kramver kramver přečtené 227

☰ menu

Kubistická Praha

Kubistická Praha 2014, Jan Boněk
5 z 5

Stručný průvodce vysvětlující vznik, vývoj a souvislosti kubismu v převážně pražské architektuře. Nejedná se o hlubokou studii, je to spíš úvod do unikátního slohu, který nikde jinde nemá zastoupení. Ideální průvodce na procházky Prahou, pokud ji chcete vidět zase jinýma očima a zaměřit se na krátké období, kdy vlivem pražské asanace a dynamickému tepu doby, vznikl prostor a atmosféra pro vznik moderního stylu, co nemá ve světě obdoby.... celý text


Baby Jane

Baby Jane 2014, Sofi Oksanen
4 z 5

Útlá knížka, která se tentokrát soustředí na problémy současné, nejen finské, mladé generace. Příběh zaměřený na psychické problémy spojené s depresí, panickou poruchou a vztahy obecně, se čte velmi dobře. Styl jako by byl trochu odlišnější než jsem byla u Sofi Oksanen zvyklá. Je více přímočarý a vzdáleně mi připomínal Palahniuka. Na malém prostoru řečeno vše a bez zbytečných odboček. Je to již třetí kniha, kterou jsem od autorky četla a pokaždé se mi dostane něčeho nového a originálního.... celý text


Nová Odysea - Příběh evropské uprchlické krize

Nová Odysea - Příběh evropské uprchlické krize 2017, Patrick Kingsley
4 z 5

Kniha osvětluje fakta na pozadí osobních a konkrétních případů lidí, kteří si trnitou, náročnou a mnohdy smrtelně nebezpečnou cestu do Evropy zkusili na vlastní kůži. Tím, že nám představuje jednotlivé osudy, vtahuje nás do celé problematiky s mnohem větší empatií, lidskostí a soucitem než pokud by pouze reflektoval fakta. Díky tomu se můžeme na problematiku dívat z úhlu, který možná media běžně nepředkládají. Na druhou stranu se nemohu ubránit tomu, že byť s mnohým souhlasím a s těmito lidmi soucítím, autor se staví pouze na jednu stranu a já jsem přesvědčená, že problém je o kapku složitější. V zásadě se však jedná o apel na lidskost civilizované společnosti. S přijetím ukrajinských uprchlíků jsme si, doufám, dokázali, že ji v sobě máme.... celý text


Psí park

Psí park 2020, Sofi Oksanen
3 z 5

Není to špatná kniha, Sofi Oksanen psát umí. Vhled do situace a vývoje na Ukrajině by byl přínosný i bez ohledu na současnou válku. Téma je neotřelé a detektivní zápletka a postupné odkrývání děje dlouhou dobu udržuje čtenářovu zvědavost. Ale jak už se tu zmínilo, od jistého momentu je to už dlouhé a pro mě i přehnaně překombinované. V závěru jsem se do čtení už trochu nutila a pak nastalo překvapení, že konec vlastně není tak úplně konec. I když hodnotím knihu jako průměr, i v porovnání s Očistou, chystám se na další autorčiny knihy. Její ženské postavy a způsob, jakým píše, je mi blízký.... celý text


Očista

Očista 2010, Sofi Oksanen
5 z 5

Velmi silný příběh. Chvíli jsem se divila, proč je jméno postavy uvedeno skoro v každé větě, potom jsem si zvykla a nakonec zjistila, že Sofi Oksanen píše také divadelní hry (i Očista vznikla jako úspěšná divadelní hra) a v tomto mi to opravdu trochu připomínalo divadelní scénář. Aliide udělala toto, Aliide šla tam atd. Od příběhu je těžké se odtrhnout. Musela jsem číst stále dál a dál. Aliide není veskrze pozitivní hrdinka, není černobílá a to dodává příběhu hlubší rozměr. Postupné odkrývání osudů obou žen bylo přesně dávkované. Konec se musel na divadelních prknech naprosto skvěle vyjímat a úplně vidím ten ztichlý šokovaný sál lidí zadržujících dech a závěrečný hluboký výdech. A opět je děsivé, jak téma nabývá na aktuálnosti. Možná i proto stojí za to si Očistu přečíst. Rozhodně je to po všech stránkách hluboký zážitek.... celý text


