Johner Johner přečtené 188

☰ menu

Daniel Ježíš

Daniel Ježíš 1993, Paul Leppin
3 z 5

Temné a dekadentní dílo, které bych se nebál označit za báseň v próze. V četných obrazech jsem se začínal ztrácet. Jako ukázka dekadence je to dobré, ke čtení bych však doporučil Severina, druhé dílo Leppinovo.... celý text


Jeruzalém: Rok v rozděleném městě

Jeruzalém: Rok v rozděleném městě 2013, Guy Delisle
5 z 5

Chyběla jen určitá gradace, což je ovšem pochopitelné v tomto spíše dokumentárním komiksu. Barma se mi líbila více, ale to je možná tím, že jsem ji četl jako první.... celý text


Zámek (komiks)

Zámek (komiks) 2013, David Zane Mairowitz
4 z 5

Nejasnosti, které se mohou ztrácet v originále, se v komiksovém provedení ztrácejí ještě více. Komiks bych nedoporučil nikomu bez znalosti knihy, což je škoda, protože se mi zdá, že komiks měl dílo přiblížit většímu okruhu čtenářů, což se nestalo. Jako doplňková četba k původnímu (vynikajícímu) Zámku je to dobré - i přes přes všechny nešvary způsobené převodem do přímé řeči (ač se jim vyhnout asi nedalo).... celý text


Che Guevarův pražský příběh

Che Guevarův pražský příběh 2012, Abel Posse
5 z 5

Jodgo: Musím reagovat na váš komentář. Z něj vypadá, že jste si nepřečetl úvodník knihy, či její žánrové zařazení. "Mam pocit, ze autor si vacsinu veci vymyslel." Ano, přesně tak. Jedná se o beletristickou knihu, nikoli monografii. To je v počátku knihy zvláště dobře vysvětleno. K působení Ernesta Guevary v Praze a okolí existují důkazy, ty však neposkytují celkový obraz jeho působení v Praze. Jelikož jich je nedostatek, Abel Posse příběh v prázdných místech domyslel podle dobových reálií a také z poznatků o životě Guevary a stvořil tak román (!).... celý text


Severinova cesta do temnot

Severinova cesta do temnot 1992, Paul Leppin
5 z 5

Krásné a dekadentně temné. Pro jednu z postav posloužil jako předloha Leppinův přítel Gustav Meyrink.


Teta Joleschová

Teta Joleschová 2013, Friedrich Torberg
4 z 5

Torberg, narozený s českým jménem Kantor, patří mezi poslední generaci pražských Němců či "Pražského kruhu" (Max Brod). Nejvíce se proslavil právě tímto dílem, které prostřednictvím povídkových anekdot představuje celé podhoubí pražské a vídeňské literární kavárny židovských Němců mezi dvěma válkami. Literárně bych si dovolil mu přiřknout zajímavou pozici, či spojovací článek mezi Z. Jiroutkou a M. Brodem. Od prvního si bere lehký humor, od druhého kronikářství jedné už zapomínané kapitoly, z které zůstal v podvědomí už jen Kafka.... celý text