Kapis přečtené 905

Goon #6: Čínská čtvrť a tajemný pan Trnka 2016, Eric Powell

Goon je zkrátka podmanivý a po těch pár trošku divočejších kraťasech jsem dostal pořádnou dávku "osudovosti" a konečně se dozvídáme, co že se to stalo v té Čínské čtvrti a je nám pečlivě vylíčeno co s náma, chudákama chlapama nevinnýma božatkama, ty baby dokážou provést:) Přiznám se, že jsem čekal ještě kapku více a tudíž nejsem z toho úplně odvařený, ale tento autorský komiks je jednoduše dokonalý. Těším se na další pokračování a dávám 90%.... celý text

Večerní modlitba 2016, Mike Carey

Mohu na závěr jen poděkovat Mikeu Careymu, že vytvořil tuto sérii a Crwi, že ji převzala od Netopejra a vydala ji až do konce. Moc mě potěšilo, že jeden sešit dostal ještě Dean Ormston, jehož kresba je rozhodně to nejlepší, co jsme měli možnost zde vidět. Opět musím ocenit teologicko-mytologickou erudovanost autora, kdy nestaví jen na tom křesťanském modelu pekla a nebe, ale využívá záhrobí, démony, postavy atd.. ze všech možných světových kultur. Všechny konce se nám uzavřely, nezbývá než zamáčknout slzu dojetí a asi jít utrácet za “Mezi řádky“. EDIT: Tak jsem si všimnul, že to mám jako 666. knihu mezi přečtenými, což tomu dává teda třešničku v hoře krvavé šlehačky!!!!!! (Abych nebyl za analfabeta, mám toho přečteno za život mnohem více, ale sem dávám knihy, které si buď pamatuju nebo které mám přečteny po vzniku mé digitální existence na databázi - proto taky čtu spoustu věcí znova a spoustu věcí tu nemám ani nahozené v Knihotéce).... celý text

Jitřní hvězda 2016, Mike Carey

Celou sérií se táhne dokonale propracovaná dokonalá dokonalost a nejinak je to u desátého dílu této zcela dokonalé série. Musím ocenit nesmírnou erudovanost autora, jež ze mně dělá buranského nedouka, tak vysokou úroveň jazyka, kterými jsou tvořeny dialogy a jež není prasena obecnou češtinou, autentičnost všech postav, i když jsou jen vymyšlené, kresbu, jež je reprodukovaná, vazbu jež je tvrdá, obálku jež je z papíru, zkrátka vše. A jdu si vychutnat všechna ta zbylá vlákna, jež budou uzavřena posledním dílem. Jo a strašně mě sere, že na konci v reklamě na Mýty mají svůj koment takoví andré, Toe nebo Kaluž a já ne!!! To je doslova do zrušeného nebe volající nespravedlnost!!!... celý text

Hašiš a jasnozřivost 1993, Gustav Meyrink (p)

No tak vypít vývar z deseti gramů egyptského haše, v té době ještě asi nenastavovaného hovnama, bych si fakt asi nelajzl, ani kdybych měl jistotu, že uzřím čísla obou tahů nedělní sportky či jestli Kalousek dostane v příštích volbách 1 nebo 1,5 %. Povídky krátké, úderné, zajímavé, ale já byl vždy pro delší kusy. Každopádně si určitě někdy dám znova Golema a i poprvé Anděla, protože Meyrink je svým tajemnem staré Prahy zkrátka poutavý. A to jsem vůbec netušil, že to byl vídeňský žid, který vůbec neuměl česky. Praha má zkrátka své kouzlo, mnohem silnější než jakékoli jiné město světa, škoda jen, že tam žijou takoví... ech, ale vlastně nic.... celý text