Iluze

Iluze 2020, Barbara Nesvadbová
4 z 5

Přímé, strohé, intenzivní. Občasné věty složené netradičně s přísudkem na konci mohou značit literární značku, rozpoznatelný styl, snahu o zdůraznění podstatného? Ano, kniha není obsáhlá, co do počtu stran, ale zdráhala bych se ji označit za oddychovku. Není to téma pro každého, musíte mít něco z Karly, abyste dokázali pochopit. Autorčin styl je také výjimečný a ne každému se příjemně čte. Proto bude budit rozporuplné reakce, ale to nevadí. Kniha si své čtenáře najde. Před mnoha lety jsem určitě četla Řízkaře i Bestiář, ale moc si z toho nepamatuju. Nicméně Iluze se do mě otiskly výrazněji a další autorčiny knihy z poslední doby ráda vyhledám.... celý text


Život na naší planetě: Mé svědectví a vize pro budoucnost

Život na naší planetě: Mé svědectví a vize pro budoucnost 2021, David Attenborough
5 z 5

Přiznám se bez mučení, úplně jsem tomu propadla. Tohle není kniha, kterou po dočtení lehce odložíte a přesunete se na nějakou detektivku. V mém případě to eskalovalo v nálet na Netflix a hltání dokumentů, koupí další knihy od Davida Attenborougha a neustálým přemýšlením, co mohu udělat já jako jednotlivec, aby byl konec šťastný a ne katastrofální. Kéž by měla kniha dopad na většinu lidí, kteří stále ještě osídlují tuhle jedinečnou planetu. Ale mladá generace svým smýšlením představuje naději. Vidím to kolem sebe a věřím, že to dokážeme. Byť poslední kapitola knihy vyznívá až utopisticky, chtěla bych se té utopie dožít. A když né já, tak to přeju z celého srdce dalším generacím. Držím vám palce, ať se to povede.... celý text


V Caracasu bude nejspíš stále tma

V Caracasu bude nejspíš stále tma 2020, Karina Sainz Borgo
5 z 5

Jiná země, podobný režim a diktátor. Tolikrát už jsem o tom četla, jen byla v popředí např. Dominikánská republika a Trujillo nebo Rudí Khmérové v Kambodži. Pokaždé je to stejná porce krutosti, nepochopitelného násilí a lidského zoufalství. Varování? Těžko, historie se stále opakuje, lidé se nedají dostatečně poučit. V této knize se hrdinka snaží přežít, dalo by se říci, že za každou cenu. Tím pro mě příběh vybočoval, stával se skutečnější a pochopitelnější. Líbil se mi i mírně poetický jazyk a celkově styl vyprávění.... celý text


Vyšlapaná čára

Vyšlapaná čára 2018, Sara Baume
5 z 5

Sara Baume mě zasáhla už knihou Jasno lepo podstin zhnyna. S touto knihou jsem chvíli otálela, bála jsem se velké deprese a možná i toho, abych nebyla zklamalá. Nekonalo se ani jedno. Vyšlapaná čára pomalu plyne myslí a vzpomínkami hlavní hrdinky. Všednodennost bytí v polorozpadlém domku po babičce, do kterého se v častých intermezzech vkrádají připomínky uměleckých děl a performance (lze je zpětně dohledat a užít si knihu v dalším rozměru). Uznávám, že to není kniha pro každého. Frankie nás provádí svým zdánlivě neopodstatněným smutkem a je na čtenáři, zda pochopí a na Frankie se naladí nebo ne. Úmrtnost drobné zvěře na kilometr čtvereční se v knize blíží počtu obětí v jedné epizodě Vraždy v Midsomeru a fotky mrtvých zvířátek mohou působit zvrhle a depresivně, ale na mě kniha takhle vůbec nepůsobila. Byť zrovna tenhle článek knihy mi připadal zbytečný. Frankie není duševně nemocná, je jen smutná a to se občas stává každému z nás. Kdo si nikdy v životě nepřál prostě se někam zavřít, ukrýt před světem a prostě jenom být nebo už ani nebýt. U mladé, umělecky zaměřené holky je to možná emoce o to silnější. Vypořádat se světem, společností, vlastními sny a ambicemi a tlaky okolního světa je v současné době stále těžší. Nemohu nezmínit postavu maminky, která s tichou snahou o pochopení a velkou láskou k dceři vytváří to správné pojítko s okolním světem a drží Frankie nad vodou. Nenásilně a bez výčitek. Její postava mě hladila po duši pokaždé, když se objevila na scéně. Vyšlapaná čára je křehkým vyprávěním o věcech, o kterých se běžně nemluví, a přesto se nás týkají čím dál tím víc.... celý text


