Josh přečtené 619

Šikmý kostel 2020, Karin Lednická

Výjimečné téma, poutavý děj a atraktivní „různobarevné“ postavy. Superlativa.… A to je "prvotina"! Nevím, zda „litovat“ čtení, když je to teprve 1.kniha z plánované trilogie, protože si tak na pokračování dost počkám :o))) Výhledově je však jisté čtení podruhé (knihu 2x čtu výjimečně), a to nejen navázat na pokračování, ale s odstupem času také upravit nevšední dojmy z naší historie. Napoprvé to bylo jako příběh z jiné země…. Není to nezájmem nebo nedostatkem informací ze školy, že o své zemi víme tak málo, snad sklerózou (kdyby bylo co zapomenout:o), ale je toho dost co není ještě odkryto nebo přístupně předáno…. Takže DÍKY paní Ledecká, že jste se do této naší "neznámé" minulosti pustila. Díky nejen za námět, ale především za jeho přitažlivé a citlivé zpracování. Držím palce, ať je celá trilogie tak skvělá!! A - na viděnou u šikmého kostela:o)) PS: Mám Vás tímto v klubu pro mne VIP českých autorek – Kateřina Tučková a Alena Mornštajnová (knihou Hana). Moje sbírka osobních TOP knih je tímto rozšířena!... celý text

Báječný čas života 2020, Abby Williams (p)

Pohodový a zajímavý příběh, který má výjimečné téma ve smyslu mezigeneračních vztahů a pohladí na duši. Životní průšvihy a zklamání neberou ohled na věk, takže pokud si někdo myslí, že v důchodu bude život klidnější, tak ne :o)) Autorka má příjemnou míru popisnosti a zároveň nadhledu až humoru. Závěr, resp. označená druhá část knihy byla jakoby zrychlená, najednou byl konec. Nechybělo však ani překvapení a napětí, ani smutek a radost. Takové 4 v 1, možná i více:o) Jediné, co mi lehce vadilo byla skrytá reklama na LV v Paříži, ale v každém případě má kniha britský styl, v aktuální době, více než ten francouzský :o))))... celý text

Bláznivý život na volné noze 2020, Oldřiška Ciprová

Už z popisu „brilantně vystavěný příběh“ se mi dělají mžitky před očima! O názvu knihy nemluvě…. Nevím, zda má být člověk na volné noze po přečtení naštvaný nebo raději ignorant, aby autorce nevynadal tak, aby si poškodil zdraví. Chápu, že hrdinka musela mít důvod zůstat doma, protože na tom je to postavené, ale dojem o lidech na volné noze je přes míru!! Navíc tohle je osoba s múzou (víc bez ní) než normální pracující člověk na volné noze. Kdyby jí autorka přiřadila mateřskou dovolenou vidím ty fronty naštvaných matek, možná kdyby jí přiřadila nějakou vleklou nemoc, ne vážnou, to by hrdinka padla hned po dvou dnech s jejím charakterem….. No, dost o zápletce. Takže – čte se to svižně, charaktery popsány tak detailně až přechází zrak, ale jinak nijak lákavé osobnosti. Nenáročná „čtecí rychlovka" do vlaku, na cestu nebo tak, žádné velké zážitky nelze očekávat.... celý text

Ženy, co se nedaly 2020, Ivana Peroutková

S knihami o osobnostech, zvláště o ženách se roztrhl pytel. Přes toto téma pochybuji o poutavosti knihy. Stejně jako o průbojnosti nebo odvaze některých vybraných žen. Nějak nevím, zda autorka příběhy žen opsala z jiných textů a dokumentů nebo jim dala svůj suchý „šmrnc“. Osudy některých žen jsou inspirující, velmi, ale určitě ne zásluhou této knihy a je o nich psáno jinde o hodně zajímavěji. Zásadní připomínka je pro koho je kniha určena? pro děti / dospělé, vědce / laickou veřejnost? Působí jako mix ingrediencí, z nichž vyjde guláš, který však nezanechá příjemnou chuť, resp. nechá žádnou chuť. Anebo chuť „téma je in, tak to projde.“ O výběru nebo pořadí žen nemá smysl až tolik polemizovat, je to individuální. Přesto názor - pokud vybírám dle oboru pak by bylo vhodné představit více žen, jinak má 1 zástupce větší a lepší kontext v rovině času, ne oboru. Např. jako psát o Husákovi o x stran dříve než o Husovi jen proto, že byl prezident? Jediné co se knize nedá upřít je zajímavá titulní obálka, i když mi neladí název knihy a známky. Lákavá obálka, ALE znáte to přísloví….... celý text

