jaroiva přečtené 2375

Netopýr 2013, Jo Nesbø

No, už jsem se taky pustila do Nesba. Chtěla jsem začít od začátku série, takže i když jiné knihy vypadají v celkovém hodnocení líp, volba byla jasná - pěkně popořádku! Vzhledem k slabšímu hodnocení první knihy série jsem ji ale raději poslechla jako audio knihu a musím říct, že v tomto formátu se mi to dost líbilo. Jsem chycená. SPOILER: Vzhledem k tomu, že jde o sérii, bylo jasné, že HH to přežije, ovšem hluboce nesouhlasím s poslední vraždou. Myslím, že ji Nesbo mohl nechat žít a že se s ní mohl HH třeba rozejít nebo tak něco... tohle "ukončení vztahu" se mi prostě nelíbilo.... celý text

Svobodnej národ 2004, Terry Pratchett

Je poznat, že knížka je určená víc pro mládež, je trochu umírněnější, než jsem u Pratchetta zvyklá. Tonička je dobrý éro :), ale nejvíc mě bavil Ne-tak-velkej-Jock-jako-prostředně-velkej-Jock-ale-větší-než-malej-Jock Jock. "...je moc dobrejch příběhů a písní o činech Ne-tak-velkejch-Jocků-jako-Prostředně-velkej-Jock-ale-větších-než-Malej-Jock Jocků," dodával piktmužík a tvářil se při tom tak nadšeně, že Tonička neměla to srdce říct mu, že to musí být velmi dlouhé příběhy." Musela jsem si to najít i v originále, třeba jak opravuje Toničce svoje jméno: “That's No'-as-big-as-Medium-Sized-Jock-but-bigger-than-Wee-Jock-Jock, mistress,' said Not-as-big-as-Medium-Sized-Jock-but-bigger-than-Wee-Jock-Jock. 'Ye were one jock short,' he added helpfully.”... celý text

Poslední cantilena / Tajemství Tudorovců 2010, Vlastimil Vondruška

U první povídky jsem měla pocit, že pořád nedokážu udržet pozornost, nakonec se to ale nějak vystříbřilo, že mě to i bavilo. Ale u druhé jsem nedokázala udržet pozornost až do konce. Pro mě zatím skoro nejhorší knížka, co jsem od Vondrušky četla, záživností srovnatelná asi tak s Tajemstvím abatyše z Assisi, možná ještě horší. Zřejmě je čas dát si s Vondruškou přestávku, nebo minimálně na chvíli opustím Jiřího Adama a dočtu si zbytek Oldřichů z Chlumu. Už se mi stýská po Otovi :)... celý text

Midwichské kukačky 2007, John Wyndham (p)

po Trifidech jsem chtěla zkusit něco dalšího od Wyndhama a nelituji, že jsem sáhla po těchto kukačkách. Oproti dnešním bestsellerům, které člověk přečte a za týden zapomene, o čem to bylo, mám dojem, že dřív spisovatelé uměli psát tak, aby si čtenář odnesl něco víc z knihy, nutí to k přemýšlení o žebříčku vlastních hodnot. Nehledě na to, že u knih s podobným rokem prvního vydání není na každé druhé stránce nějaká reklamní větička. Pak se i do kratšího formátu knihy dostane dostatečně nosná myšlenka, kterou spisovatel i v knížce do 200 stránek dokáže pořádně rozvinout.... celý text

Poslední aristokratka 2012, Evžen Boček

Na čtení při dlouhém čekání v čekárně v nemocnici to bylo ideální. V zásadě se tam nic neřeší, takže to jde číst na pokračování po malých dávkách beze strachu, že ztratím nit. Zas tak mě to ale nepobavilo, aby mě lákalo číst další díl.... celý text

Jídlo na prvním místě 2014, Melissa Hartwig

Dočetla jsem teorii a teď ta praxe....

Veliké tajemství 2010, Ellis Peters (p)

Příběh dobrý, všechno super, jenomže jsem věděla, jak to je, už v půlce knihy a tak druhá polovina čtení pro mě byla utrpením. Čekat, kdy už to konečně napíše... doufala jsem v nějaké překvapení alespoň v podobě pohnutek bratra Fidelise, ale ani to se nekonalo.... celý text

Vrah má mít doktorát 2008, A. A. Fair (p)

Není to moc rozsáhlé, je to vtipné a svižně psané a přitom na knížce není vůbec znát "datum výroby". Co víc chtít pro letní počtení u vody? Svěží, šťavnatá a vtipná detektivka.... celý text

Velhartické pastorále, Vražda v lázních 2009, Vlastimil Vondruška

Velhartické pastorále patří k nejlepším příběhům, které jsem zatím od Vondrušky četla. Ze série s Jiřím Adamem z Dobronína rozhodně zatím nejlepší příběh. Nebyl tu ani kousek nutného nudného rozjezdu, jak obvykle bývá, všechny postavy byly pro příběh nějak podstatné. Vražda v lázních - Vondruškovský Standard, jen škoda, že zločin řešil tentokrát Jiří Adam sám bez Petra nebo Rozárky.... celý text

Dobrodružství v Eridanu 1961, Jiří Brabenec

Přestože to není tak akční, jako robinsonády západního stylu a některé nápady vypadají po 50 letech už možná trochu úsměvně, četla jsem jedním dechem a celé mě to bavilo. Knížka nemá jediné hluché místo. Převapilo mě jen, že si po dlouhém letu v tak malém počtu lidí, a po tom, co všechno zažili, ještě vykali. Jediné, co mě občas zarazilo, bylo označení soudruh, ale naštěstí jen párkrát, a ne tak moc rušivě, abych za to musela ubrat hvězdičku. Možná to museli autoři povinně zanést do knihy, aby to vůbec mohli vydat. Ale je to pořád lepší než dnešní pitomý product placement v každém "bestselleru". Je vidět, že i čeští autoři umějí (a uměli) napsat poutavé sci-fi. I po přečtení Tunelu do nebes nebo Pána much mohu tuto další robinsonádu jen doporučit. Snese důstojně srovnání s nimi. Nechápu, že je tak málo čtená, jak ukazuje zdejší statistika.... celý text

