Kapis přečtené 905
Čaroděj ze země Oz (komiks)
2010,
Roland Mann
V rámci přípravy na Ztracené Dívky jsem se musel seznámit s touto americkou pohádkou aspoň rámcově tímto způsobem. A nebylo to úplně špatné. Na můj vkus se tam příliš zabíjí, takže pro moji malou opicu to ještě není a číst ji to zatím nebudu. Kreslené to taky není vůbec špatně, až na koženou, mimiky prostou, tvář Dorotky a její děsivě zrůdnou tetu. Na těch babách by měl autor zaprcovat;) chlapi a ostatní věci mu celkem jdou.... celý text
Kustodka Květa
2015,
Tomáš Končinský
Paráda, bomba, výtečné! Jako prostý slezský buran jsem navštívil mimo Ostravu pouze Louvre, Uffizi a Prado, tudíž mé povědomí o světonázoru a životní filozofii kustodek bylo zcela nulové. A proto jsem rád, že mi ho tato knížečka zcela jasně a srozumitelně podala. Bavil jsem se královsky a řehtal bych se určitě i bez toho množství menšího než malé, které povznášelo mou mysl. Sice jsem měl po emailu slíbený i podpis autorů, ale čert to vem, jsem rád, že jsem přispěl na tento komiks a mám ho doma. Byla by škoda, kdyby tato paráda zůstala jen na netu. Jen bych možná doporučil zamakat trochu na nehtech.... celý text
Autobus
2015,
Paul Kirchner
To by mě zajímalo, kolik autor sežral tripů a hub během svých obsedantních jízd svým milovaným dopravním prostředkem a jestli si nakonec nějaký ten autobus vzal za ženu.... celý text
Crux
2015,
Mike Carey
Furt jsem na vážkách, jestli to celé nebyla jen sprostá vycpávka nebo jestli to má Carey až tak promyšlené k velkému finále. Ať tak či tak, posoudím, až to bude komplet a uvidím, jakým stylem se mu povede rozmotat ten spletenec různých osudů, momentálně už ve třech jsoucnech. A ať tak či tak, je to psáno i kresleno standardně na vysoké úrovni, čte se to samo a je to jednoduše kurefská zábava. Překlad je excelentní, takhle má dle mého vypadat rozumný mix kvalitní a hovorové (či obecné) češtiny. Lidi na úrovni mluví jak kniha, poskoci jak pražáci, takže vše v pořádku;-) Kresba Marca Hempela mi přišla příliš hysterická, ta přehnaná karikaturnost mi k tomuto dílu moc nesedla, jako konzerva doufám, že budu uchráněn dalších pokusů s novými kreslíři a hlavně, že se vrátí aspoň na nějaký ten sešit můj nejoblíbenější Dean Ormston. Tak a teď už nadrženě očekávám vyvrcholení!... celý text
Vlci
2015,
Bill Willingham
Opět velice zábavné, promyšlené a nápady hýřící. Takovou drobnou bych mohl mít snad akorát k tomu Izraeli, nebohému, obklopeném hordami nepřátel. To přece jen trochu klopýtá - a klopýtalo už i v roce 2006, ale chápu, proč to autor použil a že některé Mýty, jako tento, jsou hluboce zakořeněny a vydatně živeny. Snad si s tím dá Willingham do budoucna pokoj. U konce padesátého výročního čísla si pak kovaní romantici, jako třeba já, mohou pěkně poplakat a aby toho štěstí nebylo málo, i zabijácké Popelce se povede dotáhnout její úkol do zdárného konce. Až je toho úspěchu a štěstí tolik, že už se těším na odpověď Nepřítele a až se to zase začne našim milým pohádkovým postavičkám celé pěkně srát. Mapy super, akorát o té "nové ambasádě Nepřítele" to je trochu spoiler. Kresba na mě příliš barvičkovo mainstreamová, možná by ji neublížilo trochu přitemnit, ale docela jsem si už zvykl. Spokojenost, těším se na další díly, 80%.... celý text
Kým chceme být?
2015,
Robert Kirkman
To zas bylo sebereflexního a uvědomělého pobekávání a k novému roku hromady předsevzetí. A mně to pořád baví.