Gottland 2007, Mariusz Szczygieł

Smíšené pocity. Pokud to byl autorův záměr, pak je to 5*:o)) Vymýšlet vymyšlené? Recenze od baru_h ze 14.3.20 a Faila z 10.11.19 poměrně odpovídají mým dojmům. Přidám jen – autor si dal záležet na objektivitě názorů, které si za své „pozorování“ Čechů udělal. Není to kritika, která odsuzuje a naštve, ale předkládá pohled, který buď vede k zamyšlení a sebereflexi, nás k naší minulosti a vůči národním vlastnostem, nebo je to prostě zajímavé čtení…. Mne zaujal obrázek z Dikobrazu XII.68 „Veselé Vánoce v roce 1989“ od Bape (pseudonym Vladimíra Perglera), jehož grafika i vtipy se mi vždy líbili. Nostalgie. Další potvrzení, že ne vše bylo špatné, každá doba má své +y a -y, je otázka toho poměru….... celý text

Gump – pes, který naučil lidi žít 2019, Filip Rožek

Tuto knihu předchází pověst super-knihy. Obezřetnost mi vydržela do 1.strany:o) Stručná recenze? JE TO PSÍ. Kromě toho, že se nádherná grafika doplňuje s reálnými fotkami, tak také „smyšlení“ lidé v příběhu mají své reálné lidi a psy. Každá strana, odstavec, věta, dokonce i mezi řádky odráží psí pohled. Myslím, že pro mne zásadní je „Nikdy to nevzdám.“ Lidský pohled? Všichni moji psi to měli před příchodem do mého života těžké…. Tedy, o kousek větší než bišonek, odhadem 5-letý byl za jízdy vyhozen z auta na Hranicku. Naštěstí auto za ním zastavilo a hned se o pejska postaralo. Dlouho hledal bezpečí pod stolem, ale stal se z něho poklad a nikdo nevěřil, že umí cenit zuby. Ron, asi 5-letý teriér z útulku v Praze byl zachráněn před ubitím. Několik zájemců vyděsil, dokonce kousl. Sotva ho ke mně na vodítku přivedli, velmi opatrně pouštěli dal mi packu a začal mi olizovat ruku. Až se pracovníci vzpamatovali teprve pak mi sdělili jeho minulost. Nikdy se na mne nepodíval jinak než laskavým okem. Ben, béžový kříženec z útulku v Brně byl jako štěně "uvázán" x-krát omotaným ostnatým drátem kolem krku. Odchytový človíček za 12 let praxe tohle neviděl a poté co ho vysvobodil nazval odchyt „hop do náruče“. Ben byl u mojí mámy, byl tam, když dostala infarkt. Trpěl tak, že dostal záchvaty jako epilepsii. Vet mi dal prášky jako u lidí, ale po 1.tabletě mi bylo zle, jak ho to obralo o duši. Jediné, co zabralo přežít mně i jemu byl každý malý krok, který jsme šli spolu. Jeho ztrátu další pes nemohl nahradit. Jenže! Když vidíte jen záda lidí objeví se někdo, kdo dá pac. Tak se objevil Jonatán! U Znojma týraný jezevčíka kříženec byl snad 4 roky jen venku, na řetězu, bez jídla. V domácí péči v HK ho zahrnuli láskou a on si z Večerníčku vysloužil jméno. První dva měsíce byly náročné, už byl kousíček od návratu do HK, ale heslo „Nikdy to nevzdám“ neplatí jen pro psy. Dnes už má dost kamarádů, které nechce sežrat (lidi i psy:o) umí si hrát s hračkou, miluje procházky a mj. hrušky nemusí krást ze stolu:o) Nemusím číst knihu, v jistém slova smyslu znám osobně. Z mnoha setkání s pejskaři, s lidmi z útulků či domácí péče, veterináři aj. vím, že nejsem jediný člověk…. Na druhou stranu těch, co naše osobní poznání o lidskosti zvířat stále prohlubují tím, jak se nelidsky bez (psího) soucitu chovají k těm co se neumí bránit, je bohužel stále dost. Až moc…..... celý text