Muchomůr - génius noci 1997, František Dryje

Bylo to jako jet výtahem ve snu, kouzlo okamžiku a spousta obrazů mysli vychrlena na papír, jak se to autorovi zrovna sypalo z hlavy. Jak sám napsal - musím hlavně napsat to, co jsem nechtěl. Myslím, že těch houbiček u toho bylo spapáno taky celkem dost. Jak známo, jsem tupé hovado, takže tohle není úplně pro mně, ale mám slabost pro tyhle malé edice od Votobie a Volvox Globator. Jo a první....jak to nazvat - zkratkovitě snový literární útvar dejme tomu....byl skvělý - šlo tam o krátké repliky s chlapem ve skříni, který somnambulního autora mlátil po hlavě černým kabelem - a okamžitě mě ke knize připoutal, pak už jsem ale byl spíš odpoutaný v tom surreálnu.... celý text

Pan Probaštin 2006, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Jedná se o jednu z prvotin velkého Dostojevského, ještě nemá svůj styl tak do hloubky vybroušený a celé je to jen takový pokus, studie, kdy se nakonec nedozvíme vůbec nic. Nicméně jako vždy, oceňuji drobnou sondu do života kolem roku 1850 - tentokráte v carském Rusku. A ano, už tehdá v Moskvě bydlelo více cizích lidí v jednom bytě.... celý text

Morfium 1999, Michail Bulgakov

Geniální, strhující novelka o tom, jak jeden doktor v zapadlé guvernii, sněhem zavátého Ruska, k narkomanii přišel a jak mu přechod z opiátu ani na kokain nevyšel a i když se to dělo v revolučních časech, ho to vůbec nezasáhlo, protože měl úplně jiné starosti. Především s jehlama. Skvěle popsané pocity a tužby (vlastně jen jedna tužba) závislého morfinisty i jeho postupný rozklad a pád, s tím, že si všechno jako lékař uvědomoval a zaznamenával. Četlo se to samo. Se sebou do hrobu vzal i jednu ženu - Annu K., což mě teda překvapilo, protože jsem ji teď viděl šaškovat a debilně se ztrapňovat u Krause s ostatníma, svou důležitostí a pocitem nadřazenosti opilýma, ocasama, kteří sami sebe nazývají "významnými osobnostmi". Pro mně tedy moc významní nejsou. Je to smutné se dívat jak partička od reality odříznutých pražských hereckých jakože celerbrit (+Bárta, který mě tímto dost zklamal) a vyřazených politiků se nám snaží vnucovat svůj pokroucený pohled na svět a s plnýma hubama demokracie nejsou schopni ani skoro po třech letech zkousnout prvního opravdu demokraticky zvoleného prezidenta. Ubožáci, až mi za ně bylo trapně. Mádla s Issovou za soustruh, zbytek na čelbu, aspoň by dělali konečně něco užitečného. No nic, to jsem odbočil, ta naše románová Anna K. umřela v roce 1922 na skvrnitý tyfus, takže to pravděpodobně nebyla ona a budeme asi ještě bohužel vystaveni náporu zvadlých mouder a vyprázdněných písniček té živé botoxové Anny K. Bulgakov však za 90% !!!... celý text

Osudná vejce 2000, Michail Bulgakov

Velice svěží jednohubka, kde už Bulgakov rozjíždí pomalu ten svůj absurdní cynický humor, který naplno rozvinul v Mistru a Markétce. A kniha se vleze do kapsy, což je její velká devíza.... celý text

Podzim 1152 2016, David Petersen

Geniální zpříjemnění nedělního odpoledne. Opravdu mě to chytlo a nedočkavě slintám nad pokračováním, které by mělo vyjít prej začátkem listopadu.