Kasta metabaronů
2014,
Alejandro Jodorowsky
Tak jsem to metadobrodružství taky konečně zažil! Trvalo mi to téměř měsíc, protože tuto knihu prostě do MHD tahat nejde, i kdyby mi ho denně kouřila útočná eskadra jeptiškurev a mou bioprdel něžně laskal Ocelohlav. A čtení jsem si celou dobu doma pěkně užíval. Zmenšený formát jsem si porovnával se starým, prvním dílem od Egmontu, stranu po straně, a z tohoto pohledu nemám nejmenší problém, přijde mi to naopak kompaktnější, nepřipadám si nijak ochuzen o žádné detaily, ten rozdíl je zanedbatelný. Navíc se vyplýtvalo míň papíru na ty zbytečně velké bílé okraje původního formátu. Ten materiál vazby knihy je už klasicky takový lascivně mazlivý, že ho furt člověk musí osahávat a vnitřek zase očichávat. Prodávat to se soundtrackem a nějakou limitovanou metabaronskou laskominkou, tak člověk u toho ukojí všechny smysly. Stále nenacházím to slovo, kterým bych trefně definoval chování Metabaronů, ale vždy to byla velkopateticko-ultradramatická podívaná, která s každým dalším dílem dokázala ještě gradovat. Narodit se do této neusmívající se famylyje není žádná pohodička. Dětství žádné, jako kojenci vám fotr urve hlavu, musíte furt někoho zabíjet a než naplníte oidipovskou tradici, opícháte matku a sejmete toho fotra, který k vám neprojevil za celý život jediný cit, aby byl na vás hrdý, ten vás řádně mrzačí. Prostě paráda. I když se zápletka ohrožení galaxie a její záchrana Metabarony opakuje, na zábavnosti to knize vůbec neubírá, navíc je to můj první román, kde se neničily světy, ale rovnou celé galaxie a vesmíry. Vše je doplněno zcela fantastickou kresbou, kdy rozmáchlé galaxie a psychedelické scény, stříkané airbrushem, doplňuje Giménez pečlivými a propracovanými detaily, malované normálními barvami. Ta jeho kosmická kyborg-plavidla bych si dokázal prohlížet věčně a jednu stránku si asi budu muset pověsit na stěnu. Ale asi nepůjdu do originálu:) Veliká spokojenost, 95%, světem Jodorowského jsem docela vtažen a vydání dalších děl z tohoto úžasného univerza bych nadšeně přivítal.... celý text
Neónová bible
1994,
John Kennedy Toole
Tohle mohl sepsat pouze velice pozorný pozorovatel života. To že knihu napsal JKT v šestnácti letech svědčí o kvalitách autora, kterého ignorance okolí přivedla k sebevraždě. Spoustu pocitů a myšlenek, v knize popsaných, jak je prožíval mladý hoch v jeho letech, se mi zcela hmatatelně zmhotnily ve vlastní paměti, ale v těch letech bych je určitě nedokázal tak exaktně a procítěně popsat. Kniha je také skvělým obrazem doby Ameriky ve válečném a poválečném období. Sociálním, rasovým, gendrovým, náboženským. Kritická slova, kterými je popisován charakterový profil a jednání kazatele by se měla tesat do kamene, myslím, že by to sedlo na více pastýřů nebohých oveček. Aspoň nakonec dostal, co si zasloužil. Celkově kniha silná, smutná, melancholická, procítěná s velmi zajímavým koncem.... celý text
Kasta Meta-baronů #1: Praděd Oton
2003,
Alejandro Jodorowsky
Tak jsem si to přečetl v rámci porovnání s velkými Metabarony a zjistil jsem tyto poznatky: větší formát není až zas o tolik větší a v menším formátu mi to přijde kompaktnější a že by nějak zapadaly detaily jsem nezaznamenal, ani když jsem si to pečlivě prohlížel vedle sebe. Překlad je zde horší, za to je tu asi deset stránek navíc, což opravdu nechápu. Jinak je to obrovské dobrodružství a moc mě to celé baví.... celý text
Spolčení hlupců
1995,
John Kennedy Toole