Psí pánbůh 2001, Anna Hessová

První (Psí bůh) z osmi povídek má 34 stran a začíná „Železná tyč dopadla….“, což mne už mělo varovat. Další povídky jsou 6-14 stran a jsou lehce stravitelnější, a to doslova díky počtu stran. Autorka je (byla) možná milovnicí psů, za které tady vypráví příběhy, ale když opominu její styl pak poměr smutné a veselé je markantní. Možná jsou příběhy skryté do záhady a nevyzní tak drasticky, ale depresivní dojem s každou stranou mne nutil přeskakovat i na těch cca 120 stranách, jež kniha má:o(( Dle popisu knihy - nejen „mnohdy“, ale skoro celá kniha má z pohledu psů lidi za bezcharakterní tvory. Naopak psí přátelství, láska a radost se sotva ohřejí.... Možná chtěla autorka na něco upozornit, ale nevím na co:o(( Citace z obalu „Čtenář je od samého začátku do konce pohlcen dějem a jen těžko bude tuto knihu odkládat dřív, než si ji přečte“ je super-extra-levný reklamní PR trik….... celý text

Vzpomínáš si? 2009, Sophie Kinsella (p)

Další (druhý) pokus od této autorky byl mnohem lepší než Bohyně v domácnosti. Námět byl zajímavý a sám o sobě už vedl k zamyšlení, jaké by to bylo kdyby…. Postavy zde byli reálnější, méně naivní, více vtipných situací, prostě vše vyvážené. Očekávané lehké a svižné čtení, prostě „oddechovka“. Vzpomenout si - na hodného, empatického, hezkého a! zajištěného Jona…. Sen!!... celý text

Tajný život stromů 2016, Peter Wohlleben

Kniha je hodnocena superlativy a výjimečně zazní drobná kritika. Recenze mne dosud u knih tolik nezmátly jako u této. Už vím proč :o)) 1.vydání z r.2016 má 208 stran, 2.vydání z r.2018 stran 336 s dodatky „výpravné“ a „procházka lesem s jedinečnými fotografiemi a poutavými příběhy“. V tomto případě dělá rozdíl až neuvěřitelné divy. Peter W. je samozřejmě autor obou knih. Každým coulem profesionál a milovník přírody, to zní až banálně, ale je to tak i „mezi řádky“. Je chodící encyklopedie, krásně každý pojem předá, takový přírodní učitel, který se umí podělit nejen o znalosti, ale především o citlivost, empatii k přírodě. To je kouzlo jeho knih. Vybaví se mi -kdo zná- filmy dle Letopisy Narnie, kde stromy mluví, cítí rány, bojují se zlem, …. Jsem čtenář, který si PŮJČIL v knihovně 1.vydání. Tematické zařazení do naučné literatury má své opodstatnění. Rozdělení hustého souvislého textu do kapitol byl dobrý nápad. Knihu nejde „zhltnout“, pokud z ní chcete něco mít zvládnete 1, 2 možná 3 kapitoly:o) Tady pochvala nekončí, ale začíná připomínka - fakta se doplňují, navazují, avšak někdy se opakují. Někomu to může vadit, ale „opakování je matka moudrosti“, a proto s ohledem na kvantum informací to považuji spíše za +. Druhá podstatnější připomínka se díky 2.vydání knihy stává bezpředmětnou, ale pro ty kdo mají v ruce stejnou knihu jako já to bude třeba povzbuzení. Ve srovnání se školáky jsme na tom jako dospělí možná lépe v „rozsahu“ informací, ale od dětí žádný rozdíl v „příjmu“. Ti, kdo chápou význam "škola hrou" budou postrádat něco, co naruší jednolitý text, jako kresba, fotografie, jiný styl písma, stručně řečeno „názornost“. Po vyhledání ukázek z „výpravné“ a v kombinaci se znalostmi z té, moc se omlouvám autorovi, „nudné“ se nemohu dočkat až prolistuji 2.vydání! Budu 100% hltat. Už nyní při sdílení know-how, že u vichřice nad 100km/h působí na kmen 200 tun se každý kouká vyděšeně a vždy následuje „jak to proboha ty naše stromy vydrží?“. Hned napíši Ježíškovi, že 2.vydání je kniha, kterou musím = chci MÍT ve své knihovně. Pro sebe nebo ji sdílet s dalšími. Proč? Protože procházka lesem s Peterem W. je jako sůl nad zlato….... celý text

