Kirrie
přečtené 202
A přesto říci životu ano: Psycholog prožívá koncentrační tábor
2006,
Viktor Emil Frankl
Kniha, která vám umí zničit odpoledne. To vám řeknu. Ale měla by být povinnou četbou ve škole. O tom si myslím, že není pochyb. Frankl ve svém díle popisuje vnitřní psychické procesy, které prožíval: v první fázi, kdy ho přivezli do Osvětimi, poté popisuje průběh v koncentračních táborech a v poslední fázi ,,osvobození". Nemůžu zapomenout na geniální dodatek dramatu, kde rozjímají tři filosofové a krásně uzavírají poučení z celé knihy. Nevzdat se svých hodnot a zůstat své pravdě věrní i přes utrpení. Má to tedy znamenat, že naším životním smyslem má být cesta k ,,celosti"? Jenže co to znamená a kam ta cesta vede? Do ráje? První však musím věřit. A tito lidé museli věřit taky, jinak by neměli žádnou šanci. Páni, já se snad ještě obrátím k Bohu!... celý text
12 pravidel pro život: Protilátka proti chaosu
2019,
Jordan B. Peterson
Kniha stvořená pro každého SJW, aby si přečetl. Třeba by zmoudřeli. Protože ta jejich levicová ideologie opravdu zachází do extrému. Peterson to někde řekl a já s ním zcela souhlasím: Ideologie je obecně špatná. Myšlenka jednoho člověka nemůže uspokojit všechny, vždycky tu budou ti, co budou trpět. A Peterson v této knize nepíše, jak se stát Bohem - člověkem, co si může dovolit prosadit svou ideologii. Naopak jsou jeho pravidla spíše cesta ke skromnosti a zodpovědnosti k sobě samému a k ostatním. Život je dle jeho slov utrpení a člověk ho nemá strávit tak, že bude brečet v koutě a bude všem na obtíž. Syndrom Petera Pana je v dnešním světě častější a to plodí jen infantilní jedince, kteří se nemohou zapojit do chodu společnosti, a tak budou pouze otravovat a plodit další nádorové buňky. Jordan je Kanaďan a je logické, že mluví k úplně jiné kultuře než té naší, ale i přes to je kniha plnohodnotná pro nás všechny. Většinu pravidel už jistě znáte, ale jak pan Peterson říká, člověk to kolikrát potřebuje vidět vizuálně, aby si v tom mohl udělat jasno. Já jen doporučuji!... celý text
Ztracení chlapci
2019,
Gina Perry
Rozmýšlela jsem se delší dobu nad hodnocením, ale nakonec dávám všech pět hvězdiček, protože dokážu ocenit sedmiletou práci na jednom projektu. Skládat milión dílků ze všech možných míst a utvořit z nich jeden příběh, který by nějak fungoval, je hodně náročné. A autorka to zvládla, jak nejlépe mohla. Přesto jsem i po dočtení lehce rozpačitá. Nevím proč... Asi jsem čekala něco jiného? Možná mě zarazila ta nespořádanost, možná jsem čekala více inputů od Giny Perry a možná jsem až moc doufala, že mi autorka sepíše list chyb, co Muzafer Sherif v experimentu učinil. Místo toho jsem si je musela najít sama, což také není na škodu. Ale jo... Kniha mi něco určitě dala. Například to, že proměnných je tolik, že nejde počítat se vším, i přes snahu navigátorů, kteří si svou představu snaží otočit "správným" směrem. Doporučuji zájemcům o psychologii. Vy, co si chcete spíše počíst o dramatických experimentech, mrkněte na Stanleyho Milgrama.... celý text