Ach, Štěstěno, zlomyslná kokoto! Na téhle knize jsem si potvrdil pravdivost teorie jak zásadní je věk, ve kterém se kniha čte. Když jsem ji četl jako náctiletý klučina, tak jsem se u toho strašně nasmál, ale spíš těm jednodušším vtípkům a žádné další vrstvy jsem pod tím nezaznamenal. Když jsem se k ní dostal podruhé, někdy v sedmadvaceti, tak mě, jako pracujícího, ten Ignácius tak sral a celý ten humor mi přišel tak debilně infatilní, že jsem to vůbec nedočetl. A když jsem knihu začal číst v šestatřiceti, už déle pracujícímu byl Ignácius schopen furt zvednout tlak, ale užíval jsem si už spíše vytříbený styl psaní, slovní obraty, úžasnou atmosféru a veškeré příhody hlavního gargantuovského hrdiny. Zahlédl jsem už také rovinu sociální a rasovou, kdy J.K.Toole popisem událostí líčí také poměry v Americe 50.-60. let. A dnešním apoštolům a zvěstovatelům legend o svobodné zemi plné možností, kde si jsou lidé rovni, by se asi toto úplně nezamlouvalo. Většina lidí bez práce, když už nějakou práci mají, tak málokdo je tak šťastný, aby měl zdravotní pojištění, nemocenskou, dovolenou, či jiné, u nás v té době standardní, výhody. Černoši dostávají, když už, tak vůbec tu nejhorší a nejhůře placenou práci, běloši jim říkají negr, asfalt, dehet a negativ, což bylo vtipné a zajímalo by mě novější vydání, jestli to tam zůstalo jako otisk doby. Neblahá doba McCarthismu, honu na čarodějnice, kdy se bez, či na základě vykonstruovaných, důkazů zavírali nevinní a šířil se umělý strach mezi obyvatelstvem, pak vtiskuje knize další rozměr. Naši zběsilí a hysteričtí zidealizovaní komunistobijci by se měli chvíli zastavit, popřemýšlet a uvědomit si, že praktiky a způsoby FBI se nijak výjimečně nelišily od těch KGB, i když u nás to bylo rozhodně horší. Kniha je nadýchaná jako Svěženka Dr. Nuta, vtipná a inteligentní, až se mi, v souladu s moji pyrolickou záklopkou, s ní nechtělo vůbec končit a užíval jsem si každou stránku. Ignácius i ostatní postavy jsou jasnými karikaturami s dostatečnou charakterovou hloubkou a propletenec jejich bláznivých příhod s úžasným happy-endem téměř pro všechny je tak dynamický, že se tají dech. Nejnesympatičtější postavy byly rozhodně p. Leeová a slečna Annie, kdy aspoň u té první čtenář s trochou testosteronu cítí za výsledek jejího konání zadostiučinění. Celkově nadčasová, úžasná a inspirující kniha. Škoda, že autor už pokračování nikdy nenapíše, mohla být ještě sranda.... celý text
Aargh! #01
2000,
Tomáš Prokůpek
Zcela pochopitelně jsem se nemohl pustit do čtení Aarghů, bez toho, abych začal u prvního čísla. Ne, toto číslo bohužel stále nevlastním, ale posílám díky do Divadla loutek;) za kopii (zcela prokazatelnou kopii, za originál to vydávat nemohu, ani kdybych moc chtěl). Naděje, že budu mít kdy originál je stále slabší a tak dlouho jsem po tomhle čísle toužil a těšil se na něj, že jsem kapku zklamán. Ale ne moc, publicistika je na vysoké úrovni, jak páně Prokůpek prokazuje v každé další publikaci, ani moc nevadilo, že to je 15 let staré. Komiksy spíše experimentální, krátkometrážní, nic co by mne nějak oslovilo a to ani po stránce grafické. Takže takový průměr, mít originál, tak přidávám hvězdu ze sběratelského hlediska. Jak by co, tak vyměním za šicí stroj :) !!!... celý text
Cybercomics
1997,
Egon Bondy (p)