Druuna 2 2016, Paolo Eleuteri Serpieri

Je to sice pořád podle stejné šablony a vše si je jaksi podobné, ale ty světy, které Serpieri vytváří jsou přesto originální a ty příšery jsou stále stejně děsivé. Ta atmosféra zmaru všude, ta bezvýchodnost je to, co posouvá tuhle knihu o kategorii výš. Druuna navíc evidentně podstoupila plastickou operaci a nebojí se toho ukázat mnohem více. I když by z toho nejeden nadrženec mohl být celý zmatený, děj se posouvá dále, Druuna pomáhá řešit jeden problém za druhým tak nějak přirozenou cestou a na konci !SPOILER! by měl být jak Lewis, tak v něm vkotvený Schastar mrtev a zbytek posádky v únikovém modulu v hibernaci, snad bez nákazy na palubě. Tak a dal bych si hned zbylé dva díly!... celý text

Druuna 2015, Paolo Eleuteri Serpieri

Druuna je moc šikovná holka, která ví co dělat, aby přežila v úžasném postapokalyptickém světě, který stejně jako v Aldissově Nonstopu není úplně tím, čím se zdá býti. V tomto světě řádí brutální nákaza, z které jde opravdu děsivá hrůza (jako fakt, dokonce se mi o tom zdálo a vzbudil jsem se mokrý jako Druunin klín), lidé žijí jako divoši a jen nějaké to semtam vykouřeníčko dokáže Druuně zachránit krk. Ale i bez toho je skoro furt nahatá a občas neunikne kolektivnímu znásilnění, i když ne vždy je jisté, zda to není jen ve snu nebo v nějaké projekci. Tak jako tak i toto si naše kozatá, velkým intelektem neoplývající, hrdinka s dokonalou postavou dokáže užít. Místy scénář působí naivně, především, když Druuna uvažuje a lepí oslí můstky či si “to promyslí zítra“, aby se vědělo co se děje a co se chystá, ale působí to tak retro-roztomile. Nad takovým drsným sci-fi soft-pornem s metafyzickým nádechem může zdravý hetero-čtenář pouze plesat. Opravdu povedená kombinace zdánlivě neslučitelných stylů, kdy jsem místy napětím nedýchal a místy zas bylo napjaté úplně něco jiného. Jedna velká parádička. Mistrovská díla evropského komiksu jsou vskutku tou nejlepší komiksovou sérií, která u nás vychází – a jak pěkně přibývá! V té pevné vazbě je to radost už jen kolem toho chodit. Barvy jsou také lepé vyvážené, než původní vydání 1.dílu. Jediné, co mi opět chybí, je informace, kdy vyšla původní alba poprvé. Já vím, že si to můžu dohledat, ale ty dva tři řádky navíc by tam snad nacpat do tiráže šly. Já jsem opět velice spokojen a nemůžu za míň, než za 90%.... celý text

Morbus Gravis 2001, Paolo Eleuteri Serpieri

V této knize byl velký formát využit mnohem lépe a rozumněji než u 1.knihy Metabaronů, i když ty barvy nebyly tak vyvedené. Ještě, že jsem to ale nečetl, tahle první kniha by mě akorát naladila a pokračování bych se dočkal až po 14.letech. Jinak platí vše, co jsem sesmolil u komplexního vydání tří dílů v sérii MDEK.... celý text

Co nesmíte vědět! 2012, Michael Morris

Tak, že tomuto světu vládne pár rodin, které ovládají jak politiku, tak vědu, tak média, přes které na nás sypou propagandu – momentálně nejhustěji o satanovi Zemanovi a zlém Rusku, které vraždí pouze civilisty a hodném USA, které vraždí pouze teroristy – je snad jasné úplně každému. V této knize dostaneme nejzákladnější výcuc, který může překvapit jen někoho, kdo žije v ulitě a myslí si, že nejbohatším člověkem světa je opravdu Bill Gates a pobouřit pouze snad zaryté voliče toho divného rakušáka nebo co to je, kterému nepomohlo k zvolení ani číro a zhysterizovaní studenti pražských gymnázií. Pro mne osobně byla nová informace o tom, že Rotschildové, kteří rutinně sponzorují všechny strany válečných konfliktů, nechali po porážce Napoleona u Waterloo vyhlásit, že Napoleon vyhrál a skoupili tehdá půlku Londýna. Nemusíte všemu, co je v knize popsáno věřit, ale jak známo, pojem “konspirační teorie“, který vytvořilo CIA a opatřila ho negativními konotacemi, aby mohla zesměšnit lidi, hledající pravdu, bývá konspirační teorii jen do doby, než se ukáže, že je to pravda. Kdo by třeba před dvaceti lety věřil v autentičnost Operace Northwood – vysmáli by se vám jako bláznovi – a ejhle, už si o tom můžete přečíst i na Wikipedii, protože už to nejde skrývat. A pokud někoho napadlo něco takového před šedesáti lety, jaká je pravděpodobnost, že něco podobně zvráceného se nevylíhlo v hlavě nějakého neokonzervativního jestřába, odstřiženého od reality, znova? Pokud někdo žije v naivních pohádkách, že Bill Gates je nejbohatším mužem planety, že americký prezident je nejmocnějším mužem světa a že (jakékoliv) volby mohou něco změnit, ten by si tohle měl okamžitě přečíst!... celý text