Cesta 2008, Cormac McCarthy

Ponuré a depresivní. Pokud si berete současný stav naší planety k srdci, každá další ekologická katastrofa vás rozhodí a chování lidí k přírodě jako ke kusu ničeho důležitého, natož pro život potřebného vás štve … tak po přečtení této knihy nezbudou ani iluze, ne-li kapka optimismu nebo snad naděje. Až tak :o(( Čtení stále o tomtéž, snad jen jiný odstín šedi, takže metoda „pár odstavců ze strany“ se mění na „pár řádků“ až na rychločtení x-tá strana. Možná prvních a posledních 10 stran? I jen ty vystačí na týdenní či delší depku…. Klíčový vztah otce a syna tomu všemu dává citovou atmosféru, ale ani tahle jiskra v šedi nenabídne zář.... Až tak :o(( Přece něco pozitivního - čteno po nouzovém stavu, bez roušek :o))... celý text

Stop době plastové! 2020, Christoph Schulz

Máte přání jako titul knihy? (bez ohledu na chvilkové „prohlédnutí“, když se zastaví lidská činnost ve světě během Covid19), protože těch plastů je tolik, tolik, pořád :o((( Autor je stručný, přitom výstižně a přehledně informuje o plastech včetně faktů a stavu globálněji. Je poznat osobitost německého pohledu a individuality autora ve smyslu, jak žil a co změnil ve svém postoji. Není to na škodu, jen se čtenář nesmí nechat zaskočit tím, co považujeme v ČR za nemožné nebo už bez váhání děláme. Určitě si z mnoha uvedených TIPŮ lze vybrat. Někde se začít musí :o))) Co umí „obyčejné“ jedlá soda, kyselina citronová to ví dost z nás, pro mne nové např. - bambusové aktivní uhlí - voskované ubrousky (nahradí fólie, sáčky, alobal, jsou ekologické, zero waste, šetrné k přírodě, opakovaně využitelné) - látkové odličovací tampony (mne zaujal blog https://www.nuspring.cz/blog/zpoved-zacala-pouzivat-ekologicke-latkove-odlicovaci-tamponky/ - vatové tyčinky z bambusu a bavlny (cenové rozmezí, které fakt stojí za zkoušku!) Země je jediná planeta, kterou máme!! Pokud si ji stále ničíme a příroda nás dost znatelně upozorňuje „všeho do času“ pak je otázka, která generace bude ta co nebude mít vodu, nemluvě čistou vodu, mít co dýchat, nemluvě čistý vzduch, atd. CO RISKUJETE NEŽ ŽE BUDE MÉNĚ ODPADU U VÁS DOMA, V NAŠÍ ZEMÍ, V EVROPĚ,…... celý text

