Kopta přečtené 562

Český ráj 2018, Jaroslav Rudiš

Jak ladně a s klidem jde popsat život? Příběhy a rozpravy několika mužů, co potí svá těla i duše a přicházejí na hloubky až nicoty životů. Kniha je de facto o ničem, ale přesto mě bavila více než jakákoliv kniha, co by mohla mít příběhu na ságy. Autorův um jsem zde pocítil perfektně a to ani není jeho nejlépe hodnocená kniha. Slovní libůstka od začátku do trochu dimenzionálního konce, který překvapil, ale nezklamal.... celý text

Přízrak 2014, Jo Nesbø

Menší návrat ke standardům. Opět jako vždy se nejlépe čtou části se samotným Harrym. Problém je, že jich není tolik. Kurzívové části mě občas pili krev. K tomu ještě lze připsat to, že Harry už strašně dlouho neřešil normální případ. Když už tak to ani nestálo za zmínku. Řešit něco osobního by měla být událost s velkým U, ale zde už se to trochu hází halabala. Druhá půlka knihy už zase trochu stagnovala a i velké finále jsem musel číst nadvakrát, abych se chytil. Trochu to nechalo otazníky do dalších dílů, ale ne nijak závratné. Nikdy bych nevěřil, že to řeknu, ale Nesbø v Holem ztrácí dech. Poslední dvě knihy slibovali docela velké štace, ale bojím se nejhoršího. Levhart byl katastrofa a tohle jen snaha o to vytvořit nějakou hodnotu.... celý text

Jeden den Ivana Děnisoviče 2016, Alexandr Isajevič Solženicyn

V něčem docela jednohubka. Čte se to rychle, ale ne nijak zajímavě. Možná problém je právě to, že se jedná o jeden den. Jasně, je to o to intenzivnější a své fanoušky si to najde. Mně to připadalo jako změť dění, které mnohdy ani nemá smysl nebo pointu. Pak je otázka jestli ten celý systém ji měl. Což neměl. Suma sumárum ovšem chápu důležitost díla a každý by si ho měl povinně přečíst. Jestli ale něco předá nebo zaujme už je kus od kusu. A já jsem ten vadný.... celý text

Soukromá tajemství 2020, * antologie

Zde to zachraňuje strašně Rudiš. I ten sem snad poslal největší zahozeninu, co měl a stejně fungovala. Ověřeniny jako Epstein jsou trochu plytké a člověk se do nich nedokáže ponořit. Jiní autoři už jen dojíždí na vlně nějakého zklamání. Tohle se nepovedlo.... celý text

Jedeme na dovolenou 2022, * antologie

Stejně jako něco absolutní pecka, tak něco absolutní hluchota. Alespoň se mi procedili autoři, ke kterým se rád vrátím, které odložím, a které absolutně vynechám.

Trainspotting 2004, Irvine Welsh

Oproti Herákům nečekané zklamání. Heráci byli na svou velikost docela nudní, ale určité pasáže v nich byli k nezaplacení. Těch 600 stránek se pro těch 100 dokonalých dalo číst. Proto jsem se těšil, že zde se vyprezentuje Welsh na menší ploše a vykompenzuje to do každého slova. A ono nic. Nezáživnost je asi na stejné míře, ale naopak jen pár odstavců a příběhů stojí za zmínku. Cením překlad, který se snaží udělat skotskou atmosféru, ale už necením i onen styl přímé řeči do anglofonního stylu, takže člověk mnohdy i bádá, co je řeč a co je popis. Tento svět bude pro mě zdá se nejvíce přístupný skrze perfektní film. Rád se zřejmě sem vrátím, ale bude mi to trvat. K Welshovi asi dříve, protože mě zajímá, jak si poradil s policejním prostředí, které láká na něco jiného. Audio ČRo: Zlepšení značky. Dynamičnost z rozhlasu jede plně a nudné pasáže nevyzní tolik jako v knize samotné. Spád je hned citelnější a celkově lepší.... celý text

Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku 2014, Jiří Hájíček

Je mi jasné, že Hájíček umí popisovat. Dokáže zachytit atmosféru a pracovat s ní. V nenarativních okamžicích lidství to zde prokazuje neustále. Jenže já jsem naratista, takže pokud chybí příběh, chybí i můj drajv o větší zájem. I přesto se kniha hezky čte a proto jsem ji dočetl a taky vím, že mě jiné knihy s příběhem budou bavit. Důkazem mi toho jsou předposlední dvě povídky s vánoční atmosférou, kde jsem se příběhem zachytil a drželo mě to perfektně až do konce.... celý text

Kde zpívají raci 2020, Delia Owens

Zázrak se opět nekoná. Příběh o tom, jak žena žila na okraji společnosti, společnost ji ubližovala až ji ublížila hodně a ona na konci dělá drahoty s odpuštěním. Ve výsledku jedno velké klišé. Kniha mě donutila se zamyslet, zda moje případná budoucí díla by mohla být v něčem lepší, jelikož by taky mohli sklouzávat k nějakému klišé. Ale nakonec jsem došel k tomu, že lidé se řídí pocity a subjektivním oslovením. Tato kniha oslovila spousty lidí. Za mě to však byl jenom příběh, který jsem v nějakých podobných příměrech viděl nebo i četl asi padesátkrát, takže mě už nijak nedojme. Nezachrání to ani případná inovace spisovatelky v rámci textu a jejího otisku. Ani to se neděje. Na konci jsem byl už jenom nasraný, že kniha teatrálně chce utnout linku něčím nečekaně tragickým, ale to se nakonec osvětlilo. Jediná menší záchrana.... celý text

Spalovač mrtvol 2007, Ladislav Fuks

Tohle je jiné kafe. Uznávám, že pokud bych neviděl a hlavně nemiloval film, tak by to bylo jinak. Ale myslím si, že minimálně. Oproti Mundstockovi se Spalovač čte prakticky sám a až na pár hluchých míst, které byli i ve filmu jsem byl neuvěřitelně potěšen. Ta literatura, která se musí číst. Všechno vás osvobodím... vypustím do éteru.... celý text

Pan Theodor Mundstock 1985, Ladislav Fuks

První Fuks je pro mě trochu záhadou. S příslibem anotace příběhu jsem s tím počítal, ale taky bojoval. Fuks si hraje s jazykem tak, že to spíše vypadá jako zvrácená hra, která končí prózou na více než sto stran, která mě ale oslovuje pouze v krátkých odstavcích. Vše mi dává nějak smysl, ale nebýt doporučení s anotací, tak se těžko chytám. Náročné počtení bez nějakého prožitku.... celý text

Operace Thümmel 2020, František Kotleta (p)

Poprvé Kotleta. A není špatný. Mám jen rád více propečené. Jasně, vidím v tom tu myšlenku, je to založeno ovšem na klasickém klišé, které je hlavně okořeněno o ten humor a narážky. V příběhu jsem se i přesto dost ztrácel a spíše pochytával fragmenty a finální rozuzlení. Přečteno rychle a samo, ale celkový výsledek šel mimo mě. Další ze série asi nedám, ale minimálně vím, že Kotleta mi dává smysl.... celý text

Zahradní slavnost / Odcházení 2015, Václav Havel

Dvojitý Havel nebyl k zahození. Obě hry mě stejně tak něčím oslovily jako i k závěru nebo i průběhu nedostaly tak moc, jak bych chtěl. Obě tak nějak absurdní, nějaké méně jiná více. Humor na místě, pointa méně. I tak děkuji.... celý text

Geniální přítelkyně 2018, Elena Ferrante

Trochu trvalo než jsem se do příběhu dostal, nicméně postupně se to začalo vylepšovat až jsme se dostali do bodu, kdy kniha byla přečtená bez nijakých problémů. Ke konci se příběh už trochu táhne, ale mluvím o pár desítkách stránek. A opět je toto jedna z těch knih, která nenese nijaké moudrosloví pro svět ani poučení. Je to život. A to stačilo.... celý text

Plešatá zpěvačka 2020, Eugène Ionesco

Krátce bizarně sudovitě hasičsky perfektní. Hodně ohňů vám všem!

