kiraa přečtené 313
Kdysi
2016,
Morris Gleitzman
Jedním slovem dokonalost. Vím už dávno, že dobrý knížky nepotřebují reklamu a čtenáře si najdou samy. Příběh, který je fantazií, ale inspirován skutečnými událostmi a polským lékařem, který zasvětil život židovským dětem a pro které aniž musel, obětoval svůj život. Ač je kniha psaná z pohledu dítěte a určena pro mládež, věřte, že vás dokáže dokonale vyždímat. Alespoň u mě tomu tak bylo.... celý text
Falešný román
2017,
Magdalena Mintová
Přečteno ... 3x hurá. Pro ty kterým nevadí, že se celých 264 stran vůbec nic neděje, nic se nestane a na poslední straně věta ... "konec první části" (která se ještě zřejmě nezačala psát). Kdo chce ušetřit, přečtěte si v knihkupectví anotaci a přesně to v rozvláčnější verzi v knize najde, nic víc. Bez děje, bez zápletky, bez vtipu ... zejména ten šel asi na výlet. Za druhý díl zcela jistě ušetřím.... celý text
Dívka, již jsi tu zanechal
2015,
Jojo Moyes
Nesdílím všeobecné nadšení. Příběh mě neohromil, nerozlítostnil, ale hlavně nebavil. Vyloženě jsem se dokodrcala na poslední stranu. Oba příběhy, jak z minulosti, tak současnosti mi k sobě neseděly a zejména ta novodobá bojovnice za svůj obraz mi byla tak neuvěřitelně protivná, že jsem si přála, aby jí už ten Belmondo s konečnou platností kopl do zadku. No, a to asi neměl být záměr. Ač mám Moyes ráda, dám si pár "knížek" oddech. Hodnotím jako podprůměrný příběh "harlekýnovských" pisálků.... celý text
Hodná holka
2015,
Mary Kubica
Příběh svým způsobem zvláštní, zejména co se týče střídání kapitol "předtím" a "potom". Ale to nic nemění na tom, že jsem se nechala vtáhnout do děje a čekala na ten překvapivý závěr, který byl zmiňován v předchozích komentářích. Je fakt, že nějakou "levou" jsem malinko tušila, ale, že až tak "levou", tak to jakože úplně ne.) Každopádně čtivá, příjemná prvotina, která si u mě místo na polici našla.... celý text
Ta přede mnou
2017,
J. P. Delaney (p)
Myslím, že s koupí jsem až tak úplně neprohloupila. Svým způsobem je příběh originální a vymyká se podobným knihám ze stejného ranku. Poťapaní jsou dle mého úsudku všichni aktéři, jejichž poťapanost postupně graduje. Maličko jsem byla napnutá i když ne úplně jako kšandy, a taky jsem se trochu bavila ... kdo by si ve finále pomyslel, že zrovna nájemní smlouva a pravidla užívání bytových prostor mohou být až taková prdel. :)... celý text
Hotýlek
2015,
Alena Mornštajnová
Má již třetí a zatím bohužel poslední od A.M. A opět jak jinak než za plný počet. Velký respekt a klobouk dolů před touto dámou, kterou považuji za velký objev a literární eso. Příběh obyčejných lidí a obyčejných životů sepsaný neobyčejným způsobem. Příběh, který striktně nevymezuje člověka jako zcela kladnou nebo naopak zápornou bytost. Nikdo takový na světě není. Ukazuje jasně, že v případě nátlaku, slabosti, nedostatku vnitřní síly a strachu o své blízké může každý chybovat a ublížit aniž by si něco takového přál. Jsem nadšena stylem a lehkostí s jakou je čtenář provázen životem celé rodiny, hlavní postavy Václava a vlastně ani na konci (na rozdíl od jiných) nejsem právě touto osobou znechucena ...... celý text
Svatební noc
2014,
Sophie Kinsella (p)
Žánr, který nečtu moc často, ale pokud se k němu uchýlím, tak jsou to právě knihy S.K. Zřejmě nikdy již nebude překonána první "šopaholička" Becky, ona byla zabiják, se kterým jsem usínala i ve tři ráno a zřejmě navždy bude praštěná Becky tou nejlepší. Ale ani ostatní knihy (a že jich bylo) mě nikdy vyloženě nezklamaly. Až tedy tato, která není ani vtipná, ani příjemně romantická, ona je prostě trapná. Něco jako křeč a ty já nemám ráda. Snaha být za každou cenu vtipná nakonec vyústí v to, že vám postavy začnou být těžce protivné, děj se na hony vzdaluje realitě a vy se prostě těšíte až se dokodrcáte na poslední stranu a knížku šoupnete do bazaru.... celý text
Manželova žena
2017,
Jane Corry
Občas to tak bývá, že očekáváte wau a nakonec je z toho hmmm. :) Nejsem až nějakým přehnaným kritikem, ale toto opravdu není kniha, která si zaslouží můj příbytek. Ne, že by mě až úplně nebavila, ale na druhou stranu po přečtení také nic nezanechala. Všechny postavy se chovaly poněkud divně, dá se říci trochu jako magoři a ani jedna z nich nebyla blízká mému osrdečníku. A já ráda někomu fandím. Ať je to vrah, oběť nebo šílený vědec. Ale tady z té party pomatenců mi to tak nějak prostě nešlo pod nos.... celý text
Úpis - Prachy. Sex. Kariéra.
