jaroiva přečtené 2375

Enderova hra 2008, Orson Scott Card

No, nevím, co k tomu napsat... vůbec jsem se nemohla zezačátku začíst, vlastně tam nebylo nic z toho, co mě v knihách baví, jen samé bojůvky, bojové strategie, hry na vojáky, sny a virtuální hry, prostě kdyby mi někdo řekl, co to obsahuje, nikdy bych to nečetla, že je to nuda, nuda, šeď, šeď... A přesto jsem se potom nějak nemohla odtrhnout od čtení. Ale stejně netuším, čím mě to dostalo. Poslední Enderův test byl prostě opravdu překvapivý. Pak už to ani tak zajímavé nebylo. Nevím, jestli číst další díl. Může být pokračování taky tak fascinující?... celý text

Osmanský tábor 2012, Vlastimil Vondruška

Tentokrát celkem zábava, jedna z lepších ze série s Jiřím Adamem, i když nějaká výjimečně skvělá mi knížka nepřipadala. A nechápu, proč u posledních knížek, co jsem četla od Vondrušky, musí být vždy alespoň nějaká narážka na homosexualitu. To byla nějaká sázka, jestli dokáže do každé knížky něco takového vecpat? Už to sleduju několikátou knížku. A taky mě nebaví vlastnost Jiřího, že si pořád stěžuje na stáří, což mě rozčiluje jen o něco málo míň než informace, že "kaše byla výborná".... celý text

Otrávený pohár / Smrt mučednice 2011, Vlastimil Vondruška

povídka Otrávený pohár se mi líbila moc, jedna z nejlepších s Jiřím Adamem, i když mi v ní chyběl bakalář Ota a Rozárka, zato v druhé povídce byli všichni tři, ale vůbec mě to nebavilo. Obě jsem poslouchala ve formě audioknihy, stejně načtené, plná verze, ale povídka Smrt mučednice mě prostě nedokázala zaujmout.... celý text

Příběhy nečekaných konců 2005, Roald Dahl

Jen pár povídek je trochu horších, ale většina je výborná. Každopádně autor splňuje slib, který hlásá název celého souboru povídek. Některé povídky mi připomněly humor hororových povídek Miloslava Švandrlíka, které jsem četla hodně dávno, ale stále si některé hodně dobře pamatuji. Povídka "Paní domácí" si nezadala s divadelní hrou Jezinky a bezinky Josepha Kesselringa, kterou doporučuji také shlédnout.... celý text

Hubněte tučnými jídly 2018, Joseph Mercola

Zjistěte, jak si jídlem uzdravit tělo. Po přečtení knihy Jídlo na prvním místě jsem si půjčila i tuto knihu s tím, že tu už si nebudu kupovat. Po jejím přečtení ale zjišťuji, že ji chci mít taky doma, rozšiřuje tématiku o další aspekty, týkající se nejen jídla. Určitě si ji při nejbližší příležitosti koupím a všem doporučuji alespoň ji přečíst.... celý text

Zajímavé časy 1998, Terry Pratchett

I když mágskou sérii nemám až tak ráda, ten Mrakoplaš mě fakt baví: “Ale jsou přece věci, za které stojí zemřít,” řekla Motýl. “Ne, to teda nejsou! Protože život máš jenom jeden, zato takovejch věcí, o jakejch mluvíš, najdeš na každým rohu pět!” “Dobrý bože, jak můžeš s takovou filozofií žít?” Mrakoplaš se zhluboka nadechl. “Dlouho.” Jinak mě ale podobnost (čistě záměrná) s Čínou poněkud děsí... Rudá armáda, Zakázané město, .... Tedy soudružky a soudruzi, o tomhle se mi ani moc nechce číst. Ani začátek s Neviditelnou univerzitou mě moc nebavil. Ovšem ráda jsem se zas setkala s Barbarem Cohenem a Dvoukvítkem. Aha, teď čtu, že ten citát už tu před dvěma komentáři proběhl, nicméně, je podle mě vážně dobrý, proto ho ve svém hodnocení s dovolením nechám :) a přidám ještě jeden kousek: “A co jste vyučoval?” “Zeměpis. A hlavně jsem se zajímal o Aurient. Ale nakonec jsem toho nechal a začal jsem se živit mečem.” “Potom, co jste byl skoro celý život učitelem?” “Ano, představovalo to pro mě lákavou změnu.” “Ale… to přece… co ten nedostatek soukromí, strašlivé nervové vypětí, denně v nebezpečí života…” Pan Čabajka se rozzářil. “Oh, vy jste byl taky učitel, viďte?”... celý text