Kouzelný míč 2016, Miloslav Švandrlík

Jako by to bylo včera si vzpomínám na rané dětství, kdy jsem u sousedů listoval ve svázaných ročnících STADIÓNU a hltal tady tento fotbalový komiksek, kdy "táta" trenér ušije balón z kůže jediného věrného fanouška klubu Rapid Mrckov - býčka Arnošta. Tento gramlavý vesnický manšaft, místo tréninku sedíc spíše v místní knajpě s cigárama v hubě, rum zapíjejíc pivem a škrábajíc se na řiti, najednou začne porážet všechny kolem, včetně slavného Baníčku, Viktorky nebo Dukly. "Mrckovský Pelé" je dokonce od kydání hnoje koupen do Sparty. Hlášky jsou tak trefně vtipné, že jsem se chlamal i po třiceti letech. Kresba tak klasicky Nepraktovská, jak jen může být, hrubá linka, klasické ksichty, jejichž vidlákovství se povedlo zachytit zcela přesně, zkrátka láska už od dětství. Je třeba také pochválit Filipa Konečného, který tomu věnoval jistě hromadu času i peněz. Kdyby se takhle dařilo vydat i ty méně známé Saudkoviny. Osobně mi forma komiksu, kdy je vlastně třikrát hrubší, aby si do toho mohl každý malovat, příliš nesedí, děckám to do pazur dávat nebudu (omalovánky jsou podstatně levnější), ale třeba to zas někdo ocení - a já jsem zas u vytržení, že tahle parádička u nás vyšla. Už jsem i zapomněl, že něco takového kdy vycházelo, takže za mně, pamětníka, velký dík a jasných 99%! Jako neradikální fanoušek slavného Baníčku Ostrava, jež si s gustem občas zařve "pražské kurvy!", a bez výtržností to pak jde zapít s kamarády, jsem si to s velikou chutí a nadšením přečetl hned dvakrát. Je obrovská škoda, že přizdisráčovští soudruzi z toho režimu, který sám sebe nazýval komunistickým, to tak necitlivě utli. Ať se smaží v pekle, mohlo být ještě hodně srandy s Rapidem Mrckov - dyť to chtěli dotáhnout až na Ajax nebo do Madridu!!... celý text

