Kopta přečtené 562

Spasitel Duny 1993, Frank Herbert

Jedna z nejzbytečnějších knih, jakou jsem kdy četl. Původní Duna navazuje na něčem, kde se má odehrávat budoucnost impéria, ale celou dobu se v podstatě řeší, jestli imperátor smočí támhle nebo tam a téhle nemůže, protože to je jeho manželka a svině. Samozřejmě nechybí návrat nějaké postavy ve stylu až céčkových akčních filmů z minulého století, které vykrádali vykrádačky. Ještě, že je kniha tam malá. Neřeší se v ní nic podstatného a když už, tak to nikam nevede a je to úděsně vágní. Sám se divím, že jsem ji dočetl, ale to bylo jelikož jsem si říkal, že mě těch zbylých pár stránek nezabije, ale skoro zabilo. Nevím, jak jsou na tom jiné díly, ale toto byl obrovský přešlap. Jedna z nejhorších knih, co jsem kdy četl.... celý text

Potichu 2007, Jaroslav Rudiš

Ze začátku trochu chaotický Rudiš, do kterého se čím dál víc dostáváme a jsme opět v jeho skvělém světě. I tak to byl trochu guláš, ale ten jeho otisk je v něčem tak jedinečný, že to stále nechává silný otisk a dojem. I když nějaké věci za mě až zbytečně neuzavřeny, opět skvělé dílo.... celý text

Němci 2012, Jakuba Katalpa (p)

Silné dílo. Nečekané. Chápu, že název Němci už trochu evokuje, že to bude o Němcích. Jak nečekané. Nicméně musím říct, že ta tuna zbytečných postav a oklik kolem byla někdy hrozná. Chápu, že autoři se rádi nechávají strhnout nějakou vlnou, ale třeba žirafa Melman byl úplně k ničemu. K tomu můžeme přidat, že je to několikáté historické téma, které se nějak vypořádává s minulostí a v něčem už je to až otravné. No jenže, to je ohledně negativ všechno. A ten zbytek byl naprosto dokonalý. Už z nedávných povídek jsem věděl, že Katalpa je čtivá jak svině a tady se to prokázalo. Finále knihy dost strhující a peckovní. Žůžo!... celý text

Špína 2015, Irvine Welsh

Hodně drsná kniha. Plná násilí, zbytečného marasmu. Asi jak to je i v životě. Silná věc, kde postava na každé stránce myslí na svůj úd a svoje uspokojení. Je to v mnoha ohledech dost nechutné. I přesto s nějakými pozicemi jako třeba z počátku vágní část s tasemnicí se to později rozjíždí a jdeme hlouběji a hlouběji. Divím se, že na toto vznikl film, protože tohle je dost těžká forma. I když to bylo čtení a vztah dosti turbulentní, i tak to ve mě zanechalo něco silného. V něčem vlastně asi nejlepší Welsh. Samozřejmě se to neobešlo bez anglické přímé řeči, která mě vždy vytáčí.... celý text

Čas a jeho loutky 2022, Jakub Luksch

S autorem jakožto i kamarádem jsme si to už i vyříkali v souboji nazí v blátě na nože. Bohužel nejsem cílová skupina. Trojciferné IQ sice mám, ale filozofie do mě leze jako do chlupaté deky. Takže jsme se jen občas chytal. Zase ty chyty stály za to. Kupříkladu erotičtější povídka s chlapy. Celkově pojmenovávání emocí a podobné záležitosti, pecka. Jinak mě to bohužel dost obešlo.... celý text