Pozapomenutý, pro někoho možná zcela neznámý klenot mezi českým sci-fi. Geniální sociálně kritický cyberpunk. Je až s podivem, jak ho mohl napsat takový dědek, jenž býval především filozofem. Myslím, že takový nekritický proamerický aktivista jako třeba Neff by se měl něco přiučit od Mistra péra. Na knize lze vidět Bondyho zhnusení tím, co se tu dělo po roce 89 a co sám v ději Cybercomicsu už v roce 95, kdy ho napsal, nazval hospodářskou katastrofou. Ono těch, co kritizovali socialismus v jeho trvání a po té tzv. revoluci prozřeli, a i nadále kritizovali poměry, nebylo mnoho. A hlavně byli pak v té svobodě spíš umlčováni, třeba jako Kryl. Kniha je silnou kritikou, toho co se tu divoce rozjelo s tou svobodou, bezhlavého neoliberalismu a rozkrádání, společnosti postavené pouze na zisku, kdy jsou těm nahoře ti dole ne volní, ale dokonce na obtíž, kdy se dovážejí levné chemické potraviny z Asie, ale pole za humny leží ladem a ještě s dotacemi za neosetí. Kdy tato pole mají skoupeny velké světové korporace a nedovolí na nich lidem ani pracovat, aby snad neměli co jíst. Bondy nebo Fišer, jak chcete, sice není dokonalým vizionářem – v polovině 21. století lidé používají stále video, diskety apod., ale jinak je jeho předpověď mrazivě trefná v určitých detailech. Svět ovládají dvě velké korporace a mafie, která si žije klidně v Praze a udržuje si tam pořádek a hýčká turistický ruch. Národní vlády jsou minulostí a velká trojka si je vydržuje, aby lidé měli pocit, že mohou ve volbách něco změnit. Na vládnutí ale už nemají nejmenší vliv, nad osudem světa vládnou nadnárodní struktury, dokonalá fúze zločinu a globální ekonomiky. V odpadu končí miliony tun zboží, které ztratilo na ceně, a nebyl by z něj zisk. Zdravotnictví, školství a ostatní veřejné služby jsou dávno zprivatizovány a zpoplatněny, pro udržení pořádku nechávají vládci starost nad tímto neziskovým sektorem vládám, většina populace Země se ale k těmto službám však nemá šanci dostat. Jak děsivé analogie ze současnosti roku 2015, kdy nás ještě zdaleka není deset miliard. New York City se už potápí v moři, vznikají nové betonové platformy v úrovni desátého patra, toto už rozvinul J.A.Zajdel ve svém Profesoru van Troffovi, ale Bondy to rozvíjí svým stylem. A v tomto prostředí zběsilého informačního věku, který oproti očekávání nepřinesl lidem svobodu ani štěstí, plného hackerů, se rozvíjí příběh největší konspirace proti lidstvu. Nakonec dostává svůj prostor i Šamanismus, jako nejvyšší duchovní stupeň. Stejně jako v novele Šaman, Bondy dává vyplout na povrch asi své úporné vnitřní pnutí, jak by bylo jednoduché se zbavit všech svých povinností a životní zodpovědnosti a prostě umřít, vykašlat se na všechno, dostat raka a zmizet ze světa. A jak je třeba se této odevzdanosti bránit. Kniha je znepokojivá, člověk vidí, že se nacházíme ve stejném procesu, jako lidstvo v této knize. Postupuje to sice pomalu a nenápadně, ale pozornému pozorovateli světového dění to nemůže uniknout. Přečetl jsem to už podruhé a podruhé musím před památkou Zdeňka Fišera smeknout. A pak že kouření neškodí zdraví! Dokonalý zážitek, skvělý cyberpunk s děsivou předpovědi naší budoucnosti. 100%.... celý text
Alchymista
2005,
Paulo Coelho
Tak jsem dostal přes týden dvě pokuty za parkování a jak se píše v Alchymistovi - když se něco stalo jednou, nemusí se už nikdy stát, ale co se stalo dvakrát stane se zcela jistě i potřetí - no a ne že hned v sobotu jsem si zapomněl rozsvítit a stavěli mě pánové s velkýma plácačkama a dostal jsem pokutu i potřetí........ celý text
Síla
2009,
Joseph Michael Straczynski
