jaroiva
přečtené 2376
Na kole přes Afriku
2020,
Tadeáš Šíma
Současné cestopisy nečtu. Baví mě víc cestovat než o tom číst. Tuto knihu jsem poslouchala v audioverzi a pustila jsem se do ní jen proto, že ji čte M. Ruml. A tradičně výborně. Takže jsem si putování kolmo Afrikou opravdu užila a připadala jsem si jako na cestovatelské přednášce. Jediné, co audioknize chybělo proti té přednášce, jsou fotky. Jak jsem ale pochopila, ty nejsou ani v papírové knize. Takže za to se cítím oprávněna strhnout hvězdu tak jak tak.... celý text
Skleník
2007,
Brian Wilson Aldiss
Kdyby tam nebylo nějaké to lehké rostlinné porno, řekla bych, že je to pohádka pro děti. Freud by si asi užil při rozkrývání symboliky sdělovaného - např. dlouhé zelené ocasy Břuňobřichů atd. Překladatel se dost vyřádil. Nebo potrápil. Všichni ti chůdochodi, plazotlapové, hltobýl, břuňostromy apod. jen posilují dojem, že jde o pohádku. Ale překlad je bohužel to jediné, co mě na knize zaujalo. Přemýšlela jsem, jak by se asi ve slovenštině řekl Břuňobřich. Kromě Nonstopu, který se mi hodně líbil, jsem četla od autora i nějaké povídky, ale nic nebylo takhle ... blbé... sorry.... celý text
Dlouho jsme se neviděli
2005,
Ed McBain
Tohle mě bavilo, skoro do konce. Carella předvádí, jak úporná je práce vyšetřovatele. Svědkové nechtějí spolupracovat, stále někoho musí přesvědčovat, až vyhrožovat, aby se s ním vůbec bavil. Trochu škodolibé. Ale podle mě patří k těm lepším z 87. revíru. Až ten konec byl takový nějaký... prostě že bylo už potřeba to ukončit.... celý text
Štědrý večer v 87. revíru
2009,
Ed McBain
Tohle chce číst opravdu o vánocích. Sice je už leden, ale ještě kousek vánoční atmosféry jsem z knížky vyždímala :) Milá jednohubka.
Ledové peklo
2021,
John W. Campbell Jr.
Krátké, spíš asi pro znalce a Campbellovy fanoušky. Film jsem neviděla, tak nemohu posoudit. Když se nad tím zamyslím, tak problém budu mít asi v tom, že nemám ráda to chladné ledové prostředí, protože si vzpomínám jen na jednu ledovou knihu, která mě bavila (Brownova Pavučina lží). Ani Terror jsem nedočetla. Takže asi budu nespravedlivá, ale za mě průměr.... celý text
Hodinář
2010,
Jeffery Deaver
Četla jsem nějaké "Rhymy", nějaké ty Danceové, a i když v nějaké Danceové už byla i spolupráce s Rhymem, tady do bylo ještě lepší. Řekla bych, že tu bylo o něco míň Rhymovitosti než Danceovitosti. A to mě bavilo. I když Danceová je jako vždy nerealisticky geniální ve svém kinezickém oboru, baví mě to víc než nepřirozená genialita Rhyma v oblasti důkazů. Takže celkově se mi tato kniha líbila určitě víc, než Deaverův standard. Samozřejmě, že po dvou třetinách knihy nevěřím, že to, co vypadá jako konec, je skutečně konec, ale vždycky jsem zvědavá, kde to autor zase otočí o 180 stupňů. Hodinář bude patřit k těm, na které si asi i po nějaké době vzpomenu, o čem to bylo.... celý text
URaNovA
2020,
Lenka Elbe
Tohle bylo tak... divné... nečekané, nezvyklé? A líbilo se mi to. Překvapení za každým rohem. Na nic podobného jsem zatím nenarazila. Začátek mě i bavil, už jsem myslela, že mám nějakou představu, o čem to bude. Pobavila mě "fóbie" z chleba. Ale pak se to nějak zvrtlo a nestačila jsem se divit :D Na prvotinu mi to připadá hodně dobré. Věřím, že o autorce ještě uslyšíme.... celý text
Příští oběti
2010,
Jeffery Deaver
