koolsavage přečtené 304
Temná půle
1997,
Stephen King
Zajímavý námět, ale nějak se to ztratilo v záplavě zbytečných slov a popisků.
Dívka ve vlaku
2016,
Paula Hawkins
Docela čtivý příběh o naprosto dysfunkčních párech a dysfunkčních jedincích, až mi to chvílemi přislo trochu moc překombinované, nereálnost chováni postav byla někdy až nesnesitelně na sílu. Na druhou stranu, líbila se mi forma vyprávění z pohledů jednotlivých postav. Škoda, že hlavního záporáka není těžké odhadnout.... celý text
Není to špatné, ale nechápu to vychvalování Nesba do nebes. Zápletka, konkrétně tady překombinovaná, zbytečné odbočky (maximalistická Anna), dialogy už nejsou alespoň tak šíleně prkenné. Oddychovka.... celý text
Ty
2015,
Caroline Kepnes
Nebavte se s cizími lidmi (když už se s nimi chcete bavit, tak si to nepište na twitter), měňte hesla a zatahujte záclony. Úžasně zvolená forma vyprávění, kdy bylo docela snadné vidět vývoj situace očima Joea. Taky zajímavý bylo, že žádná z postav nebyla úplně cajk, nejen stalker Joe, ale ani zbytek osazenstva. A tak to chodí i v životě. To je možná na tom to děsivé.... celý text
Hypnotizér
2010,
Lars Kepler
Taková typická severská detektivka dnešní doby. Nebylo to špatné, ale hodně událostí příběhu mi přišlo vyloženě na sílu, tak trochu přitažené za vlasy. /3,5*/
Se(x)znam
2014,
Joanna Bolouri
Někdy byla Phoebe zralá tak na facku, někdy rozkošná, ale každopádně ve spoustě věcí ztotožnitelná. Knížka byla fajn a i když ten konec byl tak trochu "z ničeho nic", já jsem se rozhodně bavila. /3,5*/... celý text
Američtí bohové
2001,
Neil Gaiman
Ten nápad je úžasný. To zpracování už tolik ne; totiž někdy to bylo tak kostrbaté - tedy alespoň pro mě, že jsem se chvilkami nudila, a bohužel se i přistihla, že v podstatě čtu, ale nevím co. Skvělé jsou ovšem odkazky na bohy a legendy, ale bohužel, v konečném důsledku, tak trochu nuda.... celý text
Hvězdný prach
2006,
Neil Gaiman
Pohádka pro dospělé. Hodně čtivé, příjemně napsáno. Ani jsem se nenadála, a už jsem byla na konci. Pro mě příjemné překvapení.
Cukrový klaun
2008,
Martin Sichinger
Kniha mi přišla nesoudržná. Neseděl mi ani způsob vyprávění, kdy jsem často nevěděla, o kom se zrovna mluví, trvalo někdy delší, někdy kratší dobu, než bylo jasné, o kom je řeč. Je fajn, že se autor snažil o originální způsob podání příběhu, ale podle mého to až tak úplně, v tomto případě, nefunguje.... celý text
Ministerstvo strachu
1964,
Graham Greene
A tak trochu smutný happy end. Skoro to ve Vás budí lítost, ne?
Sto roků samoty
2006,
Gabriel García Márquez
Záměrně složitě popsaný propletenec jedné rodiny. Celou dobu to bylo dost smutné, i přes všechny rádoby vyšší cíle, nakonec všichni byli jen obyčejní lidé, co byli napořád nějakým způsobem odsouzeni k tomu, aby byli sami. Nejlepší pasáží je pro mě "prozření" Ursuly. Jak moc se spletla, a jak moc se mýlila, a jak dlouho ji trvalo, než na to všechno přišla. To až zabolelo.... celý text