Janadvorackova
přečtené 1758
Nedokončený portrét
2019,
Mary Westmacott (p)
Chtěla jsem napsat "nedokončené čtení," nicméně dočetla jsem. Od autorky moje první kniha. Její detektivky znám v jiných formátech... ale že bych se stala fanynkou, to asi ne. Pravda, jde o "trochu něco jiného," co se její tvorby týče, asi to potřebovala ze sebe dostat (protože příběh se má vázat k určité fázi jejího života)...... celý text
Když Lenin přišel o mozek a Churchill obětoval ovci
2017,
Giles Milton
Další, neméně zajímavý soupis historických dobrodružství.
Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku
2016,
Giles Milton
O některých příbězích jsem už slyšela. Celek byl podaný velmi čtivě.
Lady Fuckingham
1999,
Oscar Wilde
Ojojoj, Oscare, vy nemravný bídáku :). Takové chlípné nápady a ohavné myšlenky, nepřípustné. Tak asi poklekněte a polibte rákosku :). To je zhruba shrnutí obsahu. Ale místy se mi zdá, že kniha obsahovala až moc současné výrazy. Jestli je to snaha překladu přiblížit popisy dnešnímu čtenáři?... celý text
Nejšťastnější muž na Zemi
2021,
Eddie Jaku (p)
Spíš pro mladší čtenáře. I když sice nepochybuji, že takhle mohl někdo přežít, navíc dokážu ocenit i naději, která je z myšlenek autora cítit. Prostě kdo ji neměl, domů se nedostal. Ale příběh je sepsaný stylem poněkud divným. Jako by prožití takových hrůz byla procházka růžovým sadem. Když autor popisoval, jak jeho skupině Poláci v dolech brali práci (naplněné vozíky vydávali za své) a řekl to, pravděpodobně způsobil jejich smrt. A ani vlastně proti tomu nic nemám. Donutilo mě to přemýšlet nad situací: "jsem v táboře, dělám, abych přežila - on a jeho parta." A druhá situace: "jsem v táboře, šetřím síly, nedělám, abych přežila - zmínění Poláci." Také chtěli přeží, jinak, zaplatili za to. A oba ty záměry měly stejný cíl. V takovém prostředí to jinak nešlo, ale málo kdy to vyšlo všem. Tak jedině kvůli pohledu i z této strany autorovi věřím, ale jeho styl mi nesedí.... celý text
Povídky, které pomáhají
2022,
Michal Viewegh
Mně sice moc nepomohly, ale většinou se mi líbily. A to stačí.
Korespondence I. (1844–1852)
2003,
Božena Němcová
Chtěla žít za dvě stě let - zhruba dnes. A je fakt, že dnes by se tak blbě neměla. Řešila v podstatě dnešní problémy: nedostatek peněz, špatné manželství, nemoci dětí, neposlušnost dětí, nedostatky tělesné a duševní. Ale bylo to takové... temnější. Beznaděj.... celý text
Já, Claudius
2000,
Robert Graves
Moc mě to nebavilo. Neustále se řeší rodinné vztahy. Kdo s kým. Je v tom děsný binec, jelikož v příběhu se družili všichni se všemi, i v rámci rodin, tedy hlavně tak. Autor, respektive Claudius, se místy vrací v čase stylem: "abyste pochopili tohle, musíme se vrátit k této události..." Nic proti románovému zpracování. Nic proti fikci. Námět se mi velmi zamlouval, ale příběh je hrozně přeplácaný postavami, v nichž se skoro nevyznám.... celý text
Její třešničky
2020,
Penelope Bloom
Nadšení z první knihy série se tady nekonalo. Někam zmizelo úplně všechno, co z banánu dělalo vtipné, svižné a vlahé počtení... Nééé, tady je "ona" úplně marná. A "on" naprosto nezajímavý.... celý text
Co se děje se světem?