Fyzikové 1989, Friedrich Dürrenmatt

Úderné, vtipné, překvapivé, Opět jsem byl příjemně překvapen. O trochu lepší i než Augiášův chlív, který byl takový nejasnější a neukončený v poslední části.... celý text

Heráci 2014, Irvine Welsh

Můj první Welsh. A hned docela síla. Hlavně v počtu stránek. Což kupodivu ani nevadilo, jelikož kniha se četla velice svižně a příjemně, až se ta délka nezdála. I tak bych viděl problém, že kniha za mě řeší nahodilosti, takže je jednoduché se dostat na číslo 600, když nejzajímavější pasáže viseli tak na polovině. Kniha dobrá, ale klasicky nějaká redukce textu by byla prospěšná, ale beru, že toto vzniklo jako něco navíc pro core fanoušky. O to víc se těším na původní Trainspotting. Kratší a údernější text. Doufám. Zde pasáže o autistické masturbaci, strkání ptáků do komína a podobných historek zůstávají v srdci.... celý text

Nebe nad Berlínem / Podzemní blues / Zdeněk Adamec 2021, Peter Handke

TrojHandke jde trochu mimo. I ono Spílání publiku mělo někdy všelijaké pasáže ničeho, ale byli to spíše mikro momenty. Zde jsme v plné polní. Příběh, zápletka. A nic. Tři hry případně povídka není narací žádná hitparáda, což svědčilo i o mém zájmu o slavné dílo. Třetí příběh sice Česko a Praha, takže cením, ale moc kladů na tom jinak nalézt nejde. Za mě prostě mimo.... celý text

Dějiny lásky 2006, Nicole Krauss

Tohle je přesně jedna z těch knih, která má zvláštní styl. Mezitím, co u nějakých knih je odkládám, protože nevím, co se tam děje a tím pádem mě nebaví, toto je endemický případ toho, kdy nevím, co se děje, ale kupodivu mě to baví. Může za to asi délka díla, případně styl autorčina podpisu v díle, ale zcela subjektivně mluvím o tom, že pokud bych shrnul případ, nedal bych to na víc než dva řádky. Ovšem nic to nemění na upřímném užití knihy. Ahoj, Jíťo.... celý text

Studené světlo hvězd 2021, Pavel Fritz

Tato kniha je docela zajímavý úkaz. Narazil jsem na ni již před měsíci díky obálce. Zaujetí se ve mně zanechalo až dodnes, kdy po knize konečně sahám. V původní vizi jsem nelitoval. Rozjezd nadprůměrný, další povídky s hororovým nádech jsem jel jako cvok a nemohl se odtrhnout. Realita mi poté dala ovšem do čumáku. Po skvostných třech až čtyřech povídkách přichází druhá půlka, která mi přijde zdlouhavá, únavná a vlastně o ničem. Udržet chod s textem je čím dál těžší, až se úplně vytrácí. Je to až neuvěřitelné, protože první část knihy byla za mě perfektní jízda, kterou jsem bral jako jednu z událostí roku a druhá se sjela do něčeho strašně mlhavého a nijakého. Takže na stranu jednu úžasné, na stranu druhou nuda.... celý text

Dlouhý krok do tmy 2018, Tomáš Bandžuch

Kniha s pozitivními recenzemi a s dobrou tématikou jak historickou, tak geograficky v rámci mého bydliště, se nicméně nedá automaticky brát jako kumšt. Původní zajímavá zápletka se postupně rozjede to za mě stereotypních kolejí, kdy se vyřeší jeden problém a jdeme hned k jednomu většímu a cestujeme přitom severními Čechy. Na pozadí se schyluje k válce, která se nikdy nestala, což je někdy i zajímavější linka, ale než se v ní stačíme zakořenit, tak zase jsme u Kališe. Jeho linka se stane teoreticky taková zavádějící, protože zjistíme, že nejde o obyčejnou vraždu, ale o spiknutí v levelu Shane Blacka, akorát bez toho humoru, který to v těch filmech dělá alespoň dynamičtější. Kniha se zase čte v celku plynule, to nemohu vyvrátit, ale délka knihy k tomu moc nenahrává. Spíše cením historické kontexty, to ostatní bylo navíc trochu nezáživně. Plus ta linka toho, kdy se dva rivalové dají dohromady, aby porazili větší zlo, což působí jako strašně okaté klišé alespoň v tomto podání. Je trochu vtipné, že autorovo portfolio se mi vcelku zamlouvá a myslím, že by mě zajímala jiná jeho díla, ale ty nejsou stejně k dostání.... celý text