jahoda444
přečtené 241
Znamenitá mrtvola
2022,
Agustina Bazterrica
Knihu jsem měla na svém 'to do' listu už pěkně dlouho a rozhodně mě nezklamala. Přijde mi, že tady na českém trhu byla prezentovaná spíš jako strhující thriller, plný napětí, což není tak úplně pravda. Patří mezi typ knih, který stačí přečíst jen jednou a nechá ve vás nepříjemný pocit ještě dlouho po dočtení (něco, jako Orwellovo 1984). Autorka dokázala bravurně vykreslit chybějící lidskost postav a celkově svět po 'změně'. Je to kniha, která má šokovat a za sebe můžu říct, že se to autorce povedlo.... celý text
Tma
2016,
Bernard Minier
Styl psaní byl trošku jiný a zaměřil se i na jinou postavu, než na Servaza...ale stálo to zato. I když jsem si myslela, že vím kdo je "padouch", tak přišel zvrat a všechno bylo jinak. Za mě zatím nejlepší díl a nemůžu se dočkat, až se pustím do dalších.... celý text
Kruh
2015,
Bernard Minier
Úžasná kniha. Čtyři hvězdy dávám jenom proto, že se mi první díl líbil o něco víc. Co musím ale rozhodně doporučit je puštění konce Mahlerovi 6 symfonie, přesně jak to Servaz najde v domě Marianne na konci knihy...čtenář se díky té hudbě dokáže dokonale vcítit do Servazova pocitu "prohry". Knihu můžu jedině doporučit!... celý text
Tonoucí
2020,
Paula Treick DeBoard
Na knihu jsem se kvůli hodnocení docela těšila, ale nakonec jsem zklamaná...nojo sto lidí, sto chutí. Ze začátku jsem se nemohla začíst a často jsem se zastavovala nad přemýšlením hlavních postav. Konec byl strašně otevřený: Zotaví se Kelsey? Co bude s manželství Phila a Liz? Odhalí policie, kdo to Kelsey udělal? Upřímně jsem ráda, že mám knihu už dočtenou. Za mě bych jí nedoporučila.... celý text
Sběratel motýlů
2017,
Dot Hutchison
Tak tahle kniha se četla sama. Postavy byly krásně popsané a styl psaní mi velmi seděl. Celkové pojetí příběhu bylo zajímavé a pro mě dost originální. Asi ani nemám co vytknout. Vřele doporučuji k přečtení.... celý text
Geiger
2021,
Gustaf Skördeman
Docela přemýšlím, jak tuto knihu ohodnotit.. Příběh se někdy hodně vlekl, ale zase to dokázaly omluvit zvraty, kterých bylo docela hodně a byly vážně velké. U politických témat jsem se někdy ztrácela, protože dějepis nikdy nebyl mojí silnou stránkou, ale dalo se to přežít. Konec knihy byl skvělý, ale svým způsobem i trošku nedodělaný...klidně bych přivítala alespoň o 10-15 stránek více a taky mě docela zamrzelo, že nám autor pomocí Ebby dal brouka do hlavy, proč Martin nebyl kvůli jeho oblíbené kytaře (kterou Sara rozbila), tak zničený? Měl důvod cítit se, jakože si to zasloužil?? V dalších dílech už pokračovat nebudu a nejsem si jistá, jestli bych knihu sama doporučila, ale jejího přečtení nelituji.... celý text