2016,
Václav Cílek
Optimistická deprese. Sžírající představa budoucího úspěchu... Rozporuplné představy o budoucnosti v posledních kapitolkách. Před tím skvělý souhrn toho, co se děje se světem. Stačilo napsat čtyři slova "Je to v p..." Kniha je ovšem výborná, jen prostě nejsem spokojena s tím, jak to tu vypadá...... celý text
Tajemství
1998,
Julie Garwood
Tedy, to je romantika :). Děj jednoduchý. Scény předvídatelné a chování postav místy fakt roztomile pitomoučké. Ale o nic jiného mi při čtení nešlo. Marodím, odpočívám a čtu cokoli. Venku pošmourno. Doporučuji konvici čajíku a mísu sušenek. A do něčeho huňatého se zabalte, protože hrdinové se také furt zahřívají :).... celý text
Jeptiška
1963,
Denis Diderot
Říkala jsem si, že "tak stará kniha, to bude nuda." A ona je poměrně čtivá. Formou dopisů jistému šlechtici je líčen příběh nedobrovolné jeptišky Zuzany. Ale tááák zajímavě. Holka má úplně běžné dnešní problémy. Je vidět, že ve společnosti se fakt nic nezměnilo. Jen pokrytectví se už neobaluje pozlátkem víry. Nebo alespoň ne všude. A některá témata jsou doma probírána zcela jinak než před čtvrt tisíciletím. Ale Zuzanu lituji. Její úděl jí nezávidím a vše, co musela snášet, už vůbec ne. Autor nezapomněl ani na problémek jistý, choulostivý aneb co se stane, když se na jednom místě zkoncentruje až moc tělesně neukojeného chtíče.... celý text
5000 let písma
1984,
Béla Kéki
Zrovna píšu povídku a říkala jsem si, jak bych ji asi dávala dohromady s pomocí provázků, či mušlí :). Nejednou mě napadla i známá čichová kočičí kronika původem z Červeného trpaslíka :). Pokud bychom čeli čichem jako kočičky, u dobrodružnějších žánrů bychom si i zacvičili :). No ale o tom tahle kniha není. Žádnou srandu si z toho dělat nelze, protože co je člověk myslícím tvorem, jistě děsně dlouho uvažoval o tom, jak svoje myšlenky vyjádřit. Díky za malby v jeskyních. Představivost tvořila celé vesmíry nápadů, které nešly jednoduše vyjádřit dřív, než se daly napsat. Muselo být frustrující malovat lov a nevyjádřit pocity, vzpomínky, konkrétní jeho části. A bylo to vůbec důležité? Fascinují mě otisky dlaní z těch dob... Sloužily jako důkaz o přítomnosti. Výkřik z minulých časů: "tady jsme, tohle jsme my!" Protože nic jiného po nich nezůstalo? Knížka je sice docela prcek, nicméně obsahuje stručný průřez historií vzniku zapisovaní myšlenek. A to znamená, že se tu můžu vykecávat i já :).... celý text
Hledáme kosmické civilizace
1976,
Karel Pacner
I po tolika letech jsou informace v knize obsažené pořád zajímavé. I když třeba dnes už některé věci znáte, zabrousíte alespoň do "procesu" objevování a k některým teoriím, které se neprokázaly.... celý text
Draci v hrnci - Co jedly princezny
2017,
Kamila Teslíková
Průvodce tím, co se jedlo a jak se to v průběhu věků připravovalo. Pěkné ilustrace a jednoduché recepty pro malé hospodyňky. Pro jednu takovou právě knížku mám.
Napříč střechou světa
1989,
Peter Hillary
Zdálo se mi, že k cestě přes hory přistupovali trochu nezodpovědně. Ale asi právě proto to bylo takové dobrodrůžo. Líbil se mi popis pustých oblastí - kilometrů hornatých a takřka neobydlených krajin. Některé obyvatele Nepálu bych potkat nechtěla. Zmínky o napadení a o pár kilometrů dál o vesnici plné přátelských lidí, kteří, ač toho sami měli málo, horolezce pohostili, mě znepokojuje. Ale nejde o první knihu, dokonce jsem to slyšela i osobně od cestovatelů, že prostě "tam člověk nikdy neví, koho potká."... celý text
Malá doznání okresního soudce
2013,
Ota Ulč
To nemá chybu. Absurdity komunistické éry tajemství zbavené... wow!