Nejlepší pro všechny 2017, Petra Soukupová

Vysoké hodnocení a úspěšná česká autorka byl důvod půjčení (naštěstí ne koupě) knihy. Pro mne 1. a poslední. Pokud se počítá do PR velmi negativní názor, pak je autorka u mne na 100 %! Po tomhle asi na dlouho končím s českými spisovateli :o( Většině čtenářů dle recenzí se styl - opakované, ukecané, bez přímé řeči líbí. Mně fakt ne :o(( Vypravěčská perspektiva všech 3 postav - vnuk Viktor, jeho matka Hana a její matka Eva (babička:o) - je jako mlýnek co semele vše. Hrůza!! Proč se čtenář nechá manipulovat názvem knihy? Proč vyvozuje z postoje postav, že ti ostatní dělají chybu a svým konáním jsou bezohlední k potřebám druhého? Možná to čtenář vyvozuje jen díky autorce…. pak se čtenáři omlouvám. Co je pro mne horší než zklamání v autorce (prostě knihu odložím, další nebudu číst), ale asi ve čtenářích, kteří jsou z příběhu nadšeni. A možná tak v našem národu. Souhlasit s názorem, že nikdo neví co je pro druhé dobré? Dítě je blízko varné konvice a necháte to být? Někdo blízký je opilý a sedá za volant a necháte to být? Rodič v důchodu žije sám a těžko se pohybuje a necháte to být? Jak pak chcete vychovat své děti? Jak se chcete chovat k partnerovi? K rodičům? Čemu se divím, když je tahle společnost plná vzteku a nadávek po 1.problému, rozvodů po 2.problému, práce a jen práce se omlouvá zajištěním rodiny, ale přitom je to honba za život v luxusu, jež nemá čas pro jiné, vede k sebestřednosti, agresivitě, lžím, závisti, samotě dětí, lidí a neúctě ke stáří, pokud nedává. Všichni to myslí co nejlépe s těmi ostatními. Kromě nelidských charakterů! Myslet to dobře je starost o ty, které milujeme nebo nám na nich záleží. JEDINÉ O CO JDE je totiž komunikace, k tomu empatie, všímavost a respekt. Zkuste si najít v Bibli v 1.listu Korintským kapitola 13 co je láska. Abyste se nedivili…. Hana, sobec každým coulem, synovi nic nevysvětlí, jen ho uplácí přebytkem a čistí tak své svědomí. Totéž vůči mámě, kdy se s ní prostě nebaví nebo ji seřve, ale využívá ji. Viktor, rozmazlený spratek (a to není ani v pubertě) jaké hodnoty mohl mít od své matky? Naštěstí, jako každé dítě má srdce, které v hloubi touží po dětském světě, pochopení a sdílení. To mu nabídne babička. Čemu se kdo diví, když je z něj jiný kluk? Eva? Jako ve fotbale - někdy hráč, spoluhráč, rozhodčí, jindy trenér nebo fanoušek. Její zkušenosti se životem a hodnoty jsou snad to jediné co v téhle knize mělo smysl. Bohužel ho autorka stačila často deformovat :o( Useknutý konec už je prkotina. Děkuji „juliesze“ za stručné a přesné shrnutí :o)) Někdo to umí :o))... celý text

Děti nikoho 2012, Hana Hindráková

Druhá kniha od této autorky. Nezklamala. Přiměřeně. Je znát, že její knihy čtu proti času (Svítání nad savanou z r.2020 je lepší :o)) Detailně a reálně popsaný život dětí v africkém slumu, jejich sny, vztahy a emoce. Hlavní postavy David a John se zdají být reálné, ale přece jen je konec spíše pohádka…. Hloubka jejich rodinných vazeb, zvláště na sestru Susanne mi nepřipadala v rovnováze s tím, jak ji nechali samotnou. Jakoby autorka „přehlédla“ jak nastavila jejich priority a nechala jejich slib vyznít do prázdna na úkor jejich „náhlého“ sobectví. Tady jde o život, v Africe to mají děti v popise života, což je pro ty evropské dost nepochopitelné, nejen pro děti. Jak nám chybí pokora a vědomí co za luxus máme…... celý text

