Katerina.Gabrie Katerina.Gabrie přečtené 76

Úkryt v zoo - Skutečný příběh z válečné Varšavy

Úkryt v zoo - Skutečný příběh z válečné Varšavy 2017, Diane Ackerman
5 z 5

Trochu mě zklamaly předcházející recenze, takže jsem do toho šla trochu s obavami. Ale mě teda kniha nepřišla nečtivá - ano, není to "hluboký, emočně strhující příběh", který mnozí očekávají. Ale je to velmi podrobné vylíčení toho, jaký byl život ve vile u varšavské ZOO - s obrovským přesahem informací - zoologických, botanických, uměleckých, historických, folklorních. Čím dál jsem četla, tím víc mi přišlo neuvěřitelné, jak to autorka dokázala skloubit, jak vystihla šíři zájmů tehdejší polské inteligence, jejich hloubku, jejich vnímání světa. Ano, bohužel dnes to mnohým přijde nezáživné - hledají emoční rozptýlení. Jenže jednak takových příběhů už bylo sepsáno mnoho, a také - tohle téma není jen o emocích, je především o vzdělávání, informacích, uvědomněních. A toho všeho je v knize vrchovatě. Už jsem přečetla poměrně dost knih, autentických výpovědí, o tomto období, ale v této jsem našla velké množství pro mě nových informací a faktů, zasazených do souvislostí, které jsem dříve nevnímala. Díky. Obdiv českému překladateli, na jeho poznámkách je vidět, že knize věnoval obrovskou péči. Jediné, čím mě naprosto rozčiloval je užívání středního rodu "to ZOO" - a to ještě ani ne důsledně, v některých částech je užíváno daleko běžnější "ta ZOO" (což mi přijde logické jednak k úzu, jednak významově - zkratka zoologické zahrady). Trochu nevychytaná vazba poznámek autorky na text knihy, vadilo mi, že musím poznámky sledovat sama a není na ně z textu odkaz stejně jako na poznámky překladatele. Ale dávám plný počet, poslední hvězdu hlavně proto, abych vyvážila "nedostatek záživnosti". Ano, to období nebylo záživné. Vůbec.... celý text


Zlověstné vlny

Zlověstné vlny 2018, Mark Douglas-Home
4 z 5

Jo, tohohle autora a detektiva můžu :) Taky se mi líbilo o poznání víc než druhý díl :) Chci další! :D


Tohle je má píseň

Tohle je má píseň 2018, Richard Yaxley
4 z 5

Super, moc se mi to líbilo. Mně to nudné nepřišlo, chápala jsem pocity Annie - nepotřebuju akčnost, aby mě kniha zaujala (a to ani nebylo cílem). Kromě příběhu, a také obecnějších úvahách to výborně ilustruje to, jakým způsobem osobnost a její prožitek ovlivní rodinu po generace - ať už lpěním, či popřením - ale přesto se téma zas a znovu nějak objeví (tady třeba hudba a básně). Také je velmi typické, že oběti takovéhoto traumatu nebyly schopné tyto svoje prožitky sdílet se svými dětmi, většinou až s vnoučaty. Jsem ráda, že jsou i knihy o tom, co bylo "pak" - protože to, co se stalo, tu budoucnost velmi významně ovlivňuje, i když skrytě.... celý text


Tajemné cesty parfémů

Tajemné cesty parfémů 2017, Cristina Caboni
3 z 5

Nevadilo mi, že je to dlouhé, ani mi to nepřišlo rozvláčné, dokonce jsem si to až do konce celkem užívala. Ale na konci se mi rozleželo přece jenom pár věcí: - rychlost, s jakou se nakonec podařilo Notre Dame vyrobit - není to prostě věrohodné. Už jen to, že základem měl být jiný, který měl ležet 3 měsíce a neležel... - celkově ten konec byl šitý horkou jehlou - tak nějak se to táhlo přes půl roku, aby se to vyřešilo ve dvou dnech? - mám pocit, že autorka obecně zanedbala rešerše jiných věcí - strašně mě štvalo, jak se tam předstíralo, že těhotenství je vážná nemoc - hlavně naprosto nesmyslné "úryvky" z textů Edith Piaf - nevím teda, jestli to vzniklo překladem nebo je to i v originále, ale jsou tam opravdu nesmysly, doslova. V dnešní době Googlu snad není těžké najít originální text a zkopírovat ho? Ufff. - hysterie z toho, že hrdinka na celé 2 dny odletěla "bez svolení a společného rozhodnutí", aby se ten, který jí to vyčítá, nakonec bez jejího vědomí zapsal jako otec? Ehm, to snad bez jejího svolení ani nejde - doufám teda. Kdyby to bylo dotažené, řeknu, že je to dost kvalitní román, takhle je to hodně propracovaná červená knihovna - což je škoda. Jinak se mi totiž fakt moc líbilo, a samozřejmě mi celou dobu tanul na mysli onen slavný Süskind Parfém :)... celý text


Dinosauří peří

Dinosauří peří 2012, Sissel-Jo Gazan
4 z 5

Mně se to líbilo. Že je každý druhý psychopat a má trauma považuju za severský kolorit, tudíž mi to nepřijde divné. Postavy jsou teda místy až moc ulítlé, to jo, ale je tam spousta originálních míst - a taky se mi líbí to, že to vlastně není žádný běsnící maniak, jen se toho dost vymkne z ruky, což je tak nějak lidské. A velmi aktuální téma zdrojů pro výzkum a těžkého rozhodování - včetně toho, co s velmi zdatnými, ale sociálně nezapadajícími odborníky.... celý text


