kazetko
přečtené 155
Jsou světla, která nevidíme
2015,
Anthony Doerr
Nějak jsem se s knihou zřejmě minula.... Přišlo mi, že balancuje na hranici a často až za hranicí kýče (hlavně v druhé polovině). Posledních 120 stran jsem se už musela do čtení nutit. Konec mne neuspokojil. Kniha má opravdu krátké kapitoly (většinou do 3 stran), ve kterých se střídají příběhy hlavních postav - to mě už po čase unavovalo - vždy se jeden příběh rozjížděl a v následující kapitole autor zase skočil jinam, k jiné postavě, na jiné místo, s jinou zápletkou. Téma druhé světové války mne opravdu zajímá, četla jsem mnohé (pro mě) silnější příběhy. Ale byl pro mě úplně nový pohled na toto období očima Němců. Někteří s nacismem nesouhlasili, ale nechali se strhnout davem, někteří byli oslepeni, jiní jen poslouchali rozkazy... zajímavé.... celý text
Děti jako já - jedinečná oslava dětí z celého světa
1996,
Barnabas Kindersley
Skvělá kniha, nejdřív jsem z ní byla nadšená já, teď i můj syn. Moc pěkný nápad!
Lovec králíků
2017,
Lars Kepler
Hodnotím lépe než Stalkera, ale stejně nejsem úplně unesená. Co se ale Keplerům nedá vzít je, že opravdu umí psát poutavě, napínavě, čtivě. Děj mi přijde opět překombinovaný (v poslední cca čtvrtině knihy) a konec zbytečně natahovaný (opět od momentu, kdy se ukáže, kdo je pachatel, bych to brala tak o 80 stran kratší). Opět (ale přece jen už míň než u Stalkera) mi vadila přehnaná brutalita a její podrobný popis. A vůbec nerozumím posledním řádkám knihy...? že by příprava na pokračování? nebo mi něco uniklo? Možné to je....... celý text