2015,
Michelle Miller
Průměr. Asi tak bych zhodnotila tento knižní počin. Nic, co by mě posadilo na zadek, ale na druhou stranu ani nenudilo a nemusela jsem se nutit k otáčení listů. Jinak pro mě svět naprosto vzdálený. Svět velkého byznysu, obchodních "zabijáků" s kamennou tváří, dokonalých tváří i těl, kde není prostor pro emoce, city ani opravdový vztah. Svět, kde peníze a majetek hraje prim a člověk bez postavení a přiměřeného konta je nulou, které je lépe se vyhnout nebo se zhnusením překročit. Ani jedna postava mi nebyla blízká, nicméně určitou zajímavostí byli hlavní hrdinové obdařeni, byť většinou v tom negativním smyslu.... celý text
Možná jednou
2017,
Colleen Hoover
Proboha, co to bylo? Už po pár stránkách jsem zjistila, že jsem jednoduše sáhla vedle, koupila v letu a následně byla ztrestána skoro 400 stranami. Dobře mi tak, prostě už nejsem náctka, kterým je čtení určeno. Ne, že bych občas na zklidnění nesáhla po nějaký "lav story", ale toto byl příšerně naivní brutál. Celý jsem to vnímala jako bych snědla tři pytlíky těch hnusných růžových marshmalow a dorazila se kýblem marmelády z Lídlu. Celá pinkstory vyvrcholila na posledních pěti stranách popisem milostného aktu. A to byl tedy masakr motorovou pilou, po kterým mi fakt nevlhly oči ani nic jinýho. :) Syd dostala od toho svýho bambuly na hlavu sluchátka, potom se frajer začal pohybovat "proti mně ... ode mě ... do mě ... ve mě" a taky neustále brečela. Ještě měl ten chudák handicapovanej začít slyšet, tak jsem tomu napálila bez jediný výčitky odpad jak vyšitej. Pěkná jedna za výbuch smíchu ve finále. Prostě borec nakonec. :)... celý text
Za zavřenými dveřmi
2017,
B. A. Paris (p)
Příjemné letní osvěžení, svěží bonbónek s příchutí mentolu. Nehledejme životní moudra, pojďme se bavit, trochu bát, ač se to celý někdy může zdát i malinko přitažený za vlasy. Nakonec sklep vymalovaný na červeno, kdo z nás ho má, že. :)... celý text
S maskou vojáka - Nelidská válka (Rusko 1941-1944)
2006,
Willy P. Reese
Jsem na vážkách s hodnocením. Na jednu stranu má příběh silnou výpovědní hodnotu, a na druhou je hodně těžký na čtení a není pro každého. Reese se zaměřuje na své pocity, stavy duše a myšlenky, ať ve stavu zoufalství, beznaděje či apatie. Beru v potaz, že nebylo asi vůbec jednoduché z dochovaných zápisků a deníku učinit celek. Přesto považuji toto svědectví za velmi cenné a jedinečné. A je úplně jedno, jestli dotyčný byl Rus nebo svobodník wehrmachtu Willy Peter Reese.... celý text
Slepá mapa
2013,
Alena Mornštajnová
Jsem nadšena další knihou této dámy. Generační příběh Anny, Alžběty a Anežky je sepsán na pozadí těch nejdůležitějších historických událostí 20. století. Skvělý vypravěčský talent mě opět uchvátil. Dá se říci, že jsem knihu nečetla, já ji žila.... celý text
Bestie
2010,
Dominik Dán
Už chápu, proč je D.D. jedním z nejúspěšnějších u bratrů Slováků. Zajímavý je pohled ze strany vraha, jeho úchylné představy, "myšlení" s absencí veškerých citů. A oproti tomu pachtění se policie, hektolitry vypitých kafí, stovky vyhulených cigár, mraky hodin navíc a nic. Stovky otazníků a žádná odpověď. A to je fajn, protože ve skutečném světě nikdo není dokonalý, ani polda není vědma a pro přiblížení reality je střídání úspěchu i neúspěchu ku prospěchu věci. Ó díky dobrý bože, že jsi dokázal stvořit náhody, hlavně ty šťastné, kde bychom bez nich byli ... Každopádně skvěle zpracovaný příběh inspirovaný skutečnými událostmi a tzv. ponožkovým vrahem Ondrejem Rigou, nejhorším sériovým vrahem v historii Slovenska, je napsán tak věrohodně, že mi ještě pár dní "po" zejména v nočních hodinách pěkně cvakala prdel. :)... celý text
