kaja77 přečtené 504

Prvok, Šampón, Tečka a Karel 2020, Patrik Hartl

Tak pobavilo :) velmi odpočinkové čtení, kde můžete úspěšně vypnout hlavu a jen se nechat bavit

Hejnické pastorále 2021, Vlastimil Vondruška

To se tak dobře čte. Stránka za stránkou je přílivem zajímavostí a drbů z klanu Heřmanů....jak je pána Vondrušky dobrým zvykem, proloženo pomilováním v seně, v pilinách, v hraběcím loži, no v podstatě kdekoli :) je to super easy relaxační čtení... celý text

Vzdělaná 2020, Tara Westover

Je neuvěřitelné, že se takové příběhy ve skutečnosti opravdu dějí.... nemám slov, všechna ta manipulace, "rodinná loajalita" a sklon k násilí, ta oddanosti, všecek ten fanatismus a další lahůdky, které se na mě z knihy vysypaly, mě prostě připravily o řeč. Brrrr... celý text

Vlaštovka v bublině 2020, Markéta Lukášková

Kniha Vlaštovka v bublině je velmi čtivá. Ani jsem se nenadála a byla jsem u konce a moc se mi to líbilo. Zaujalo mě střídání časů, chvíli rok 2018 a chvíli r. 2045 vůbec ta myšlenka toho "uzdravování se mysli a skoky do vzpomínek" byla super, moc mě bavila i spisovatelčina vize jak to může vypadat za nějakých třicet let (nedostatek vody, káva jako extra luxus, eko záchody, zákaz létání, pokrok v medicíně apod.) ale zase konstatování že pro úředníka je papír papír a to je nejvíc :D to bylo fajn a bohužel je to pravda...bavily mě i jednotlivé postavy a jejich psychologický rozbor. Celkově hodnotím jako prima oddechovku... celý text

Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých 2010, Olga Tokarczuk

Tokarczuk je báječná autorka. Neskutečně mě baví. V knize mě nadchla paní Dušejková. To její pojmenovávání věcí a osob bylo fakt bezvadné, její dopisy policii luxusní. Moc fajn byly i ostatní postavy, přátelé Jany Dušejkové (Mátoha, Dobrá zpráva i Dion). Zábavná byla i ta idealizace Čechů a Česka, která se v knize x krát objevila :) zločiny tedy hustě promyšlené i vykonané. Vražedný nástroj bych si dovolila nominovat do soutěže "o nejoriginálnější vražedný nástroj" Alias to nevymysliš Paní Tokarczuk umí báječně skládat věty a to si v jejich knihách vážně užívám. Doporučuji najít si např.na YouTube onu hudební pecku, na kterou řádili na houbařském bálu..."hej sokoly" je tak děsně nakažlivý song. Naprosto živě jsem tu juchající společnost viděla.... celý text

Prokletý kraj 2021, Michaela Klevisová

To vykreslení podzimní atmosféry se paní Klevisove opravdu povedlo, úplně jsem viděla všechny ty mlhy, podzimní slunce, jeřabiny,lesy se žloutnoucí mi listy, laně a tak....velmi mě zaujaly i informace o rumunech, které nalákali po válce do pohraničí... celý text

Nevěsta pro Moonrakers 1993, Peter O'Donnell

Kdysi v 90.letech jsem knihu dostala od dědy, který se stal členem knižního klubu a jaksi mu vždycky poslali knihu, aniž by si ji objednal. Kniha se mi fakt líbila, četla jsem ji možná 2x možná 3x. Navíc jsem ji půjčila tolika lidem, že se mi už nakonec ani nevrátila a netuším u koho skončila. Parádní čtení plné exotiky a romantiky... celý text

Alias Grace 2018, Margaret Atwood

Příběh Grace se mi velmi líbil. Je super, jak se autorce povedlo zachytit ducha doby a názory tehdejší společnosti. Postava Grace mě velmi zaujala pozornými a citlivými popisy přírody a postřehy ze světa, který ji obklopoval (na dívku pocházející z takových podmínek jako ona a pohybující se v prostředí jako ona až neuvěřitelné) a v protikladu k tomu mě děsily "naprosto věcné až hrubé postřehy např.k častym těhotenstvím matky, ke krájení mrtvol apod." Nejhorší pro mě byl paradoxně popis automatické stloukačky na máslo poháněné psem v kleci...to jsem až měla husinu. Každopádně kniha se mi moc líbila, několik pasáží bylo drobet hůř stravitelných (zdlouhavých) např. dopisy odborného charakteru ... ale jakmile se dala Grace do vyprávění, byla to čirá radost číst. Velmi mě pobavily dopisy matky Dr. Jordana, kterými odpovídala zhrzené a zamilované bytné...to jsem se vážně zasmála...tolik ohavných jízlivostí zabalených do zdvořilých frází...to bylo umělecké dílo :) Knihu doporučuji jako super čtení.... celý text

