kotoulek
přečtené 185
Hadrový panák
2017,
Daniel Cole
Jsem upřímně docela překvapená, že má tato kniha takovéhle hodnocení a v komentářích schytává kritiku a je označována za průměr. Za mě byla tato kniha skvělá. Četla se velmi dobře a byla velmi napínavá. A na rozdíl od některých jiných detektivek byla alespoň za mě docela nepředvídatelná. Až do poslední chvíle jsem nevěřila, že to Wolf skutečně udělal. Také se mi líbilo proložení děje velmi zábavnými kousky, u kterých jsem se upřímně pobavila. Postavy byly docela sympatické, i když v určitých situacích občas lezly na nervy. Koho jsem ale nemohla vystát byla Andrea a celá ta novinářská skvadra. Z těhle hyen mi bylo opravdu s prominutím k zblití. A to nejenom v této knize, ale ve všech filmech, seriálech či jiných knihách. Jejich chování je opravdu hnus a vždycky mě to dokáže úplně neskutečně vytočit ta jejich bezcitnost.... celý text
Aristokratka ve varu
2013,
Evžen Boček
Po prvním díle jsem přemýšlela, jestli další díly stojí za přečtení. Když jsem si všimla, že tento druhý díl má jen sto a kousek stránek, tak jsem si řekla, že tomu dám šanci, a kdyby mě to náhodou nebavilo, tak je to jenom pár stránek, dočtu to a další díl už si nepřečtu. Přečtení druhého dílu mě však přesvědčilo, že dám šanci i zbylým knihám ze série. Kniha se četla opět skvěle a rychle a laťka humoru navázala na druhou polovinu prvního dílu, takže jsem se docela pobavila a nejednalo se rozhodně o lehce trapný humor, který se objevoval v první části předchozí knihy.... celý text
Poslední aristokratka
2012,
Evžen Boček
Podle mého názoru tady jde asi o další z mála případů, kdy se mi film líbil více než kniha. Film se sice od knihy trochu odlišoval, ale miluju ho. Skvělá komedie podpořená úžasnými hereckými výkony. Na knihu jsem se proto moc těšila, ale ta už ve mně takové pocity jako film nevyvolávala. Nemůžu říct, že jsem se vůbec nezasmála. To ne. Ale mnohokrát mi přišly pokusy o vtipy až trochu trapné, na každém kroku a z větší části ani moc vydařené. Ale propadák to rozhodně nebyl. Kniha se četla skvěle a rychle a druhá půlka byla za mě tedy lepší a co se humoru týče vydařenější. Jen teď hodně váhám, jestli stojí za to přečíst i ostatní díly, nebo to bude pořád to samé dokola a nestojí to za to.... celý text
Řbitov zviřátek
1994,
Stephen King
Nevím, jestli můžu úplně objektivně knihu zhodnotit vzhledem k faktu, že jsem viděla prvně film, takže jsem dopředu věděla, co se stane. Nebylo tam tedy nic, co by mě překvapilo. Ale i přesto jsem byla knihou trochu zklamaná. Nápad jako takový se mi hrozně líbil a těšila jsem se. Ale kniha byla plná zbytečných a nudných pasáží, které mi čtení trochu znechucovaly a musela jsem se do čtení nutit. A hrozně jsem se těšila, až to konečně dočtu a knihu budu moct odložit. Na to, že se jedná o horor, jsem moc hrůzy během čtení nezažila, a to jsem docela velký posera a mám velkou fantazii. Od Kinga to byla moje druhá kniha (tu první si tedy už moc nepamatuju) a chtěla jsem si rozhodně přečíst i další. Po tomhle ale zvažuji, jestli se do toho pustit.... celý text
Jeden z nás je na řadě
2020,
Karen M. McManus
Za mě teda mnohem lepší díl než první. Postavy byly mnohem sympatičtější než v prvním díle a ani chvilku jsem se nenudila. Strašně moc jsem záviděla Meave Luise a doufala jsem, že spolu skončí. Byl to opět částečně předvídatelné, ale rozhodně míň než první díl, takže jsem byla docela napjatá až do konce a ten úplnej konec, poslední kapitola, mě docela dostala.... celý text
Jeden z nás lže
2017,
Karen M. McManus
Nápad se mi hrozně líbil a velice jsem se na knihu těšila. Začátek super. Pak už to začalo pomalu upadat a chvílema to byla docela nuda. Když pak měl přijít ten největší zvrat a ''odhalení'', že to nakonec vlastně byla sebevražda s lehkou dopomocí, ani mě to nijak nepřekvapilo. Ne že bych to dopředu věděla, že to takhle skončí, ale když jsem si to přečetla, hlavou mi problesklo něco jako 'Jo to dává smysl.' I přesto byl ten konec zase na úrovni skvělého začátku a stojí za to se k němu prokousat. Ještě co se postav týče, asi nedokážu říct, že by mi některá z postav vyloženě přirostla k srdci. Nate a Cooper byli asi z těch sympatičtějších, ale třeba Bronwyn mi byla vyloženě nesympatická a nechápala jsem co na ní Nate vidí. A snad nejvíc jsem nenáviděla Simona, který ač se v knize vyskytoval víceméně jen ve vzpomínkách, jeho činy a myšlení byly odporné a značně nepříjemné a je fakt hnus, že jeden člověk, který nemá dostatek pozornosti, a proto musí kydat špínu na všechny okolo a vlastně pak skoro zničí životy několika lidí, z toho se mi dělalo fakt zle.... celý text
