juckey přečtené 174

Zalknutí 2009, Chuck Palahniuk

To nejlepší z Chucka. Jak moc se dá spisovatel obdivovat? Láska není to správné slovo, ale napadne vás jako první. Takže, pokud sami chcete přijít na to, co by Ježíš rozhodně neudělal, tak vy rozhodně nečtěte tuto knížku, protože návod, jak souložit v letadle vám to dóst ulehčí. Prostě... Nemám slov.... celý text

Snuff 2009, Chuck Palahniuk

Jsou horší věci, než hromadné soulože. Třeba když nenávidíte vlastní rodiče. Ať už vás odložili, znásilnili nebo jim prostě závidíte penis. A o tom je celý ten příběh. To, co je na něm to nejnechutnější je fakt, že ono to tak opravdu je. Rodiče občas kazí životy. Ale jen málokteré dítě napadne, že usouložení k smrti je dobrá pomsta. To proto, že když rodiče nepocházejí z Chuckovy mysli, jsou dost nudní a nepřistoupili by na to. Puritáni pozor! Dochází zde na žvýkání nepoužitých kondomů.... celý text

Kdo se bojí Virginie Woolfové? 2008, Edward Albee

Hmm. Všichni se posměšně ptají, kdopak by se vlka bál a přitom se ho bojí všichni. A nejvíc Marta, ta velká, hlučná a nebojácná amazonka, která u nich v rodině údajně nosí kalhoty. Hmm. Jiří byl jednoznačně nejlepší z této podivné čtveřice (ožralá Drahunka se nepočítá..:D) a to zejména proto, že se vlka bál nejmíň. A to se počítá.... celý text

Kdo chytá v žitě 2000, J. D. Salinger (p)

Holden Caulfied je (tedy alespoň pro mě) z jisté části kombinací Poláčkova Péti Bajzy a Hrabalova Miloše Hrmy. Nesmírný sympaťák se specifickým jazykem, zkrátka žádný tajtrlík. I když si to možná neuvědomuje a i když by si to možná přál, není první rebel, který byl kdy zmaten, vyděšen, podrážděn a dokonce zhnusen chováním lidí. A myslím, že ani poslední. Je to citlivý člověk, se smyslem pro ironii a s poetickým pohledem na svět (jak praví přebal knihy), což je prostě kouzelná kombinace. To jeho třídenní tápání, to je pro něho ta nejlepší škola a jestli se chcete o životě něco přiučit i vy, neváhejte a opusťte s Holdenem Pencey. Stojí to za to..... celý text

Kapitán odešel na oběd a námořníci převzali velení 2001, Charles Bukowski

Ze začátku jsem se sama sebe ptala, o co se ten dědek proboha snaží, a i když je toto můj první Bukowski, říkala jsem si: "Už zase? Chlast, dostihy a psaní o psaní?" Pak, asi v polovině, mě to začalo neuvěřitelně bavit. Když jsem nečetla, bylo mi po něm smutno, takže tu druhou půlku jsem zvládla na jeden zátah. To je Bukowski. Teď už vím, co to znamená.... celý text

Svět podle Garpa 2003, John Irving

Tak to bylo něco.. I když se mi zdálo, že tolik erekcí se k Irvingovi nehodí, nakonec je zastínil ten úžasný příběh, plný překvapení ( i když bych možná uvítala i nějaký ten obyčejný život, a to hlavně protože se na konci začnete ztrácet v tom, kdo má vyřízlý jazyk schválně, kdo ne, kdo je jednooký, kdo koktá a kdo nemá ruku) a zvratů. Garp byl konečně postavou, která ztělesňovala pravé mužství a který přes své chyby si zasloužil být opěvován v 600 stran dlouhém románu.... celý text

Jana Eyrová 2006, Charlotte Brontë

Jana Eyrová je snob a vůbec není tak velká oběť, jak se každý snaží namluvit mladým dychtivým slečnám, které si čtením sester Brontëových krátí chvíle mezi vyučovacími hodinami. Proto si nezaslouží pátou hvězdičku. Ale její příběh má spád a celkem dobře se čte, navíc pan Rochester je tak charismatická postava, že naštěstí Janu Eyrovou zastínil a proto i já se přidám k těm, kdo mají rádi brontëovské temné harlekýnky a kdo se k nim za dlouhých zimních večerů budou ochotně vracet.... celý text

Mechanický pomeranč 2002, Anthony Burgess

Co teda jako bratři bylo, he? Bylo to úplně bitkový dospívání nebo snad bolšácká krize společnosti? Celá kniha, celé to téma, celé to zpracování je zoufale tragikomické, volající po pozornosti lidí. Nutí vás zamyslet se nad Vaším Pokorným Vypravěčem a ujasnit si to: chcete toho hajzla vidět trpět nebo s ním proti své vůli sympatizujete? Ach bratři moji, nevím. Etika. Etika trestů. Etika zločinu. Nejsem si tak úplně jistá, jestli je na místě etika trestu (což byl nejspíš autorův záměr) - a jsme zase u té tragikomiky. Plačte nebo se tomu smějte, ale rozhodně si to přečtěte.... celý text