Život po tobě
2016,
Jojo Moyes
Moyes neumí napsat propadák. Samozřejmě, že se těžko navazuje na takový trhák, jakým byl díl první. Tato kniha je jiná. Jiná hlavně proto, že chybí Will. Ale Lou si zasloužila pokračování svého příběhu. Ač se řadí k románům pro ženy, jsem si jista, že do jisté míry může pomoct těm, kterým se podobným způsobem zhroutil život. I takových knížek je třeba, ač se někomu mohou zdát jednoduché, brakové a nereálné. Pro mě je Moyes tou, která umí dávat radost, ale i naději. A to je přednost, kterou se rozhodně ne každý může pyšnit.... celý text
Zabij mě znovu
2016,
Rachel Abbott
Naposloucháno v audio formě. Ovšem jaký brykule nechala autorka provádět zkušenou advokátku, tak to mě tedy chvílemi přecházel v tomto případě sluch. V reálném životě bych dotyčné z fleku sebrala diplom včetně občanky. Vytvořila z Maggie hloupatou, naivní nanynku, která se chovala jako by ji mozek změknul v želatinu. Zápletka vykonstruovaná dost nesmyslně a nereálně. Číst se asi dá, ale to nakonec leták z Kauflandu taky.... celý text
Hanin kufřík
2003,
Karen Levine
V úvodu je zmíněno, že kniha je určena učitelům a má být nápomocna při výuce dějin. Určitě nelze jinak než souhlasit, protože občas když vidím, jaké pitominy se tlačí do hlav dětem dnes, tak mě přepadají dosti smíšené pocity. A to fakt nemám ráda termín "povinná četba" a nucení do čehokoliv. Je dost smutné, že dnes už je toto téma jaksi odsouváno do pozadí a vůbec téma druhé světové války a holocaustu je dobré občas tak akorát pro filmaře z Hollywoodu, kteří si to také rádi "nakroutí" po svém. Celá rodinná tragédie je popsána citlivou formou a přesto člověku tlačí slzy do očí. Doplnění rodinných fotografií jen umocňuje atmosféru a dává postavám osobitost a autenticitu. Nesouhlasím s kritikou, že kniha má málo stran, a že z námětu šlo vytěžit víc. Není třeba doplňovat smyšlené dialogy, vše podstatné bylo řečeno. O nejvyšším ohodnocení jsem ani na minutu nezapochybovala.... celý text
Kdo miluje nejvíc
2013,
Tess Stimson
Asi přestávám být cílovou skupinou románů pro ženy. Občas se na ně vrhnu, kdy už mám pocit, že mé neurotransmitery přenáší těch vzruchů moc, ale po této knize jsem jaksi nenašla ten náležitý druh klidu. Ani jedna osoba mi nebyla sympatická, a to by zřejmě alespoň ta kladná být měla. A když budu úplně otevřená, tak mi vlastně ta květinářka neuvěřitelně lezla na nervy. Trochu začínám pupínkovatět z dnešních moderních matek, tzn. super vizáž, geniální dítě, chůva s diplomem z Oxfordu (přinejmenším) a vše zvládající s brilantní nonšalancí, bio strava, bio oblečky, bio hovínko, možná i bio manžel (a ten to samozřejmě sem tam nedává) a tady, aby toho bio nebylo málo, tak navrch k tomu všemu i bio sex. Protože jak jinak tuto činnost nazvat, že ... "z cecíků jí kape mléko, tak se přisaju a lačně hltám... " :) Takže prostě za všechny matky z Gucciho gangu dvojka za čtivost a to mhouřím obě oči, protože ten konec byl stvořen snad ve stavu delirium tremens a nebo se autorce chtělo děsně na záchod a musela tu slátaninu chtě nechtě nějak v rychlosti uzavřít. :)... celý text