IŠ přečtené 316

☰ menu

K počátkům svobodomyslné víry

K počátkům svobodomyslné víry 2016, Jarmila Plotěná
3 z 5

Upřímně, četba této knihy pro mě byla náročná. Ona má sice jen sto stran, ale na informace je poměrně hutná. Když čtu podobnou literaturu, jména a fakta, o kterých nevím zhola nic, mám ráda jasno. Takže dohledávám významy termínů a detaily ke zmiňovaným událostem a osobám. Tento, někdy až detektivní proces, umí být složitý. Samozřejmě, že jsem neznala Jana Kalence. Stejně jako spoustu dalších, o kterých se v knize píše. Uvítala bych, kdyby bylo ke zmiňovaným událostem uvedeno více detailů, stejně jako ke všem osobám. A je škoda, že tomu tak vlastně není, protože forma, jakou je kniha napsána, je docela čtivá. I když, ne vždy mi byl jasný kontext historických událostí, z knihy si odnáším jedno opravdu zajímavé zjištění. A sice informace o působení antitrinitářů v Boskovicích, Letovicích a v dalších místech, která mám tak trochu za humny.... celý text


Typologie

Typologie 1935, Norbert Fabián Čapek
3 z 5

Zapůjčila jsem si od kamaráda páté vydání Čapkovy Typologie. Kniha má náležitou patinu. Obálka je roztrhaná a jednotlivé vytrhané listy na "útěku". Čapkův český jazyk čtyřicátých let se mi čte velmi dobře. Je v něm určitá noblesa. Co se týká obsahu, zde jsem nejistá. Pan Čapek se odvolává na svou praktickou čtyřicetiletou zkušenost a představuje spolehlivý lidoznalecký návod, jak porozumět sobě i druhým, a to na základě stavby těla, tvaru lebky, velikosti uší, nosu atd. Usuzuje charakter člověka dle barvy vlasů, zabývá se grafologií. Nechci tvrdit, že vše uvedené je holý nesmysl. Ale ani nemohu sama za sebe říct, že vše beru vážně. Myslím, že kniha je poplatná své době. Já mám prostě problém přijmout něco jen ze sympatií. Chybí mi zde důvěryhodné údaje. Výzkum a fakta. Osoba pana Čapka je mi sympatická, ale k jeho Typologii se určitě nevrátím. Nevylučuji ale, že od něj zkusím přečíst něco jiného.... celý text


Davidova hvězda

Davidova hvězda 1995, Gerhard Gershom Scholem
5 z 5

Vynikající ochutnávka výběru z díla Gershoma Scholema. Mňam! Člověk by si hned přidal. Je až k neuvěření, kolik se toho dovíš na 120 stranách. Pan Scholem není jen bravurní vědec, ale také skvělý spisovatel. On ta fakta servíruje jako dortíčky se šlehačkou. Jeden by se po nich utloukl... a ještě si olízl všechny prsty. Už první kapitola, Tři typy židovské zbožnosti, je zajímavá. Vymezuje termíny talmid chacham, cadik a chasid. Jaké hodnoty zastávají, jak se projevuje jejich plnění náboženských povinností, jaké jsou mezi nimi rozdíly a co je spojuje. Ve třetí kapitole Scholem popisuje historií Davidovy hvězdy v židovské tradici. Scholem uvádí, jaké mýty i záměrné smyšlenky tento symbol doprovází. Až do 13. stol. neexistuje žádný důkaz, že by hexagram mohl být spojován s legendou o Davidově štítu. Čtvrtá kapitola se zabývá působením kabaly mimo židovskou tradici. Kabala byla mezi křesťany vnímána dvěma způsoby. Na jedné straně jako tajná tradice skrytá pod symboly, kdy se kabalističtí křesťanští nadšenci nebály uveřejňovat falešné výklady a extravagance. Na straně druhé jako plně židovská theologia mystica. Předposlední kapitola je věnována chasidismu a jeho pojetí v práci Martina Bubera. Příjemný doslov na závěr napsal pan profesor Sadek. Je to moc příjemné čtení a doporučuji všem, kdo se zajímají o judaismus, náboženství či kabalu. Nebo mají prostě rádi informace a chtějí se dovědět něco nového.... celý text