Neviditelné nestvůry 2010, Chuck Palahniuk

V tu chvíli, kdy si začnete myslet, že vás už u Chucka nic nepřekvapí, přijde jeho prvotina a vy se celých těch 211 stran prudce nadechujete (což znamená, že jste šokovaní, pro pořádek) a všechny podezříváte ze všeho. Že je Evie Shannon, že je Shannon Shane, že je táta máma a tak dále. Skok do doby, kdy jste četli Klub rváčů a tam se všechna vaše podezření a nejhorší sny (doslova) staly skutečností. Tady to naštěstí s těmi rozdvojenými osobnostmi není tak strašné, až na mírně nevyrovnanou hlavní hrdinku, a její mírně nevysvětlený šílený čin. Krom toho je to ale Palahniuk tak, jak ho známe. Nic mu není svaté. Díkybohu.... celý text

Alchymista 2005, Paulo Coelho

Dobrý den. Právě se nacházíte na palubě divnosti společnosti Alchymista. Nouzové východy neexistují. Přejeme vám mnoho objevných okamžiků. Ehm. Upřímně, Coelhovi je fakt jedno, jestli půjdete hledat poklad k pyramidám nebo ne. Ale ty penízky, co mu zaplatíte za to, že vám s notnou dávkou patosu sdělí, jak chudý pasáček ke štěstí přišel, ty mu tak ouplně jedno nejsou, žeano. Jsem ráda za ty, kterým Alchymista změnil život, ale já k nim nepatřím, sorry kámo. Jde o to, že celý Alchymista je beznadějně nereálný a neskutečně daleko. Oukej, možná že se tady jedná o pár metafor, ale nějak to nefunguje. Spousta klišé a spousta vykonstruovaných situací naznačuje jenom to, že se celý vesmír spojil, abyste si uvědomili, že na takovou četbu jste až moc dobří. Díky Paulo.... celý text

Strašidla 2007, Chuck Palahniuk

Jde o to, že všichni máme rádi tajemství. Jakmile by někdo na začátku řekl, že všichni návštěvníci Spisovatelského domu jsou zbabělci a to dokonce takoví, že se už nebojí/neštítí ničeho, přestalo by nás to bavit, žeano. I když jsme všichni moc dobře věděli, že to k tomu směřuje. Zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Tak tomu je od nepaměti. Vražda? Maličkost. Sebezohavení? Ale, buďte přeci vynalézavější. Konzumace člověka, který ještě žije? No, konečně se někam dostáváme. Budete je milovat i nenávidět. Budete s nimi sympatizovat a rozhodně je budete proklínat. Každý z nich má svůj vlastní pohled na to, co se mu přihodilo. Každý byl v právu. Tak to aspoň říkal pan Whittier. Tak nezapomeňte. Za tři měsíce vás nikdo nezachrání. Ani nebudete slavní, vy malí šašci. Ale užijte si to tam. A pozor na ponorkovou nemoc.... celý text

Mravenci 2005, Bernard Werber

No, máme tady příběh napínavý jak malé gatě na velkého chlapa, jak říkal můj dědeček, kupu tajemství, pár fanatických lidí a asi tak miliardu mravenců, jejichž počínání mírně řečeno nechápu. Tak pokročilá civilizace a dobrovolně živí pár samozvaných rádoby pseudovědců (protože i na ty pseudovědce si fakt jenom hrají)? Hm. Krásná to science-fiction. Objektivně musím přiznat, že mě nutilo to číst dál a dál, protože jsem chtěla vědět, co to kurňa v tom blbém sklepě je, ale na druhou stranu styl knihy bych přirovnala k jakémusi brakovému románu, který si koupíte za 50 korun v trafice na rohu Zkažené a Konečné. No vážně. Kdyby to skončilo jinak, možná bych byla schopná překousnout to otřepané: "Edmond... Hmmmmmm, Edmond, to byla osobnost. Povím ti celý jeho příběh, ale moc toho o něm nevím. Koneckonců, byla jsem jenom jeho matka." ale takhle... Nene. A pokud tam opravdu umřeli, jak si myslím, dobře jim tak. Sami si o to říkali. Muhehe.... celý text

Doktor Proktor a prdicí prášek 2012, Jo Nesbø

Šoša 2002, Isaac Bashevis Singer

Jak krásně dojemné dokáže být rozhodování mezi tím, zda udělat správnou věc a dostát slibu své dětské lásce, nebo si zachránit život útěkem do Ameriky, kde by navíc mohl jistý mladý židovský spisovatel žít se ženou, která se k němu i zdánlivě víc hodí. To by ale Šoša nemohla ztělesňovat onen slavný ideál: totiž že nezáleží na vzhledu nebo snad výši inteligence, ale na duši. Autorovo alter ego, Aron Grejdigr, je na můj vkus dost neurotický a neschopný naložit nějak se svým nadáním a životem vůbec, ale Šoša je opravdu kouzelná postavička a mrzí mě, že její smrti nebyl věnován větší prostor. Další zajímavou postavou byla Hajmlova manželka Celia a Aronův přítel Fejtlzon, kteří celému dílo vtiskli silně filosofický ráz.... celý text