Žítkovské bohyně 2012, Kateřina Tučková

Tahle kniha je nyní už kult. Chápu proč. Je zajímavé, že někdo v takovém obřím množství dokáže ocenit náročnější literaturu, která je někde na pomezí literatury a reportáže. To je skoro v něčem tak novátorské až je to na cenu. Ale na české poměry. Kniha se čte dobře. Tučková to umí, to ji nemohu upřít. Spíše ale můj zájem o dílo postupně klesal až jsem se nedokázal tolik s tématem a příběhem takovým ztotožnit nebo hlavně se do něj ponořit. Takže trochu na černou ovci mám sice dočteno, ale o oslovení či užívání si moc mluvit nemohu. Někdy příště. Audio ČRo: Později jsem zjistil, že je audio dost promazané. Naschvál, což kupodivu nevadilo. Připadalo mi to podezřele krátké. Nicméně dílo netratilo nijak extra na síle. Myslím, že to vůbec nebylo špatné a naopak mi to názor na knihu trochu zlepšilo. I když zásah do díla takovýmto způsobem není moc šťastný.... celý text

Na poště 2014, Charles Bukowski

Opět Bukowski. Ucelená forma. Ne totálně ujetá. A hned se to dá číst. Klasicky bizár, v něčem se Bukowski i krotí, ale jinak to konečně něco větší, ucelenějšího a záživného. Z pošty a její bizarnosti toho nakonec nevidíme tolik, ale i tak se to čte plyně a záživně. Takže není moc co namítat.... celý text

Umění války 2008, Sun-c'

Legendární dílo, které dneska už ani moc nemá smysl v oblasti reálného strategického myšlení v oblasti války, jako v případě pravděpodobných filozofických úvah a tezí. Občas totiž rady mistra zní dost jednoduše a nenabízející žádný plán. Je to ve stylu, když chceš vyhrát, tak buď dobrý a vyhraj LOOOOOOOL.... celý text

Umění, kterému nikdo nerozumí: Historky z podsvětí výtvarné kultury 2021, Jan Vitvar

Úžasná kniha. Už protože přibližuje něco tak dneska v malém kruhu jako umění mase a navíc velice líbivou a hezkou formou. Pasáže jsou kuriózní a autor je podává dobrým stylem. Nicméně důvod proč dávám vyšší číslo i z mojí perspektivy je hlavně ten, že mě to utvrzuje v nějakém mém názoru na umění a její princip svobody a ukazuje jako umění něco, co jsem ani já sám ho jako nebral. V tomto úhlu pohledu pro mě silně inspirující kniha.... celý text

Příliš hlučná samota 2005, Bohumil Hrabal

Jako taková jednohubka zajímavé dílo. Krátké tak akorát, aby vás už v něčem nenasralo a přesto zanechalo nějaký poetický pocit, který autor může dát. Faktem je, že někdy za mě zbytečně vágní, ale v celku minimálně.... celý text

Mlčení jehňátek 2001, Thomas Harris

Nutno říct, že mi hodně pomáhal film, který mám v živé paměti, ale celkově vzato se nic nemění na tom, že kniha se četla ukázkově, autor tolik nerozebíral blbosti a řešil důležité části. Postavy charakterní, sympatické jako celá kniha. Občas jsem se trochu ztratil, ale to už nějak beru u sebe jako klasiku. - Audio ČRo: Potvrzení úžasnosti a mrazivosti tohoto veledíla.... celý text

Domeček pro panenky 2012, Neil Gaiman

Standarty se musí dodržovat. Gaiman pokračuje v něčem rozjetém a docela to dává smysl. Nějaké issues jsou mimo mísu. Lehce se na ně sice najede, ale jen v náznacích. Ten svět je v něčem tak komplexní, že se v tom dá těžko orientovat. Menší hodnocení za onu chaotičnost, se kterou se občas zdá, že nějakou komplexností se snaží tvůrci zakrýt jejich slepé uličky. I tak dobré.... celý text

Spolčení hlupců 1995, John Kennedy Toole

Kniha, na které musím převážně ocenit její jazyk. Volba slov, která hlavně asi platí i pro překlad je naprosto fascinující a humor dělá už mnohdy z této perspektivy. Mnohdy i onen humor bublá pod povrchem a pak vyjede se vším ven až se divíte. Je fakt, že je málo knih, u kterých bych se smál jako zde, ale stále vidím nekonečný problém v délce knihy, která mnohdy rozprostírá několik dějových linek bez nějakých point. Tím pádem jasně chápu, pokud to někomu nesedí. Za mě fifty, fity. Nečum, Jíťo a čti knihu v Beskydech.... celý text

Farma zvířat 2000, George Orwell (p)

Lékařská sexuologie 1992, Jaroslav Zvěřina

Tohle bude zvláštní napsat, ale nic nového pod sluncem.