Svítání nad savanou 2020, Hana Hindráková

První kniha od této autorky, po doporučení a také s ohledem na prostředí Keni, kde se odehrávají její příběhy. Afrika je nádherný kontinent, pro Evropana nezvyklé prostředí nejen přírodou. Není to pouze lákavý hezký svět, plný roztomilých sloních mláďat nebo honosných žiraf. Je tu také boj o přežití a smrt, nejen ve světě zvířat. Hodně, opravdu hodně věcí si v reálu neumíme představit, i když to v pýše tvrdíme. Vše je jiné na vlastní kůži. Jako když vídáte v TV dokumenty o oceánech či z letadla, a pak po1 letíte, po1 stojíte před nekonečným mořem na obzoru. Dle mých zkušeností zná autorka africké prostředí a co víc umí o něm napsat, vnímavě a poutavě. Práce TV reportérky a svět tancování jsou vykresleny detailně, přirozeně a zajímavě. Lehce větší část knihy je věnována ČR, ale do Keni se přece jen podíváme, díky dramatické události. Dle mého je popsána dost podrobně - pro ty kdo čekají thriller asi ne - a emotivně, z pohledu více lidí, což danou scénu umocňuje a zároveň dává pravdivější pohled. Charakter postav je zřetelný u všech a několik překvapení, více či méně uvěřitelných v závěru knihy si každý čtenář přebere podle svého úsudku. Pěkné, čtivé, se špetkou dobrodružství i romantiky, dlouhé akorát, abyste se nenudili ani neměli pocit, že na čtení potřebujete týden :o)) Stručně - přiměřeně přiměřeně. Od této autorky si určitě přečtu přiměřeně knih….... celý text

Houbařka 2018, Viktorie Hanišová

Název odpovídá množství hub o kterých se v knize mluví, stále a pořád. Jako první mne napadlo o čem se dá psát na tolika stranách:o)) Příběh se čte svižně, jeho ponurost občas vystrčí růžky, ale maskuje se jako houby v lese. Prolínání současnosti a minulosti je přehledné, někomu může jít z hub hlava kolem, mně spíše z toho naznačování. Víceméně někde v polovině se trauma téměř označí svou podstatou a pak čekáte na detaily. Autorka však odvádí pozornost a chodí kolem horké kaše jako když houbař hledá … a někdy nenachází. Nevadí mi „jistá nejistota“, kterou autorka možná zamýšlela a otevřenost v životě postav, ale přišlo mi dost věcí „nedotažených“. Jako když najdete houbu a máte na výběr s x možností, přitom vždy skončíte u dvou – jedlá nebo jedovatá. Určitě mi chyběl vztah s bratry, toho mi přišlo málo, naopak s otcem a zvláště matkou ho bylo až moc. V každé rodině je něco…. Přidám se k recenzi, že hlavní hrdinka Sára (Sisi fakt nee:o( není super-charakter, možná chcete spíše vědět, jak to s ní dopadne než jí fandit:o)) Vyčistit si hlavu, zašít se před světem a zvláště do přírody není tak špatný nápad, i bez traumat. V každém případě projít se s profi houbařem jako je Sára je dobrý nápad….... celý text

Kvůli tobě i zhubnu 2018, Ellen Berg

Některé recenze nejsou jednoznačné. Takové "smíšené dojmy". Pokud čekáte jen zábavu - místy vulgární a střelenou ve smyslu chování dospělých nahrazují puberťáci - pak si počtete. Pokud hledáte možnost pro to, co dělat se změnou v životě, pak nic-moc, ale místy jsou fajn myšlenky, které přece jen mohou oslovit :o) Honosnost a uměleckost však nehledejte. Tato kniha je pro hodně volné chvíle, kdy se nudíte a nemáte nic po ruce na čtení nebo zábavu…. Třeba na závěr nouzového stavu v ČR (už jen 4,5h :o)))))... celý text