Milující sestra 2009, Petr Eisner

Teda jo, to byla strhující jízda! Zezačátku se to zdálo být romantickou povídkou o vzájemné sesterské lásce dvou sirotků. Až jsem se při čtení při čtení přistihla, že rozjímám nad svým vztahem k mé sestře a jejím ke mně, porovnávám se vztahem mojí maminky s její sestrou... S postupujícím čtením mě ale takové myšlenky rychle přestaly napadat. Včera odpoledne jsem si knížku donesla z knihovny, večer jsem nestihla dočíst, ale nemohla jsem se dočkat, až se zase dostanu domů z práce, abych pokračovala. Tentokrát jsem ji četla po delší době jako jednu z pár knih v papírové podobě a i kdyby byla v elektronické verzi k dispozici, doporučuji číst papír nebo alespoň třeba PDF soubor, kde by bylo jasně možné rozlišit jednotlivé pasáže textu podle písma, tak jako v knize. Díky tomuto jasnému grafickému dělení bylo čtení krásně přehledné i když se často střídaly pohledy a časy vyprávění. Forma psaní i obsah pro mě byly natolik uspokojivé, že neváhám knihu doporučovat. Jen ta obálka vypadá tak nějak jako erotický román nebo co... Možná to je i tím, že je autor stejného ročníku narození jako já, ale jeho pohled na svět a styl psaní se mi hodně líbí, určitě si přečtu ještě nějakou další jeho knížku.... celý text

Nikdykde 2006, Neil Gaiman

Nevím, proč jsem si myslela, že to má být sci-fi. No, to jsem se mýlila, je to spíš taková fantasy pohádka. První část (cca třetina) se mi líbila a líbila se mi i poslední třetina, ale ten prostředek mi nějak neseděl. Míním však číst další autorovy knížky, příště už si přečtu dopředu, o jaký žánr jde a pustím se do toho, až budu mít náladu na příslušný žánr. Co mě ale fakt zaujalo a líbilo se mi - jméno Dvířka. V překladu to zní podle mě zajímavěji než v originále. To oceňuji.... celý text

Předčítač 2006, Bernhard Schlink

Krátká, ale krásná knížka. I když jsem už tak od půlky věděla, jak to asi dopadne, stejně mě to nakonec dostalo. Akorát prostřední část mě tak moc nebavila, ale vzhledem ke krátkému rozsahu celé knížky to nebylo natolik závažné, abych ubrala hvězdičku. Pro mě je to taková tragédie nevyřčeného. Kniha mi byla doporučena a dále doporučuji.... celý text

Pohyblivé obrázky 1996, Terry Pratchett

Čtu po Toničce Bolavé a pokusu o přečtení Vědy na Zeměploše a jsem ráda, že tahle knížka je ještě jedna z těch starých dobrých Zeměploch. Až teď jsem zjistila, že mi u Toničky opravdu chyběly ty dvojsmyslné vtípky a četné narážky se zeměplošsky překroucenou skutečnost. Jsem ráda, že to čtu až poté, kdy jsem navštívila krátce Hollywood. Je to pro mě ještě mnohem reálnější. Reklamní pozlátko, blýskavá povrchní sláva. Do všeho toho Pratchett v této knížce krásně tepe. Nejsem žádný filmový nadšenec, naopak, raději si přečtu knížku, možná proto se mi tak líbilo tohle "zesměšnění" Hollywoodu.... celý text

Cizinec přichází 2012, Mika Waltari

Vlastně by děj šel napsat jednou větou, ale tady se ukazuje, že "i cesta je cíl". Knížka nevelká rozsahem, ale plně zásobená atmosférou. Jediné, co mi trochu vadilo, bylo to, že všichni 3 muži měli aspoň nějaké jméno, ale ženě ho Waltari nedopřál. Dohru číst nebudu, pro mě je konec knihy dostatečně ukončený.... celý text

Obléknu si půlnoc 2011, Terry Pratchett

Jejdamáku, jemináku, tak tahle Tonička mi připadala tak "pohřebnější", až mě to zezačátku nebavilo. Mile mě překvapilo opětovné setkání se slečnou "pro tuhle chvíli Novákovou", kterou jsem poznala kupodivu ještě předtím, než se představila ... a těším se na další pokračování, jsem zvědavá, jak se to vyvine s Přestůněm.... celý text

451 stupňů Fahrenheita 2015, Ray Bradbury (p)