Hlas ticha

Hlas ticha 2008, Helena Petrovna Blavatská (p)
5 z 5

Hlas Ticha je překrásná záležitost! Poprvé jsem se s tímto textem seznámila díky KM v jeho Mahajánských textech https://www.databazeknih.cz/knihy/mahajanske-texty-28955. H.P. Blavatská velmi skromně poznamenala - "Nevytvořila jsem nic nového. Ze všech květů, které jsem svázala dohromady, ani jeden nepatří mně. Moje je pouze tkanička, která je spojuje..." Hlas Ticha nebo také Kniha Zlatých Pravidel je tvořena třemi částmi. Hlas Ticha - "Opusť svůj život, chceš-li žít." Dvě stezky - "Rozsévej dobré činy a sklidíš jejich ovoce. Nečinnost ve skutku milosrdenství se stává činností ve smrtelném hříchu." A Sedm bran - "Můžeš být blažený, když vše, co žije, musí trpět? Máš být zachráněn a slyšet celý svět plakat?" Tato drobná kniha je jasný a srozumitelný návod. Pěkně se to čte.... celý text


Pohon: Překvapivá pravda o tom, co nás motivuje!

Pohon: Překvapivá pravda o tom, co nás motivuje! 2011, Daniel H. Pink
5 z 5

Neuvěřitelné načasování! Před týdnem jsem vedla diskusi s jednou ženou o finanční motivaci obchodníků. Tvrdím, že úspěšnost plnění obchodních plánů má svůj strop. Stejně jako každá finanční motivace. V určitou chvíli přestane být finanční bonus dostatečně atraktivní a obchodník dosáhne svého bodu nasycení. Vnější stimuly se projeví jako nedostatečné a musí nastoupit vnitřní motivace. Je úžasné, když člověk něco intuitivně vnímá a do jisté míry to má i vyzkoušené v praxi, a potom se mu do ruky dostane knížka, která mu řekne – ano, je to tak! Kniha velmi čtivě popisuje výzkum v oblasti motivace a výkonu jednotlivce i celé organizace. Nejedná se o suchou teorii. Právě naopak. Představuje na konkrétních společnostech z různých odvětví, jakým způsobem se změnila výkonnost a spokojenost zaměstnanců, když se změnil způsob řízení a kontroly managementu. Když metoda cukru a biče je nahrazena manažerskou strategií ROWE nebo cílí na tři prvky – autonomie, mistrovství a smysl. K uvedení závěrů z jednotlivých výzkumů do praxe se však stavím skepticky. Chce to značnou manažerskou odvahu a zralé kulturní prostředí. A v tomto směru je stále co zlepšovat. ------------------------------------------- „Jedním z důvodů, proč lidé kladoucí si vysoké cíle trpí pocity úzkosti a deprese je to, že nemají kvalitní vztah. Zaměstnává je vydělávání peněz a starost o sebe sama a výsledkem je méně prostoru v jejich životech pro lásku, starost, péči, cit a další věci, na kterých opravdu záleží.“ Richard M. Ryan... celý text


Den, kdy jsem se naučil žít

Den, kdy jsem se naučil žít 2015, Laurent Gounelle
4 z 5

Musím se přiznat, že první třetina knihy na mě neudělala valný dojem. Druhá třetina byla lepší, ale ... Ale tuhle knihu si stojí za to přečíst kvůli těm závěrečným 80 stranám. Nejvíc mě na tom baví ta Jonathanova transformace. Někdo může napsat, že něco takového se nemůže stát. Že příběh je naivní a změna, která u Jonathana nastala potom, co mu z ruky věštila cikánka to, co věštila, je nevěrohodná. Ale víme my, jak bychom se (za)chovali, kdyby nás potkala podobná zkušenost? Je nanejvýš logické, že v případech, kdy si člověk vyslechne určitou "definitivu", rekapituluje a mnohdy se snaží dohnat ztracený čas. A jsou i tací, kteří chtějí (do)žít slušně, čestně a dělat druhým radost. To, jakým způsobem to dělá Jonathan, mi přijde roztomile úsměvné. Nikoli nereálné. Vlastně jsem mu v té jeho nesobecké dobrotě fandila a říkám si, jaká je to škoda, že k tak příjemným projevům vůči blízkým musíme být "donuceni" nějakými osobními katastrofami, které nás přinutí změnit hodnotový žebříček.... celý text


