Kopta přečtené 594

Umění, kterému nikdo nerozumí: Historky z podsvětí výtvarné kultury 2021, Jan Vitvar

Úžasná kniha. Už protože přibližuje něco tak dneska v malém kruhu jako umění mase a navíc velice líbivou a hezkou formou. Pasáže jsou kuriózní a autor je podává dobrým stylem. Nicméně důvod proč dávám vyšší číslo i z mojí perspektivy je hlavně ten, že mě to utvrzuje v nějakém mém názoru na umění a její princip svobody a ukazuje jako umění něco, co jsem ani já sám ho jako nebral. V tomto úhlu pohledu pro mě silně inspirující kniha.... celý text

Příliš hlučná samota 2005, Bohumil Hrabal

Jako taková jednohubka zajímavé dílo. Krátké tak akorát, aby vás už v něčem nenasralo a přesto zanechalo nějaký poetický pocit, který autor může dát. Faktem je, že někdy za mě zbytečně vágní, ale v celku minimálně.... celý text

Mlčení jehňátek 2001, Thomas Harris

Nutno říct, že mi hodně pomáhal film, který mám v živé paměti, ale celkově vzato se nic nemění na tom, že kniha se četla ukázkově, autor tolik nerozebíral blbosti a řešil důležité části. Postavy charakterní, sympatické jako celá kniha. Občas jsem se trochu ztratil, ale to už nějak beru u sebe jako klasiku. - Audio ČRo: Potvrzení úžasnosti a mrazivosti tohoto veledíla.... celý text

Domeček pro panenky 2012, Neil Gaiman

Standarty se musí dodržovat. Gaiman pokračuje v něčem rozjetém a docela to dává smysl. Nějaké issues jsou mimo mísu. Lehce se na ně sice najede, ale jen v náznacích. Ten svět je v něčem tak komplexní, že se v tom dá těžko orientovat. Menší hodnocení za onu chaotičnost, se kterou se občas zdá, že nějakou komplexností se snaží tvůrci zakrýt jejich slepé uličky. I tak dobré.... celý text

Spolčení hlupců 1995, John Kennedy Toole

Kniha, na které musím převážně ocenit její jazyk. Volba slov, která hlavně asi platí i pro překlad je naprosto fascinující a humor dělá už mnohdy z této perspektivy. Mnohdy i onen humor bublá pod povrchem a pak vyjede se vším ven až se divíte. Je fakt, že je málo knih, u kterých bych se smál jako zde, ale stále vidím nekonečný problém v délce knihy, která mnohdy rozprostírá několik dějových linek bez nějakých point. Tím pádem jasně chápu, pokud to někomu nesedí. Za mě fifty, fity. Nečum, Jíťo a čti knihu v Beskydech.... celý text

Farma zvířat 2000, George Orwell (p)

Lékařská sexuologie 1992, Jaroslav Zvěřina

Tohle bude zvláštní napsat, ale nic nového pod sluncem.

Preludia & nokturna 2002, Neil Gaiman

Počáteční skepse z trochu bláhového a nic neříkajícího začátku se přetočila brzy v zážitek. Originální příběh, který má své kouzlo, svět i nějaké odlehčení. Trochu jsem se bál dle obálky kresby a barev, ale ty se nějak ukázaly být v podobném stylu jako jakékoliv DC. Což byl nakonec aspekt, který mi nejvíce vadil. Že světy byli propojeny s DC a cíleně tam byli vtipy o Batmanovi, postavy z JLA a přímo tam máme Constu a Lucíka. Trochu bláhově jsem žil v tom, že Dream žije ve svém vlastním světě, který nedoplňuje již profláknutý svět. Ve výsledku to tolik nevadilo, ale bylo to menší zklamání. Určitě si vyhlídnu další díla. Gaiman u mě konečně válí.... celý text