Ani později, ani jinde

Ani později, ani jinde 2011, Delphine de Vigan
5 z 5

Tíživé vyprávění Mathildy a Thibaulta mě vtáhlo do problémů dnešního světa. Osamělost, úzkost a postupná destrukce uprostřed davu. Denně se prodíráme mraveništěm lidí ve veřejné dopravě. Od chvíle, kdy odejdeme z domu jsme jimi obklopeni. Přesto jsme se svými problémy zoufale sami. Oba hrdinové se dostali do situace, kdy už nevědí, jak dál. Jejich životy se ocitly v mrtvém bodě. Zoufale potřebují objemout, zachránit, nabídnout řešení. Ale nic z toho nepřichází. Protože to, co se běžně děje v románech, skutečný život většinou nenabízí. Happy end léčí čtenářovu duši, nechá ho vydechnout a uvěřit v dobro. Ale pravda je jinde a autorka to ví. Další knihy Delphine de Vigan se brzy objeví na mém noční stolku, protože tahle kniha byla autentická, opravdová a bolavě krásná.... celý text


Jenom kamarádi

Jenom kamarádi 2022, Abby Jimenez
4 z 5

Hodnotím knihu v rámci žánru romantických románů pro ženy. Nejen kamarádi uspěli díky zvolenému tématu, sarkastickému humoru i příjemné a svižné čtivosti. Samozřejmě, že Josh je až moc dokonalý a Kristen se dočká svého šťastného konce, ale musí překonat sebe samu, pár dramatických úskalí i dějových zvratů, tak jak to má u správné romanťárny být. Kniha se výborně čte, doráží na emoce někde až moc silně, ale vše je protknuté břitkým humorem, trochou erotiky a nadějí. Většinou sáhnu po podobné knize v létě a tentokrát mi zabrala jen pár hodin čtení. Opravdu se mi nechtělo odtrhnout a musela jsem to dočíst do konce. Možná bych zvolila jiný konec, složitější... Ale možná ne.... celý text


Krysí král

Krysí král 2021, Pascal Engman
5 z 5

JIž druhá kniha Pascala Engmana se ocitla na mém stole díky slevové akci na Dobrovském. Nejdříve jsem četla Patrioty a tentokrát se mi dostal do ruky, bohužel, až druhý díl série s detektivkou Vanessou Frankovou. Asi mi to prostě sedlo a v dnešním vedru se nedalo dělat nic jiného, než číst si na lehátku. A tak jsem to dala na jeden zátah a musím říct, že mě to moc bavilo. Engman se opět zaměřil na společenský problém, který dokáže vést k radikalizaci. Stejně jako v Patriotech nastiňuje důvody pro zločiny, které jsou kruté a násilné a prováděné často na nevinných obětech. Netvrdím, že mám pro ně pochopení, to rozhodně není účelem této knihy. Ale baví mě autorova snaha odkrývat motivace a ukazovat problémy a společenská témata z jiného pohledu. Za stvoření netvora si někdy společnost může trochu i sama. Podívám se i po prvním dílu Ohňová země, protože styl tohoto autora mě zaujal a přesvědčil.... celý text


Pod kudlu!

Pod kudlu! 2020, Arnold Van de Laar
5 z 5

Vynikající, zábavné, poučné, nesmírně čtivé! Ani jsem neočekávala, že mě kniha tak nadchne. Jak já jsem ráda, že žiju v době, kdy je běžná anestezie, laparoskopie a pacient není jenom kus masa na operačním stole nebo v prachu na bojišti. Tolik zajímavých věcí jsem se dozvěděla, historických souvislostí, neskutečných faktů ze života slavných osobností a v neposlední řadě i poznatků o vlastním těle. Kolik utrpení muselo snést lidstvo i zvířata, abychom se dostali až sem. Važme si toho!... celý text


S každou padající hvězdou

S každou padající hvězdou 2018, Susan Elizabeth McClelland
4 z 5

Nejedná se o literární skvost. Příběh je popsán poměrně jednoduše a je přizpůsobený i mladším čtenářům. Ale co je rozhodující, je téma. Myslím, že zájem o to, dozvědět se, jak to funguje v KLDR stále stoupá. Možná i vlivem knih Nini Špitálníkové. Tady se setkáváme s osobním příběhem ještě dítěte, které muselo čelit hladomoru, násilí a ztrátě rodičů. Autor se i v současnosti věnuje problematice uprchlíků a věří ve sjednocení Severní a Jižní Koreje. Buďme rádi za to, kde jsem se narodili a važme si demokracie a svobody.... celý text


Spiknutí proti Americe

Spiknutí proti Americe 2006, Philip Roth
5 z 5

Velký spisovatel, to především. Zajímavá fikce, která nutí k zamyšlení, skvěle popsané situace a rodinné vztahy. Philip Roth mě opět příjemně překvapil a navnadil na další jeho knihy.... celý text


