IŠ
přečtené 316
Úsměvy smutných mužů
2014,
Josef Formánek
I přesto, že v knize autor popisuje několik opravdu vtipných situací, tato kniha není vtipná. Právě naopak. Tragika, smutek, bolest. Své neveselé příběhy neprožívají jen ti, kterých se závislost na alkoholu bezprostředně týká, ale také jejich nejbližší. Jsou to skutečné osudy několika mužů a jejich lásky k alkoholu. Jejich počůrané kalhoty a jejich odhodlání pro "teď se toho chlastu jednou provždy zbavím." Minimálně do doby, než budu zase z léčebny venku a otevřu si novou lahev. A když čtu, že ona opustila ho, protože to nebo ono, připomínám si, že je to jen pohled z jedné strany. Ze strany člověka, který je nemocný alkoholem. A kromě smutných mužů, musela jsem přemýšlet i nad personálem, který těmto lidem pomáhá zbavit se závislosti. Jaké to musí být, když se do léčení opakovaně někdo vrací. Když to "teď jsem tady naposledy" nikdy není naposledy. Myslím, že těch sto stran je na smutné úsměvy tak akorát.... celý text
Moderní pedagogika
2009,
Jan Průcha
Těžko přetěžko k této knize něco napsat. Je nesporné, že byl odveden kus poctivé práce. V knize je spousta zajímavých informací a obzvlášť oceňuji ty, které se týkají vědecko-výzkumné činnosti. Hypotézy, data, fakta, tabulky - to je něco, co mě téměř vždy zaujme a musím to prozkoumat. Na druhou stranu, pokud bych tuto knihu měla brát jako studijní materiál, tak ... tak to prostě není ono. Je zajímavé, že pedagogický materiál o pedagogice může mít tak propracovanou nepedagogickou podobu. Jako učebnice tato kniha pro mě není dostatečně pedagogicky přátelská. Nakonec, zkuste si ji přečíst, a uvidíte sami.... celý text
Kniha smíchu a zapomnění
1981,
Milan Kundera
Nadchla jsem se okamžitě. Ještě jsem ani nestačila dočíst první část a byla jsem nadchnuta. Způsob, jakým Kundera popisuje vystoupení Klementa Gottwalda na balkoně v únoru 1948 se starostlivým Clementisem po boku, je famózní. Je to jen několik řádků. Jako pár tahů štětcem. A nakonec zůstane jen čepice na Gottwaldově hlavě. Nadchnuta jsem byla i u Maminky, druhé části románu. Musím uznat, že Eva je pekelně rafinovaná. Pikantní situace mají lehký erotický tón a o překvapení také není nouze. Andělé, Tamina…pořád jsem nadchnuta. Všechny příběhy spolu souvisejí. Spojující linkou je budovatelské období rudé ideologie. A vztahy. Intimita. Erotika. Lítost… to je Kristýna a student. Něco reálného mezi těma dvěma se někde uprostřed změní ve fantazii za účasti několika významných básníků. Miluju básně! Ale tady je toho na mě moc. Moc básníků a moc rad od básníků. Básníci mají psát básně a nekecat do vztahu Kristýny a jejího studenta v Kunderově románu. I ty, Lermontove! Jsem nadchnuta o něco méně. Taminina smrt…. Nepochopila jsem to. Co to má být? Pakliže čtvrtá část Taminu představuje jako reálnou postavu v reálné době, tak v šesté části je to nějaká pseudoabstrakce. První část příběhu je jasně čitelná a pohybuje se pro mě v uchopitelné realitě. Druhá část je divoká fikce a mimo logiku příběhu. Nerozumím tomu a není mi to příjemné. Celý příběh mě provokuje a místy je až zvrácený. Ale možná mám jen upjatou představu, co by dvanáctileté děti měly dělat a co ne. Jsem ještě méně nadchnuta. Hranice a v hlavní roli maršál Barbara. Představa skupinového sexu organizovaného touto madame mě dostala do kolen. Smála jsem se společně se souložícími pány, kterým se smích tak nějak vymkl „z rukou“. Ještě, že komunisti neznárodnili šukání.... celý text
Soudobé teorie vzdělávání
1998,
Yves Bertrand