Zlodějka knih 2009, Markus Zusak

Kniha má v tuto chvíli 91 % z 6633 hodnocení, což bylo důvodem ji číst a udělat si osobní názor. Nepřidávám se často k davu a tohle je další případ. Nejsem první, méně než 4-5 * bylo od Vikk a te-ssiinka3905, a předpokládám ani poslední. Nejde o to být jiný než dav, ale prostě se nám líbí jiné věci…. Knih, kde má smrt svoji zvláštní úlohu mezi postavami, tedy pak Smrt je více. Tuhle přirovnám k „Sofie, Smrťák a já“ od německého autora Theese Uhlmanna, kterému se bohužel dost nepovedla, generačně jako Zusak. Zlodějka knih mi nepřijde super-výjimečná, -originální nebo -dokonalá. Období 2.SV a plačtivé scény jsou dle mého v pozadí, ne že by nebyly, ale nečekejte drsné a krvavé situace, jimž se dost čtenářů vyhýbá a jakmile je kniha na téma války ani se jí nedotknou. Možná tohle je to velké + co dává knize tolik hlasů – mírnost a přesto zamyšlení nad lidským utrpením. Není strhující, možná zajímavě „chytlavá“, dost trvá než si zvyknete na styl (nejen prozrazování příštího děje), ale má propracované postavy, rozdílné charaktery a jistý typ humoru, takže se nevzdáte a dočtete ji. Možná ne úplně každou stranu:o)) Čtenář (většina) chce znát konec a autor si zaslouží (většina) dát šanci.... Vždyť o tom je život.... Nejde odložit (většinou) jako kniha, protože nás nebaví....... celý text

Světelná poselství z Plejád 2: Znovunapojení na původní kosmickou sílu 2019, Pavlína Klemm

Tradice, náboženství nebo manipulace a moc mužů? Téma této knihy není omezeno „jen“ na obřízku žen, resp. už děvčat nebo dokonce dětí, ale autorka si klade otázky postavení žen komplexně, stejně jako žije svůj život v prostředí nejprve ve svém rodném Senegalu a poté ve Francii. Vlastní styl je čtivý, i když se někdy řada věcí a myšlenek opakuje. Není to úplně na škodu, jde o zdůraznění chování účastníků a hloubku osobního prožitku. V závěru knihy je příběh autorky uveden do kontextu s progresem mezinárodního postoje k postavení žen a co se za desítky let změnilo a co ne. Jde o velmi osobní knihu a velmi silnou ženu, takže kniha stojí za přečtení. Není jen pro ženy, spíše by ji měli číst muži a třeba se zamyslí nad rozdílem mezi feminismem a rovnoprávným životem.... celý text

Bez sestry neodejdu 2009, Kristina Jones

Fanatismus nebo manipulace? Víra nebo zneužívání důvěry? Bezmoc nebo naděje? Knihu si přečte kdo z popisu pochopil o čem je, jinak ji bude každý považovat za podobnou hrůzu jako číst o holocaustu. Nicméně lidská bolest je vždy bolest, zneužívání je vždy zneužívání, ať je to ve jménu čehokoliv Co se týče vlastního stylu a popisu událostí, tak autorky rozdělili nejprve svoje tři příběhy zvlášť do tří částí – Celestin, Julianin, Kristinin. Tady se dá zorientovat, jakkoli se příběhy prolínají díky občasným setkáním sester. Avšak poslední 4. část nazvaná Cesta ke svobodě je už hodně nepřehledná, protože se sestry střídají….. Jediné co lze sledovat je časová posloupnost, což je v opravdu při velkém množství lidí dost málo, takže prostě čtete stranu za stranou a nehledáte nic než jak to která ze sester zvládla. Pro tyto tři sestry jsou to skutečné zpovědi, jakkoli má pro ně současný život smysl tak nejde zapomenout.... Snad někomu jejich zkušenost otevře oči....... celý text

Rychlé šípy (souborná série) #03 1990, Jaroslav Foglar

Další pomalé čtení příběhů Rychlých šípů, které pohladí srdce i duši....