Tentokrát mě začátek moc nechytnul, postupně kus útěkového zbytečně protahovaného pronásledování. A nakonec rychle nějaké změny, aby splnil JD očekávání čtenářů a naplnil kvótu nutného počtu zvratů. Jo, dalo se to číst, nebylo to jeho nejhorší (to je pro mě Kamenná opice), ale postavy jsem si neoblíbila a příběh mě prostě nechytil.... celý text
Normálninec
2020,
Daniel Novotný
Třetí sbírka, kterou od autora čtu, a za mě nejlepší. Nevím, jestli ty kraťoučké úvahy, názory?, zápisky? lze nazvat povídkami, ale o co jsou kratší textem, o to víc vyvolají myšlenek.... celý text
Foucaultovo kyvadlo
2001,
Umberto Eco
Tohle je na mě nějak moc filozofické či co... Připadá mi to jako číst naučný slovník. A u toho by mě asi nikdy nenapadlo číst ho od A do Z. Možná tak semtam otevřít náhodnou stránku a kousek přečíst, dá mi to víc. I tak to louskám už od listopadu a po skončení nejsem o moc chytřejší. Ještě jsem od Eca nic nečetla, Jméno růže znám jen filmové a divadelní. Určitě zkusím ale knihu. Budu k němu ale přistupovat obezřetněji. Ale už kvůli tomuto jednomu citátu to pro mě mělo cenu číst: "Teď si tu zoufám, že ji už nikdy neuvidím, mohl jsem ji však taky nikdy nepotkat, a to by bylo mnohem horší."... celý text
Všechny krásné lži
2019,
Peter Swanson
Na zabití mě bavilo, a možná by mě bavila i tato kniha, kdybych ji četla první. Ale protože je to podobný vzorec jako v Na zabití, podruhé už to na mě tak nefunguje. Připadá mi to tentokrát už překombinované a místy zmatek. Brzo zapomenu, kdo s kým, koho...... celý text
Na zabití
2015,
Peter Swanson
Postupně je to spíš už úsměvné... někdo se Ti nelíbí? Není nic jednoduššího, než ho zabít. Ale v zásadě se mi kniha líbí. Jen ten konec už mi připadal najednou takový uspěchaný. Hvězdičku ale strhávám za místy fakt blbý product placement.... celý text
Lord Mord
2008,
Miloš Urban
Pořád jsem čekala, že se něco začne dít... bláhová. Přitom už je to čtvrtá kniha autora, ke které jsem se dostala. A stále jsem to nepochopila, že děj nebude.
Zatracenci
2018,
Martin Štefko
Westerny nečtu, poslouchala jsem jen kvůli J. Pobudovi, coby interpretovi audioknihy, který mě opět nezklamal. Takže nesouhlasím s Markem 82. V knižní verzi bych se vůbec nepokoušela o to se knihou prokousat. Na můj vkus je to dost temný a depresivní western. Ale on asi žádný western nebývá úplně holčičí čtení. Takže o to větší překvapení, že se mi to líbilo. Autorovy knihy (všechny jsem zatím poslouchala v audio verzi) se vyznačují tím, že každá je úplně jiná, a to mě na něm baví. Zatím pokaždé překvapení, většinou příjemné. Stále zatím vede Nikdy se nepřestala usmívat.... celý text
Svitky z londýnského mostu
2014,
Jana Šouflová
Koupila jsem si audioknihu jen kvůli Jiřímu Pobudovi, od kterého moc ráda poslouchám v podstatě všechno, ale nakonec se z toho vyklubal i příjemný příběh. Nejzábavnější mi připadala první povídka s mnohonásobně zabitým nebožtíkem. Bála jsem se štítku fantasy, ale tady toho fantasy bylo jen stopové množství, spíš taková historizující beletrie, takže pro mě jedině dobře. Jak začalo přibývat fantasy, přestával se mi líbit příběh. Takže nakonec za příběh 4*.... celý text
Trhačka zubů
2017,
Franz-Olivier Giesbert
Nějak mě to nebavilo, takže jsem došla asi do půlky a odložila. Jestli je Himmlerova kuchařka podobná, tak děkuji za informaci a tu si mažu z fronty k přečtení.