Polární záře 2017, Jiří Mazurek

Ale jo, četlo se to dobře, i když to asi nebude úplně bestseller. Hodnotila bych tak asi na 75%. Obsahuje některé zvláštní překlepy, nebo jak to nazvat, které mě celkem pobavily. Chvíli jsem třeba přemýšlela nad hláškou: "Zakryla si tvář očima...". Nabídla bych se pro příště jako korektor po korektorovi, tohle není ani pravopisná chyba. :)... celý text

Krev na lopuchu 2008, Vlastimil Vondruška

Buď jde o peníze nebo o ženskou a proto jsou i tyto "historické" příběhy dnešnímu člověku tak blízké :) Bylo to takové lehké zábavné čtení. Nejvíc se mi ale líbil příběh titulní, protože za jeho konec by se nestyděl ani poručík Columbo. Některé povídky by si možná zasloužily zpracování do delší knižní varianty, dovedu si je představit ale také jako krátké televizní inscenace.... celý text

Pod parou 2015, Terry Pratchett

Jsem ráda, že pan Spisovatel stihl napsat ještě jednoho Vlahoše, i když tento byl pro mě slabší než poštovní a bankovní díl. Mohlo by být v knize ještě více železničního nadšení. Chybí mi tam něco jako Slavoj a jeho vyslovená posedlost sbíráním špendlíků.... celý text

Dvanáctá planeta 2006, Zecharia Sitchin

Pro mě těžké na čtení, špatně jsem udržovala pozornost; jak se to začalo hemžit cizokrajnými božstvy, ztrácela jsem nit. Základní myšlenka je zajímavá, kdybych se nacházela ve svém asi 20letém stádiu, když jsem věřila Dänikenovi, tak bych to taky brala jako jediné možné vysvětlení. Momentálně si z toho beru to, že Bible v kdovíjakém překladu kdovíjakého překladu už ztratila veškerou vypovídací schopnost, kterou kdy měla. Možná, když si člověk vybere vhodný překlad a výklad, dokáže zdůvodnit cokoli. Ovšem i kdyby všechno bylo tak, jak Sitchin píše, posunuje to otázky jen o úroveň dál. A toho si je dle posledního odstavce sám autor vědom. Pro zamyšlení je ovšem knížka moc dobrá, nicméně nemám potřebu pokračovat ve čtení navazujících knih.... celý text

Pyramidy 1995, Terry Pratchett

Tenhle odlehlý kout Zeměplochy mi připadá jako skládka všech vtipných a matematicko-fyzikálních hlášek, pro které neměl Pratchett uplatnění v jiných knihách. Jednotlivosti a detaily mě bavily, jako fanoušek přírodních věd jsem si užívala popisů známých "pravd", jako např. že vystřelený šíp nikdy nedostihne želvu... Ale jako celek se mi kniha zdá nejslabší z celé Zeměplochy, co jsem zatím četla (a moc mi jich už přečíst nezbývá).... celý text

Trpké víno / Klášterní kostnice 2008, Vlastimil Vondruška

ale jo... zatím jsem si ještě Petra tak neoblíbila jako Otu, vlastně se vždycky při vyšetřování někam "zdejchne", ale příběhy jsou dobré.

Ďáblův sluha 2014, Vlastimil Vondruška

Falešný tolar / Tichý jazyk / Boskovická svodnice 2007, Vlastimil Vondruška

Začínám si zvykat na Jiřího a Petra. Nejvíc se mi zatím líbí Rozárka. Ale Ota je Ota, toho zatím nepřekonali... Příběhy jsou zase příjemné na čtení. I když myslím, že na tyhle tři povídky asi brzo zapomenu.... celý text

Zákon rezonance 2010, Pierre Franckh

Tahle knížka mi teda dala zabrat... kromě běžného čtení mě uhodil do oka zjevný nesmysl v knize: "... stačí pouze vzorek 1% z obyvatel, na které chceme zapůsobit. ... Na 1 milion obyvatel je to 100 osob. ... K tomu, abychom ovlivnili .... 7 miliard lidí, stačí pouze 7000 lidí". Řekla jsem si, že tady někdo těžce neumí procenta, takže jsem hledala zdroj odkazované studie: International Peace Project in the Middle East. Tedy mohu těm, kteří, podobně jako já, nechápali, kde je zakopaný pes, s radostí oznámit, že se nejedná o 1% z počtu obyvatel, ale o procento z odmocniny počtu obyvatel. Tedy pro 7 miliard lidí mi vychází nikoli 7000, ale dokonce jen 837 osob. Nezdá se tedy, že by šlo o chybu překladu, spíš překlep už od autora. Nějak vynechal odmocninu. V článku o výsledcích studie si ještě hrají s různými korelačními koeficienty atd., koho to zajímá, výsledky experimentu z r. 1988 najdete zde: http://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/0022002788032004009 Jinak ovšem dávám 5*... celý text

Pouť nenávisti 2009, Ellis Peters (p)

Tak úplně mi nesedl sám příběh nenávistného poutníka, ale líbilo se mi znovu setkání s Olivierem a omáčka, patřící spíš k celkové linii Cadfaelovy série, propojení jednotlivých knih.... celý text