Humor zenu

Humor zenu 2011, Henri Brunel
4 z 5

Tak u těchto krátkých příběhů a haiku se asi nebudete popadat za břicho a burácet hlasitě smíchy. Ale někdy je i úsměv od ucha k uchu dostačující. Obzvlášť, když jde humor ruku v ruce s moudrostí. Vlastně bych knihu pojmenovala Moudrost Zenu. Možná za to může můj naturel, že ne vždy a v každém příběhu humor vnímám. Na rozdíl od moudrosti. Té je kniha plná. Ale je také možné, že právě dokonalé pochopení, moudrost, vede k humoru a radosti. Nakonec, není lpění na něčem, co je dočasné a iluzorní vlastně k smíchu? A možná moudrost a humor jsou zde jen synonyma. Protože jak praví jedna zenová moudrost - není zenu bez humoru.... celý text


Nové verše

Nové verše 2010, František Gellner
4 z 5

Trošku jiný František Gellner. Oproti sbírkám Radosti života a Po nás ať přijde potopa, vyznívá v básních citlivá melancholie a snad i určité smíření. S životem. S tím, co bylo a co jest. Duch anarchisty a buřiče mlčí, aby se ozval hlas zralého smutku a něhy. ---------------------- Poslední věci Po čem kdy srdce v touze bilo, z toho se nic mi nesplnilo. Kde moje naděje jsou dnes? Sám jsem je všecky k hrobu nes’ Minula žití polovice – a bezpochyby něco více. Přikvačí naše hodina a zaniknem jak bublina. Člověk se táže: Jak a k čemu a proč, a úzko z toho je mu, že nenalézá odpovědi, ať do sebe či kolem hledí. Tak rád bych někdy řekl: Pane, nechať se tvoje vůle stane! Snad je tam přece někdo v nebi: Aspoň ho máme zapotřebí.... celý text


Vášeň, co do rána zchladne

Vášeň, co do rána zchladne 2002, František Gellner
5 z 5

Vášeň, co do rána zchladne je mixem básní z jiných sbírek. Na jedno dostaveníčko je tak možné se seznámit s Františkem buřičem a anarchistou, ironickým Františkem, který otevřeně pohrdá falešnou morálkou a měšťáckými konvencemi. Františkem, který se opíjí vínem a pivem. Františkem, který miluje. Jednou za peníze a jindy za zlomené srdce. A nakonec také s Františkem plným bolestné melancholie, smutku, něhy. Smířený sám se sebou a snad se vším, co mu život přinesl. ------------------------------------ Jednu věrnou duši potkal jsem v svém žití Jednu věrnou duši potkal jsem v svém žití, nedoved jsem její krásu oceniti. Co mi dával život, vše mi bylo málo. Moje věrná duše, co se s tebou stalo? Rukama jsi nad svou hlavou zalomila, hořce zaplakala a mne odsoudila, želela jsi dne, kdy ohlédla ses po mně na prohnilých schodech v starém tichém domě. Na Dunaji vlny mají sílu dravou, nad hlubokou tůni mrtvá těla plavou. Srdce mé se chvěje, jako by se bálo. Moje věrná duše, co se s tebou stalo?... celý text


Radosti života

Radosti života 1974, František Gellner
5 z 5

Druhá sbírka Františka Gellnera a stejně jako v té první i zde ironizuje a otevřeně pohrdá falešnou morálkou. S otevřeností sobě vlastní popisuje svůj bohémský život. Svou lásku k ženám i k alkoholu. Básně ve kterých se vyznává z lásky jsou plné citu a něhy. A také smutku. Krásná sbírka ! ----------------------------------------------- Nic vyčítat ti nechci, moje milá ........ Můj život bez tebe je k smrti pustý, a v lásku nevěřím, jež uzdraví. Však aspoň krev, jež řine se ti ústy, v přilnutí dlouhém ret můj zastaví. ---------------------------------------------- Já jsem k tobě nepřišel ...... A já k tobě nepřišel v roztoužení tklivém. Ruce jsem si zahřát chtěl, mrtvé ruce zahřát chtěl na tvém srdci živém.... celý text