Východ 2017, Andrzej Stasiuk

Východ byl cestopis a taky nebyl cestopis. Východ mě chvílemi velmi bavil a chvílemi jsem to musela přeskakovat...ty věčné úvahy o nevěda čem mě zmáhaly. Autor je velmi senzitivní člověk se sklonem ke krásným poetickým popisům. Ale jako jo, dalo se to, ale prostě já ten filozof nejsem a tak jsme se drobet minuli.... celý text

Očista 2010, Sofi Oksanen

To tedy byl příběh....osud ubohé Zary a praktiky Paši a Lavrentije to bylo strašné, šílené... bohužel neskutečně reálné. Aliide, ta prožívala nefalšovaný očistec, který si způsobila sama svou žárlivostí a špatnými pohnutkami v mládí. Člověk se zde zase dozvídá něco nového o Estonsku a jeho strašné historii, našinec o tom nemá moc tucha. Paní spisovatelka umí člověka tak vtáhnout do děje a atmosféry, že jsem místy měla strach číst dál... hlavně když pasáci vychovávali Zaru, no a pasáž, kdy Aliide dělala zavařeniny...to jsem měla pocit že ty maliny, křen či rajčata úplně cítím....moc dobré čtení.... celý text

Historie včel 2017, Maja Lunde

Taky mi to připomnělo Atlas mraků. Ale jaksi jsem knize moc nepropadla. Dočetla jsem to, to zase ano, ale nemůžu říct, že bych byla nadšená nebo si to snad snad nějak vychutnala. Spíš jsem se těšila že se blížím k závěru.... celý text

Hory a staletí 1982, Ivan Olbracht (p)

Drsný život, jiný svět.. ovšem Olbracht to podává tak, že to vyznívá skoro poeticky. Obávám se, že se dnes tamní končiny zas tak moc nezměnily

Příběh jedné moskevské ulice 2018, Michail Andrejevič Osorgin (p)

Líbilo se mi to. Byl to poměrně dokonalý mix poetična, laskavosti, přátelství ale i reality bídy, hladu, strachu ... některé kapitoly působily úplně jako filmový scénář...ty mikroskopické rozbory mikrosvetů.. opravdu moc zajímavé. Velmi mě překvapilo, že M. Osorgin knihu napsal před téměř sty lety... V podstatě se člověk takovou uměleckou formou ponoří do reality všedních dnů Ruska těsně po VŘSR...kdy si nebyl opravdu nikdo ničím jistý... celý text

Návrat 2021, Anne Jacobs

Byla to moje relaxační volba na dovolenou. Vzhledem k tomu, že jsem postupně četla celou sérii, mě další osud rodiny i služebných zajímal. Sice překladatelčiny obraty, které mi evokovaly prvorepublikové večery pod lampou (odebrala se na lože, Paul přemýšlel o právnických formulacích) byly dost úsměvné, ale co už. Bylo zajímavé číst o tom,jak se v Německu projevovala hospodářská krize, podle mě tuto linku mohla autorka vice rozvinout. Každopádně knihu jako relax doporučuji.... celý text

Vyměnit vodu květinám 2021, Valérie Perrin

Líbilo se mi netradiční prostředí, kde se kniha odehrávala. Román ze světa pohřebnictví nemá člověk v rukou běžně. Velmi mě zaujaly nápisy z hrobů, které uváděly počátek každé kapitoly. Hlavní postava Violette měla mé sympatie, velmi jsem jí fandila a obdivovala jaká byla self made women. Naprosto žádný dojem tedy na mě neudělal vztah, jehož historie se celým románem prolínala a to románek Iréne a Gabriela. Gabriel byl v mých očích manipulátor, nevěrník, sobec, lhář a Iréne si z něj udělala Pištu Hufnágla. Takovéto "osudové" romance mě naprosto nedojímají a jsem si jistá, že kdyby Iréne a Gabriel začali žít spolu...za chvíli by měl nějakou samičku ze sousedního města a byla by to Iréne, kdo by v slzách nacházel šátky, vlasy a zapomenuté halenky. Román jako celek tedy s výhradami celkem fajn, ovšem místy už to autorka drobet překombinovala :)... celý text

