi v některých místech přišly až nepatřičné, jindy jsem se v ději tak ztratil, že mi smysl sdělení kompletně unikal. Méně je někdy více a střízlivější a skromnější způsob vyprávění by knize jen prospěl.... celý text

Příliš hlučná samota (komiks) 2005, Valérie Berge

Převést Hrabalovu Příliš hlučnou samotu do komiksu je jistě ambiciózní projekt, předem však odsouzený ke značnému zjednodušení autorova textu. Kniha francouzských tvůrců se s výzvou porvala se ctí, jejich komiks je jistě zajímavý, vybrali klíčové citace a podařilo se jim zachytit jakousi náladu novely o stárnoucím lisaři knih, kterému jeho rukama a lisem procházejí dějiny, a na kterého doléhá nový svět, jemuž rozumí čím dál méně. Na druhou stranu zde je absence příběhu, podtržená ještě značně nekonkrétní a "rozmazanou" kresbou. Výsledkem je taková jednohubka, která sice nabídne nějaké podměty k přemýšlení, ale ve své stručnosti nedokáže zachytit myšlenkovou hloubku a mnohovrstevnost Hrabalovy novely. Tím pádem bych bral tuto knihu jen jako jakési grafické doplnění četby originální prózy.... celý text

Šikovatel Kurt Knispel - Vítěz bez vavřínů 2020, kolektiv autorů

Když jsem si před lety posteskl nad veskrze nepovedenou knihou Franze Kurowskeho o Kurtu Knispelovi, že ho autor doslovu Vlastimil Schildberger strčil na pár stránkách do kapsy, netušil jsem, že připravuje vlastní knihu, kterou se bude snažit některé polopravdy a celkový zmatek německého autora uvést na pravou míru. O tom, že pan Schildberger byl tou pravou osobou, která tento nelehký úkol dokáže s nedostatkem existujících pramenů o osobě nejúspěšnějšího tankového střelce Wehrmachtu splnit, svědčil fakt, že byl jedním z pracovníků, kteří exhumovali Knispelovy ostatky a podílel se na pátrání po jeho osudu. To, co s kolegy zjistil, zachytil právě v této skvělé knize, je však smutným faktem, že se jejího vydání nedožil. Kniha začíná pátráním po Knispelové původu v sudetském Salisově, posléze se snaží mapovat jeho kariéru nabíječe a střelce německých tankových jednotek. To je poměrně složité, protože zpráv o působení Knispela mnoho není, a nezbývá než čerpat z oficiálních bojových deníků. To se daří zejména u legendárního 503. oddílu těžkých tanků, jehož nasazení je poměrně dobře zdokumentováno řadou pamětníků (von Rosen, Rubbel ...). Velice cenné je svědectví Knispelova nabíječe dr. Bartha, který se pracovníkům Moravského zemského muzea ozval po objevení Knispelových ostatků. S jeho pomocí se dokonce podařilo rekonstruovat vzhled Knispelova Tigera II a získat vzácné svědectví o jeho povaze. Musím vyzdvihnout i mapování ústupové trasy 503. oddílu do šumavských Volar, což je místo, které dobře znám a ač jsem některá fakta věděl, dozvěděl jsem se zde mnoho nového. Víc prozrazovat nebudu ... must have pro každého zájemce o vojenskou historii, druhou světovou válku a její konec na našem území.... celý text

Mnichov. Jeden den v září 2006, Simon Reeve

O tom, že debakl německých bezpečnostních složek během masakru izraelských sportovců na mnichovských olympijských hrách byl impulsem ke vzniku protiteroristické jednotky GSG-9 jsem četl mnohokrát, ale že to byl až takový průšvih, jsem opravdu netušil. Německo zde selhalo na plné čáře a co horší, odpovědnost za to přijalo (alespoň částečně) až téměř po třiceti letech. Kniha se četla jedním dechem a je moc dobře napsaná. Autor se snaží, aby byla vyvážená a dává hlas izraelské i palestinské straně, což je sice fajn, ale na druhou stranu mi tam trochu zaniklo odsouzení toho, že akce palestinského terorismu byly a jsou veskrze odpudivé a pražádnou sympatii si nezaslouží. To je taková móda současného světa, že se snaží hledat pochopení i v případech, kdy by se měl stavět rozhodně na obranu hodnot moderní civilizace a ochranu práva. Ale to jen na okraj ...... celý text

Metamorphoses 2023, Hans Rudolf Giger

Byl jsem již v roce 2005 na výstavě HR Gigera v NTM v Praze a instalace v Alšově galerii se s ní snad ani nedá srovnat. Jde mnohem více do hloubky Gigerovy tvorby a koncept výstavy více respektuje jeho estetiku. Samotný katalog je krásně zpracovaný, zajímavé jsou úvahy o východiscích a pramenech Gigerova stylu i závěrečné poznámky k jeho interpretacím. Oceňuji i kvalitní tisk na papíře vysoké gramáže.... celý text

Písečná kosa 1995, Vladimír Körner

Vrcholné dílo Vladimíra Körnera, ve kterém svým osobitým způsobem popisuje osudy mladého rytíře Alwina ze Sovince v křižáckém řádu v Prusku ve 13. století. Körnerův originální styl až básnického popisu niterných myšlenek a duchovního zmatku neukotveného mladého člověka, vytrženého z rodného kraje i zachycení drsného severu a doby, jsou opravdovou čtenářskou lahůdkou. Na rozdíl od pozdějších Körnerových děl impresionistický styl ještě úplně nepřevládl a knihou se tak vine jasná dějová linie plná krutosti a nesmlouvavosti. Vyvrcholení příběhu je opravdu silné a završuje autorův záměr zlidštění suchých historických fakt. Jediné, co je trochu rušivé, je používání stejných obratů a frází, jaké autor použil v jiné své křižácké novele - Údolí včel. Dá se to ale pochopit, protože Údolí včel byl původně pouze scénář filmu, který Körner napsal právě podle pramenů použitých v románu Písečná kosa, teprve později jej přepsal do novely. Každopádně Písečná kosa je dle mého názoru jedním z vrcholů české poválečné prózy.... celý text

Ztracené varty: Strážci šumavské hranice 1938 2018, Radan Lášek

Radan Lášek si vzal za cíl touto knihou popsat bouřlivý podzim roku 1938 na Šumavě a úlohu jednotek Stráže Obrany Státu v tomto přelomovém období českých dějin ve zmíněném pohraničním horském pásmu. Události však dává do nutného kontextu, takže se okrajově zabývá německým povstáním i v ostatních sudetských regionech. Knihu lze rozdělit do zhruba třech částí. V první popisuje autor strukturu oddílů S.O.S. na Šumavě a jejich organizaci. V druhé se věnuje nepokojům a ozbrojeným střetům mezi členy SdP a Sudetoněmeckého Freikorpsu s jednotkami S.O.S. v tomto regionu. V závěrečné části jsou pak zaznamenány, většinou poválečné, vzpomínky členů jednotlivých družstev S.O.S. na nasazení při obraně šumavské hranice. Vše je jasně a přehledně strukturováno, kniha je díky vzpomínkám účastníků opravdu čtivá a fundovaně napsaná. Velkým plusem je bohatý fotografický doprovod. Pro lidi, kteří mají rádi Šumavu a její historii opravdový skvost.... celý text