julythreemosen
přečtené 377
Dvůr mlhy a hněvu
2017,
Sarah J. Maas
Po zklamání z prvního dílu jsem moc velká očekávání neměla, co mě čekalo na více než 600 stranách jsem ale opravdu nečekala... Jako velký fanoušek Maasové a její druhé série - Skleněný trůn - jsem u tak rozsáhlé knihy byla připravená na úžasné postavy a více či méně hluchá místa prodchnutá dost dobře fungující dynamikou postav. Co jsem nečekala, že bude pro mě těch 600 stran takovým překvapením a že nikdy nenastane chvíle, kdybych netrpělivě otáčela stránky s touhou po nějaké akci. Bylo to dlouhé, bylo to napínavé, skvělé a samozřejmě posledních 100 stran nahodilo udičku na další díl. Co mě překvapilo byl vývoj postav, ty, které jsem v prvním díle milovala, jsem začala nesnášet - a naopak. Takže bravo, ještěže mi trvalo tak dlouho se k druhému dílu prokousat - už nemusím tak dlouho čekat na třetí... Tuhle knihu si vážení fanoušci New adult nemůžete nechat ujít!... celý text
Dcera
2016,
Kiera Cass
Potřebovala jsem pro změnu nějakou oddechovku a přesně to splnila Dcera, přímo na jedničku. Jako vždy kniha neskutečně rychle ubíhala a psaní spisovatelky, které mi u předchozích dílů místy vadilo, se znatelně polepšilo (nebo jsem byla předtím více kritická?). Každopádně jsem si knížku moc užila, dostala jsem vše, co jsem chtěla - romantiku, pěkné šaty, pěkné kluky, trochu akce a - Selekci. Když kniha sedne do vašeho momentálního rozpoložení, není co řešit. Tak, kde je Koruna?... celý text
Říše bouří
2017,
Sarah J. Maas
Čekala jsme prakticky cokoliv, co se ale opravdu stalo mě skutečně ani nenapadlo. Kniha byla opravdu dlouhá a upřímně, až tolik se toho ve 3/4 knihy nedělo, Maasová má ale dar docela nezáživný děj vyšperkovat zajímavými postavami a jejich vztahy, že mi to ani nevadilo. A posledních 100 stran mi dalo tedy emocionálně zabrat. Nebudu teď schopná nic číst - chci další díl! (Přeskočila bych Chaolovu novelu a šla bych rovnou na závěrečný díl, ale co už, předpokládám, že mě Maasová nezklame ani tentokrát.) Jedním slovem dokonalost!... celý text
Cinder
2012,
Marissa Meyer
Tak jo, konečně jsem se odhodlala přečíst si všemi opěvované Měsíční kroniky. A výsledek? 4*, protože to vůbec nebylo špatné, jen mě strašně štvalo neskutečné protahování nevyhnutelného. Než jsem se prokousala k jádru každé scény, tak mě to neskutečně ubíjelo. Napsáno to bylo ale čtivě a samozřejmě mě konec podle očekávání nalákal na další díl, jen doufám, že děj v dalších dílech bude nabírat obrátky trošku rychleji.... celý text
Falešný polibek
2017,
Mary E. Pearson
No, byla to pěkná pohádka. Čekala jsem teda mnohem víc akce, které se mi dostalo až k závěru. Knížka se četla moc pěkně a už se těším na další díl.
Šest vran
2017,
Leigh Bardugo
Tahle byla dokonalá! Skvěle vystavěné charaktery postav jsem si do jednoho zamilovala a děj byl akční a nutil mě číst dál a dál. Vránám jsem moc fandila a konec mě neskutečně navnadil na další díl, ale to si budu muset asi dlouho počkat. Nevadí, moc ráda se zase setkám s touto skvělou šesticí. Nehledě na to, že si mohu čekání zpříjemnit přečtením Griši. Hurá! Velikánské plus je za krásné mapy a ilustrace na začátcích kapitol. Opravdu velice povedená kniha po všech stránkách a já jí dávám zasloužených 5*.... celý text
Dvůr trnů a růží
2016,
Sarah J. Maas
Tak, kde začít? Na tuto knihu jsem se těšila tak dlouho (asi tak, jako jsem ji odkládala), že jsem si na ni vytvořila asi přílišná očekávání. Knihomolové mají převážně od Maasové radši tuto sérii (aspoň tak mi to přijde), kdežto já první četla Trůn a asi jsem jím hodně ovlivněná... Spoilery! Začátek byl hodně dobrý, Feyre mi připomínala Katniss, což mi nevadilo, těšila jsem se, co přijde dál, děj pěkně odsýpal. Do Tamlina a Luciena jsem se zamilovala okamžitě... Děj na Jarním dvoře byl milý, místy prodchnutý záhadou, co je to vlastně ta nemoc, která všechny sužuje? Akorát Feyre mi začala lézt pěkně na nervy, byla samý bol a přehnaná odvaha, nepochopitelné jednání s vílama. Pravý mordor začal na Nočním dvoře, měla jsem pocit, že jsem se dostala do úplně jiné knihy. Zčásti mi to přišlo jako přes kopírák Skleněný trůn a ten konec jako vystřižený ze Stmívání. Tamlin mě štval, jak pořád seděl na trůnu a čučel, Feyre byla uplakaná troska, Rhysand se tvářil jako badass, ale přitom všichni víme, že je to klaďas, nebo ne? Ale Feyre pro něj neměla jinou odpověď, než "Vypadni!" - nedostatečná představivost autorky, nebo Feyre? Všemu nasadilo korunu věčné popisování okolí a přirovnávání jej ke všem krkolomným barvám... Touhu pustit se do druhého dílu zachránil Rhysand - co ho proboha ne Feyre tak vyděsilo, kromě její úplné nemožnosti?? Tato recenze se zdá být ze všech stran kritická, jak jen může, tak proč ty 4 hvězdičky? Spíš 3,5, ale je to Maasová, srdcovka, a nechci jí kazit reputaci. Faktem je, že kniha se jako klasicky četla sama od sebe a mnohé části se mi opravdu líbily. Já jsem jen rozmazlená Trůnem, a zklamaná, že Dvůr nepředčil má očekávání. Kdybych to měla shrnout, první díl této série má z mého hlediska mnoho much, za přečtení ale stoprocentně stojí! A pokud má Dvůr taky vzestupnou tendenci co do kvality děje, určitě se mám na co těšit. Aspoň na kousavé Lucienovy poznámky!... celý text