Bílá garda 1969, Michail Bulgakov

Ufff, tak musím říct, že mi tahle kniha dala zabrat. Však jsem ji taky louskal v autobusech a hospodách měsíc a půl. Ztrácel jsem se jak v místopisných údajích, tak v historických souvislostech, ve vojenských hodnostech, ale i částech uniforem. Takže ve všem. To samosebou není chyba knihy, ale jen moje, bo jsem nevzdělané tupé prase. Přesto jsem to nevzdal a po návštěvě Legiovlaku, který nám v Ostravě shodou okolností dva týdny postával, a jehož návštěvu mohu jen a jen doporučit, už vím, co jsou papuchy, kokardy i sumky. Taky už mám trochu lepší povědomí o tom, co se v té době dělo, i kdo byl Petljura. Trochu mi pozornost taky odváděly ty snové až halucinogenní pasáže, které však plně vyvážily pasáže akční, vojenské, krvavé a když přišlo na hnijící zmrzlé mrtvoly v bahnitých zákopech, byl jsem plně zpátky. Čeho si cením nejvíce je pak, jako u jiných knih, sonda do dané doby a poměrů, způsobů, vojenského chaos-vedení, krutostí, lidské ubohosti i velikosti, ale i nahlédnutí do běžného života domácnosti, rodinných hodnot, jídla, pití – a že se z té vodky dokázali ti oficíři ale zpráskat! Jezdit Kyjevem na saních po křupavém sněhu v dnešních dobách taky asi nepůjde, ale ta chuť dezertovat asi Ukrajincům drží dodnes:) Moc pěkný byl závěr, kdy "SEN" létá kolem Dněpru a různým lidem kolem se zdají různé sny - a prej, že si Gaiman toho Sandmana vymyslel sám, pche. Jak píšou kolegové pode mnou, pokračování by bylo fajn a určitě bych se do něj zakousl. Avšak bohužel.... celý text

Milý pane kníže 2012, Monika Elšíková

Předehra 2016, Neil Gaiman

Je to takové klasické Gaimanovo snové výpravné putování, kdy prostě za každou cenu musí hlavně kniha vybočovat ze zajetých schémat a čtenáři pouze naznačovat. Celkově mě to bavilo a vcelku zajímavě to doplnilo Sandmanovo univerzum. Kresba fantastická. No a hlavně 1) už by stačilo, měli by už Morfea nechat snít, 2) zahlédl jsem v diskuzích dotazy, zda je dobré Sandmana začínat tadytouhle Předehrou a určitě to nedoporučuji, začátečník v tom bude mít takový maglajz, že z toho moc mít nebude, nepochopí motivace, vztahy, atd.., takže Předehru až nakonec. Aspoň za mně.... celý text

Plášť 2016, Joe Hill (p)

Tak tohle je velký průser!!!! Sledujeme rodinné drama, které nemá žádnou příčinu ani důsledek, ploché postavy bez motivace si nějak jednají a příběh si tak proběhne (až moc) rychle před očima a nic z toho. A to byla ta lepší půlka knihy. K tomu zas to zoufalství s Vietnamem, které mě už spolehlivě odpuzuje. Jako jsem trochu schopen pochopit tu Americkou bolístku, kdy byli vojensky poraženi při rozpoutání největší chemické války v dějinách lidstva, kdy vyvraždili děsivým způsobem několik miliónů lidí ve třech státech a zanechali za sebou spoušť, kde se stále rodí poškozené děti, vydláždili cestu k moci Rudým Khmerům a nikdy se ani slůvkem neomluvili, že je to furt žere a jedinými oběťmi této nechutné kapitoly dějin jsou pouze nebozí traumatizovaní američtí vojáci a milióny mrtvých jsou jen pouze "žlutí zmrdi". Ale kurva proč mám tadytenhle dokola všude opakovaný, zvráceně pokroucený, pohled furt někde přežvýkávat? Kdybych to býval byl věděl, tak to nekupuju, má nadrženost na Hilla po přečtení Zámku a Klíče byla hrubě zneužita! Ale můžu si za to sám. Hlavně, že mám debil nášivku.... celý text

Temnými cestami 2016, Jean van Hamme

Opravdu mistrovské dílo, klidně bych si dal další nálož takových dobrodružství ověnčených brilantní malbou.

Vladař 2007, Niccolò Machiavelli

Geniální záležitost. Pragmaticky, jasně, stručně a velmi erudovaně shrnuty principy vládnutí a z toho logicky vyvozené postupy jak správně jednat, které se dají v mnohém použít i v našich bídných nevladařských životech. Moc s mým pohledem na "osud" souzní kapitola pětadvacet - že vůle člověka není prázdné slovo a nelze se svému losu podřídit a vzít za své pohodlnickým závěrem, že veškerá námaha je marná. I po 550 letech je tato perla stále aktuální.... celý text