Sametový domov

Sametový domov 2022, Vesna Evans - Tvrtković
5 z 5

TĚŽCE SE MI DÝCHALO! A nebylo to vedrem. Válka v bývalé Jugoslávii začala před 30ti lety a vyprávění Maji o přesunu rodiny ze Sarajeva do právě vzniklé České republiky, po rozpadu Československa, nemůže být v dnešních dnech aktuálnější. Tři dekády uplynuly a odehrává se opět ten samý příběh jen se to tentokrát netýká Balkánu, ale Ukrajiny. Nahlédnout pod pokličku myšlenek, pocitů a zkušeností lidí, kteří se nedobrovolně vzdali vlastní země, aby se naučili žít v té naší, určitě dokáže přispět k větší toleranci a zamyšlení. A nutno říct, že někde jsem se neubránila smíchu při četbě nešvarů, které si Češi asi ani neuvědomují. A některé se doufám, už vytratily do ztracena :-) Dvojčata Mája a Adin dospívají v nové zemi v divokých devadesátkách a tak se brzy setkávají s dalšími vážnými problémy. Jejich okolí se postupně propadá do drogové závislosti a nečekaný zvrat v poslední třetině knihy mě naprosto uzemnil. Náhle se téma přesouvá jinam, vymění se vypravěči a prožijeme i jiný druh bolesti než ten, způsobený válkou nebo válečným násilím. Možná jsem trochu nevěřícně kroutila hlavou, že by Mája dokázala udělat takovouhle kravinu a nejspíš bych očekávala, že Vendy zareaguje přesně opačně, ale to už bych napověděla moc. Doporučuji si knihu přečíst. V dnešních dnech je to skoro nutnost. PS: dopisy od babičky byly velmi velmi silné.... celý text


Bahnitá pole

Bahnitá pole 2018, Hillary Jordan
4 z 5

Neměla jsem zatím možnost vidět filmové zpracování, ale jako bych ho viděla. Bahnitá pole popisují příběh, který tak trochu známe, tak trochu už jsme ho viděli nebo četli a nepřichází s ničím novým. Snad jen možnost vhledu do myslí všech zásadních postav díky střídání kapitol podle vypravěče. Přesto mě zas a znovu překvapí lidská nenávist. Jako bílá žena ze střední Evropy to pochopit nedokážu a vždycky mě to rozlobí. A není na škodu si tuhle část historie připomínat i pro lepší pochopení současných problémů nejen v Americe.... celý text


Pozorovatel ptáků

Pozorovatel ptáků 2020, Christina Olséni
3 z 5

Byla jsem zvědavá, jak se kniha povedla. Obecně nemám moc důvěru v knihy, kde autorem není jeden člověk ale rovnou dva. Popravdě i knihy od Lars Kepler mi tak připadají spíš jako scénář psaný na zakázku a nijak mě nenadchly. Pozorovatel ptáků připomíná Vraždy v Midsomeru říznutý Slečnou Marlplovou. Jenom se nenacházíme v Anglii, ale ve Švédsku a detektiv není zrovna nejostřejší tužka v penálu. Je to milé čtení, které pobaví a rozhodně jsem se nenudila. Stáří může být i plné vzrušujících zážitků a jelikož mi ještě není 80, doufám, že je to možné i v reálném životě a ne jen v humoristické detektivce. Po další knížce ze série už nesáhnu, ale tuhle jsem si příjemně užila.... celý text


Modlitba za Owena Meanyho

Modlitba za Owena Meanyho 1994, John Irving
4 z 5

Mám ráda autory, jejichž vypravěčský styl spolehlivě rozeznáte od jiných. Irvingovy knihy spojuje mnohé. Ať už je téma jakékoliv, téměř vždy v něm sledujete chlapce, který vyrůstá jen s matkou, vždy dojde ke ztrátě nějaké končetiny (s úchylkou na ruce), sexualita je více či méně incestní, brzká nebo nevyjasněná, rozsah díla nadprůměrný stejně jako množství myšlenek a absurdních scén. Na 700 stránkách se tentokrát Irving rozepisuje na téma náboženství, války ve Vietnamu, americké politiky a společnosti vůbec. Některé jiné autorovy knihy mi přirostly k srdci víc i s jejich hrdiny, proto jsem jednu hvězdičku slevila. Náboženství není tak úplně můj šálek kávy. Ale těch posledních pár stran, kdy se celý ten absurdní kruh náhle uzavřel a všechno sedělo stejně dobře jako maminčiny červené šaty, to bylo famózní. .... celý text