jaroiva přečtené 2375

Devět miliard božích jmen 2002, Arthur Charles Clarke

Tyhle povídky jsou pro mě většinou moc krátké, než se stačím začíst, je konec. Něco mi v nich ale připomíná Hitchcockovský styl, useknutý konec, který si musí člověk nechat doznít ve vlastní představivosti. Místy mi chvilku trvalo zachytit ten správný vtip celé zápletky. Clark má skvělé nápady, budu číst další jeho knihy, ale pokud možno už ne povídkové.... celý text

Výkupné za mrtvého 2009, Ellis Peters (p)

Ach, tak tohle byla těžká romantika! Asi jsem to momentálně potřebovala (jako léčbu po dočtení 1984), protože se mi to moc líbilo. Samotná vražda je tu spíš na vedlejší koleji a vlastně ani Cadfael moc nezasahuje do příběhu, který rozehrávají ostatní postavy. Tohle je taková fajn "ženská detektivka" v tom dobrém slova smyslu.... celý text

1984 2003, George Orwell (p)

Sama sobě jsem si to naordinovala jako povinnou četbu, protože si myslím, že kniha je součástí všeobecného přehledu. Nemůžu ale říct, že bych z toho byla úplně odvázaná. Mezi knihami podobného žánru bych hodnotila jako lepší průměr. Jsem ale ráda, že jsem ji přečetla a budu už vědět, o co jde, až zas na nějaký odkaz na ni narazím. Řekla bych, že nejvíc mě zamrazilo pokaždé, když se objevilo oslovení soudruh. Jsem ráda, že tohle (vřele doufám) máme už za sebou. I když oni politikové jsou schopni vytvořit zas nějakou jinou šílenost. Třeba bonzáckou EET loterii, kontrolní hlášení, hlavně aby velký bratr měl vše pod kontrolou. Bohužel,i s teorií rozdělení obyvatel na tři třídy, z nichž se o moc přetahuje střední a nejvyšší, nezbývá než souhlasit. Edit: musím přidat ještě hvězdu, už třetí den to nemůžu dostat z hlavy. A nejděsivější na celé věci je to, že jsem to četla na střídačku se Zákonem rezonance. Tam se řeší změna postoje, v podstatě jak sám sebe zmanipulovat k pozitivnímu myšlení, jak uvěřit v to, čeho chci dosáhnout... další kapitola v Zákonu rezonance se jmenuje např. Jak změnit minulost. Brr, tyhle dvě knížky dohromady jsou jak dva póly jedné planety. Vypadá, jako by to byl úplný opak, ale vlastně mají tolik společného!... celý text

Krvavé jahody 2008, Jiří S. Kupka (p)

... aneb když skutečnost je horší než jakýkoli sci-fi thriller

Ďáblův novic 2008, Ellis Peters (p)

Celý příběh se mi celkem líbil, Meriet mi od začátku byl sympatický. Akorát důvody, kvůli kterým se vraždilo mi připadaly jako z nějaké jiné knihy...Celkově OK, ale jiné příběhy bratra Cadfaela se mi líbily víc.... celý text

Pán much 2003, William Golding

Četla jsem to asi příliš brzo po Tunelu do nebes od Heinleina. Vedle tohoto veledíla mi Pán much připadá jako chudý příbuzný, i když byl vydán o rok dřív než Tunel do nebes a jako prvotina autora to je dost dobré. Nevím, jestli Heinlein jen nerozpracoval britskou látku do sci-fi podoby. A nebo byla doba zrovna nakloněna tomuto tématu...? Každopádně doporučuji přečíst spíš Tunel do nebes, kde je robinsonáda propracovanější a napínavější. K Pánu much: Zpočátku mě to moc nebavilo, pak už trochu víc, ale největší problém jsem měla s postavami, protože kromě Jacka a Čuňase se mi všichni pletli dohromady, dokonce třeba Ralph a Roger mi splývali (pro můj -asi trochu dyslektický mozek- jsou to prostě nějaká jména začínající na R, která mají 5 písmen), podobně dva, co začínali oba na S. V mé představivosti jsem viděla pouze shluk dětí a nedokázala je moc od sebe rozlišit.... celý text

Za zavřenými dveřmi 2017, B. A. Paris (p)

Tohle bych nechtěla vidět zfilmované. Vlastně se mi ani nelíbilo to číst. Ale když už jsem začala, nešlo přestat. Je mi z toho špatně. Nebojím se, že by se mi něco takového mohlo stát, ale děsí mě představy, co se může (i když třeba"jen" v menší míře) odehrávat za zavřenými dveřmi sousedů nebo jinde relativně blízko, a co třeba sama nevnímám. Začínám si s hrůzou uvědomovat, že politika "nevměšování" nemusí být vždy ku prospěchu.... celý text

Ví o tobě 2017, Sarah Pinborough

Nejdřív mi to připadalo jako deníky 4 psychopatů, sama jsem si připadala jako pacient psychiatrické léčebny, který musí poslouchat něco na skupinové terapii. V poslední třetině už mě fakt začalo zajímat, jak to tedy vlastně je, a ono se z toho vyklubalo sci-fi! Sorry, ale autorka je podle mě sama zralá na umístění v nějaké léčebně. Nicméně, napsané je to napínavě, označení thriller tu má smysl. Zařadila bych to do kategorie "pořádně ujetej thriller".... celý text

Právo azylu 2008, Ellis Peters (p)

Milý příběh, tentokrát stopy dost brzy ukázaly na vraha. Takže pro mě to nebylo překvapení co do viníka. Ale stejně příjemné čtení při ležení u vody.