Po nás ať přijde potopa

Po nás ať přijde potopa 2007, František Gellner
5 z 5

Dvacetiletý Gellner a jeho básnická prvotina. Jednoduché rýmy, nespisovný jazyk český a dokonce i vulgarismy. Kritika všeho, kam až oko dohlédne. Zbytečný život je mnohem snazší nad sklenkou vína s prostitutku po boku... aspoň na chvíli, že Františku? A i když by někdo mohl říci, že jsou to rýmy banální, třesky plesky ... láry fáry, v jednoduché formě je vidět vyspělý obsah. ----------------------------------- Přátelství duší Toužil jsem na své cestě osamělé po duši něžné, upřímné a vřelé. Můj sen se v tobě ztělesnění dožil. Své srdce jsem ti v tvrdé ruce vložil. Nejdřív’s je líbal, pak jsi na ně plival, za rok a za den při vzpomínce zíval. – Pro nový žal mám srdce málo smělé. Má touha mře na cestě osamělé.... celý text


Umění prezentace

Umění prezentace 2003, Claudia Nöllke
4 z 5

Dobře zpracovaná a prakticky zaměřená publikace vč. příkladů. Ten, pro koho je prezentace denní chleba, zde asi nic nového nenajde, ale pro nováčky a pro ty, kteří prezentují nepravidelně či zřídka, může být dobrým pomocníkem.... celý text


Lektorské finty

Lektorské finty 2011, Jana Trdá
3 z 5

Hned úvodní kapitola - Rady pro ty, kteří chtějí být špatní lektoři - mě chytla. Je napsaná docela vtipně a všechna "doporučení" jsou logická a vůbec nepochybuji o tom, že člověk, který se jimi bude řídit, bude skvěle špatný lektor. Některé nápady v knize pro mě byly nové a umím si je představit uvést do praxe. Co hodnotím kladně, jsou praktické zkušenosti a příklady. Vlastně si umím představit více příkladů z praxe, ale na 110 stránkách toho člověk asi více nevyčaruje.... celý text


Poutník Kámaníta

Poutník Kámaníta 2011, Karl Adolph Gjellerup
5 z 5

První třetina knihy je milostný román a místy je slaďoučký slaďulinký. Obecně nemusím mýdlové opery, světle růžovou a ani tmavě růžovou knihovnu. Ale tady je to jiné. Něha v koncentrované podobě. Láska. A ještě na první pohled. Příběh, který se následně odvíjí, je jednoduše překrásný a ke konci knihy graduje v mystický ohňostroj. Vásitthí a Kámaníta. Poutníci věčností. Vždy spolu a pokaždé v jiném životě. Kniha je plná krásných myšlenek. Opravdu ráda bych napsala, co všechno mě oslovilo. Co se mě dotklo. Nad čím vším jsem přemýšlela. Ale odtajnila bych příliš mnoho a to by byla škoda. Přečtěte si to. ------------------------------------------------------------------ „Jsme tak staří jako svět,“ řekla Vásitthí.... celý text


Hrad v nitru

Hrad v nitru 2003, Terezie od Ježíše
4 z 5

Samotný vznik tohoto díla je více než zajímavý. Podnět k němu dala nevědomky španělská inkvizice tím, že zabavila Vlastní životopis sv. Terezie od Ježíše z důvodu prozkoumání potenciálního výskytu bludů. P. Gracián, duchovní vůdce sv. Terezie, následně inicioval vznik nového díla, kde by sv. Terezie nepsala přímo o sobě, ale „všeobecně“. Ta se tomu velmi bránila a přiznává, že začala psát s velikou nelibostí. Když si Terezie lámala hlavu s tím, jak celou knihu uchopit, dostalo se ji vidění křišťálové koule, ve které byl hrad se sedmi místnostmi. Hlavním námětem se tak stává modlitba a jednotlivé místnosti jsou potom její různé stupně. V prvních třech komnatách duše bojuje se svými špatnými návyky. Čtvrtá komnata je již blízko královskému příbytku a Terezie odlišuje termíny radost a duchovní zaslíbení. V páté komnatě je popsáno, jakým způsobem se duše spojuje s Bohem a jak poznat, že to není klam. V šesté komnatě dochází k duchovnímu zasnoubení, aby se potom v komnatě sedmé spojil Duch s Bohem a stal se jedním. Z celé knihy je cítit neuvěřitelná pokora. Nic falešného, jen silná zbožnost. Když se místy oprostím od církevního žargonu a doporučení typu modlete se za vyvýšení církve, jedná se o dílo, které má nadnáboženský přesah. Kromě modlitby se zabývá také meditací, rozjímáním, usebraností a hlavně apeluje na lásku a dobrotu. To je něco, co se mě velmi dotýká (… není podstatné mnoho přemýšlet, nýbrž mnoho milovat, a proto máte dávat přednost těm věcem, které více podněcují k lásce. - Starejme se o své chyby, a ne o chyby druhých. - Milovat Boha a bližního. Sem musí směřovat všechno naše úsilí.) Ke knize se zcela jistě ještě někdy vrátím. Je v ní spousta krásných myšlenek a myslím si, že při druhém čtení objevím něco, co při prvním mohlo zůstat nepovšimnuto.... celý text