Přečetla jsem pro doplnění všeobecného přehledu. Myšlenka se mi zdá dobrá, ale způsob, jakým je kniha psána, mi připadá až moc metaforický, spíš se mi zdálo, že je to jako báseň v próze, a mě básně moc nebaví. Určitě budu vědět, o čem to je, i po delší době, ale podobná myšlenka se mi zdá mnohem lépe zpracovaná třeba ve Zpěvu drozda. Beru tedy 451°F jako nezbytný základní kámen světové literatury, ze kterého vychází další, pro mě lepší knihy.... celý text

Saturnin se vrací 2017, Miroslav Macek

Hvězda za snahu a druhá za odvahu pustit se do takové nevděčné práce. K tomu, aby se mi to líbilo, to ale nestačí. Asi dvě historky mi připadaly vtipné, zbytek mi připadá jako když někdo vypráví vtip a pointu někdo vyzradí v půlce vyprávění. Je to psané jako Saturnin, ale chybí tomu duch Saturnina.... celý text

Zimoděj 2007, Terry Pratchett

Tonička opět ve formě. Ale já stejně nejvíc žeru Fígly. Ti mě prostě vážně baví. Jdu na další knihu.

Projekt Kronos 2017, Pavel Bareš

Opravdu zajímavě psané cosi, co nedokážu úplně uchopit ani popsat. Nejsem schopná ani napsat nějaký smysluplný spoiler. Musíte si to prostě sami přečíst a udělat si názor. Při čtení bylo potřeba být stále v plné pozornosti a při přerušení čtení mi nešlo znovu začít, aniž bych se vrátila o pár stránek. Většinou jsou rozjeté tak dvě roviny a vrátit se do nich po nějaké přestávce, dá paměti trochu zabrat. Vadilo mi tam asi jen velké množství citoslovců. A čekám, jestli to v nějakém příštím dílu nějak dopadne...... celý text

Nedělňátko aneb S Cimrmanem v zádech 2016, Miloň Čepelka

Vždycky je pro mě zajímavé zjistit, jak to bylo "za oponou", o to víc, jde-li o zákulisí divadla Járy Cimrmana. Pan Čepelka je navíc člověk s širokým záběrem a je zajímavé prostě jen zjistit, co ho baví a co nebaví a jaké byly jeho pohnutky, jak se dostal k divadlu ... Zkrátka zajímavý rozhovor se zajímavým člověkem. A navnadilo mě to k přečtení knih přímo od M.Č., i když půjde o vážnější témata. Pokud se budete rozmýšlet mezi papírovou a audio verzí, volila bych audio. Kromě toho, že mluví přímo oba autoři, oproti psané verzi si také tykají, což je mi pro celkovou atmosféru bližší. V knížce jsou na druhou stranu zase nějaké zajímavé fotografie z her aj., ale Čepelkův hlas u mě vede před obrazovým materiálem.... celý text

Klobouk s oblohou 2005, Terry Pratchett

I když nemám sérii s čarodějkami tak ráda jako hlídku, baví mě. A knížky s Toničkou mají navíc zvláštní dětskou poetiku a přitom hluboké myšlenky, říznuté originálním jazykem Fíglů. A Fíglové v kostýmu strašáka do zelí mi způsobili nejedno vyprsknutí smíchy.... celý text

Zločin na Bezdězu 2015, Vlastimil Vondruška

Už mě přestalo bavit, jak si Jiří Adam z Dobronína pořád stěžuje, že už je starý, tak jsem zas přepla na Oldřicha z Chlumu a najednou si už stěžují na stáří i Ota a Diviš. To by ale ještě nebylo tak hrozné. Dál bylo ještě hůř. První třetina knihy byla napěchovaná postavami a vzpomínkami na minulé případy, pak se to konečně začalo trochu rozbíhat a najednou to umřelo docela. Řekla bych, že se příběh už ani konce knihy nedožil. Pro mě zatím zdaleka nejhorší knížka od p. Vondrušky. Nejvíc se mi tu líbila malá Ludmila a malý Oldřich, ti mi trochu připadali jako Mach a Šebestová.... celý text

Tvé překrásné já 2015, Chuck Palahniuk

Bravurní způsob jak popsat erotické scény tak, že to naprosto odrazuje od jakéhokoli sexuálního počínání. V kategorii anti-erotika bych dala 10 bodů z 10. Hlášky typu: "Stačilo několik jemných pohlazení, aby lokalizovala puboprostatický vaz" jsou prostřídány product placementem a mezi tím semtam nějaké fragmenty děje... Zdálo se mi, že to nemá tolik stránek, abych to nedočetla, ale bylo to přesto hodně dlouhé a nudné čtení. Dávám hvězdu za nápad, jinak bych to označila za odpad.... celý text