Knihomlok2015 přečtené 1265
Zlověstné sny
2007,
Margaret Lindholm
Tak jsem to dočetla (teda jenom tu českou část – a ano opravdu jsem naštvaná) a musím říct, že v horší chvíli to snad ani skončit nemohlo. Můj postoj k té poslední větě už znáte. Mimochodem jsem si říkala, že si to budu pěkně dávkovat po troškách jako šafránu, aby mi to vydrželo dýl a vydržela jsem to tři dny, než jsem pak půlku knížky dala během pár hodin. (takhle k pevnosti mých předsevzetí) Ale když ono všechno tak neuvěřitelně hladce směřuje (teda předpokládám) ke střetu s tou prokletou bílou ženou a ještě ke všemu jsem jako na jehlách, v koho že se nám to promění Web (jsem si skoro jistá, že to není jen tak nikdo – když už nic jiného strašlivě by mě zajímalo, co všechno by Fitze mohl naučit) a co bude sakra s tím čekajícím šaškem. (o to horší, že vím, že existuje ještě jedna trilogie) A to že Tomův život se rozpadá jak hrad z písku a mnohem víc lidí najednou ví, kdo to je, to je prostě… (viz Burrich), o Thickových nenávistných šťouchnutí nemluvě a stovkách dalších skvělých detailů, které tvoří tenhle příběh (taky se vám nejpodezřelejší postavou knihy zdá Riddle?). Je to prostě pořád dokonalé a já mám skoro stoprocentní pocit, že si nakonec ten poslední kousek přečtu v originále. (kdybyste znali mé zrezlé a nikdy příliš promazané jazykové schopnosti v angličtině, chápali byste, že zrovna tahle série je moje opravdová srdcovka, protože nemáte ani ponětí jak obrovitánský úkol přede mnou leží) A proto, né že bych vás naváděla k revoluci, ale přeci jen na vás musím naléhat. Neměli bychom se jako čtenáři přeci jen vzbouřit a založit si vlastní malé nakladatelství, které by dokončovalo tyhle nedovydané série? Protože nevím jak vy, ale já už jich mám doma na můj vkus až dost a naprosto mě děsí, kolik takových ještě do konce svého života nasbírám - kromě Hobbové, ještě i Novickovou, Butchera a Redicka, co si tak namátkou vzpomínám a u všech mi přijde obrovská škoda, že nemám v knihovně po ruce ty další díly. :-(... celý text
V sevření intrik
2006,
Margaret Lindholm
Tak a je to tady. Blížím se ke konci českého vydání a moje euforie, nadšení, dobrá nálada i zamilovanost se pomale, ale jistě mění v depresi, protože ač je to pořád lepší a lepší a lepší a lepší, a já přes ty slzy, když se Dutiful konečně dozví, kdo Tom Badgerlock je, myslím s mrazem v zádech jen na to, že mě čeká už jen poslední český díl a ta prokletá věta na jeho konci - Šašek už tam na mě čekal. Jak já jen tu větu začínám nenávidět. Každý čtenář si přeci zaslouží svůj dobrý konec nebo alespoň nějaký konec (i když né dobrý), tak proč zrovna já musím mít jen tohle zatracené polovičaté něco a ještě ke všemu v takovouhle chvíli.... celý text
Dračí hrozba
2006,
Margaret Lindholm
Tak jo. Jak jsem si pamatovala z té první trilogie vlastně skoro všechno, tak u těchhle knih mám pocit, jako bych je viděla poprvé v životě – a musím své paměti poděkovat za tu její děravost, protože číst to znovu, a kromě té prokleté věty na konci toho sedmého dílu (jak já ji nesnáším), jen velmi, opravdu velmi mlhavě vědět, co mě čeká, je prostě skvělé a já se znovu zamilovávám jako poblázněná puberťačka, když dostane první pusu. A ty kapitoly zrovna v téhle části jsou prostě neskutečné. Nemluvím jen o tom, že jsem si bláhově myslela, že Živé lodě si přeci číst nepotřebuju, když chci pokračovat s Kronikami deštné divočiny. A ono ejhle stačilo pár stran o nějaké Jek a všechno je najednou v troskách a já už splétám plány, jak to stihnout přečíst ještě do Vánoc, protože by mě ta zvědavost, ke komu všemu ta jména patří, nejspíš zabila. (opět jen mlha) A když se tam najednou objevil Burrich, tak to bylo, jako když se po dešti otevře nebe a zasvítí slunce a já brečela společně s Fitzem schovaná za zdí z papírů a písmenek a představovala si stejně jako on všechny možné scénáře, které nakonec nenastaly. Takže jistě pochopíte, proč se mi pět hvězdiček zdá málo a proč jich zároveň tak málo dát prostě musím. Protože jestli je něco, co považuji za prvořadou povinnost každé knihy, tak je to právě to, že vás dostrká k tomu číst další její kolegyně, aniž by vám při tom držela na krku naostřené pero, a ještě vás přesvědčila, že to všechno bláznovství je vlastně váš vlastní nápad.... celý text
Na hrotu času
2004,
Margaret Lindholm
Nedostává se mi slov nebo obráceně je toho tolik, co bych vám chtěla říct, že snad bude stačit jen jediné doporučení - přečtete si to - o hodně byste mohli totiž přijít. (alespoň já to tak měla, protože tohle je láska na celý život)... celý text
Stará krev
2002,
Margaret Lindholm
Začíná mi docházet, že jako nájemný vrah a králův muž stojí Fitz za starou belu, ale jako člověka toho kluka prostě nemůžu nezbožňovat. PS: A to, že vím, proč když myslí na Moly vidí Burriche, to je prostě .....:-)... celý text
Očima vlka
2002,
Margaret Lindholm
Tak jo, už to nevydržím. Já to prostě řeknu. Prostě se zeptám. Můžete mi někdo říct, proč si každý rok kupuju tolik nových knih, když očividně všechny ty nejlepší už mám dávno doma? (ano za pět. Joo :-)... celý text
Říše v ohrožení
2002,
Margaret Lindholm
Právě jsem zavřela čtvrtý díl a začínám si uvědomovat, že těch stránek je opravdu hodně (za mnou i přede mnou:-) a ještě ke všemu se na nich zatím nic moc neděje. Ale zároveň s tím mi hlavou běží jen jediné - nevyškrtnula bych ani slovíčko, ani jedno mi totiž nepřipadá zbytečné.... celý text