Rychlopalba 2015, Štěpán Kopřiva

Oproti Nesbům, Mayům a nevím jakým Ům nějaké zpestření. Humorná detektivka, která je čím dál vážnější až vám ukáže, že je vlastně ze života. Protože takový život je. Je sranda, ale mnohdy jde na dřeň. Doslova. Takže toto můžu vlastně brát jako jednu z nejrealističtějších a nejautentičtějších knih posledních let. A přitom je Kopřiva dle mého dosti neznámý. Příjemné, pravdivé, ne moc chaotické a vtipné. Myslím však, že Kopřiva na mě ještě nevytáhl všechny své trumfy.... celý text

Šepot včel 2021, Sofía Segovia

Je asi těžké přemýšlet nad tím, kde začíná poetika nějakého magického realismu a kde jenom až něco jako náhodný generátor slov, které jednou vytvoří třeba příběh. Nevím, zda tomu bylo i tady. Příběh byl pro mě tak mlhavý, že mnoho aspektů jsem si uvědomil až ke konci konci nebo hlavně vůbec. Rozhodně byly momenty, které mě dostaly a zaujaly, ale opět toho bylo žalostně málo. Podobně jako kdysi i u Tokarczuk. Kupodivu i když jsem fascinován magickým realismem, tak asi nikdy nebudu číst knihu, která by mě v tomto žánru oslovila natolik jako sám otec Márquez.... celý text

Nesnesitelná lehkost bytí 2006, Milan Kundera

Pokud někdo napíše vztahovou beletrii s prvky filozofie, zamýšlení se nad lidstvím, věčností a životem, může z toho být velký špatný nebo velká nádhera. Kundera v mém hledáčku dlouho nebyl, ale nyní by to stálo za to se na po letech Žertu zase zajímat. První stránky byly trochu ulítlé než jsem pochopil, co tím básník míní. Pak už to byl nekonečný emoční kolotoč toho nejúžasnějšího, co současná literatura nabízí. Osudy a rozvahy mě neustále drželi, nechali soucítit a přemýšlet nad celou myšlenkou. Kundera si tu Nobelovku prostě zaslouží. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl.... celý text

Kronika ohlášené smrti 2005, Gabriel García Márquez

Anotace zní víc hezky než realita. Po mnoha letech se opět dostávám k Márquezovi a doufám v super zážitek. Už na prvních pár stránkách však cítím těžkost textu i přes malý počet stran. Zní to sympaticky v rámci sdělení. Pro mě se však probádat k oněm myšlenkám bylo náročné a vlastně vágní, protože jsem se k nim ani nedostal. V extrémním případě mi text připadal jako náhodný generátor slov. I přesto jsem z něj dokázal cítit tu sílu, ale byla mi k ničemu. Hodně silné zklamání.... celý text

Český ráj 2018, Jaroslav Rudiš

Jak ladně a s klidem jde popsat život? Příběhy a rozpravy několika mužů, co potí svá těla i duše a přicházejí na hloubky až nicoty životů. Kniha je de facto o ničem, ale přesto mě bavila více než jakákoliv kniha, co by mohla mít příběhu na ságy. Autorův um jsem zde pocítil perfektně a to ani není jeho nejlépe hodnocená kniha. Slovní libůstka od začátku do trochu dimenzionálního konce, který překvapil, ale nezklamal.... celý text

Přízrak 2014, Jo Nesbø

Menší návrat ke standardům. Opět jako vždy se nejlépe čtou části se samotným Harrym. Problém je, že jich není tolik. Kurzívové části mě občas pili krev. K tomu ještě lze připsat to, že Harry už strašně dlouho neřešil normální případ. Když už tak to ani nestálo za zmínku. Řešit něco osobního by měla být událost s velkým U, ale zde už se to trochu hází halabala. Druhá půlka knihy už zase trochu stagnovala a i velké finále jsem musel číst nadvakrát, abych se chytil. Trochu to nechalo otazníky do dalších dílů, ale ne nijak závratné. Nikdy bych nevěřil, že to řeknu, ale Nesbø v Holem ztrácí dech. Poslední dvě knihy slibovali docela velké štace, ale bojím se nejhoršího. Levhart byl katastrofa a tohle jen snaha o to vytvořit nějakou hodnotu.... celý text