Prostě si to přejte, a to s lehkostí 2009, Pierre Franckh

není tam už moc teorie, spíš příklady z "praxe". Tedy pro mě nic nového :). Doporučuji spíš první knihu Jak si správně přát. Ráda si ale přečtu i nějakou další knížku od P. Franckha s dalšími příběhy čtenářů.... celý text

Najděte si svého marťana 2008, Marek Herman

Asi tak 50 na 50. Některé části mě nebavily, některé oslovily. Za vůbec nejcennější část knihy ale považuji seznam literatury, ze které autor čerpal. Protože samotná kniha mi připadala mělká, letem světem, psychologie z rychlíku. Pro důkladnější pochopení kapitol, které mě zajímaly, raději sáhnu po těch doporučených knihách.... celý text

Šestá kolona 2000, Robert A. Heinlein

První asi pětina knížky mě nebavila a nebýt to Heinlein, a nebýt čtenářské výzvy (napsáno před r. 1950), asi bych to odložila. Nakonec se to ale dostalo do otáček. Boj Američanů s Panasiaty... je na tom poznat čerstvě poválečná nálada. Tahle knížka asi nebude moc překládaná do východních jazyků :)... celý text

Vládci loutek 1992, Robert A. Heinlein

Heinlein mě opět nezklamal. Zase něco jiného než předchozí knížky, které jsem od něj četla. Napínavější než kdejaký "thriller", který se pyšní nálepkou bezceléér. Přitom má Heinlein v příbězích jakousi zvláštní poetiku a laskavost. Zamilovala jsem si jeho knihy už při čtení Dveří do léta a budu se jeho dílem ráda pročítat dál. Navíc pro spád knihy nepotřebuje sprostých slov jako jazykových prostředků - věřím, že to nebylo jen překladem (i když úsloví "starou belu" mi už napotřetí připadalo trochu moc a trochu zastaralé snad i pro rok vydání českého překladu :) )... celý text

Malé šedé buňky: Jak to vidí Poirot 2015, Agatha Christie

První knížka s citáty, kterou jsem četla. Sbírám knihy od A.Christie, tak ani tato nechybí v mé sbírce. I když už to vše mám někde napsáno, bylo příjemné si všechno přečíst pohromadě. Nebo bude pro příště stačit jen nalistovat náhodnou stránku. Ocenila jsem i předmluvu, kde se více dozvíme o vztahu autorky k hrdinovi. Výjimečně jsem přečetla vše vč. seznamu literatury :)... celý text

Marťan 2014, Andy Weir

Dva dny jsem byla myšlenkami na Marsu. Děkuji za to. Ke konci jsem už začínala být unavená z těch technických popisů, ale bylo to psáno tak srozumitelně, že jsem se neztrácela. Výborně promyšlené a dostatečně reálné, uvěřitelné. Vtipné hlášky, občas na hranici šibeničního humoru, (vzhledem k popisované situaci) mě vážně bavily. Jediné, co mi trochu vadí, je to, že mi od začátku bylo jasné, jak to dopadne, což mi trochu ubralo na napínavosti. Zkrátka americký autor, co už. Docela mě to navnadilo, abych se podívala na film.... celý text

Panna v ledu 2007, Ellis Peters (p)

klasika Cadfael, předešlý díl mi nasadil už vyšší laťku, ale jako oddechovka stále dobré, i když některé náhody už jsou až moc náhodné. Přemýšlím, jak rychle mrzne víno. Kolik mělo tehdy procent alkoholu...... celý text

Malomocný u svatého Jiljí 2006, Ellis Peters (p)

Pro mě zatím nejlepší z pěti dílů, co jsem přečetla. Nakonec i těžká romantika, celkem to pohladilo po duši. A nebo se mi to zrovna trefilo do nálady. Je za tím něco víc než jen detektivka, občas se hodí si uvědomit, že každý má své pohnutky, a i když se chvíli někdo může zdát přítelem, může mít jen dočasně stejnou cestu.... celý text

Postel, hospoda, kostel 2016, Zbigniew Czendlik

Podruhé jsem si všimla dalších nuancí. Líbilo se mi to víc než napoprvé. Rozhovor mi (možná i díky čerstvě povánoční náladě) připadá více k zamyšlení a méně veselý než poprvé. Navíc jsem mezitím poznala p. Czendlika naživo na besedě a to taky změnilo trochu můj pohled. A rozhodně k lepšímu. Proto napodruhé přidávám jednu hvězdičku navíc a doporučuji (jak knihu, tak besedu s panem farářem, nebo možná spíš one man show :), ale stojí to za to).... celý text

Smrt ve Vratislavi 2014, Vlastimil Vondruška

Trochu pomalu se to rozbíhalo, zdá se mi, pak to nabralo na obrátkách, fakt dobré... a najednou KONEC! Jako když utne. Ale na takových 94% by to mělo stačit :) Tentokrát je to jízda zrzavých vlasů.... celý text

Poselství od protinožců 2000, Marlo Morgan

Ve vydání, které jsem četla, bylo zmíněno, že jde o fikci, a tedy jsem to tak od počátku brala. Některé části mi připadaly už přitažené za vlasy, ale kniha každopádně obsahuje dost myšlenek, které stojí za zamyšlení pro ty, kteří se nad nimi zamyslet chtějí. Kniha "nastavuje zrcadlo" americké konzumní společnosti :D Bohužel americkým směrem se, zdá se, ubíráme také, proto by bylo vhodné se nad hlavními myšlenkami knihy opravdu vážně zamyslet. Taková trochu pohádka, ale kdo by neměl rád pohádky?... celý text