Knihy_nad_zlato
přečtené 191
Tlukot tisíců srdcí
2023,
Kiera Cass
Sice nedám pět hvězdiček, ale byla jsem nadšená. Hlavní postavy jsem si oblíbila prakticky okamžitě. Ale tu jejich ohromnou lásku jsem jim nevěřila ani chviličku. Myslím, že to mělo být hate to love mixnutý se zakázanou láskou. Jenže hate to love, kde se v jedné chvíli nenávidí a v další bez sebe nemohou žít prostě nebude působit uvěřitelně asi nikdy, holt je tam potřeba nějaký vývoj. Nějaká část, jak se dostávají od té nenávisti k lásce. Nemůžou se prostě půlku knížky nenávidět bez jakéhokoli vývoje a najednou se na další stránce milovat. To byl můj první - a musím říct, že vážně velký - problém s touhle knížkou. Druhý problém je, že jsou tu zajímavé vedlejší postavy - nebo spíš, mohly by tu být zajímavé vedlejší postavy - jenže nedostanou téměř žádný prostor. Kór třeba Inigo mě zaujal hned, jak tam o něm byla zmínka, páč bylo naznačeno, že se s Lennoxem nesnášeli. A já bych prostě chtěla vědět víc. Což bych teda chtěla i u hlavních postav. Proč tam není, tak nějak nic z jejich minulosti? Ale jako prostředí i příběh byl dost dobrý a atmosféra taky. Jakože pokud znáte knížky od Mary E. Pearson, tak tohle je jim dost podobné. Neříkám, že okopírované, ale prostředí, příběh a hlavně ta atmosféra, se ubírá stejným směrem. A vlastně i postavy. I když musím říct, že mi romantická linka spíše připomínala tu ze série Svět Tryllů (akorát, že tam je napsaná líp, že). Ale tak i ten vztah Anniky a Lennoxem měl světlé chvilky (ehm třeba ta část, kdy si Palmer hrál na poslíčka). Každopádně si myslím, že kdybych to četla v době, kdy jsem četla téměř jen YA fantasy, tak bych s tím nebyla tak spokojená, jak dnes. Protože to byl vlastně dost příjemný návrat k tomu, co jsem četla spíš dřív. A samozřejmě i ke Kieře Cass. 3,5/5... celý text
Většinou je pro mě v takhle krátkých příbězích - a o to víc v mangách, kde je textu holt prostě velmi málo - problém, že jsou postavy příliš ploché. Že mě zkrátka na tak málo stránkách nedokážou zaujmout, tak moc, jak bych ráda. O to víc mě překvapilo, že po dočtení chci pokračovat druhým dílem kvůli postavám a ne kvůli ději. Zcela upřímně, ta dějová linka, která je jakože ze současnosti, mě nijak zvlášť neohromila. Ale neskutečně mě bavily náznaky toho, co se těm postavám stalo v minulosti. Kresba se mi líbí dost, ale občas je strašně chaotická. Jakože jsem párkrát ani nevěděla, na co, že se to vlastně dívám, ale pro pochopení příběhu to nevadilo.... celý text