Jeden den Ivana Děnisoviče 2016, Alexandr Isajevič Solženicyn

V něčem docela jednohubka. Čte se to rychle, ale ne nijak zajímavě. Možná problém je právě to, že se jedná o jeden den. Jasně, je to o to intenzivnější a své fanoušky si to najde. Mně to připadalo jako změť dění, které mnohdy ani nemá smysl nebo pointu. Pak je otázka jestli ten celý systém ji měl. Což neměl. Suma sumárum ovšem chápu důležitost díla a každý by si ho měl povinně přečíst. Jestli ale něco předá nebo zaujme už je kus od kusu. A já jsem ten vadný.... celý text

Soukromá tajemství 2020, * antologie

Zde to zachraňuje strašně Rudiš. I ten sem snad poslal největší zahozeninu, co měl a stejně fungovala. Ověřeniny jako Epstein jsou trochu plytké a člověk se do nich nedokáže ponořit. Jiní autoři už jen dojíždí na vlně nějakého zklamání. Tohle se nepovedlo.... celý text

Jedeme na dovolenou 2022, * antologie

Stejně jako něco absolutní pecka, tak něco absolutní hluchota. Alespoň se mi procedili autoři, ke kterým se rád vrátím, které odložím, a které absolutně vynechám.

Trainspotting 2004, Irvine Welsh

Oproti Herákům nečekané zklamání. Heráci byli na svou velikost docela nudní, ale určité pasáže v nich byli k nezaplacení. Těch 600 stránek se pro těch 100 dokonalých dalo číst. Proto jsem se těšil, že zde se vyprezentuje Welsh na menší ploše a vykompenzuje to do každého slova. A ono nic. Nezáživnost je asi na stejné míře, ale naopak jen pár odstavců a příběhů stojí za zmínku. Cením překlad, který se snaží udělat skotskou atmosféru, ale už necením i onen styl přímé řeči do anglofonního stylu, takže člověk mnohdy i bádá, co je řeč a co je popis. Tento svět bude pro mě zdá se nejvíce přístupný skrze perfektní film. Rád se zřejmě sem vrátím, ale bude mi to trvat. K Welshovi asi dříve, protože mě zajímá, jak si poradil s policejním prostředí, které láká na něco jiného. Audio ČRo: Zlepšení značky. Dynamičnost z rozhlasu jede plně a nudné pasáže nevyzní tolik jako v knize samotné. Spád je hned citelnější a celkově lepší.... celý text

Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku 2014, Jiří Hájíček

Je mi jasné, že Hájíček umí popisovat. Dokáže zachytit atmosféru a pracovat s ní. V nenarativních okamžicích lidství to zde prokazuje neustále. Jenže já jsem naratista, takže pokud chybí příběh, chybí i můj drajv o větší zájem. I přesto se kniha hezky čte a proto jsem ji dočetl a taky vím, že mě jiné knihy s příběhem budou bavit. Důkazem mi toho jsou předposlední dvě povídky s vánoční atmosférou, kde jsem se příběhem zachytil a drželo mě to perfektně až do konce.... celý text

Kde zpívají raci 2020, Delia Owens

Zázrak se opět nekoná. Příběh o tom, jak žena žila na okraji společnosti, společnost ji ubližovala až ji ublížila hodně a ona na konci dělá drahoty s odpuštěním. Ve výsledku jedno velké klišé. Kniha mě donutila se zamyslet, zda moje případná budoucí díla by mohla být v něčem lepší, jelikož by taky mohli sklouzávat k nějakému klišé. Ale nakonec jsem došel k tomu, že lidé se řídí pocity a subjektivním oslovením. Tato kniha oslovila spousty lidí. Za mě to však byl jenom příběh, který jsem v nějakých podobných příměrech viděl nebo i četl asi padesátkrát, takže mě už nijak nedojme. Nezachrání to ani případná inovace spisovatelky v rámci textu a jejího otisku. Ani to se neděje. Na konci jsem byl už jenom nasraný, že kniha teatrálně chce utnout linku něčím nečekaně tragickým, ale to se nakonec osvětlilo. Jediná menší záchrana.... celý text