Preludia & nokturna 2002, Neil Gaiman

Počáteční skepse z trochu bláhového a nic neříkajícího začátku se přetočila brzy v zážitek. Originální příběh, který má své kouzlo, svět i nějaké odlehčení. Trochu jsem se bál dle obálky kresby a barev, ale ty se nějak ukázaly být v podobném stylu jako jakékoliv DC. Což byl nakonec aspekt, který mi nejvíce vadil. Že světy byli propojeny s DC a cíleně tam byli vtipy o Batmanovi, postavy z JLA a přímo tam máme Constu a Lucíka. Trochu bláhově jsem žil v tom, že Dream žije ve svém vlastním světě, který nedoplňuje již profláknutý svět. Ve výsledku to tolik nevadilo, ale bylo to menší zklamání. Určitě si vyhlídnu další díla. Gaiman u mě konečně válí.... celý text

Rychlopalba 2015, Štěpán Kopřiva

Oproti Nesbům, Mayům a nevím jakým Ům nějaké zpestření. Humorná detektivka, která je čím dál vážnější až vám ukáže, že je vlastně ze života. Protože takový život je. Je sranda, ale mnohdy jde na dřeň. Doslova. Takže toto můžu vlastně brát jako jednu z nejrealističtějších a nejautentičtějších knih posledních let. A přitom je Kopřiva dle mého dosti neznámý. Příjemné, pravdivé, ne moc chaotické a vtipné. Myslím však, že Kopřiva na mě ještě nevytáhl všechny své trumfy.... celý text

Šepot včel 2021, Sofía Segovia

Je asi těžké přemýšlet nad tím, kde začíná poetika nějakého magického realismu a kde jenom až něco jako náhodný generátor slov, které jednou vytvoří třeba příběh. Nevím, zda tomu bylo i tady. Příběh byl pro mě tak mlhavý, že mnoho aspektů jsem si uvědomil až ke konci konci nebo hlavně vůbec. Rozhodně byly momenty, které mě dostaly a zaujaly, ale opět toho bylo žalostně málo. Podobně jako kdysi i u Tokarczuk. Kupodivu i když jsem fascinován magickým realismem, tak asi nikdy nebudu číst knihu, která by mě v tomto žánru oslovila natolik jako sám otec Márquez.... celý text

Nesnesitelná lehkost bytí 2006, Milan Kundera

Pokud někdo napíše vztahovou beletrii s prvky filozofie, zamýšlení se nad lidstvím, věčností a životem, může z toho být velký špatný nebo velká nádhera. Kundera v mém hledáčku dlouho nebyl, ale nyní by to stálo za to se na po letech Žertu zase zajímat. První stránky byly trochu ulítlé než jsem pochopil, co tím básník míní. Pak už to byl nekonečný emoční kolotoč toho nejúžasnějšího, co současná literatura nabízí. Osudy a rozvahy mě neustále drželi, nechali soucítit a přemýšlet nad celou myšlenkou. Kundera si tu Nobelovku prostě zaslouží. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl.... celý text

Kronika ohlášené smrti 2005, Gabriel García Márquez

Anotace zní víc hezky než realita. Po mnoha letech se opět dostávám k Márquezovi a doufám v super zážitek. Už na prvních pár stránkách však cítím těžkost textu i přes malý počet stran. Zní to sympaticky v rámci sdělení. Pro mě se však probádat k oněm myšlenkám bylo náročné a vlastně vágní, protože jsem se k nim ani nedostal. V extrémním případě mi text připadal jako náhodný generátor slov. I přesto jsem z něj dokázal cítit tu sílu, ale byla mi k ničemu. Hodně silné zklamání.... celý text