Olive Kitteridgeová 2010, Elizabeth Strout

Ráda bych dala víc než pět hvězdiček. Povídky se mi velmi líbily. Olive byla taková svoje. Mohla by se zdát drsná nebo chladná nebo spíš taková "věcná" no zkrátka uvažovala jako matematik.. ale nakonec člověk poznal, že má obrovské srdce. Nebylo to úplně snadné čtení, každá z povídek je obsazena novými postavami a člověk se musel zorientovat kdo je kdo. Nakonec v každé povídce se toho o Olive dozvěděl trošku víc. Byly to takové střípky informací, které do sebe nakonec zapadly a člověk si z příběhů a osudů lidí z městečka nakonec "sestavil" Olive Kitteridgeovou. Velmi mě dojímal zájem, který Olive projevovala sousedům, skutečný cit k synovi a manželovi(v reálu bylo pro ni těžké ho vyjádřit) ...v seriálu jsem teda viděla dost jinou Olive než jakou jsem potkala v knize. Asi se ke knížce zase vrátím.... celý text

Vyšlapaná čára 2018, Sara Baume

Moc se mi to líbilo. Zaujalo mě to Frankyino pozorování přírody, ty úžasné detailní a poetické popisy. Fascinovaly mě její úvahy a zkoumání věci, které by běžného tvora téměř nenapadlo zkoumat. Skvěle na mě v textu působily i vzpomínky na dětství, které hlavní hrdince v hlavě naskakovaly a mísily se se současností. Přímo mě nadchlo vkomponování uměleckých děl do textu...to její zkoušení se. Vzhledem k tomu, že v rodině máme psychicky nemocného člena, bylo pro mě velmi zajímavé nahlédnutí do hlavy člověka v depresi. Kniha nebude pravděpodobně pro široké masy, na to je v ní příliš pomalý děj a málo akce, ale jazyk je nádherný, poetický....ach.... celý text

Unorthodox: skandální odmítnutí mých chasidských kořenů 2020, Deborah Feldman

Jako první jsem viděla seriál na Netflix a říkala jsem si, že je super. Teď jsem přečetla knihu a jako téměř vždy zjišťuji, že filmaři všechno mění,podle toho, jak se jim to zrovna hodí a nedrží se předlohy. Kniha je strašně zajímavá, nesmírně rozšiřuje obzory. Místy to bylo až encyklopedické.... zvyky myšlení, názory satmarskych chasidů. Doplňovala jsem to googlenim obrázku a zkouknutím několika videí na YouTube (třeba to jak rabín tančí s Tórou, jak vypadá taková chasidská slavnost např. svatba apod). Knize dávám právem plný počet za rozšíření obzorů o světě.... celý text

Skoncovat s Eddym B. 2017, Édouard Louis (p)

Tak já musím dát plný počet hvězdiček. Bylo to nesmírně zajímavé, velmi aktuální téma. Jak už tu někdo psal...lidi jsou asi všude podobní. Ty sociálně slabé rodiny ze severu Francie jejich uvažování a vidění života vůbec je v podstatě totéž, jako podobní lidé z Česka. Chudinečka Eddy. Velmi jsem ho litovala, tolik odcizení a jinakosti, šikany a nepochopení. Vyrůstala jsem na vesnici, v poměrně ortodoxním křesťanském prostředí, kde je homosexuál chápán jako velmi odsuzovaný, přímo odpudivý jedinec. Vtipné na tom je, že široko daleko snad ani žádný homosexuál nežije (možná se jen nepřiznal) a mnozí lidé nikdy žádného osobně nepotkali. Možná by přispělo k větší toleranci, kdyby se lidem dostalo do ruky třeba takové čtení jako byla tato kniha. Jinak mě děsně překvapilo to, jak se Eddyho rodina stravovala. Ty mastné hranolky a tak dále... nějak jsem měla pocit, že přece každý Francouz konzumuje vysoce sofistikovaná vytříbená jídla z prvotřídních, čerstvých, sezónních potravin, ovoce a zeleninu, na které se ještě třpytí ranní rosa... že se bez artyčoku neobejde žádný oběd....a ono asi ne všichni... celý text

Jidáš 2017, Amos Oz (p)

Kdybych měla odpovědět na otázku"bavilo tě to" musela bych si vypůjčit odpověď od hlavního hrdiny Šmuela a říct "Ano. Ne. Možná...snad". Místy se mi příběh líbil velmi, hlavně linka o Šmuelovi a jeho životě, zaujala mě linka o Jidášovi -příběh Ježíše Krista z jiného pohledu než jak jsme zvyklí slyšet..no a drobet jsem se nudila a možná i trpěla při pasážích popisujících osud izraelského politika Abravanela a pozadí vzniku státu Izrael a vůbec politiky. Takže opravdu jak říká Šmuel ano.ne.mozna.snad.... celý text