Jeezinka
přečtené 128
Autobus sebevrahů
2006,
Arto Paasilinna
Arto není pro každého, to uznávám. Pro mě ale je. Autobus sebevrahů je parádní jízda. V životě každého člověka se určitě najde okamžik, kdy myslí na to, zda to tady má vůbec ještě smysl, a neříkejte, že ne. Ve Skandinávii to platí dvojnásob. Udělat si legraci z tohoto okamžiku, a to legraci tak velkou, že vyjde na celou knihu, je odvaha. To, že se to povedlo zrovna mistrovi Paasilinnovi, mě nepřekvapuje. Pokud je člověk naladěn na stejnou vlnu jako on, pak je to pro něj záruka nevšedního zážitku. Shromáždit partu zoufalých sebevrahů, kteří se potýkají s problémy naprosto všedními, s těmi, se kterými více či méně úspěšně zápasíme my všichni, nacpat je do autobusu a podniknout s nimi tuhle tour s cílem se společně zasebevraždit... , to je námět, s kterým by se hned tak nikdo nepopral. A Arto se rve, co mu síly stačí, rve se dobře, vyhrává, mezi sebevrahy to jiskří, navazují se vztahy, které je přesvědčí, že život je vlastně, když ne zrovna krásný, tak alespoň k žití.... celý text