Opravář osudů

Opravář osudů 2017, Robert Fulghum
2 z 5

Bohužel se taky přidávám k těm, které kniha zklamala. Za mě to postrádá lehkost, nadhled, které mám s Fulghumem spojené...je to příliš rozumové, a zasahuje to do oblastí, které rozumem uchopit nejdou - tudíž mi spousta těch spekulací přijde takových prázdných, marných, a navíc nedokončených. Hodně nevěrohodné mi přijdou dialogy (obzvláště to neustálé se oslovování celým jménem), a i ty příběhy - jasně, jsou zvláštní, jasně, dokážu si představit i neuvěřitelné, ale to podání mě nepřesvědčilo, vůbec, vůbec. Chybí mi gradace (když už teda příběh) - nemám potřebu se k tomu vracet prostě. Něco možná bude i překladem, v aj to určitě vyzní přirozeněji. A přitom opravář osudů - geniální myšlenka. Ale já se těšila, že poznám Česko a Čechy Fulghumovým pohledem - a to se nekonalo vůbec. Stejně tak jako mnozí jiní, nedokázala jsem se ztotožnit s pojetím toho, že toto je české - hospoda u Draka mi přijde silně přehrávaná - ačkoliv vlastně mnoho takových hospod znám - ale jinak, jinak. Jako pocta Čechům - to prosím ne, to ne. Na rovinu se přiznám, že jsem vlastně žádný román zatím nečetla, pouze povídky - takže pro mě pan Fulghum zůstává mistrem krátkých povídek a úvah. Ale po komentářích zde si tedy přečtu Třetí přání.... celý text


200 pokojových rostlin pro každého

200 pokojových rostlin pro každého 2001, Richard Gilbert
5 z 5

Velmi dobrá kniha, moc ráda v ní jen tak listuju. Velmi pěkně ilustrovaná, přehledná. názorná. Obsahuje i základy aranžování v bytech, nápady, tipy - a i když dnes do módy přicházejí zase trochu jiné kytky, tahle knížka pro mě zůstává top.... celý text


Trojkoruna

Trojkoruna 2017, Felix Francis
3 z 5

Klasická Francisovka, mně se to líbilo, ačkoliv teda odborné popisky látek na mě už byly moc. Líbilo se mi srovnání dvou prostředí Amerika / Anglie. Za mě přesně to, co jsem čekala, žádná pecka, žádná bomba, ale prostě příjemný oddech a relax v předvídatelném stylu - takže když na to mám chuť, vím, po čem sáhnout. Ale jednu poznámku na závěr - naprosto děsná jazyková úprava a korektura, těch překlepů, pravopisných a někdy i stylistických chyb tam na můj vkus bylo "priveľa". Mně to prostě kazí požitek ze čtení. A bohužel to degraduje kvalitní dílo od kvalitního autora. Takže ubírám jednu hvězdu.... celý text


Mitfordské vraždy

Mitfordské vraždy 2018, Jessica Fellowes
3 z 5

Trochu rozvláčné, ke konci napínavé. I když jsem tedy rozuzlení uhodla tak v půlce, nechala jsem se strhnout tím, které bylo uvedeno před závěrem. Velmi oceňuji vykreslení atmosféry té doby - až na ty happy endy po všech stranách, nemyslím, že by to v reálu takto dopadlo.... celý text


Pravda o případu Harryho Queberta

Pravda o případu Harryho Queberta 2013, Joël Dicker
ekniha

Ufff....půjčeno v knihovně, hodně dlouho se mi do toho nechtělo, protože to je tak tlustý - a protože těch detektivek a thrillerů jsem přečetla opravdu hodně - tak nějak jsem si říkala, že prokousávat se další... Ale velmi mile mě to překvapilo, svěží, oproti všem těm ostatním severského typu, co jsou teď v módě, a co mě pomalu, ale jistě přestávají oslovovat. Nejraděj bych se do toho teď vrhla v originále :) Opakování mi nevadilo, ano, je to dlouhé, ano, místy jsem se trochu ztrácela, ale vždyť o tom život je. Je v tom hodně z toho, jak lidé obecně přistupují k životu - naivita, předsudky, tajemství, láska, nedorozumění, strach z hanby, ponížení...všechno smíchané do jednoho velkého koktejlu.... celý text


1984

1984 2020, George Orwell (p)
5 z 5

Prostě z toho mrazí...u něčeho je vidět, že se to ubíralo malinko jiným směrem, ale většina je až reálně děsivá. Nejnudnější mi přišly úryvky z Knihy, jinak jsem se nemohla dočkat, až dočtu. Touha po "alespoň uspokojivém konci" samozřejmě jasně kontrastovala s vědomím, že žádný takový není možný. A tím víc, když tohle člověk čte, si lze uvědomit, v jaké milosti (zatím) žijeme. Alespoň úryvky by měly patřit k základnímu povinnému vzdělání... ale i tak se člověk vzpírá uvěřit, že by tohle kdy bylo možné. Četla jsem v novém překladu, zřejmě zkusím z jazykového hlediska i nějaký jiný.... celý text