Vrazil jsem do toho nos a po chvíli čtení se mi začaly trhat listy odspodu vzadu. Kurva! Vazba je pouze lepená, papír mnohem horší, než u prvního dílu, no nic, musím to číst opatrně - ale stejně - po prvním dočtení, aby mně za ty prachy od kompletně vypadnuvších listů dělila jen opatrnost srovnatelná s péči o kojence, to se mi nelíbí. No, co už, jsem přece rád, že to Crew vůbec dovydala. Přiznám se, že jsem s koupí prvního dílu váhal, ale když Crew vydala pokračování na krev jen pro fanoušky, musel jsem je podpořit a koupil jsem oba díly dohromady. Ještě minulý týden byly v igelitu balený. Tak a k ději, až na již zmíněnou (ne)kvalitu vydání, jsem si tento kolosální příběh užíval, desetiletý skok mi přišel logický a i vývoj děje a postav dával smysl. Jsem přesvědčen, že Straczynski od začátku moc dobře věděl kam to směřuje, kdo co umí a neumí a čím to všechno bude gradovat. Za mě to akorát zabil tím trapně patetickým a patriotickým koncem, kterým asi sbíral body u amerického publika - to fest zabolelo, ale v rámci "celé" série se to dalo jakžtakž zkousnout. No a jestli to chápu správně, tak tu chybí ještě 2 sešity z booku "Power", je tak? Jestli jsou ve stejném duchu jako poslední díl této knihy, plné "dělání lepšího světa" vražděním kolumbijských rolníků a ochranou bitevních křižníků USA, s chutí si je odpustím, a jsem Crwi vděčný, že je nevydali, ukončili to logickým předělem a nepokazili mi dojem úplně. A to se dívám, že je na světě pak ještě třetí book, dohromady tedy u nás nevyšlo 10 sešitů. Pro ně platí to samé, co pro ty dva poslední z Power. Možná je to dobře.... celý text
Zrozeni z ohně
2005,
Joseph Michael Straczynski
Naprostá pecka superhrdinského mainstreamu a hle, jakým překladem (po češtinářské stránce-po technické nemám jak posoudit) lze takový žánr ověnčit!! Vyzývám Pavlovského s Litošem, ať okamžitě najmou zpátky paní Kateřinu Šeflovou;)! Drobné technické nedostatky pak přehlížím, musím říct pouze, že jsem se perfektně bavil a pomalu se rozvíjející děj mě pěkně vtahoval do sebe a napínal mě jak provaz v garotě. Šitá vazba drží perfektně, hrubý papír - ach, kde je mu v dnešních časech konec a, ano ten překlad, jak by to ani nebyl komiks a ještě takový. S velkým očekáváním a posvátnou touhou defloruji poddajný igelit druhého dílu a vrážím nos mezi jeho panenské, po tisku vonící, pysky, teda listy.... celý text
Rabínův kocour 2. - Malka, král lvů
2009,
Joann Sfar
Nelíbí se mi Sfarova kresba, ale tenhle kocour je docela vtipný a četlo se to za těch 49 Kč z LK dobře;) Zajímavá je skoro totožnost salám alejkum a shalom aleichem, jsou ti židi i arabi holt Semité - a to ví málokdo. A je zvláštní, že žádný novinář současnou xenofobní hysterickou a nenávistnou atmosféru proti uprchlíkům nenazývá antisemitismem. Asi ještě nezkousli to, že se děti budou muset od příštího roku už od 1.třídy učit arabské číslice;) Když někde uvidím levně 1.díl, tak si ho koupím, škoda, že zbytek už nevyjde, ale vydávat Evropu v tomto formátu je po zkušenostech trochu nerozum.... celý text
Spiknutí: Tajný příběh protokolů sionských mudrců
2008,
Will Eisner
Chápu Eisnerovu motivaci k vytvoření tohoto díla, ale vzal to trochu zkratkovitě a v zájmu přihřátí vlastní polívčičky i trochu lže a manipuluje. A samozřejmě se mocně operuje s tím populárním termínem antisemitismus, který je stále masivněji a hystericky nadužíván. Nuže, vezmu to ale popořadě, v této knize stojí obsah nad formou a kresba je zde upozaděna jen jako doplněk, který neruší. Jde vidět, že pan Eisner to měl v ruce. Kupodivu spousta lidí si z principu samotné Protokoly přečíst odmítá. A to je chyba, já si je přečetl a zůstal jsem naprosto zděšen. Zbytek komentu věnuji jim. Mé poznatky shrnu do dvou bodů: 1) Je to samý syn Sionu, sémě Davidovo, král Izraelský apod., takhle by se židé – a ani žádná jiná spiknuvší se, rozumně uvažující skupina – nediskreditovala a neodhalovala – byť by podobný dokument považovala za sebetajnější. Ale to mě nezděsilo, akorát to bylo strašně až debilně průhledné a cíleně diskreditující. 