Den Trifidů
1972,
John Wyndham (p)
Na tuto knihu jsem se velice těšila. Jak námět, tak i skvělé hodnocení mě k ní úplně přitahovalo. Bohužel jsem asi měla příliš velká očekávání, protože a rozhodně naplněna nebyla. Až tak do tří čtvrtin knihy hráli trifidi spíše vedlejší roli ne-li skoro žádnou. Když jsem se nad tím zamyslela, rozhodně bylo naprosto příšerné představit si, že se něco takového opravdu stane a tisíce let práce a vývinu na tomto světe přijdou vniveč. A nechtěla bych to zažít. Ale co se příběhu týče, tak mne nijak zvlášť nezaujal. Kniha se četla docela dobře a rychle, ale rozhodně ne tak, že bych ji úplně hltala a přečetla za den. Chybělo mi tam napětí a také zvrat. Tento příběh osobně považuji za konstantní víceméně po celé své délce. Pozn.: Četla jsem verzi překladu od pana J.Kořána. Nevím, kdo je v tomto na vině protože nevím jak to u překladů chodí, ale v knize bylo docela hodně překlepů.... celý text
Proč? 13x proto
2009,
Jay Asher
Nejprve musím konstatovat, že jsem nejdříve viděla seriál, a až pak jsem zjistila, že existuje i kniha. Proto nemůžu hodnotit, jak moc kniha byla emotivní a napínavá vzhledem k tomu, že jsem věděla, co bude dál. Nicméně jsem ji přečetla opravdu rychle, protože kniha byla velice čtivá a líbila se mi, stejně jako seriál, který jsem ovšem víc prožívala. Každopádně jedna věc se mi opravdu nelíbila. Přestože souhlasím, že věci, které se Hannah děly byly hnusné a rozhodně nepříjemné, podle mého názoru přesto nejsou důvodem k ukončení svého života. Těch věcí bylo hodně a nabalovaly se na sebe až jich bylo moc, ale přesto mi přišlo, že místo toho, aby si nechala pomoct, se rozhodovala způsobem, že tu pomoc snad ani doopravdy nechtěla. Proč by jinak vyháněla Claye z pokoje? Proč by utekla z místnosti od pana Portera? Mně to pak na konci přišlo spíš jako rozhodnutí, která jí dávala záminku, aby měla na koho tu svoji sebevraždu svést. Že si nikdo ničeho nevšiml a přesto jí nikdo nepomohl..všechny věci se dají nějak vyřešit, i přesto že je to někdy velice náročné a sebevražda mezi ta řešení rozhodně nepatří.... celý text
HEX
2017,
Thomas Olde Heuvelt
Tato kniha ve mně zanechala rozporuplné pocity a vlastně je pro mě dost těžké si na ni udělat názor. Jsem člověk, který knihy hodně prožívá. Ale tuto knihu jsem přečetla tak nějak skoro bez jediné známky nějakých větších emocí. Autorův styl psaní mi vůbec nevyhovoval. V jednu chvíli se dozvíte že postava přišla na něco strašlivého, ale co tak moc strašlivého to bylo, už ne. Hodně mi také dávalo zabrat autorovo přeskakování v čase a bylo pro mě těžké se orientovat v tom, kdy se co právě děje. První polovina knihy nebyla ani moc zajímavá a i jsem přemýšlela, že ji odložím nedočtenou. Přesto však na knize bylo něco, co ve mně vzbuzovalo zvědavost a touhu v knize pokračovat. Přesto však kniha nenaplnila moje očekávání a těšila jsem se až ji konečně dočtu a budu ji moci odložit.... celý text
Mengeleho děvče
2017,
Viola Stern Fischerová
Už dlouho jsem nepřečetla žádnou knížku tak rychle jako tuhle. Úplně mě to vtáhlo do sebe. Vždycky jsem věděla, že během 2.světové války se děly příšerné věci. Ale až po přečtení této knihy jsem zjistila, že jsem věděla opravdu velmi málo. Upřímně se mi párkrát i zvedl žaludek po přečtení určitých částí. Byl to opravdu silný zážitek, ale určitě velmi doporučuji si tuto knihu přečíst.... celý text
Hvězdy nám nepřály
2013,
John Green
Přiznám se, že mě kniha docela zklamala. Docela jsem se na ni těšila a měla jsem od ní velká očekávání, protože jsem od všech slyšela, jak je skvělá. Ano, je to smutné, že lidé a v tomto případě děti umírají na rakovinu, či jiné nemoci, ale v tomto podání mě kniha moc nezaujala a upřímně jsem u ní ani nebrečela...a to už je co říct, protože mě rozbrečí kde co. Obzvláště části ohledně knihy Císařský neduh a jejího autora Petera Van Houtena mě docela nudily. Postavy mi sympatické moc nebyly a dost často jsem se ztrácela ve všech těch jejich myšlenkách, kdy jsem ani moc nechápala, co tím chtějí vlastně říci. Takže za mě knihu moc nedoporučuji.... celý text