Spiritualistická, personalistická, kognitivně psychologická, technologická, sociální a akademická teorie. Ke všem teoriím jsou v knize uvedeny hlavní principy a pedagogické strategie, stejně jako historické pozadí a návaznosti na jiné obory. Představitelé jednotlivých teorií zde nejsou uvedeni jen jménem a pro danou problematiku nějakou svou klíčovou myšlenkou, ale i skromnou citací ze svých prací. Kniha je obsahově logicky a čtivě poskládaná. A i když jde jen o základní exkurs do problematiky, je plná zajímavých a pro mě nových informací. Nejlépe se čte to, s čím člověk rezonuje. Spiritualistické a personalistické teorie jsou plné skvělých myšlenek přesahujících pedagogický rámec a vybízí člověka k jeho sebekultivaci. Neztotožňuji se zcela s žádnou z teorií a zároveň v každé je něco, co mi velmi imponuje a musím se ptát do jaké míry se tyto teorie aplikovaly v praxi resp. kdy se tak stane. Knihu určitě doporučuji všem, kteří se zajímají o proces vzdělávání, pedagogiku, psychologii nebo si prostě jen rádi čtou odbornou literaturu. -------------------------------------- Mám vás rád. Mám vás rád, kteří jste mými žáky v této hodině. Vás, kteří sedíte na polštářcích na zemi; vás, kteří sedíte na židlích nebo na stolech vzadu; vás, kteří jste vpředu až docela vedle mne. Cítím potřebu vás mít rád. Když mám někoho rád, náležím mu. Vy jste mými žáky, protože vám náležím. (úryvek k jedné z Fotinasových přednášek)... celý text
Strom v květu
1920,
Josef Hora
Číst tuto sbírku pro mě bylo určitým způsobem náročné. I když si uvědomuji v jakém období vznikala a i když jsou verše, které se mě dotýkají svou nostalgií a lítostí, jako celek mě neoslovila. Mé hodnocení nesouvisí s tím, že by sbírka byla špatná nebo snad autor nebyl dobrým básníkem. Jen pro tyto básně nejsem vhodný příjemce. Někomu více chutná zelený čaj než červený a neznamená to, že zelený čaj je lepší. A Josef Hora nebyl ten můj šálek čaje.... celý text
Úvod do andragogiky
1997,
Milan Beneš
Mám výtisk z roku 2003 a původně jsem chtěla napsat - jestli existuje něco jako akademické peklo, tak tam korektor tohoto textu skončí na hodně dlouho. Potom jsem si ale v publikaci přečetla, že neprošla jazykovou a ani redakční úpravou. Jenomže to měla! Chyb jako máku! Číslovka místo písmena. Neoddělená slova. Chybně uvedená jména. Z vysokoškolského učitele Alexandra Kappa se stane ještě na téže stránce Alexander Knapp. Koukala jsem na to jako sůva z nudlí. Když uvážíš, že se jedná o učební text... a paradoxně ještě zaměřený na vzdělávání. Takže pokud někoho zajímá andragogika, zkuste mladší vydání nebo jinou publikaci. Pokud ovšem nechcete koukat jako Maruška na třináct měsíčků. To by se vám totiž s touto knihou mohlo dost dobře stát.... celý text
Boží svědek v propasti zla - Život Etty Hillesum
2016,
Yves Bériault
Tuto knihu mi půjčil kamarád Pavel. Vlastně mi ji tak trochu vnutil i přes mé námitky, že jsou v pořadí jiné knihy a není slušné je předbíhat. Ale možná mě nakonec zlákalo, že je to jen lehce přes sto stran a že nám s Etty bude stačit jedno odpoledne. Stačilo. Ale bylo to silné setkání. Etty, mladá Židovka, která nepraktikuje žádné náboženství, se seznámí s Juliusem Spiererem. Ten se stává jakýmsi zprostředkovatelem na její cestě k poznávání Boha. Spierer, absolvent psychoterapeutického výcviku u C.C. Junga, který ve své praxi praktikuje meditaci a svým pacientům doporučuje četbu z Bible, je hluboce duchovně založený člověk. Pro Etty je to osudové setkání. Následující stránky jsou výběrem z jejího deníku. Je zajímavé sledovat, jak se tato mladá dívka ve své víře vyvíjí a jak opravdová je její láska k lidem a k Bohu. Je druhá světová válka. Šoa. Možná i proto je její výpověď o něco silnější. Uchovat si naději a víru v tak těžkém období, být nesobecký a pomocníkem pro druhé, není jednoduché a možná ani obvyklé. Pro mě osobně má Etty jeden důležitý rozměr. Ona není praktikující Židovka a není ani křesťanka. To ji ale nebrání ve studiu Bible a v živé lásce k Bohu. Tato nepotřeba být členem "nějakého týmu" je mi sympatická. Je odvážná být sama sebou. ---------------------- "Nedělejte si proto starosti o zítřek, vždyť zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost svého trápení." Mt 6,34... celý text