2) Co mě poděsilo, je to, že jednotlivé body v Protokolech, ať už je psal a sestavil kdokoliv, jsou z velké části ve světě zrealizovány a na těch co zatím nejsou, se usilovně globálně pracuje. Přiznám se, že jsem zůstal sedět vyvalený a nevěřícně jsem si to musel přečíst znova. No schválně, jen si to zkuste taky přečíst. Takže je to prokazatelně a cíleně vytvořený pamflet k očernění židů, s katastrofickým vlivem za nacismu, ale když se na to člověk podívá s nadhledem, odfiltruje všechny ty Siony, tak spatří takový hezký návod – plán, jak tento svět vyždímat a ovládat, což, jak víme, plémě Davidovo nečiní a ani se o to nesnaží.... celý text
Borgia
2013,
Alejandro Jodorowsky
Bylo by to určitě hodnotnější, kdyby se Jodorowsky držel více historických skutečností (i když jak moc si můžeme být historií jistí, když se ji furt někdo snaží - a i dost úspěšně - přepisovat?) a taky to mohlo být aspoň o jeden sešit delší. Ale nešť, to co chtěl autor ze sebe vylít, se povedlo mírou vrchovatou - to jak explicitně a možná i kapku nadsazeně popisuje krvesmilstvo, vraždění, sexuální nevázanost a chamtivou bezohlednou touhu po moci naší svaté matičky církve, by mohlo být pro někoho až šokující. Osobně jsem si zděšeně, ve své cele poctivě restituovaného kláštera, zbičoval do krve záda a šel bez drmolení jediného růžence zapálit oltář a pak se zavřel v klášterním sklepě, abych dal dlouhodobou chlastovkou najevo své pohoršení nad praktikami toho jediného správného náboženství pokory, chudoby a lásky k bližnímu svému! Není bez zajímavosti, že neexistuje slovo pro to, když by člověk chtěl církev opustit, vzdát se víry - může pouze konvertovat, ale pro přechod k ateismu není jednoslovný výraz. Asi bych měl nějaký vymyslet, protože takový "odpadlík" akorát evokuje Lorenza Tlamase. Samostatnou kapitolou je excelentní Manarova kresba, velkolepé scénerie Italských měst, kde je každá postavička pečlivě znázorněna v mnohahlavém davu, to lechtivě vzrušující softporno, smyslné výrazy, jazyky a rozkroky, to by nikdo nenakreslil lépe. Byla to pastva pro oči a nejednou jsem viděl vykulené oči lidí v autobuse, kteří mi nadrženě čuměli přes rameno. Ano, byl to Mistrovský kousek a teď už dost řečí, jdu znesvětit nějaké hostie!... celý text
Lovci snů
2015,
Neil Gaiman
Malilinko rozporuplné pocity, ale misky spokojenosti jsou výrazně přikloněny k pozitivní straně vah. Fantastický příběh, až se chce věřit, že to má reálný podklad v nějaké staré japonské bajce, ale on si to Gaiman sám celé vymyslel - a to muselo pár lidí asi nakrknout, když to jaksi v prvním vydání za starou bajku vydával;) Aspoň, že v tomto českém vydání to přiznává na rovinu. Musí se nechat, že se mu vytvořit atmosféru povedlo identicky. Což mi potvrzuje, že má cenu číst tu omáčku kolem v komiksech, jen když ji tam píše autor sám. Kresba a kolorování s úžasně provedenou patinou dávají příběhu přesně tu správnou mýtickou atmosféru, méně textu pak dovoluje si do posledního detailu tyto výtvarné orgie užívat naplno a trochu zpomalit. Parádní Viktorův překlad a krásná čeština jsou oku-i-uchulahodící a nezpůsobí jednomu vošklivej vejškrabí voutěžek. Je jasné, že nic míň by příběhu nesedělo, k Lobovi by se takový překlad samozřejmě nehodil. Celkově velmi krásná kniha a parádní zážitek, který rozhodně ocení nejen Sandmanovští fanatici. Za mně rozhodně něco nad 95%.... celý text