Sidra Noach

Sidra Noach 2010, David Jan Novotný
4 z 5

Mám ráda příběhy ze židovského prostředí, a tak mě snad až vystrašilo, že jsem se během těch prvních padesáti stránek prostě neuměla pro knihu náležitě nadchnout. Možná za to může sám Avi Kolman a to jeho odpovídání na otázku otázkou. Možná za to může to množství dialogů nebo samotná povodeň. Ale naštěstí se to po padesáti stránkách zlomilo … a pak to byla jízda! Jestli totiž něco opravdu miluju, tak židovský humor. A jestli jsem se nehlučně smála v situaci, kdy Ernest Bloch kupoval u Vietnamců světlé sandály s malým flekem, tak popis zkoušení pravých polovic kabátů propašovaných z Polska ve mě vyvolal hlasitou salvu smíchu. Ernest Bloch mi byl opravdu sympatický a nejenom proto, že si vzal za manželku Miriam z Brna. Způsob jakým ji nabídl sňatek a jakou oficiální žádost o ruku zaslal jejímu otci… to si prostě musíš přečíst! Ale i přes ten všechen líbezný humor je dobré citlivě vnímat všechny ty smutné zkušenosti a osobní tragédie všech zúčastněných. Přeživší šoa, potomci přeživších, období komunismu…. Některý věci je dobrý pořád připomínat. Aby se už nikdy nemohly opakovat. Protože… „Už šedesát let tu neměl být nikdo z nás…“... celý text


Vstupuji do života

Vstupuji do života 2007, Thérèse de Lisieux
3 z 5

Myslím, že bylo velké štěstí, že se ke mně před lety dostal film o životě Terezie z Lisieux – Thérése, v hlavní roli s Catherine Mouchet. Protože pokud o Terezii nevíte vůbec nic, je dost možné, že budete mít z této knihy rozporuplné pocity. Kniha Vstupuji do života obsahuje poslední rozhovory s Matkou Anežkou od Ježíše, sestrou Jenovefou a sestrou Marií od Nejsv. Srdce., výňatky z dopisů a Žlutý zápisník Matky Anežky, který mapuje život Terezie s tuberkulózou po dobu šesti měsíců a představuje tak určitý časosběrný dokument. Když uvážím, že Terezii je 24 let, některé její komentáře jsou velmi vyzrálé. A i když se snažím mít stále na paměti za jakých okolností deník vznikal, a jak velmi Terezie musela trpět, není mi vlastní její projev zbožnosti ve formě sebetrýznění, volání po smrti či po utrpení („Ó, jak bych ráda byla pokořována a aby se se mnou špatně zacházelo, abych viděla, jestli mám skutečně pokorné srdce!“....“Ráda chci ještě trpět…Dále!....Dále!...ó, nechtěla bych trpět méně dlouho“…. “Můj skromný život – to je trpět a je to!“...) Kniha asi bude vhodná pro praktikující křesťany, možná i pro ty, kteří se zabývají obecně spiritualitou. Pokud je ale pro vás životní filosofií a vrcholem spirituality „být v radosti“, pokud je vaše láska k Bohu modlitbou lásky a radosti bez sebeponižování a ne pasivním odevzdáním se, možná budete zklamáni. ----------------------------------------------------------------------------- - Ptala jsem se jí, jakým způsobem asi zemřu a dala jsem jí přitom znát své obavy. Odpověděla mi s úsměvem plným něhy: „Dobrý Bůh vás vypije jako malou krůpěj rosy….“... celý text